7 bláznivých skutečností, které věda zjistila o lidském těle

15.10 2015|Věda
7 bláznivých skutečností, které věda zjistila o lidském těle

Lidé zkoumali svůj vlastní druh po celá staletí. A teď se zdá, že už víme vše, co a našem těle potřebujeme vědět. IFenomen pro vás vybral fakta o lidském těle objevena v posledních letech, která vás přesvědčí, že tomu tak není.

1. V našem obličeji žijí roztoči

Jednou, v roce 2014, prozkoumali vědci lidskou tvář silným elektronovým mikroskopem, a od té doby nepřestali nazývat lidskou tvář ve vysokém rozlišení měsíční krajinou. Při pozorování zjistili, že v našich pórech žije malý roztoč známý jako Domodex brevis nebo-li Trudník mazový. Podle vědců obývají tvář každého člověka obrovské kolonie mikroskopických pavouků.

2. Bez škrábání pleti nemůžene přežít

Není těžké uhodnout, že někteří lidé reagují na spoustu roztočů, kteří si pravidelně organizují "taneční párty" v jejich kůži velmi špatně. V současné době se předpokládá, že kožní onemocnění známé jako Acne rosacea a které vede k zánětu a vyrážkám, může být způsobeno imunitní reakcí těla na tyto monstra. Nicméně, život se s našimi mladými spolubydlícími příliš nemazlí. Žijí jen velmi krátkou dobu, protože příroda se neobtěžovala jim nadělit řitní otvor. Takže se dokáží pouze najíst, naklást vejce a zemřít. Zatím není jasné, čím se živí. Dříve se předpokládalo, že buňkami epitelu, potvrzeno to ale není. Roztoč je přitom známý od roku 1840.
Někteří se domnívají, že se živí bakteriemi na obličeji, jiní se domnívají, že odumřelými kožními buňkami, další soudí, že se živí mazem, který kůže produkuje.



3. Mikroby ve střevech ovlivňují naše životy

V medicíně je známo, že jsme doslova zaplněni malými bytsostmi nazývanými střevní flóra. Tito tvorové nám mohou pomáhat, avšak i škodit. Teprve nedávno byli vědci schopni posoudit plný rozsah jejich dopadu. Je tak velký, že jej dnes mnozí považují za náš vnitřní ekosystém, který je stejně důležitý jako u jater, slinivky břišní nebo v močovém měchýři. Mikroorganismy se podílejí na regulaci metabolismu, pomáhají imunitnímu systému a bojují s nemoci. A nejsou to nějaké maličkosti - uvnitř nás žije asi sto bilionů mikroorganismu a jejich hmotnost se pohybuje od 1 do 2 kg z celkové hmotnosti našeho těla.

4. Ne všude jsou střevní mirkoby šetrné

Nedávné studie ukázaly, že některé druhy střevních mikroorganismů se vyvinuly tak, že jsou schopné ovlivňovat nerv vagus - ten, který spojuje mozek a střeva, tak, aby jsme dostávali některé potraviny. Zdá se, že tyto mikroorganismy mají raději sladkosti nebo potraviny s vysokým obsahem tuku, místo některých zdravých alternativ. To by mohlo být jedním z důvodů, proč někteří z nás mají neřízenou závislost na potravinách.

Uvolnění chemické látky, která stimuluje náš nervový systém a stimulace samotná podněcuje naše centra slasti tak, aby uspokojily požadavky choroboplodných zárodků. Rovněž se předpokládá, že tito vnitřní loutkaři mohou být částečně zodpovědní za současnou epidemii diabetu a obezity. Naštěstí mohou být mikrobi poraženi v jejich vlastní hře. Překonáním tužeb po jídle můžeme ve skutečnosti otupit jejich hlad. Dieta je pro ně prakticky genocida.



5. Vědci objevili novou část těla

Vždy jsme věřili, že kolena nám umožňují padat. Naše kolena jsou uspořádány tak obtížně a nenápadně, že mnoho operací kolenou se nezdaří. Často frustrovaní chirurgové uvádí, že i po úspěšné operaci kolenou nemůže stále mnoho lidí chodit stejně jako předtím. Tak tomu bylo až do roku 2013. V té době se belgičtí lékaři rozhodli, že jim jejich chápání anatomie lidského kolena nestačí a vydali se hledat nová tajemství. V kolenním vazu našli další šlachu, která je schopna řešit mnoho tajemství této části těla, které doposud nebyly známy.

Existenci toho vazu zmiňoval již francouzský chirurg Pavel Segonde v roce 1879, když trval na tom, že naše kolena mají více než 4 vazy. Dokonce tvrdil, že objevil nový vaz, nespecifikoval ovšem kde. Nyní, když se objev Segondeho potvrdil belgickými vědci a novou část kolene nazvali anterolaterální vaz, povede to pravděpodobně k většímu počtu úspěšných operací kolene.

6. Vědci zjistili kmenové buňky u dospělých lidských zubů

Kmenové buňky T-1000 mohou být transformovány do čehokoliv. Jsou svatým grálem lékařské vědy, protože upravení kmenových buněk umožňuje v případě potřeby růst nových orgánu, aniž by se čekalo na transplantaci. Nejdříve se zdálo, že kmenové buňky existují v lidském embryu. Koncept s názvem "sklizeň embrya" pak z pochopitelných důvodů rozrušil mnoho lidí.

Naštěstí se tento předpoklad vědců ukázal jako mylný a vědci našli způsob, jak kmenové buňky zkoumat, aniž by se vytvářely dysoptia ve stylu Matrix. Nedávno totiž byly objeveny kmenové buňky u dospělých zubů. Tento objev zpochybňuje také dlouhodobý předpoklad, že kmenové buňky slouží pouze v jenom směru. Znamená to, že oni vlastně začaly jako buňky, aby se později mohly proměnit v něco konkrétnějšího, ale ne obráceně. Ve výše uvedeném případě vědci detekovali buňky v zubech, ale zatím nechápou, jak se tam dostaly. Nervové buňky v zubech jsou schopny se spontánně přeměnit na kmenové buňky.

Když vědci pozorovali stejný jev u krys, rozhodli se zjistit, co se stane, když budete laserem střílet do buněk. Během experimentu byly buňky stimulovány pomocí laseru, což zmenšovalo poškození zubů dvakrát rychleji. Vědci nyní přemýšlejí nad tím, jak by mohli použít měkkou vnitřní tkáň z našich zubů k růstu ostatních typů tkání.

7. V naši mysli je přepínač

Z lékařství, které nám ukazuje Hollywood známe, že když dostaneme pořádnou ránu do hlavy, dostaneme se do bezvědomí. A zůstaneme v něm, dokud nezačne další scéna. Pokud se něco takového stane v reálném životě, je velmi malá šance, že se z toho probudíme. Ale co je nejdůležitější, až do nedávné doby nebyli vědci schopni pochopit, proč tomu tak je. To trvalo až do roku 2014.

V roce 2014 vědci udělali objev. Ve skutečnosti prováděli studii epilepsie, během níž v mozku zjistili biologické tlačítko podobné napájení v počítači, kterým uvedeme obrazovku do režimu spánku. Vědci zjistili, že stimulace této oblasti, známé jako claustrum, slabým elektrickým proudem způsobuje ztrátu vědomí a po opakované stimulaci dokáže vědomí zase zapnout.

Autor: Jad

7 bláznivých skutečností, které věda zjistila o lidském těle. Fakta o lidském těle, která jste dosud nevěděla. co vědci zjistili o lidském těle v posledních 3 letech?
Zajímavosti a novinky

 305 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ

Vánoce 2017

Tipy na vánoční dárky
.