Dokonalý život zabíjí. Experiment na myších, který překvapil

31.01 2017|Věda
Dokonalý život zabíjí. Experiment na myších, který překvapil

V 60. a 70. letech minulého století provedl známý vědce John Calhoun z USA řadu zajímavých experimentů. Jeho nejzajímavější pokus byl ten, kde zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život.

Vědec umístil hlodavce do příjemného prostředí, dal jim neomezené množství potravin, maximální ochranu před všemi druhy nemocí. Vybudoval jim dokonalé podmínky pro hladkou reprodukci a omezil setkání s nepřátelskými druhy. Ale experimentální hlodavci místo aby se těšili z dokonalého života zemřeli. Proč se tak stalo?

John Calhoun se celý život snaží svými experimenty na myších předpovídat budoucnost, která čeká lidstvo. S pomocí mnoha experimentů na myších přišel vědec na nový termín - behavioral sink (chování zkázy). Podstatou jevu je, že jakmile žijí živé bytosti v podmínkách přeplněnosti a přelidnění, chování živých bytostí se změní z konstruktivního a pozitivního na destruktivní a deviantní.

Experiment s kolonií zvířat začal zajímat i Evropu. Koneckonců, v 60. letech i přes strašné války nastal dětský boom. Lidé proto začali přemýšlet nad tím, co bude v případě přelidnění. Nejslavnější a nejzajímavější experiment se nazýval Vesmír 25. Pan Calhoun jej provedl v roce 1972 za pomoci NIMH - Národního institutu pro duševní zdraví.

Jak se ráj stal peklem

Z těchto zkušeností začal vědec analyzovat, jak může mít hustota myší kolonie vliv na chování myší. V laboratoři byl připraven pravý myší ráj. Ve speciálním zásobníku byla udržována příjemná teplota. Potraviny a voda byly podávány v neomezeném množství. Každých sedm dní byla nádoba vyčištěna, zbavena splašků. Do nádrže nemohli proniknout predátoři. Hlodavci pod dohledem zkušených veterinářů netrpěli žádnými infekcemi ani onemocněními.

Na počátku experimentu dal doktor Calhoun do nádrže osm naprosto zdravých myší, čtyři samečky a čtyři samičky. Myši si po nějaké chvíli uvědomily, v jakém nádherném místě se nacházejí a začaly se aktivně množit. Každých 55 dní se počet myších obyvatel zdvojnásobil. Tuto fázi nazval populační exploze.

Tak se dělo prvních 315 dnů od začátku pokusu. Pak nastala fáze rovnováhy. Od 316 dne se myši začaly množit méně. Od té doby se počet myší zdvojnásobil každých 145 dní. Pak přišla třetí fáze, fáze zkázy, kdy bylo v nádrži 600 hlodavců. V myší společnosti se objevila skupina vyvrženců, kterým skupina zajistila místo ve středu nádrže. Zástupci této skupiny byli častým terčem agrese silnějších hlodavců.

Skupina vyvrhelů byla často pokousaná, potrhaná. Zpravidla to byly mladé myši, které nebyly schopny zaujmout svá právoplatná místa v hierarchii hlodavců. To proto, že starší generace žila v ideálních podmínkách delší dobu a dospělí nechtěli dávat přednost mladším. Tato situace mladé myší samce psychicky zlomila a oni přestali bránit březí samice.

Stali se z nich „the beautiful ones“ – krasavci. Tito žili absolutně odloučeni od společenství. Nepodíleli se na bojích ani neprojevovali zájem o páření. Věnovali se výlučně krmení a napájení a byli posedli krásou svého kožíšku. Od ostatní populace se odlišovali dokonalým vzhledem. Na jejich těle nebyly žádné jizvy po soubojích, byli bezchybní vyčesaní, krásní a zdraví. Avšak na rozdíl od ostatní populace byli velmi hloupí. Neuměli reagovat na vnější podněty, změny situace, nebyli schopni žádné interakce s okolím. Myší muži přestali ukazovat své charakteristické rysy. Tito samci přestali chránit své ženy a bojovat o svá území. Nechtěli vyhledávat ženy pro reprodukci a celkově se začali chovat velmi pasivně. Neplnili žádnou společenskou funkci.

Mezi samci se zas projevovaly četné poruchy chování – frenetická hyperaktivita, sexuální deviace vedoucí ke kanibalismu, agresivita, patologická plachost … Někteří jedinci se pohybovali po výběhu jen tehdy, když ostatní zvířata spala. Pouze v té době se chodili nakrmit a napojit.

Březí samice už se přestaly cítit pohodlně a staly se více agresivními. Tato agrese se nezačala projevovat vůči ostatním hlodavcům, kteří je chtěli poškodit, ale vůči vlastním dětem. Samice, které zabily své děti se často přestěhovaly do horní části terária, odmítly se dál reprodukovat a nechtěly přijít do kontaktu s ostatními. Tato situace vedla k poklesu porodnosti a zvyšující se míře úmrtnosti nedospělých jedinců.

Konec ráje, začátek smrti

Věkový průměr myši, která žila v nádrží do předposlední fáze je 776 dní. V poslední fázi myši umíraly o 200 dní dříve. Úmrtnost mezi mladými jedinci dosáhla 100 %. Samičky sice rodily potomky, ale muži se spojovali s jednotlivci svého pohlaví a ukazovali vůči samičkám neoprávněnou agresi. I přes hojnost potravy samice zabíjely a jedly své děti. To vedlo k tomu, že po 1780 dnech od zahájení experimentu zemřela poslední myš.

