10 nejzajímavějších zjištění o přírodě za posledních pět let

10.11 2020|Příroda
10 nejzajímavějších zjištění o přírodě za posledních pět let

Příroda byla vždy zdrojem fascinace člověka. Ať už jde o velkolepé výhledy z majestátných vrcholů hor, potápění se do hlubin tajemných oceánů nebo jen obyčejné sledování žloutnoucích listů při podzimní procházce lesem. V dnešních článku se podíváme na deset nejzajímavějších zjištění o přírodě, které vyšly najevo za posledních pět let.

10. Haiting Hall pod Hong Kongem

V roce 2017 objevila skupina výzkumníků z Hong Kongu pod svým městem u lesa Guangxi závrt gigantických rozměrů. O rok později se do vod ponořili další výzkumníci, kteří prostory podrobili důkladnému skenování, a objevili rozsáhlý jeskynní komplex. Závrt je jedním z typických krasových útvarů. Vzniká rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí a mohou mít nepravidelný tvar. Část Číny, ve které se závrt pojmenovaný Haiting Hall našel, je na podobné útvary zvyklá. Severně od Guangxi se nachází další závrt, zvaný Heavenly Pit, o němž se tvrdí, že je vůbec nejhlubším na světě. Naproti tomu Haiting Hall má hloubku „jen“ 118 metrů.

9. Zelené štěňátko – a rovnou třikrát

Před třemi lety se ve Skotsku dvouleté fence labradora narodilo pět štěňat. Čtyři psí kluci měli klasické světlé zbarvení, poslední fenka však přišla na svět zelená. Majitelé psí maminky byli z pejska nadšení a pojmenovali ho podle zlobří princezny ze Shreka – Fiona. Letos v lednu se další zelené štěně narodilo v Americe A úplně stejný případ se odehrál jen měsíc nazpět v Itálii. Opět fenka porodila pět štěňat, opět čtyři byla bílá, jen to poslední zelené. A stejně jako jeho britský soukmenovec, i italské štěně dostalo jméno podle zelené oblíbenkyně: Pistacchio neboli Pistácie. Zelené zbarvení je u savců velice raritním, ne však nemožným jevem. U štěňat ho způsobil zelený pigment ve žluči, který se smísil s plodovou vodou v děloze. Pejsci tak nezůstanou zelení na vždy.

8. Nová hybridní zóna parazitů myší

Loňský rok byl pro vědce z Ústavu biologie obratlovců úspěšným. Popsali totiž ve volné přírodě zatím neznámou hybridní zónu parazitů myší, což může přinést zásadní informace v poli vzniku a šíření infekčních chorob. Podle Akademie věd ČR je hybridní zóna oblastí, kde se dotýkají dva různé živočišné druhy/poddruhy a jejich křížením vzniká plodné potomstvo. Vědci zjistili, že v myší hybridní zóně (h.z.) mají svou vlastní h.z. i jejich parazité. Popisují to jako matrjoškový efekt. U myší se zkoumali jejich paraziti: roup myší a kvasinkám příbuzná houba. Ukázalo se, že oba parazité vytváří hybridní zónu s hybridními jedinci. Právě oni stojí za vznikem vážných nemocí, mezi jakými byla např. španělská chřipka, a resistencí k lékům.

7. Nejrozsáhlejší stavba světa – a lidská není

Rok 2018 se zapsal do dějin jako rok, kdy vědci objevili vůbec největší stavbu světa. Ta se přitom začala pomalu budovat již před několika tisíciletími v brazilských lesích. Dnes zabírá plochu stejně velkou jako Velká Británie. Řeč je o obřích termitích koloniích. Termiti, které řadíme mezi šváby, jsou jen okolo centimetru velcí, přesto však vytvořili několik miliónů svých „budov“, známých jako termití kužely či kopce. Všechny jsou minimálně dva metry vysoké a deset metrů široké a jdou vidět i z vesmíru. V Brazílii říkají kopcům murrundus a tamní obyvatelé původně připisovali jejich vznik nadpřirozeným silám. První vědecká studie o této stavbě vznikla teprve před pěti lety.

