Brutální čtyřletá válka mezi šimpanzi a její příčina
Ostrov Borneo ztratil polovinu orangutanů
Co se děje s medvědem během zimního spánku?
8 druhů ohrožených živočichů, které zabíjí globální oteplování
50 zajímavých faktů o pavoucích, které vás překvapí
Evropští úhoři mají vážný problém. Kokain
10 skrytých tajemství Sahary
Amazonský deštný prales nemá podle odborníků šanci vydržet do dalšího století
31 zajímavosti o komárech, které si nesmíte nechat ujít
Ostrov Borneo ztratil polovinu orangutanů
Co se děje s medvědem během zimního spánku?
8 druhů ohrožených živočichů, které zabíjí globální oteplování
50 zajímavých faktů o pavoucích, které vás překvapí
Evropští úhoři mají vážný problém. Kokain
10 skrytých tajemství Sahary
Amazonský deštný prales nemá podle odborníků šanci vydržet do dalšího století
31 zajímavosti o komárech, které si nesmíte nechat ujít
Brutální čtyřletá válka mezi šimpanzi a její příčina
Jediná vědecky zdokumentovaná válka mez šimpanzi začala brutální vraždou. Byl leden 1974. Šimpanz jménem Godi osaměle seděl na stromě v parku Gombe Stream v Tanzánii a obědval. Fascinován příjmem potravy si Godi nevšiml, že ho obklopila skupinka osmi šimpanzů. „Seskočil ze stromu a utíkal, ale dohonili ho.
„Jeden z nich ho popadl za nohu, druhý za tlapku. Povalili ho na zem a začali ho bít. Bití trvalo více jak pět minut. Když ho pustili, stěží se hnul," popisuje brutalitu zvířat britský primatolog Richard Wrangham v dokumentu BBC „The Demon Primate“.
Od tohoto krvavého incidentu začala „čtyřletá šimpanzí válka“, kterou pojmenovala dobře známá britská primatoložka Jane Goodallová. Tento konflikt rozdělil komunitu šimpanzů v Gombe a vyvolal vlnu vražd a krutostí. Nic podobného dříve nebylo pozorováno. "Přesná příčina tohoto rozdělení zůstala dosud nepochopena," říká profesor evoluční antropologie z americké Dukeovy univerzity Joseph Feldblum.
V březnu vydal Feldblum výsledky studie v časopise American Journal of Physical Antropology, ve kterých popisuje detaily příběhu o moci, ambicích a závisti, které vedly ke krvavé válce.
Ale Goodaal také zjistila, že tato zvířata mohou být velice krutá. Čtyři roky vědci sledovali a dokumentovali to, jak skupinky Kasakela a Kahama, žijící na severu a jihu parku napadaly, bily a zabíjely jeden druhého. V průběhu této doby zemřela třetina samců šimpanzů v Gombe kvůli násilí jiných šimpanzů. „Tato válka ještě více přiblížila šimpanze k nám lidem, než jsem si myslela," říká Goodall v dokumentu BBC.
Násilí bylo tak bezprecedentní a nadměrné, že někteří odborníci naznačovali, že samo o sobě bylo nevědomky vyprovokováno samotnou Goodall v okamžiku, kdy začala svůj výzkum vytvořením krmítek pro zvířata na pozorovacích stanicích. Domnívají se, že „dvě různé skupiny šimpanzů žily vedle sebe, možná se dokonce začaly i míchat, dokud Goodall nezačala výzkum. Výsledky nově studie ale ukazují, že ve skutečnosti se toho stalo mnohem více.
Z analýzy lze konstatovat, že v prvních několika letech – od roku 1967 do roku 1970 samci původní smečky mezi sebou komunikovali. A právě v tu dobu se začali rozdělovat. Někteří raději trávili svůj čas na severu parku, jiným se více líbilo na jihu.
Do roku 1972 komunikace mezi samci procházela už jen výhradně v rámci skupin Kasakel a Kahama. Jakékoliv setkání mezi členy skupinek končilo vyjadřováním síly: šimpanzi na sebe házeli větve, houkali a vrhali se jeden na druhého.„Slyšeli jsme houkání z jihu a sami pro sebe si řekli, že jižní skupina se blíží! Všichni šimpanzi z jihu s výkřiky a hrozivými gesty vyšplhali na stromy," říká jedna z účastnic výzkumu Anne Pusei.
Nepřátelství nebylo jen údělem nenávistných samců. Ovlivnilo celou síť sociálních kruhů, s nimiž byli spojeni. Dokonce, i když vědci dospějí k závěru, že atypická povaha takovéhoto chování u zvířat v přírodě neumožňuje vraždit v konkrétních případech, i tato studie může být určitou úlevou pro Goodall. „Bylo to hrozné,“ říká v dokumentu a souhlasí, že její krmítka neúmyslně způsobila nárůst násilí u šimpanzů. „Bylo velice smutné sledovat, jak v důsledku série událostí větší skupina zcela zničila menší skupinu, po které obsadila její území,“ dodává.