Vzhledem k tomu, že doktor Calhoun tento vývoj očekával, přestěhoval několik malých hlodavců do jiné nádrže ještě během třetí fáze. Přestěhoval je ovšem na omezený prostor. Tyto myši, které vyrůstaly v ideálním prostředí se ale odmítly kamarádit a porodit potomky. Všechny zemřely stářím.

John Calhoun došel k několika závěrům

Za prvé, existují dva druhy smrti. První typ je duchovní smrt. Mladé myši, které nemohly najít své místo v ideálních podmínkách byly psychicky zlomeny. Nebyly schopné se spárovat a zplodit potomky ani bránit svá území. Většina myší žijících v ideálních podmínkách dělala jen to nutné - spala, jedla a starala se o sebe. Druhý typ - fyzická smrt, která přichází po smrti ducha. Tato smrt je nevyhnutelná. Za druhé, vědec provedl analogii s lidským samcem. Lidský život zpravidla probíhá v neustálém napětí, stresu a tlaku. Pokud by muž měl mít snadný život, ztratil by svého ducha pravého mužství a zemřel.



Co se může člověk naučit od sociálních zvířat

Experiment prokázal, že navzdory dostatečnému prostoru a zdrojům, v případě, že jsou všechny sociální role ve společnosti obsazeny, je pro jednotlivce zápas o ně až tak namáhavý, že má za následek celkové zhroucení sociálního chování a zánik populace. Calhoun viděl osud populace myší jako metaforu pro osud člověka. Tuto sociální poruchu charakterizoval jako „druhou smrt“.

Chování zkázy přinesla do Společenství myší limitace prostoru a sociálních rolí. Kolonie myší měly rozdělené úkoly a tím, že mladé vyhostili z jejich společnosti, tito se neměli od koho naučit sociálnímu chování. Byli pro komunitu nepotřební. Jejich frustrace vedla k sociálně nevhodnému chování. Nemohli tedy předat žádné vzorce sociálního chování ani svým mladým. Takto bylo do společnosti napevno zakódované patologické chování, které vedlo ke zkáze celé populace. Kondenzování lidstva na malém prostranství už dnes vykazuje podobnost s populací myší v experimentu. A příklady najdeme i v minulosti.

Sociálně patologické jevy současnosti

Uvědomíme-li si paralelu, zjistíme, že my stejně jako pokusné myši jsme uvězněni na omezeném prostoru. Tento prostor nám poskytuje dostatek zdrojů. Vědecko-technická revoluce dovolila početné populaci se k těmto zdrojům dostat. V roce 1800 žila na naší planetě 1 miliarda lidí. V roce 2011 nás bylo už 7 miliard. Nacházíme se tedy v období populační exploze. Tato byla u myší ukončena těsně před dosažením absolutní kapacity prostoru.

Optimální hustota zalidnění Země byla vyčíslena na 9 miliard lidí. Člověk s tímto číslem by se měl narodit ještě před rokem 2050. Dobře však víme, že v prostorách hustého zalidnění a bohatství zdrojů se společnost již posunula do další fáze. Do fáze rovnováhy. Index porodnosti byl v sedmdesátých letech 2,1. To značí, že z jednoho páru se narodily průměrně dvě děti. Dnes je index porodnosti 1,2. Růst se zastavil. Stejně jsou pozorovatelné i podobnosti sociálního chování v těchto zalidněných populacích.

Zajímavým příkladem je Japonsko

Příkladem omezeného prostoru při relativně neomezených zdrojích je Japonsko. Podle údajů o světovém obyvatelstvu, které zveřejnil Populační referenční úřad USA, zaznamenává Japonsko největší pokles v počtu obyvatel ze všech zemí světa. V roce 2012 bylo Japonců přibližně 130 milionů. Při přetrvávajících trendech a porodnosti se odhaduje, že do roku 2050 klesne populace pod číslo 95 milionů.

Porodnost v Japonsku, která dosahuje 1,1 dítěte na ženu, nikdy nebyla nižší. A snižuje se každým rokem. Japonsko má už nyní nejstarší obyvatelstvo na světě. Zdá se, že neexistuje způsob, jak se vyhnout hrozící democidě. Sociálně patologické jevy zmiňované v experimentech Calhouna jsou tu nejen zjevné, ale jsou i celospolečenským problémem. Odhadem až milion mladých mužů je natolik sociálně plachých a neschopných sociální interakce, že vycházejí ven výhradně v noci, když všichni ostatní spí. Jdou si do města obstarat jídlo. Říkají jim Hikikomori.

Jsou to sociální autisté. Celá generace mladých lidí se narodila do prostoru, kde byly všechny sociální role již definovány. Vytvořit si svůj prostor je pro ně příliš stresující a zátěžové. Žijí tedy zavření ve svých domácnostech bez kontaktu s ostatním světem. Vláda je z tohoto jevu zaskočená a marně hledá jeho příčiny a řešení. Přičemž vysvětlením by mohlo být chování zkázy – behavioral sink. Stejně je přítomen problém nezájmu početné skupiny mužů o opačné pohlaví. Ve vztahu, v sexualitě, případně v partnerském soužití nevidí žádný požitek a úmyslně se mu vyhýbají. Nejen v Japonsku, ale také v mnoha jiných přelidněných a bohatých územích vládne výskyt těchto jevů.

