10 úžasných nedávno objevených zvířecích schopností

22.04 2021|Příroda
10 úžasných nedávno objevených zvířecích schopností

Zvířata jsou úžasná stvoření, která často skrývají netušené schopnosti. Autor webu listverse.com Gary Pullman připravil seznam deseti těch nejúžasnějších.

10. Vůně tepla

Že mají psi úžasný čich, je známá věc. Jejich nosy jsou až stokrát citlivější než nosy lidí. Dokonce mohou cítit i záření, přesněji řečeno tepelné záření nebo teplo, i když je jen slabé. Tato schopnost jim pomáhá lovit, i když jejich ostatní smysly nejsou tak ostré, jak bývaly.

Etolog Marc Bekoff, emeritní profesor Coloradské univerzity, je touto nově objevenou zvířecí schopností u psů natolik ohromený, že ji popisuje jako „fascinující“. Zatímco o upírských netopýrech, hadech a broucích je známo, že této schopnosti využívají, u psů to nikdo nečekal. Hladká kůže na špičce psího čumáku okolo nozder je vlhčí a chladnější než okolní teplota. Vědomi si této skutečnosti začali vědci klást otázku, zda psi skutečně mohou cítit teplo. Po MRI skenování, během něhož byli psi vystaveni předmětům, které vyzařovaly odlišné úrovně tepelného
záření, se ukázalo, že jsou skutečně schopni cítit „slabá teplá místa.“

9. Magnetorecepce

Schopnost psů cítit teplo není jediná úžasná vlastnost, kterou vědci nedávno objevili. Již nějakou dobu je známo, že se ptáci, mloci, žáby, ale i včely umí orientovat skrze vnímání slabého magnetického pole planety. Smysl, který je za to zodpovědný, se nazývá magnetorecepce. I psi mají tento smysl, což se ostatně dlouho předpokládalo, ačkoliv není přesně jasné, jak jsou schopni magnetické pole detekovat. Nicméně tuto schopnost mají a využívají ji při hledání nových cest neznámými teritorii, což jim pomáhá při lovení. Je zapotřebí dalšího výzkumu týkajícího se tohoto úžasného objevu. Můžeme předpokládat, že se jej brzy dočkáme.

8. Přežití bez kyslíku

Je maličký. Jeho domovem jsou svaly lososa. Řeč je o parazitovi, na němž však jeho velikost ani příbytek nejsou zdaleka tím nejzajímavějším. Jako jediné zvíře na světě je totiž Henneguya salminicola schopná dýchat bez kyslíku. Absence mitochondriální DNA ve struktuře parazita naznačuje, že nepotřebuje geny potřebné pro dýchání, protože jsou obsažené právě v tomto úseku DNA. Skutečnost, že tyto geny chybí, znamená, že je parazit schopný přežít bez kyslíku. Ačkoliv není jasné, jak tohoto jedinečného výkonu parazit dosahuje, je možné, že nějakým způsobem odčerpává energii z hostitelských buněk. Podle zoologů je též možné, že má prostě jiný, bezkyslíkový způsob dýchání.

7. Lasová lokomoce

Někteří hadi vykazují bizarní, ale fascinující schopnost šplhat po stromech pomocí metody nazvané „lasso locomotion“ (lasová lokomoce – pohyb v prostoru pomocí svalů). Hnědí hadi, kteří byli přivezeni na nákladních lodích z Austrálie a Pacifických ostrovů do Guamu, se stali více než nepříjemností. Cizím plazům se podařilo vyhubit 10 původních druhů ptactva. Místní obyvatelé se rozhodli bojovat a přišli s několika zajímavými nápady, včetně drogami napěchovanými myšmi a loveckými psy. Všechny pokusy však končily nezdarem.

Ptáci jsou nadále ohrožení, protože hnědí hadi žijí ve stromech. Ekologové proto přišli s myšlenkou instalovat u ptačích hnízd hladké kovové sloupky, po nichž by hadi nemohli šplhat. Plazi je však překvapili. Kamery zachytily predátory točící své tělo kolem sloupků jako laso. Lasová lokomoce se tak přidává jako pátý k již čtyřem zjištěným hadím pohybům: klouzání, přímočarému pohybu, bočnímu zvlnění a harmonikové lokomoci.