6. Největší organismus na zemi

Kdo někdy hrál postapokalyptickou hru The Last of Us, má se před houbami na pozoru. Vždyť právě jejich spory byly příčinou proměny lidí v zombie. Příznivce hry určitě nepotěší zjištění, že právě houba nazvaná Armillaria ostoyae je největším organismem na světě. Medovou houbu, jak se jí někdy přezdívá, poprvé našel zaměstnanec lesní zprávy v roce 1998 v Michiganu. Zprvu vypadala jako shluk malých houbiček, ale vědci už tenkrát tušili, že nepůjde o jen tak ledajakou houbu.

Po testech provedených v roce 2018 vyplynulo, že měli pravdu. Ve skutečnosti jde o jeden obří organismus, který je více než 2 500 let starý a váží přes 400 tun. 5. První snímky z Pluta V roce 2015 vyslala NASA do vesmíru sondu nazvanou New Horizons, jejímž úkolem bylo najít a vyfotografovat povrch trpasličí planety a jejích měsíců. Fotky ukázaly vědcům svět ledu, který není ochuzen o obrovské ledové hory a měnící se roviny. Překvapujícím zjištění však bylo, že roviny nejsou déle jak 10 milionů let staré.

To znamená, že se geologie stále mění a vyvíjí i tak vzdálené planetě od Slunce, jakou je Pluto. Pro zajímavost: Pluto se nachází necelých 5 miliard mil od naší žhnoucí hvězdy, což je čtyřicetinásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. Fakt, že je ledová planeta geologicky aktivní, by mohl naznačovat, že má dost energie na ohřátí svého jádra, což by znamenalo potenciální přítomnost podpovrchové vody nebo dokonce života.

4. Vakcína proti Ebole

Epidemie smrtící nemoci řádila především v letech 2014 až 2016. Za dva roky se stihlo nakazit 28 tisíc lidí, z toho jich přes 11 tisíc chorobě podlehlo, čímž se toto vypuknutí zapsalo do historie jako jedno z nejhorších. Farmaceutická firma Merck přišla na trh s experimentální vakcínou, kterou poprvé vyzkoušeli v Guinei v roce 2015. Neuplynuly ani čtyři roky a v 2018 přišla další vlna Eboly, tentokrát v Kongu. V listopadu o rok později schválila vakcínu Evropské léková agentura, v prosinci ji schválili i v USA. Jde o obrovský milník v boji proti chorobě, jež způsobuje krvácivou horečku a přenáší se krví, tělními tekutinami a sekrety.

3. Nová definice kilogramu

Loňský rok přinesl všem výzkumníkům shodu v oblasti fyziky. Kilogram získal v květnu novou pevnou definici, která se opírá o Planckovu konstantu. Předtím byla odvozována od prototypu uloženém ve Francii. Hmotnost prototypu se však během 100 let vlivem údržby, používání a povrchových procesů jednoduše snížila, a to zhruba o 50 mikrogramů. Proto se vědci uchýlili k vytvoření jednoznačné definice, která by byla pro každého stejná. Kilogram byl přitom poslední ze základních jednotek SI, u něhož se jeho hodnota odvozovala od pevného předmětu.

2. Černý panter po 100 letech

Kočkovité šelmy jsou krásné, tajemné a obezřetné. A obzvlášť to platí o nejtajemnější z nich, černém panterovi. Více než sto let se jej nikomu nepodařilo zachytit ve volné přírodě. Biologu Nickovi Pilfoldovi ze San Diega se však loni poštěstilo. Při pozorování v roce 2018 se Nickovi a jeho týmu podařilo vyfotit černě zbarvenou šelmu v africké Keni. Poslední záznamy o výskytu pantera přitom pochází z roku 1909.

1. Poprvé naklonovaný primát

Že klonování už nespadá pouze do oblasti science fiction je veřejnosti dobře známé od dob ovečky Dolly, již naklonovali Britové v roce 1996. Další průlom však nastal před dvěma lety, kdy se v Číně podařilo poprvé naklonovat primáta – makaka. A přestože čínští vědci oznámili, že nehodlají tuto metodu použít na člověka, rozvířila se jejich objevem velká diskuse zejména na etický charakter experimentů. Výzkumníci však v testech nepolevují, a naopak své počínaní vysvětlují tím, že se díky klonování budou moct lépe testovat léky proti genetickým chorobám jako například rakovina.

Autor: lan

10 nejzajímavějších zjištění o přírodě za posledních pět let. Věděli jste, že kilogram získal novou definici nebo že po 100 letech opět spatřili černého pantera?
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