Například i the beautiful ones – krasavci a krasavice, kteří povýšili své tělo, dobré jídlo, krásu a mládí na metu svého života. Všechny sociální role v jejich společenství již byly obsazeny a aby získali pocit užitečnosti a uznání, museli by vynaložit na to nesmírnou námahu. Proto si čistí své kožíšky, zabývají se dobrou stravou a pitím a tím, aby vypadali půvabně. Nevědí jak a proč by se měli zapojovat do zhodnocování společnosti. Stejně jako poslední tisícovka myší – poslední generace, neumí nic aktivně udělat pro svůj život, neumí být pro sebe ani pro společnost užiteční. Nejdůležitější bylo, starat se o sebe.

Japonka s dcerou


Naše zdroje a možnosti

Přelidnění na malém území tedy způsobuje identické projevy jako u sociálních zvířat, tak i u lidí. Naše křivka zániku již v této chvíli lze směřuje dolů. Lidé jsou však, na rozdíl od myší, myslícími tvory a bolestivě pociťují tuto sociální odtrženost, proto začali vytvářet paralelní struktury. Začali si budovat společnosti virtuální. K tomu jim za poslední léta výrazně pomohl rozmach informačních technologií. Lidé se setkávají a komunikují na sociálních sítích, pomocí blogů, videí … Svou identitu a místo si mají možnost vydobýt ještě v tomto prostoru.

Stále je to však pouze paralelní svět, protože v tom reálném se chovají ke svému omezenému prostoru jako domorodci na Velikonočních ostrovech. K příznakům stresu se přidává odcizení, nepřátelství, asexualita nebo sexuální úchylky, neschopnost rodičovství, agrese vůči dětem a násilí pro násilí. Faktor omezenosti našich zdrojů přitom nevnímáme nebo si ho nepřipouštíme.

Přehuštěná populace má podle výzkumů ve svém programu tak či onak zakódováno vyhynutí. A co by mohlo k všeobecné agresivitě přispět více, než nedostatek zdrojů? Představte si například ten den, kdy lidstvo vyčerpá poslední kapku ropy. To by mohlo nastat cca za 40 let. O poslední zásoby se strhne nelítostný boj. Přitom vědci již od osmdesátých let upozorňují na fakt, že zavádění alternativních a obnovitelných zdrojů by mělo být pro lidstvo úkolem číslo jedna, pokud si chce zachovat komfort svého dosavadního života.

My však nepochybně vyčerpáme i tu poslední kapku ropy stejně, jak si domorodci na ostrovech vyplenili sebe svůj poslední strom. I toto je projevem nestarostlivosti o naše děti. Neboť to budou ony, co tu zůstanou. Nepřemýšlíme ani nad svou budoucností, natož nad budoucností dalších generací.

Komfort bytí se stal našim mentálním vězením. Je příliš těžké z něj vystoupit, neboť jednotlivci i světoví politici touží po kontinuálním růstu. A ten zde bude pouze tak dlouho, dokud nás nezastaví nedostatek zdrojů nebo celkové zhroucení sociálního systému. Ten bude složen z jedinců, kteří díky blahobytu nebudou umět ani chtít nic pro záchranu lidstva udělat. Důležité pro ně bude přežití jich samých.

Naděje

Calhoun opakovaně dokázal, že celé populace myší, které neohrožovalo nic, o nic nebojovaly a o nic se nemusely snažit, zdegenerovaly natolik, že to vedlo k jejich vyhynutí. Bez boje o přežití, bez vzájemné pomoci v nouzi a bez utrpení byl život povrchní a zbytečný. Tento boj totiž spojoval celé společenství. S živočišnou říší máme společné mnohé. Říkáme si ale – páni tvorstva, proto bychom měli být schopni se svým osudem aktivně zacházet.

Když, Calhoun zjistil, kdy to se společností dopadne špatně, začal pátrat po tom, co udělat, aby to dopadlo dobře. A zjistil. Přinutil myši k zájmu o jiné. Přiměl je k interakcím a vzájemné pomoci. Pokud se chtěla myš napít, potřebovala k tomu jinou, aby jí na malou chvíli stlačila drobnou páčku. Pokud ta na páčce stála, voda tekla a myška se mohla napít. Pak se mohly vystřídat. Nucenou spoluprací jim zpestřil život natolik, že myši neunikaly ze společnosti, více si všímali jedna druhé, pěstovaly si sociální chování, každá z nich měla důležitou roli. Armagedon se nekonal.

