5 géniů, kteří si vzali do hrobu největší tajemství historie

1. Arne Beurling a tajný kód T52

Kromě proslulého a vysoce kvalitního šifrovacího stroje Enigma existoval i další dokonalý model šifrovacího stroje, který nacisti používali k psaní přísně tajných zpráv. Tento stroj se nazýval T52 nebo Geheimschreiber, což v překladu znamená "tajný úředník". Tento šifrovací stroj je mnohem větší a složitější než Enigma. Existoval však jen jeden člověk, který mohl řešit šifry z tohoto stroje - Arne Beurling.

V roce 1940 se Švédsko ocitlo mezi dvěma ohni - ze západu stála agresivní kampaň Adolfa Hitlera a z východu Rusko řídilo své vojenské operace proti Finsku (Sovětsko-finská válka 1939-1940). V takové složité politické situaci Švédsko potřebovalo mít přehled o aktuálním dění, a tak začalo plně využívat rozvědku.

Všechny příspěvky zašifrované pomocí T52 nebylo možné dešifrovat. Naštěstí zde byl profesor matematiky Arne Beurling, který dokázal tajemný kód rozluštit. Krátce na to se nejen naučil, jak kód T52 dešifrovat, ale i jak vytvořit svůj vlastní kód. Švédové byli první, kdo získal přístup k přísně tajným zprávám nacistů. Co je však nejdůležitější, Švédové věděli předem o Hitlerových plánech, které mimo jiné zahrnovaly i útok na SSSR.

Když byla Beurlingovi položena otázka o tom, jak se mu podařilo kód vyřešit, řekl: "Kouzelník nikdy neodhaluje svá tajemství." V roce 1986 Arne Beurling zemřel a své tajemství si vzal do hrobu. Od té doby se kód nepodařilo nikomu rozluštit.



Arne Beurling

2. Maurice Ward a vzorec věčného plastu

V polovině 80. let minulého století anglický vynálezce Maurice Ward vynalezl tepelně odolný plast, který může vydržet teploty až 10 000 stupňů Celsia i ránu, jejíž síla přesahuje 75 krát sílu bomby shozené na Hirošimu.

Vynálezce tento plast pojmenoval Starlite a rozhodl se, že recept na zázračný plast prodá té společnosti, která ho bude chtít použít k vytvoření něčeho opravdu velkého. NASA samozřejmě měla zájem o koupi Starlite, protože díky svého lehkostí a síle by mohl znamenat revoluci v oblasti kosmických letů.

Ward však nabyl podezření, že firmy chtějí využít jeho vynález, aniž by mu dali nějakou kompenzaci, a tak odmítl vzorec plastu Starlite prodat. Maurice Ward zemřel v roce 2011 a své tajemství výroby materiálu budoucnosti neodhalil. Říká se, že vzorec obsahuje 20 organických polymerů a kopolymerů, stejně jako malé množství keramiky.


Test plastu Starlite na vejci

3. Nikola Tesla a bezdrátová elektřina

Nikolu Teslu znají lidé jako velkého vědce a fyzika, který hodně předběhl svou dobu. Nicméně, přes jeho popularitu ve světě vědě si Tesla neuvědomil svůj vlastní a snad nejambicioznější projekt - bezplatné bezdrátové připojení k elektřině po celém světě.

Hlavní myšlenkou bylo postavit vysoké věže (Tesla je nazval Vordenklif, ale pro mnohé jsou známé jako věže Tesla), které by používaly zemské ionosféry a přímo naší planetu jako elektrické vodiče, a které by vytvořily elektřinu, jež by byla k dispozici kdekoliv na světě. V roce 1905 začal Tesla pokusy, jejichž cílem bylo připravit projekt, ale krize, která zasáhla USA, vedla k tomu, že velmi drahé přípravy byly pozastaveny.

Tesla zemřel v roce 1943 a tajemství bezplatné bezdrátové elektrické sítě si vzal do hrobu. Tesla držel většinu všech myšlenek, nápadů a vynálezů v hlavě. Pokud měl nějaké zápisky, tak byly velmi chaotické a bylo těžké je rozluštit.

Nikola Tesla

10 tragických příběhů o šílenství Nikoly Tesly

4. Johann Bessler a perpetuum mobile

V roce 1712 německý vynálezce Johann Bessler řekl, že vynalezl perpetuum mobile. Po dobu 5 let prováděl pokusy, které měly za úkol přesvědčit vědeckou elitu o inovativnosti jeho vynálezu.

Jeho perpetuum mobile bylo kolo o průměru asi dva metry, které bylo schopné zvednout hmotnost několika kilogramů. Podle oficiálních záznamů fungoval přístroj 54 dnů, aniž musel kdokoliv zasáhnout. Experiment kontrolovali významní matematici, vědci a filozofové, přičemž žádný z nich nebyl schopen pochopit fungování přístroje.

Bessler požadoval za svůj vynález asi 20 tisíc liber. O vynález projevil zájem Petr Veliký a požádal profesora matematiky Gravezandu Wilhelma, aby mu před koupí poradil. Johann Bessler si myslel, že se mu snaží vynález ukrást, a tak jej okamžitě zničil. Nedlouho poté zemřel. Své tajemství, které je mimochodem v rozporu s několika současnými zákony fyziky, neodhalil. Moderní vědci se tajemství snaží rozluštit a stroj znovu postavit, zatím však bezvýsledně.

Perpetuum Mobile

5. Edward Leedskalnin a přesun obrovských balvanů

Edward Leedskalnin byl lotyšský imigrant, který se přestěhoval do Spojených států. Postavil tam na Floridě tzv. Coral Castle. Leedskalnin byl asi 160 cm vysoký a vážil 50 kg, ale i tak sám pohyboval obrovskými balvany o hmotnosti až 30 tun. Nicméně, on vždy pracoval sám, takže se nikdo nikdy nedozvěděl, jak to dělá.

Existuje několik verzí, které jeho stavbu vysvětlují. Dvě dospívající dívky tvrdí, že viděly, jak se obrovské kameny vznášejí ve vzduchu. Jiní zase uvedli, že si všimli některých zařízeních, která byla podobná dřevěnému stativu s lany. Říká se, že Edward Leedskalnin používal nějakou malou černou krabičku, kterou nazýval "stabilizační perpetuum mobile" (držák stálého pohybu).

Po jeho smrti v roce 1951 se Coral Castle stal místní dominantou a turistickou atrakcí. Je zajímavé, že v roce 1986 se rozbily 9 tunové otáčivé dveře, které do té doby mohlo otevřít i pětileté dítě a ani inženýři, ani vědci je nemohli opravit. Nakonec na jejich přesun museli přizvat jeřáb. Leedskalnin sám prohlašoval, že odkryl tajemství egyptských pyramid. Je škoda, že neměl čas, nebo možná nechtěl, své tajemství sdílet s lidstvem.

Coral Castle

Autor: Jad

5 vynálezců, kteří si vzali recept na své největší vynálezy do hrobu. Neodhalená tajemství Nikoly Tesly, Arne Beurlinga, Maurice Warda, Johanna Besslera a Edwarda Leedskalnina
Zajímavosti a novinky