10 skrytých tajemství Sahary

08.07 2019|Příroda

Tato největší poušť světa má rozlohu téměř 10 milionů kilometrů čtverečních a svou velikostí je srovnatelná například s Čínou či Spojenými státy americkými. Svými písky vábí cestovatele a památkáře již od nepaměti, neboť právě ony skrývaly (a nadále skrývají) mnohé poklady. Pojďme se nyní podívat na 10 objevů, které se teprve s nástupem moderních technologií a využitím nashromážděných znalostí podařilo odkrýt.

10. Ztracené pevnosti

Díky satelitům objevili průzkumníci mnoho památek, aniž by museli vstát ze židle a čelit pražícímu slunci. V roce 2010 byly tímto způsobem objeveny zbytky více než 100 pevností, které náležely Garamantům, neboli kočovnému berberskému národu. Oblast byla důsledně zmapována ropnými společnostmi kvůli možným nalezištím nerostného bohatství, což umožnilo archeologům hledat pozůstatky zdí těchto pevností.

Ačkoliv byla činnost průzkumníků v roce 2011 narušena revolucí v Libyi, při které byl svržen Muammar Kaddáfí, potvrdilo se, že pevnosti byly skutečně postaveny Garamanty. Proč byla přítomnost pevností zjištěna až pomocí satelitů? Během největší rozkvětu garamantské kultury (což bylo přibližně od 2. století před Kristem do 7. století po Kristu) byla oblast, ve které žili, extrémně suchá.

Aby vůbec mohli obhospodařovat své pozemky, vybudovali síť podzemních kanálů, které čerpaly vodu ze starých nádrží. Nakonec však i tento systém selhal, země vyprahla, pole uschla a zbytky garamantských vesnic a pevností byly na dlouhé věky schovány pod písky Sahary.

9. Úlomky meteoritů a krátery

Země byla od pradávna cílem meteorů, které se při dopadu na povrch naší planety mění v meteority. Přestože většinou vnímáme jejich existenci pouze prostřednictvím záblesku na obloze, kde většina z nich shoří v atmosféře, jsou známy případy, kdy měl dopad meteoritu devastující účinky.

Do dnešní doby přetrvaly především krátery, jež jsou viditelné zejména na pouštích. Jeden z nejznámějších kráterů se nachází v jihozápadní části Egypta. Tento 45 metrů široký kráter byl způsoben dopadem meteoritu před přibližně 5 tisíci lety. Byl nalezen v roce 2010 a přezdívá se mu Kamil Crater. V jeho blízkém okolí lze nalézt i úlomky samotného meteoritu.

8. Libyjské pouštní sklo

Dalším důkazem kosmických kolizí je kromě kráterů existence tzv. pouštního skla. Před zhruba 30 miliony lety zasáhl Zemi asteroid s takovou energií, že rozsáhlá oblast Libyjské pouště přestala existovat a přeměnila se v miliardy malých zelených úlomků, které doopravdy můžeme označit za sklo.

Přestože kráter vyvolaný touto erozí stále nebyl nalezen, spousta pouštního skla existuje – a objevuje se i na těch nejneočekávanějších místech! Když britský egyptolog Howard Carter v roce 1922 otevřel hrobku krále Tutanchamona, objevil mezi dalšími poklady kus zdobeného brnění, které mělo chránit panovníkovu hruď. Uprostřed se skvěl posvátný brouk skarabeus vyrobený právě ze zeleného skla.

7. Nabta Playa

Nabta Playa neboli egyptský Stonehenge není pouze jednou z největších záhad Egypta, ale stejně jako její britský protějšek jednou z největších záhad světa! Zvláště připočteme-li k tomu fakt, že byla tato kuriozita postavena o 1 000 let dříve než kamenná památka v Británii. Přibližně 800 kilometrů od Káhiry leží uprostřed pouště kamenný kruh, jež by mohl být mapou souhvězdí Orion. Alespoň to praví jedna z legend oplývajících toto záhadné místo.

O Nabta Playa toho nevíme moc, je však jisté, že byla postavena přibližně před 6 000 lety lidmi, kteří zde vzhledem k zásobám pitné vody žili. Zároveň zde obětovali svá zvířata, jejichž pozůstatky byly nalezeny poblíž kamenného kruhu. Je tedy možné, že sloužil jako oltář?