Populace si udržovala svůj počet a do chodu společnosti byli zapojeni všichni. Vědci to nazvali – „revoluce soucitu“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:




Autor: Jad

Dokonalý život zabíjí. Experiment, který překvapil. John Calhoun se celý život snaží svými experimenty na myších předpovídat budoucnost. Experiment s kolonií myší Johna Calhouna je
Zajímavosti a novinky

 479 
  Komentáře ( 63 )
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jan P.|10.01 2016 10:16
Z toho vyplyva ze život na zemi,ci celkove ludska existencia je stav nedostacujuci a skor ci neskor sa dostavia nasledky toho,pretoze rozmnozovanie je prirodzenou sucastou života ludí ci zvierat.Na rozdiel od zvierat si je ale nedostatocnosti svojho fyzickeho bytia clovek vedomý.Z toho dovodu musí svoje zitie povysovat na vyssí stupen,cím sa dostava do stavu,kedy si zacne klast otrazky o vyssom zmysle bytia.To je pociatok jeho dalsieho vyvojoveho procesu,kedy sa postupne jeho bytie mení v bytie duchovné.A pretoze podla biblie je clovek na rozdiel od zvierat "dušou živou",má preto predpoklady uniknut akejkolvek obmedzenosti a vyhranenosti tým,ze dospeje k Poznaniu Pravdy a toto poznanie ho Vyslobodí.
Odpovědět
 35 
tora85|13.01 2016 19:23
Z clanku plyne, ze soucasna civilizace to nebude. Resp ta postizena cast ktera povysila komfort nad svou existenci. Pocitam, ze bude muset lidskeho ducha pozvednout daleko (v nasich ocich) "primitivnejsi" cast lidstva, ktera jeste nezdegenerovala.
Odpovědět
 31 
Drahoš|20.03 2016 23:42

Odpovědět
 -33 
Sage|24.10 2016 19:43
Myslím, že přidat do výběhu Bibli by nemělo na experiment zásadní vliv
Odpovědět
 31 
Lukáš|10.01 2016 13:16
Neuvěřitelné, jak to sedí na lidstvo
Odpovědět
 53 
Adam|13.01 2016 02:37
To je spíš Confirmation bias: https://en.wikipedia.org/wiki/Confirmation_bias
Odpovědět
 22 
picatapotom|10.01 2016 21:25
tak nakoniec buddhisty maju pravdu ze sucit je ta cesta ... juj
Odpovědět
 45 
tovog|15.01 2016 11:18
Myslím, že pasivní soucit ne.
Odpovědět
 33 
Marian|09.03 2016 20:26
Tak, tak, jedině aktivní soucit - když vidím, že někdo potřebuje pomoc a dokážu mu pomoct, tak mu pomůžu. Být užitečný druhým by mělo být samozřejmostí.
Odpovědět
 76 
tovog|23.05 2016 14:11
Myslel jsem to na ty Budhisty.
Odpovědět
 18 
Marian|27.05 2016 09:50
Já vím, můj komentář měl být souhlasem k tomu Tvému. A taky doplněním, proč aktivní a ne pasivní soucit. Pasivní soucit (= lítost, sentiment) není dobrý ani pro jednu stranu. "Soucítící" druhému nijak nepomáhá, jen ho utvrzuje v tom, že jeho situace je opravdu tak špatná jak si myslí. Naproti tomu aktivní soucit (= aktivní pomoc v nouzi) ukáže druhému východisko ze situace, dodá odvahu a v ideálním případě taky inspiruje a nakopne jeho samého k tomu, aby se situací něco dělal. Tomu se říká být užitečný druhým.
Odpovědět
 51 
tovog|27.02 2017 16:39
Myslel jsem to tak, že nevím, jestli a jak Buddhisté praktikují aktivní soucit, jestli taky třeba provozujují humanitární agentury a jestli by se jim podařilo taky najít 400.000 podpisů na osvobození misionáře Petra Jaška, jak se to právě podařilo zde mezi křesťany http://em.citizengo.org/ZDXyQ0AhN0002d06530RYOQ
Můj známý pracuje jako humanitární pracovník křesťanské organizace v Bangladéši, rozdává jídlo a přikrývky ve slumech a podobně. Je tam také Buddhismus, ale nikdo se tam neangažuje. V Indii je taky těžká chudoba.
Odpovědět
 19 
Marian|07.03 2017 02:31
Buddhisté praktikují aktivní soucit různými způsoby. Řekl bych, že to do velké míry závisí na tom, jaké má kdo možnosti. Když má někdo finanční nadbytek, může pomoct prostřednictvím peněz nebo materiálních věcí, kdo takovou možnost nemá, může druhým věnovat své schopnosti a svůj čas. Pod hlavičkou různých buddhistických škol a směrů, příp. významných buddhistických učitelů funguje řada humanitárních agentur. Co je mi známo, hodně z nich se zaměřuje hlavně na rozvoj vzdělání a lékařské péče v oblastech, kde je to potřeba.

S tou peticí na záchranu českého misionáře je dost naivní prezentovat to tak, že jeho osvobození je zásluhou křesťanů. Samozřejmě, petici určitě podepsala spousta křesťanů, ale stejně tak i spousta ateistů a lidí dalších vyznání a přesvědčení. Mně, jakožto NEkřesťanovi, je třeba celkem jedno, že dotyčný je křesťanský misionář, petici jsem podepsal proto, abych pomohl nevinnému člověku (na základě dostupných informací) na svobodu po vykonstruovaném soudním procesu.

