11 způsobů, kterými nám naše vědomí bezostyšně lže

1. Věci se stále zhoršují

Všimli jste si, že rok od roku je všechno kolem čím dál tím horší? Nutí vás to přemýšlet o vlivu negativity. Faktem je, že máme tendenci dávat pozor na špatné zprávy a ignorovat dobro. Vědci se domnívají, že špatné zprávy vnímáme podvědomě jako důležitější. To je důvod, proč si myslíme, že se situace ve světě den ode dne zhoršuje. Spisovatel a psycholog Steven Pinker však ve své knize dokazuje, že zločinů, násilí a válek je stále méně a méně.

2. Bezpečná jízda autem

Téměř každý ví, že statisticky se umírá na automobilové nehody desetkrát častěji než v letadle. Ale náš mozek nějak odmítá tento vztah přijmout a i nadále raději s důvěrou řídíme auto, než abychom se třásli strachy na palubě letadla. Fenomén pravděpodobnosti v nás vzbuzuje strach ze smrti v rukou teroristů a ne z mnohem pravděpodobnějšího nebezpečí, jako je třeba pád ze schodů nebo autonehoda.

3. Já mám vždycky pravdu

Rádi se bavíme s lidmi, kteří s námi souhlasí. To je důvod, proč jsme se rozhodli dát lidem s podobnými pohledy preference. Jednotlivci, skupiny nebo weby, které nás nutí pochybovat o svých vlastních názorech jsou nám nepříjemné. Psycholog B. Skinner nazval tento jev jako kognitivní disonance.

Tato selektivita vede k zaujatosti - přijímáme pouze informace které potvrzují naše soudy. Zároveň budeme ignorovat nebo odmítat vše, co je v rozporu s našim názorem nebo se snaží zničit náš známý obraz světa. Internet mimochodem tento trend jen posiluje.

4. Panna nebo orel

Často se domníváme, že události z minulosti mohou nějakým způsobem ovlivňovat naši současnost. To se nazývá chyba hráče. Jednoduchý příklad - hod mincí. Pokud pětkrát po sobě padne panna, náš mozek je přesvědčen, že příště musí nutně padnout orel. Ve skutečnosti je šance stále v poměu 50:50. Zhruba stejnou pastí je pozitivní očekávání inhertních hráčů. Myslí si, že po několika ztrátách se k nim štěstí zase mus obrátit a další hra jim už konečně přinese obrovský jackpot.

5. Stojí to za to

Každý se může dostat do situace, kdy udělá zbytečný nebo drahý nákup. A spíše než to přiznat, tak raději sami sebe přesvědčujeme, že to za to stálo. Jmenuje se to postshopingova racionalizace - mozek je naprogramován na pohodlí, i když uděláte nějaký nesmysl. Po sebepřesvědčování dojdete k názoru, že to bylo oprávněné a učinili byste tak i podruhé.

6. Vůbec se mi nevěnujete

Cítit se součástí týmu je naší vrozenou potřebou. Je to všechno způsobené oxytocinem - tzv. molekulou lásky. Na jedné straně nám tento hormon pomáhá budovat úzké vazby mezi sebou navzájem a na druhé straně odrazuje všechny, aby zůstali mimo náš okruh. Díky němu máme podezření, vzbuzuje v nás strach a dokonce i arognaci vůči ostatním. Nakonec přeceňujeme vlastní skupinu a podceňujeme ty, které ve skutečnosti ani neznáme.

7. Proč jsou všechny kolem těhotné

Často se stává, že si najednou začneme všímat všude kolem sebe něčeho pro nás nového. Jsme přesvědčeni, že to něco nás v určitém okamžiku přišlo děsit, zatímco ve skutečnosti bychom tomu prostě nevěnovali pozornost. Tohle je efekt výběrového šetření.

Příklad - koupě nového auta. Od té chvíle začínám všude kolem sebe vidět stejné vozy. Nebo žena, která se dozvěděla, že je těhotná. Najednou kolem sebe začne vidět velké množstí těhotných žen. Může to být cokoliv -píseň nebo výraz, který se zřídka používá.

8. Stádo

Milujeme pohyb s davem, i když si toho nemusíme být vědomí. Když si lidé kolem nás vybírají domácího mazlíčka, sportovní tým nebo zpěváka, pak upadáme do jakéhosi skupinové výběru, který vzniká účinky šílenství. Když většina vašeho okolí fandí nějakému týmu, je velmi obtížné šílenství odolat.

9. Mlčení znamená souhlas

Často máme tendence předpokládat, že ostatní lidé myslí stejným způsobem jako my. Například, členové radikálních organizací se často domnívají, že celý svět sdílí jejich pozici. I když to tak nemusí vůbec být. S tímto efektem je svázan falešný konsenzuální efekt - pokud se dotyčný nevyjádří, předpokládáme, že souhlasí.

10. Zvýhodněné znamená levné

Věnujeme pozornost rozdílu mezi čísly, ale ne jejich hodnotám. Tento jev se nazývá anchor efekt. Efektu často aktivně využívájí prodejci.

Klasický příklad - prodáváné zboží. Na etiketách vidíme dvě ceny a oceňujeme rozdíl mezi těmito dvěmi cenami, nikoliv cenu samotnou. V případě, že je sleva významná, dělá to na nás dojem, a to i v případě, že zboží je ve skutečnosti předražené i se slevou. Těchto technik využívají i restaurace. Zahrnují mezi nabídku i neúnosně drahá jídla, aby se ostatní ceny zdály rozumné. Ze stejné důvodu platí, že ne příliš drahé nemusí být nutně nejlevnější.

11. Budu o tom přemýšlet zítra

V roce 1998 byla provedena studie, při které si 74 % kupujících vybíralo zdravé ovoce na týden. Když byli požádání, aby si vybrali ovoce pro daný den, pak si 70% účastníků vybralo čokoládu. Často se chováme lehkovážně dnes bez přemýšlení o zítřku. Ve skutečnosti podvědomě přehazujeme odpovědnost na někoho, kdo nám zítra pomůže.

Autor: Jad

11 způsobů, kterými nám naše vědomí bezostyšně lže. Schopnost lidského mozku je stále vyšší než u mnohých dnešních počítačů. I přesto nám vlastní vědomí klade nástrahy v podobě falešných závěrů
Zajímavosti a novinky