6. Zapomenutá řeka

Ne vždy byla Sahara vyprahlou písečnou dunou. Výzkum ukázal, že to, co kdysi bývalo dvanáctým největším kanalizačním systémem na světě, proudilo ze Sahary. Zbytky řeky byly zpozorovány s objevem podmořského kaňonu v Mauritánské oblasti. Říční sedimenty však byly nalezeny i v jiných oblastech. Existenci této dávné a zapomenuté řeky, jež dostala jméno Tamanrasett River, potvrdily až satelity. Ty se dále využívají ve stále probíhajícím výzkumu, který by nám měl odhalit více informací o toku, jenž vyschnul před zhruba 5 000 lety.

5. Velryby

Spolu s řekami zmizeli pod písečnými dunami Sahary také mnozí živočichové, například i velryby. Je až k neuvěření, že nejsušší místo na naší planetě bylo v minulosti obýváno těmito mořskými giganty. Byly však velryby vždy mořskými tvory? V egyptské oblasti Wadi Al-Hitan byly nalezeny důkazy existence rozsáhlého Tethytského moře, které je známo pod přezdívkou Údolí velryb. Jde o jednu z nejlepších oblastí pro zkoumání jejich fosilií, které nám poskytují vysvětlení toho, jak se velryby vyvinuly z pozemských tvorů v živočichy, kteří stráví celý svůj život ve vodě.

4. Machimosaurus Rex

A u zvířat chvíli zůstaneme. V roce 2016 byly v Tunisku nalezeny pozůstatky obrovského krokodýla, kterého nazýváme Machimosaurus Rex. Se svými téměř 10 metry se jedná o největšího mořského krokodýla, který žil před zhruba 120 miliony let. Toto zvíře pravděpodobně přebývalo v Tethytském moři a živilo se želvami a rybami, které lovilo pomocí svých ostrých, krátkých zubů. Ohromnou sílu jeho čelistí a zubů dokazuje fakt, že byl schopen prokousnout a rozdrtit pevný krunýř mořských želv.

3. Spinosaurus

S rozměry 8 metrů na výšku a 16 metrů na délku byl Spinosaurus největším masožravým dinosaurem vůbec. Žil před 95 miliony let a vypadal (i žil) poněkud odlišně od svého známějšího rivala, Tyrannosaura rexe. Ze zad mu vybíhala kostěná ploutev, čelisti měl nápadně protáhlé a hlavou připomínal spíše krokodýla.

Vědci mají za to, že jde o jediný případ dinosaura – obojživelníka. Nález fosilií tohoto živočicha byl poznamenán událostmi druhé světové války, během které byly první nálezy zničeny. Naštěstí byly později v Maroku nalezeny další ostatky, které umožnily vědcům a archeologům Spinosaura zkoumat a dojít k závěru, že tento obr skutečně trávil většinu svého života ve vodě.

2. Letoun Kittyhawk

Trvalo celých 70 let, než se britský letoun typu Kittyhawk našel uprostřed vyprahlé pouště. Jeho pilot, teprve čtyřiadvacetiletý seržant Dennis Copping, se v letounu zrovna vracel do britské pouštní základny, když najednou on i jeho stroj zmizeli. Odborníci mají za to, že pilot pád přežil, ale ztratil se a zahynul v poušti.

V současnosti se letoun nachází v muzeu El Alamein, kde byl zrestaurován, což vyvolalo poněkud rozporuplné reakce. Mnozí lidé by byli raději, kdyby zůstal na svém místě v poušti jako pomník svému zesnulému pilotu, jehož ostatky se doposud nenašly.

1. Hřbitov Gobero

Archeolog Paul Sereno se zapříčinil o jeden z nejvýznamnějších nálezů úplnou náhodou. Se svým týmem byl na výpravě za fosiliemi dinosaurů, když narazili na obrovské naleziště lidských i zvířecích kostí a objevili tak největší lidský hřbitov v Sahaře.

Gobero u Nigeru nebývalo vždy suchou pouští, naopak před zhruba 10 tisíci lety šlo o zelené a svěží místo, které bylo obydleno lidmi a rozmanitou zvěří. Mezi lidskými ostatky byly nalezeny zbytky ryb, krokodýlů a dalších zvířat. Spolu s kostrami se v písku objevily i šperky či zbraně, například harpuny. Jedna kostra muže byla obzvlášť kuriózní, neboť lebka byla pohřbena v hrnci. Celkem se odhaduje, že zde proběhlo více než 200 pohřbů. Je možné, že se nikdy nedozvíme, kdo byli tito lidé zač. Sahara si tak uchová další ze svých tajemství pouze pro sebe.

Autor: Světlana Nedvědová

10 skrytých tajemství Sahary. Africká poušť Sahara je plná tajemství, které fascinují badatelé napříč celým světem. Hřbitov Gobero, Nabta Playa nebo-li egyptský Stonehenge
Zajímavosti a novinky

 409 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