Nakonec bych ještě upřesnil, že v Bangladéši, stejně tak jako v Indii, je zastoupení buddhistů méně než 1 % populace. Jen aby to nevyznělo tak, že jsou to buddhistické země. Pokud jde o Bangladéš, praktikuje se tu směr buddhismu, který (značně zjednodušeně řečeno) není zaměřený na pomoc druhým, ale na únik člověka z vlastního utrpení. Lidé tady prostě nemají nadbytek pro to, aby přes vlastní problémy viděli problémy druhých a dokázali jim účinně pomoct.
Odpovědět
 22 
Marian|27.05 2016 10:00
Tak ještě jedno malé doplnění, ať je jasné, co jsem chtěl vlastně sdělit - soucit z pohledu buddhismu je vždy aktivní soucit, nikdy ne ten pasivní, který opravdu nemá moc význam.
Odpovědět
 40 
Fero|01.09 2016 07:10
Preco ta to nenapadlo v suvislosti s krestanstvom ale len s budhizmom ?
Odpovědět
 14 
Marian|26.10 2016 18:41
Fero, jestli je otázka na mě, tak proto, že můj komentář je v řetězu reakcí na původní příspěvek z 10.1., který se týkal buddhismu. Ale svůj komentář jsi vložil ještě jednou do jiné úrovně, tak si nejsem jistý, jestli se ptáš opravdu mě :-)
Odpovědět
 14 
Kanár|25.10 2016 15:26
Ne tak docela !!! Například momentálně pomáhat imigrantům je jasné sebedestruktivní jednání. Infiltrace cizích elementů do naší společnosti a následně její rozpad.
Odpovědět
 19 
Marian|26.10 2016 19:00
--> Kanár: Ano, s tím s Tebou souhlasím. Já teda ke svému předchozímu příspěvku přidám druhou část, aby byl obrázek kompletní. Buddhismus učí, že soucit (= aktivní soucit) musí být v rovnováze s moudrostí. Schopnost a ochota pomáhat musí být v rovnováze s jasným pohledem na to, kde je pomoc účinná a užitečná a kde ne. Kde těm lidem opravdu pomůže a kde vyjde vniveč (např. pomoc nebude účinná, lidé si jí nebudou vážit atd.). Asi se shodneme na tom, že je logické pomáhat tam, kde to má nějaký užitek a ne kde je to házení hrachu na stěnu, nebo hůř, sebepoškozující jednání, jak píšeš. Myslím si, že taková pomoc imigrantům, jak si ji představují některé státy EU, nemá s moudrostí nic společného. A se soucitem leda tak s tím sentimentálním. Je to hodně hloupé, neefektivní a krátkozraké jednání. Na závěr ještě důležité rozdělení příspěvku - první část, učení o soucitu a moudrosti, je učení buddhismu; druhá část, týkající se imigrantů, je můj osobní názor.
Odpovědět
 35 
Kanár|25.01 2017 10:29
Myslím, že ten druhý názor se s Buddhismem v pohodě schodne. Buddhizmus nevznikal jako nástroj k oblbování mas, ale jako zužitkování moudra pro život.
Odpovědět
 24 
Fero|01.09 2016 07:11
Preco ta to nenapadlo v suvislosti s krestanstvom ale len s budhizmom ?
Odpovědět
 7 
Kanár|25.01 2017 21:47
Hehehe, to snad nemyslíš vážně ?! Tolik zla, které napáchala za ta staletí církev ve jménu Krista, to snad ani nemůže vyvážit to, co udělala dobrého !!! Křesťanství je ideologie, stejně, jako je ideologie komunizmus, fašizmus nebo islám. Tudíž je to ideální nástroj k ovládání mas. Buddhizmus v sobě nemá žádné prvky, které by umožnily oblbnout člověka tak, aby ve jménu této ideologie zabíjel jinověrce, či jinak smýšlející.
Odpovědět
 24 
ladka|26.02 2017 19:32
Budhismus ze nezabiji jinak smyslejici? A co ti budhisticti mnisi. Kteri pachaji atentaty na muslimech v thajsku? A vubec, pohledejte si neco o konfliktech v budhistickych zemich a zjistite, ze i tam se nabozenske valky vedly.
Odpovědět
 5 
Kanár|01.03 2017 13:31
Jestli ano, tak je to asi jako plivnutí do moře oproti komunistům a křesťanům.
Odpovědět
 15 
tovog|02.03 2017 10:53
"Buddhizmus v sobě nemá žádné prvky, které by umožnily oblbnout člověka tak, aby ve jménu této ideologie zabíjel..."
Křesťanství taky ne. To tam bylo přidáno, když vládcové chtěli vládnout - spojení politiky a církve - ještě se to vrátí, brzo, před koncem světa dle Bible.
Odpovědět
 5 
Kanár|09.04 2017 23:45
To na věci nic nemění. Proč asi Budhizmus nikdo k tomuto nezneužil ?! Nešlo to !!!
Odpovědět
 8 
Dáda|11.01 2016 02:28
Velmi zajímavý článek i pokus. Často mě napadá, kam ta naše civilizace spěje..
Odpovědět
 52 
Marcel|11.01 2016 12:00
Jan P. Vsetko je spravne az na to, ze aj zvierata su zivou dusou no akurat su momentalne v nevhodnej inkarnacii pochopit proces seberealizacie a lasku k Bohu.
Odpovědět
 23 
jiri|11.01 2016 15:07
