Francie ani další evropské země již nechtějí žádné nové uprchlíky

Evropské země už nechtějí více uprchlíků

"Nemůžeme přijmout více uprchlíků v Evropě. Není to možné," řekl Valls pro Sueddeutsche Zeitung a dodal, že Evropa musí kontrolovat své vnější hranice. "Pokud to neuděláme, pak budou lidé říkat, že je to konec Evropy," poznamenal středo-levicový politik.

Valls si dával pozor, aby nekritizoval přívětivou politiku vůči uprchlíkům německé kancléřky Merkelové a volal po čestné volbě. Nicméně, oznámil také, že Francie už nemůže přijmout více uprchlíků než 30 000, které slíbila přijmout do konce roku 2016 v rámci režimu přemístění. "Nebyla to Francie, která volala pojďte k nám," dodal Valls.

Francouzský prezident Francois Hollande příjme Angelu Merkelovou ve středu. Mezitím, ministr Emmanuel Macron představil v úterý francouszko-nemecký návrh na uprchlický krizový fond ve výši 10 miliard EUR. Macron a jeho německý protějšek, ministr hospodářství Sigmar Gabriel, společně poslali návrh na fond, který by zaplatil větší bezpečnost, kontroly vnějších hranic a péči o uprchlíky Hollandemu a Merkelové.

"Rizikem je, že naši lidé, naše politické strany nebo naše vlády mohou o řešení tohoto problému rozhodovat samostatně nebo dokonce pracovat proti sobě," poznamenal Macron.

Napětí mezi členskými státy EU v rámci uprchlické krize pokračuje. Slovensko v úterý oznámilo, že podá právní návrh proti přerozdělovacímu režimu uprchlíků do 18. prosince . Dánsko v úterý oznámilo, že se rovněž nechce programu přesídlování zúčastnit. Dánsko není povinné přijmout uprchlíky z Itálie a Řecka, aby pomohlo snížit tlak na tyto země, ale i přesto v záři slíbilo, že dobrovolně přijme až 1000 lidí. Nyní však tento slib premiér Lars Rasmussen Loekke zrušil. "Když jsme na tuto prosbu přistoupili, bylo to proto, že jsme potřebovali zjistit, jak bude vypadat konečné řešení v Evropě," řekl Rasmussen.

Švédsko, které je pro žadatelé o azyl oblíbenou destinací, oznámilo, že situace se stala neudržitelnou. Premiér Stefan Lofven řekl v úterý švédskému tisku, že i když by mělo Švédsko v tomto roce přijmout 190 000 žadatelů o azyl, nemůže se s přílivem uprchlíků vyrovnat. "A teď, řečeno bez obalu, uprchlíci budou muset o azyl žádat o ochranu v jiných evropských zemích," řekl Lofven. Oznámil přísnější hraniční kontroly a přísnější pravidla pro azyl v příštích třech letech. Tento krok podnítilo ke stejným krokům i sousední Norsko.

Migrace a terorismus

Mezitím byla debata o migraci ovlivněna zvýšeným strachem z terorismu. Francouzský premiér Valls v rozhovoru poznamenal, že si je vědom toho, že alespoň dva z pařížských útočníků vstoupili do Evropy zamíchaní mezi uprchlíky. To, že dva z téměř 860 000 tisíc uprchlíků, kteří přišli letos do Evropy, mohou mít špatné záměry, není žádným statistickým překvapením. Obnovilo to ovšem výzvy k zastavení migrace.

Předseda Komise EU Jean-Claude Juncker vyzval své kolegy politiky, aby nedávali teroristy a přistěhovalce do jednoho pytle, ale zdá se, že několik z nich to stále dělá. Český prezident Miloš Zeman řekl, že nebezpečí se přiblížilo k našim hranicím. "Je naivní si myslet, že neexistuje žádná souvislost mezi migrující vlnou a terorismem, protože pak bychom museli předpokládat, že migrující vlna neobsahuje žádné potenciální džihádisty," řekl Miloš Zeman.

Mezitím AFP oznámilo, že více než 1500 lidí, většinou Íránci, Maročané, Bangladéšané a Pákistánci čekají na řecko-makedonské hranici v naději na politický zvrat. Makedonie, která není členem EU, se rozhodla minulý týden uzavřít své hranice pro všechny migranty, s výjimkou pro ty ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. "Zůstanu tady, dokud mě nenechají projít. Když se vrátím domů, budu buď uvězněn nebo zabit," řekl íránský migrant.

Do Řecka stále přijíždějí nové a nové lodě s uprchlíky. V úterý přijela na řecký ostrov Lesbos jachta se 140 lidmi a byly nalezeny dvě těla.

Zdroj: euobserver

Francie ani další evropské země již nechtějí žádné nové uprchlíky. Franice, Slovensko, Dánsko, Švédsko, Makedonie a další nechtějí další uprchlíky
Zajímavosti a novinky