Amazonský deštný prales nemá podle odborníků šanci vydržet do dalšího století

14.08 2019|Příroda

Takzvané zelené plíce světa zaujímají rozlohu více než 5 milionů kilometrů čtverečních a rozkládají se na území Jižní Ameriky. Tento úžasný ekosystém tvoří svou rozlohou více než polovinu všech deštných pralesů světa, přesto je na pokraji zhroucení. Největším problémem je odlesňování (často nelegální), při kterém trpí živočichové i rostlinstvo.

Fauna a flóra deštného pralesa

V Amazonii lze spatřit nesčetné množství živočichů a rostlin. Jen v okolí řeky Amazonky je více než 5 tisíc druhů živočichů, z toho 4 tisíce druhů ryb, jako například pilouni, mořské jehlice, žraloci, piraně či mořské jazyky. Hlouběji v lese můžeme narazit na několik desítek druhů opic (za zmínku stojí určitě gorily, orangutani, šimpanzi či kočkodani) a slyšet můžeme více než 600 druhů ptáků, například tukany, papoušky či kolibříky.

Prales je také domovem mnoha plazů. Nejnebezpečnější je bez debat anakonda, které indiáni přezdívají „požírač lidí“. Dalším nebezpečím může být pro člověka hmyz, především komáři a mouchy, jež jsou přenašeči nebezpečných chorob. Vyskytuje se zde však také množství jedovatých pavouků, kteří vám svým kousnutím mohou způsobit nemalé potíže.

Rostlinstvo je v Amazonii přinejmenším stejně rozmanité jako fauna. Ačkoliv je zdejší podnebí vlhké a teplé, světla proniká do pralesa jen málo. Proto se musela zdejší flóra přizpůsobit; stromy jsou vysoké až 50 metrů, po jejich kmenech se pnou liány a další popínavé rostliny, přičemž koruny těchto stromů tvoří neproniknutelnou střechu, která propustí pouhých 5 % slunečních paprsků.

Problém zvaný pytláctví

Kácení stromů není jediným problémem, který sužuje deštný prales. Se svou neuvěřitelnou sbírkou vzácných živočichů se stala Amazonie centrem pytláků, kteří jsou pro ekosystém stejně velkou zátěží, jako je odlesňování.

Hadí kůže, dikobrazí ostny či šupiny luskounů. Toto je jen nepatrný výčet „zboží“, se kterým pytláci obchodují na černém trhu. Každoročně se najdou stovky pastí, přičemž další desítky zůstávají neobjeveny. Jak uvedl Český rozhlas, pokles výskytu těchto živočichů má dalekosáhlé důsledky, jedním z nich je například přemnožení termitů, kteří neuvěřitelnou rychlostí ničí okolní flóru.

A proč vlastně někdo potřebuje šupiny luskouna či ostny dikobraze? Podle čínské medicíny jde o neuvěřitelně účinnou složku tamních léků, které mají vyléčit mužskou impotenci, artritidu či napomoci kojícím matkám. Kromě šupin se z luskouna využívá i maso, jež je pokládáno za pravou delikatesu. Podobně je na tom dikobraz; jeho ostny se používají v medicíně a maso je bráno jako pochoutka.

Odlesňování deštného pralesa

Kolik?

Podle zpravodajské agentury Reuters ztratil minulý rok amazonský deštný prales více než 8 tisíc kilometrů čtverečních ze své rozlohy. V současnosti je odlesněno zhruba 17 % deštného pralesa, přičemž hranice 20 % už je brána jako kritická. Stačí tedy pouhá 3 % k tomu, aby byl náš největší ekosystém nenávratně zničen. A čísla stále stoupají. Největšímu odlesnění byl prales vystaven v roce 1995, když bylo vykáceny téměř 3 miliony hektarů. Ani ne o deset později, v roce 2004, přišla další rána; zničeno bylo 27 tisíc kilometrů čtverečních. Následujících 9 let se situace zlepšovala, ale od roku 2013 začínají čísla opět nabývat enormních hodnot.

Kdo?

Státy, které se podíleli na ničení nejvíce, se od devadesátých let nezměnily. Na prvním místě stále vede Mato Grosso (vnitrozemský brazilský spolkový stát), následovaný státem Pará. Oba státy jsou vývozci sóji, která se vysazuje na vypálených plochách. Brazílie je proslulá svým hovězím masem, přičemž farmy s dobytkem se rovněž staví na místech bývalého pralesa. Sám chov skotu je pro planetu (a především) ovzduší škodlivý, neboť právě krávy bývají označovány za zdroj skleníkových plynů.

Proč?

Čím dál větší poptávka po sójových produktech vede k vysazování více a více sóji. Jelikož orné půdy není dost, tvoří se uměle pomocí vypalování pralesa. Jakmile je jednou půda takto zničena, je velmi těžké, ne-li nemožné, zde znova obnovit ekosystém tak komplexní, jako je deštný prales.

Jaká bude budoucnost?

Vědci, ekologové i aktivisté se už v roce 2005 shodli, že amazonský deštný prales nemá šanci vydržet do dalšího století. Odhady se pohybují mezi 50 a 80 lety. Přestože je v současnosti téma klimatu a ochrany přírody rozebírané ze všech stran, amazonský prales se nadále odlesňuje a zelené plíce planety pomalu selhávají. Kromě odlesňování je na vině také globální oteplování, jelikož v celé oblasti jsou časté jak povodně, tak sucha. Tyto výkyvy v kombinaci s kácením a vypalováním půdy způsobují kolísání celého ekosystému.

Ekologové se obávají nově zvoleného brazilského prezidenta Jaira Bolsonareho, který do úřadu zasedl v lednu letošního roku. Podle něj jsou totiž všechna data o odlesňování lži a Evropa by si měla hledět svého, jelikož prales patří Brazílii. Napsal o tom britský deník The Guardian. Budoucnost našeho největšího deštného pralesa je nejistá. Jedno je však jisté; pokud se nezačnou podnikat kroky k jeho záchraně, příští generace budou mít zase o jeden problém navíc.

Autor: Světlana Nedvědová

Amazonský deštný prales nemá podle odborníků šanci vydržet do dalšího století. Amazonský deštný prales se potýká s mnoha problémy. Ať už jedná o pytláctví, odlesňování
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