zapoměli ale porovnat poměr v přelidněnějších zemích a etnik kde je růst porodnosti nejméně 5 možná až 8.1
Odpovědět
 33 
Kanár|11.01 2016 16:06
Jenže to se týká přelidněných a relativně blahobytných společností. Dokonce ani nemusejí být přelidněné, protože lidé se nemnoží jako myši. Ono docela stačí, když se určitá společnost dostane do stádia, kdy už nemusí o svou existenci tak silně bojovat a už se to všechno veze dolů vodou.
Odpovědět
 39 
Fero|25.10 2016 14:50
To by vsak prestalo platit v tom momente, keby ludia zacali uprednostnovat duchovne hodnoty pred materialnymi, lasku pred egoizmom.
Odpovědět
 15 
Kanár|13.04 2017 13:46
A jak je k tomu chceš donutit? Člověk, i když má mozek, který nemá na Zemi obdobu, tak furt má také zvířecí pudy, které ani ten nejlepší mozek mnohdy není schopen ukočírovat.
Odpovědět
 4 
prochi|11.01 2016 20:30
...opravdu hodně zajímavé,samozřejmě náš lidský svět má spoustu alternativ,možností,území,situací...ale více či méně výsledky sedí...záleží tedy jen na nás,co všechno dovolíme a jak to všechno bude pokračovat...a nakonec jen taková otázka,která možná nikoho nenapadla-nepřipadáte si tak trochu jako v akvárku?..kdo nás sem dal a kdo nás testuje?...
Odpovědět
 38 
Fero|25.10 2016 08:22
Ak clovek nenosi v sebe nejaku averziu voci nabozenstvu a slobodne rozmysla, krasne mu realita a Kristove slova do seba zapadaju. Sme tu od Boha stvoreni na jeho obraz (slobodna vola vs zodpovednost), aby sme skrze tieto danosti stale viac cez nase zlyhavania a trapenia chapali, ze jedinou alternativou k trvalemu stastiu je zivot v laske =kracaniu k tomu, z koho sme vzisli.
Odpovědět
 15 
Jaroslav A. Polák|11.01 2016 22:03
Opravdu zajímavé je, jak divoké spekulace dokáží lidé vymyslet na základě jednoho experimentu. Což třeba vzít v potaz také to, že všichni pozdější jedinci v "myším ráji" byli produktem permanentního příbuzenského křížení, k němuž by v reálném světě nikdy nemohlo dojít?
Odpovědět
 43 
Jaroslav A. Polák|11.01 2016 22:08
Plus dodávám, že v reálném světě nikdy nejdou přelidnění a komfort ruku v ruce, takže opravdu netuším, jak se experiment může vztahovat na lidská společenství. Je zjevné, že problémem té myší kolonie bylo příbuzenské křížení a přemnožení, nikoli komfort. BTW: Spousta lidí, mě nevyjímaje, chová hlodavce jako kamarády, dopřává jim dokonalý komfort (nespojený s přemožením) a žádné patologie se neobjevují.
Odpovědět
 35 
David D.|12.01 2016 18:59
A jakou to má souvislost s jejich experiment o soucitu, který eliminoval daný problém, ať vznikl jakkoli?
Odpovědět
 13 
Kač Krat|14.01 2016 07:50
Já jsem z toho článku pochopila, že experiment prokázal souvislost mezi přelidněním společnosti - ztrátou možnosti mít v životě nějakou sociální roli a následné vymírání důsledkem nezájmu o společnost a druhé pohlaví. Dostatek zdrojů tam byl zpočátku jen proto, aby byla umožněna populační exploze.
Odpovědět
 35 
tovog|15.01 2016 10:50
Nemyslím, že by degenerace vlivem příbuznosti měla zásadní vliv. 4 nepříbuzní samci a samice je dostatečně rozmanitý genetický zdroj. A právě v této úvodní fázi bychom se degeneraci báli, ale experiment potvrdil, že tato fáze populační exploze proběhla naprosto v pořádku. Problém nastal na konci, kdy byla genetická rozmanitost podstatně větší.
Degenerace nastává při páření pouze přímých sourozenců nebo potomků v jedné generaci.
Odpovědět
 30 
Kanár|22.05 2016 16:11
Vždyť tam píší, že tento problém se jim podařilo eliminovat tak, aby se neprojevil. A degenerace začala až v pozdějším období, kdy už ke křížení přímých potomků nemohlo docházet.
Odpovědět
 21 
Karel Selucky|11.01 2016 22:47
V tomto clanku je spousta zajimavych uvah a faktu. A krome toho je to patrne cele jeden velky pokus o manipulaci a prekrucovani. Zda se ze autor clanku se nam snazi dolozit pravdivost svych teorii,
tim, ze cituje vedeckou studii. Uz samotny nadpis je "Dokonaly zivot zabiji" nema s puvodni vedeckou studii nic spolecneho. Ten zivot mysi nebyl v zadnem ohledu dokonaly. Mam pocit, ze autor clanku hodne popustil uzdu svoji fantazie a sikovne oslovil citlivejsi ctenare.
Odpovědět
 33 
.:,|11.03 2016 23:59
A keby formulácia znela "Život bez nutnosti námahy zabíja", bolo by to podľa teba prijateľnejšie?