Autor: tar
Od tohoto krvavého incidentu začala „čtyřletá šimpanzí válka“, kterou pojmenovala dobře známá britská primatoložka Jane Goodallová. Tento konflikt rozdělil komunitu šimpanzů v Gombe a vyvolal vlnu vražd a krutostí. Nic podobného dříve nebylo pozorováno. "Přesná příčina tohoto rozdělení zůstala dosud nepochopena," říká profesor evoluční antropologie z americké Dukeovy univerzity Joseph Feldblum.
V březnu vydal Feldblum výsledky studie v časopise American Journal of Physical Antropology, ve kterých popisuje detaily příběhu o moci, ambicích a závisti, které vedly ke krvavé válce.
Lidé a opice
84letá primatoložka Goodall změnila naše chápání šimpanzů (a lidí), když zjistila, že opice vyrábějí a používají různé nástroje, mohou komunikovat v primitivním jazyce a rozumějí tomu, co si ostatní členové stáda myslí.Ale Goodaal také zjistila, že tato zvířata mohou být velice krutá. Čtyři roky vědci sledovali a dokumentovali to, jak skupinky Kasakela a Kahama, žijící na severu a jihu parku napadaly, bily a zabíjely jeden druhého. V průběhu této doby zemřela třetina samců šimpanzů v Gombe kvůli násilí jiných šimpanzů. „Tato válka ještě více přiblížila šimpanze k nám lidem, než jsem si myslela," říká Goodall v dokumentu BBC.
Násilí bylo tak bezprecedentní a nadměrné, že někteří odborníci naznačovali, že samo o sobě bylo nevědomky vyprovokováno samotnou Goodall v okamžiku, kdy začala svůj výzkum vytvořením krmítek pro zvířata na pozorovacích stanicích. Domnívají se, že „dvě různé skupiny šimpanzů žily vedle sebe, možná se dokonce začaly i míchat, dokud Goodall nezačala výzkum. Výsledky nově studie ale ukazují, že ve skutečnosti se toho stalo mnohem více.
Z přátelství k nenávisti
Tentokrát výzkumníci analyzovali, ke které skupince patřilo 19 samců šimpanzů a jak často utíkali od jedné skupiny k druhé po dobu sedmi let před zahájením války. Sestavili schéma okruhu kontaktů šimpanzů a označili, s kým trávili většinu svého času. Když dva šimpanzi přišli ke krmítku společně častěji, než s jinými jednici, považovali je za přátele.Z analýzy lze konstatovat, že v prvních několika letech – od roku 1967 do roku 1970 samci původní smečky mezi sebou komunikovali. A právě v tu dobu se začali rozdělovat. Někteří raději trávili svůj čas na severu parku, jiným se více líbilo na jihu.
Do roku 1972 komunikace mezi samci procházela už jen výhradně v rámci skupin Kasakel a Kahama. Jakékoliv setkání mezi členy skupinek končilo vyjadřováním síly: šimpanzi na sebe házeli větve, houkali a vrhali se jeden na druhého.„Slyšeli jsme houkání z jihu a sami pro sebe si řekli, že jižní skupina se blíží! Všichni šimpanzi z jihu s výkřiky a hrozivými gesty vyšplhali na stromy," říká jedna z účastnic výzkumu Anne Pusei.
Tři podezřelí
Vědci se domnívají, že rozdělení vzniklo v důsledku bojů o moc mezi třemi samci: nedávno stanoveným vůdcem alfa – samcem Humprhey a dvěma jižany – Charliem a Hugem. „Humprhey byl velký. Bylo známo, že hází kamením a to bylo děsivé. Naháněl strach Charliemu i Hugovi, když jim čelil odděleně. Ale když byli ti dva spolu, snažil se jim vyhnout.“ V té době byl počet samic neobvykle nízký, kvůli čemuž se zřejmě honba za mocí stála úpornější, vysvětluje Pusei.Nepřátelství nebylo jen údělem nenávistných samců. Ovlivnilo celou síť sociálních kruhů, s nimiž byli spojeni. Dokonce, i když vědci dospějí k závěru, že atypická povaha takovéhoto chování u zvířat v přírodě neumožňuje vraždit v konkrétních případech, i tato studie může být určitou úlevou pro Goodall. „Bylo to hrozné,“ říká v dokumentu a souhlasí, že její krmítka neúmyslně způsobila nárůst násilí u šimpanzů. „Bylo velice smutné sledovat, jak v důsledku série událostí větší skupina zcela zničila menší skupinu, po které obsadila její území,“ dodává.
Autor: tar
Čtyřletá válka mezi šimpanzi a její příčina. Jediná vědecky zdokumentovaná válka mez šimpanzi začala brutální vraždou.
Zajímavosti a novinky
306
Komentáře
YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