Taktiež by som rada vedela, ktoré pasáže považuješ za "popúšťanie uzdy fantázii".
Odpovědět
 23 
Tas|12.01 2016 15:12
Nechci vám do toho nijak kecat, ale je statisticky dokázáno, že jakýkoliv způsob života nakonec končí smrtí.
Odpovědět
 45 
Hof|04.08 2016 06:58
Žádný život, který končí smrtí není život.
Odpovědět
 15 
vendlova lucie|12.01 2016 15:18
vzorec je podobný, nikdy stejný, tedy podobnost je zcela přirozená, kdo začne přemýšlet o člověku jako o druhu živočicha, měl by to vše pochopit, navíc ovšem máme mozek, který veškerá naše úkonství řeší až posléze, či potřebuje důkazy, že je to dobře, nebo špatně, jsem ojedinělý druh, který se zahubí mnohem snáz, něž myšky, a když se nezahubíme my, zahubí nás něco jiného. Třeba. Veliká pravda ovšem je, a to platí pro všechny živočichy, jak bylo zmíněno v experimentu, nebo jinými lidmi z jakýchkoliv oborů, co se studia člověka týče je, že pokud lidé ztratí ten komfort, a to nutnost o něco bojovat, o životně důležité věci, pak hodnoty se neusadí zprávně, myšlenky budou zcestné a činy zkázonosné... jakoby lidem ta jejich dlouhá historie nestačila. A vědci musí studovat myšky, aby dokázali podobnost? Z historie lidstva se dá vyčíst všechno!
Odpovědět
 28 
xxxxx|12.01 2016 18:14
Arthur Schopenhauer - život bez bolesti nemá smysl.
Odpovědět
 27 
Romana Kvapilová|13.01 2016 12:50
Zajímavý článek...co je za tím? Vnitřní pocit že nejsem důležitý...
Odpovědět
 27 
top zozzle|14.01 2016 11:19
Proč do toho zase někdo plete náboženství? Z téhle pasti nás dostanou jedině naše mozky, takže technologie. Dáme vzniknout umělé inteligenci, která bude prakticky dokonalá a zcela určitě nás "přežije". Svůj úkol splníme a odejdeme.
Odpovědět
 24 
tovog|15.01 2016 10:42
Věřím, že to myslíte v legraci. Možná si to někdo představuje po shlédnutí vědeckofantastických filmů. Pravda je ovšem taková, že nedokonalý člověk nemůže vymyslet nic dokonalejšího, než je on sám. Osobně neznám žádný dokonalý technický vynález, dokonalejší než život sám.
Odpovědět
 20 
.:,|12.03 2016 00:05
Existujú výkonnejšie vynálezy aj v oblasti umelej inteligencie, ale nakoľko nás prírodné konštrukcie a systémy stále dokážu prekvapiť, zanechať popletených a zvládať ľavou zadnou veci, nd ktorými my roky koumáme, tak súhlasím. Ešte stále poznáme len mikropercentá z prírody naokolo, len mikropercentá z fungovania nášho tela. Od schopnosti vytvoriť dokonalého náhradníka človeka sme tak ďaleko, že to nie je ani v slovníkoch a matematických tabuľkách.
Odpovědět
 26 
.:,|12.03 2016 00:17
Nemusí sa jednať vyslovene o náboženstvo v takej podobe, v akej ho poznáme dnes. Človek len skrátka potrebuje zaoberať sa niečím väčším, než je on sám a... Ako to povedať... Niečím abstraktnejším než či má dosť jabĺk do budúcej návštevy obchodu a či sa mu podarí zbaliť tamtú fešandu/fešáka. Pakticky od počiatku sa pýtame "Prečo?" a čo je za tým, že my, naše okolie a nejaké dianie existuje a je práve také aké je a či by nemalo byť iné. Uvedomelosť, kreativita, hodnoty, povaha bytia, čosi nad nami, postoj aký k tomu všetkému zaujmeme (viera (v hocičo)) a ako sa tento postoj a my vyvíjame sú nám vlastné, našou výhodou, ktorou môžme prichádzať k hotovým pokladom i nevýhodou, nakoľko to nemôžme ignorovať. Technológia je neskonale skvelá, ale ľudstvu nestačí technológia pre technológiu samotnú. Potrebujeme jej dať zmysel tým, že bude nástrojom pre niečo iné.
Odpovědět
 30 
Dusan|15.01 2016 12:30
Jan P. Povedal si toho sice vela ale v skutocnosti si nepovedal vobec nic. Pricom je to jednoduche ako facka - vedomie, byt si vedomi - to je o co tu kraca, nezit v rezime automatickych programov. That's it.
Odpovědět
 28 
M.|22.01 2016 14:53
Zajímavý článek, ale některá tvrzení jsou diskutabilní.
"Představte si například ten den, kdy lidstvo vyčerpá poslední kapku ropy. To by mohlo nastat cca za 40 let." Římský klub vydal v roce 1972 zásadní studii "Limits to Growth", která předpokládala celosvětové vyčerpání ropy do r. 1992. Alarmismus, varující před vyčerpáním zdrojů je poměrně oblíbená mantra už od 18. století.
"Optimální hustota zalidnění Země byla vyčíslena na 9 miliard lidí." Ještě před 100 lety byla miliarda vnímaná jako kritická mez. V roce 1968 předpokládal významný populační alarmista Paul Ehrlich, že v roce 2000 bude mít Velká Británie 70 mil. obyvatel, což vyvolá chaos, hladomory a zánik Británie. Dnes má Británie jen něco málo méně než 70 mil. a o žádných hladomorech jsem neslyšel.
Výrazný pokles porodnosti v ekonomicky vyspělých zemích je realita, ale vyvozovat z nich závěry, jak bude vypadat svět 2050, je do značné míry šamanství. Stačí se podívat na předpovědi několik desítek let staré. Nikdo tehdy nepočítal s razantním zlomem v míře porodnosti nejen na Západě, ale i v jiných regionech - Chile, Írán nebo Indie zaznamenaly v posledních desetiletích obrovský propad v míře porodnosti.
Odpovědět
 38 
Jano|30.03 2016 13:41
mozno viac ako velmi mi to pripomina clanok na dennikn.sk 12.1.2015 autorka Natalia Blahova (Myší raj a úpadok spoločnosti)...ci?
Odpovědět
 22 
Mirou|10.07 2016 10:44
Vypadá to asi tak.Za prvé, přežijí ti nejbohatší, ale zdegenrovaní.......Budou žít krátce , ale budou schopni udržet své populace díky zásobám které si vytvoří.Za druhé přežijí ti co nyní nemají nic a živí se sběrem a lovem, neznají elektřinu ani vodu z kohoutku.......Zbytek 95% populace bude mít jen malou šanci přežít větší celosvětovou pohromu.......Patřím mezi těch 95% a jsem s tím smířený, byla to moje volba života v luxusu, luxus je ELEKTŘINA, VODA Z KOHOUTKU........
Odpovědět
 19 
patron|23.08 2016 10:59
k čemu vám sou teorie o myších, bible, náboženství a podobný kokotiny běžte radši ven a užívejte si místa na světě dejte si špeka a věnujte se tomu co vás baví =*
Odpovědět
 15 
Myš|25.10 2016 23:31
Pochybuju, že umělé omezené prostředí může být pro myši nějakým rájem. V přírodě mají mnohem více podnětů, můžou odcházet z přemnožené kolonie na další území, mají možnost chovat se kreativně a cvičit mozek, protože jim jídlo nepadá samo před čumák...
Celkově ta popsaná situace sedí spíš na stresové chování přemnožené populace uzavřené ve sterilních podmínkách. Ale na druhou stranu, lidstvo v nepřirozených podmníkách žije taky, takže nějakou vypovídající hodnotu to má. Jenom by se tomu nemělo říkat myší ráj, protože pro myši je ráj fakt něco jiného než toto. Ale to by ti vědci museli být nejdřív biology a chovateli myší, aby jim to došlo.
Odpovědět
 16 
mirek|25.02 2017 23:43
Tento zanik nejvice podporuji prave zlodejske vlady a "pesudohumaitni" aktiviste. Jejich filozofe : Kdo nic nedela, ma narok na zivotni zabezpeceni. Kdo se stara o rodinu zodpovedne, tomu je vse sebrano ve prospech tech flakacu kteri nic nedelaji .... U lidstava prave diky temto zlocincum to tedy postupuje jeste rychleji nez u m tech mysi....
Odpovědět
 12 
mirek|25.02 2017 23:48
presne tak. Spolecnost ktera nepodporuje rozvoj mladych muzu je odsouzena k zaniku. A dnes prave mladi muzi jsou prave ta nejvice sikanovana opomijena, zotrocovana i okradana skupina v nasi spolecnosti, to posledni o koho dnesni urady "modernich zemi", resp zemi pred zanikem, podporuji...
Odpovědět
 10 
mirek|25.02 2017 23:59
Kdo by chtel chranit spolecnost ktera ho jen sikanuje ? A zeny ktere se vsemozne snazi predstirat ze vse mohou ridit jen samy (coz samozrejme neni pravda , protoze ve skutecnosti jen kradou to co drive vytvorili jini muzi...a to nelze vecne...)a jsou jen sobecke a agresivni. Vubec se tem muzum nedivim. Lepsi je zit a zemrit v klidu.
Odpovědět
 9 
mirek|26.02 2017 00:03
Statni prizpevky nemaji dostavat zeny "na dite" ale muzi "na zenu"...
Odpovědět
 11 
Kanár|26.02 2017 00:06
Vzhledem k tomu, kolik mužů tento název ani není hodno nosit, by to nebylo vhodné.
Odpovědět
 11 
sasa|19.06 2017 12:32
Jen to muze byt trochu opacne. Mysi se prestaly mnozit, rotoze zdegenerovaly samice. Pro sexa plozeni jim prestal stacit zajistene jidlo a prostor, ktere mely automaticky. Proste chteli geometrickou radou stale vice.
Odpovědět
 3 
fck hvl|20.08 2017 15:14
Dobrý článek až na větu "Optimální hustota zalidnění Země byla vyčíslena na 9 miliard lidí". Kdo to spočítal? Autor nebo kroužek mladých přírodovědců? Vědecký tým pod vedením manželů Meadows spočítal, že pro trvale udržitelný rozvoj musí být a planetě jenom dvě a půl miliardy obyvatel. Jinak se blíží totální průser. https://en.wikipedia.org/wiki/The_Limits_to_Growth
Odpovědět
 1 
  Přidej svůj názor
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