6. Empatie

Jako spousta jiných zvířat, hlodavci jsou sociálními živočichy. Žijí ve skupinách a spoléhají na sebe. Mohou však cítit i bolest svých druhů? Mohou být empatičtí? To se vědci pokusili zjistit. Definovali empatii jako schopnost poznat, co ostatní jedinci v jejich skupině cítí a tento pocit s nimi sdílet. Při experimentu rozdělili myši do tří skupin, přičemž každá skupina byla vystavena určité hladině stresu. První skupině štípali ocásky. Druhé injekčně vpravili formalin. Třetí podali anestetikum. Podle článku, kteří vědci zveřejnili v časopise Brain and Behaviour, šlo poznat, když myš cítila bolest. Myši ve skupině projevovali větší empatii myším, kterým byl vpraven formalin, než těm s anestetiky a nateklými ocásky.

5. Měnění tvaru

Ačkoliv byla proměnlivá dešťová žába poprvé objevena už v roce 2006, na její zvláštní schopnost měnit svůj tvar se přišlo až později, když se našel další jedinec tohoto druhu. Schopnost změnit kůži z drsné a ostnaté na jemnou a hladkou v rozmezí několika minut zaznamenala na foťák výzkumnice, která si nejdřív myslela, že vzala špatnou žábu.

Série fotografií ukazuje dešťovou žábu v několika různých časových segmentech – 90 sekund, 150 sekund, 180 sekund, 270 sekund a 330 sekund. Během tří minut byste si nejspíš žábu mohli zaměnit s jinou; po pěti minutách byste si byli jistí, že jde o jinou. Vědci objevili dokonce další druh žab, které disponují stejnou schopností.

4. Učení se bez mozku

Je to žluté a připomíná rostlinu. Tedy občas. Jindy vypadá jako houba. Ale můžete si to splést i se slizem. Zkrátka, je to záhada. Vědci neví, zda jde o houbu či zvíře. Tato zvláštní forma života byla nalezena v pařížské zoologické zahradě, a ačkoliv vypadá jako houba, chová se jako zvíře. Podivuhodný organismus dostal název The Blob.

Mimo svůj bizarní vzhled disponuje dalšími zvláštnostmi. Například má schopnost pohybovat se bez nohou či křídel a také se dokáže uzdravit do dvou minut poté, co byl přeříznut vejpůl. Možná nejzajímavější je jeho schopnost učit se, přestože nemá žádný mozek. Dokáže najít cestu labyrintem za jídlem, stejně tak se zvládne vyhnout soli, kterou nemůže vystát. A co je nejpodivuhodnější; když se dva „blobové“ spojí, první získá vědomosti toho druhého.

3. Geny přežití

Přestože jsou mikroskopické, želvušky rozhodně dokážou přežít ledasco. Tito vodní medvědi, jak se jim občas říká, jsou schopní přežít v extrémech, které by okamžitě usmrtily živočichy mnohem větší. Včetně nás. Velkou výdrž zajišťují želvuškám takzvané geny přežití. Genetik Takekazu Kunieda a jeho kolegové z Univerzity v Tokiu objevili jedno z tajemství vodních medvědů. Podle Kuniedy se u nich rozvinul speciální protein, který chrání jejich DNA před radiací. Také jsou schopné přežít mrznutí, úplnou dehydrataci, a dokonce vakuum vesmíru. Vědci si myslí, že tyto úžasné schopnosti přežití mohou mít pozoruhodné využití v medicíně a genetice.

2. Super-chuť

Chuťová buňka je úžasný receptor. Můžeme díky ní rozpoznat pět základních chutí: sladké, slané, hořké, kyselé a umami. Vědci byli přesvědčeni, že jedna chuťová buňka je schopná rozpoznat jednu až dvě z těchto chutí, například sladkou sukralózu nebo hořký kofein, ale ne oboje.

To však změnily experimenty s myšmi. Vědci zjistili, že poté, co myším odebrali určité chuťové buňky, jiné začaly reagovat na sloučeniny, které výzkumníci myším dávali. Ukázalo se, že myši mají skupiny buněk schopné vnímat více chemikálií napříč třídami. Roli u poznávání chutí u myší hraje i mozek. Fakt, že chuťové buňky u myší i lidí fungují na podobném principu, znamená, že by mohla být chuť navrácena lidem, kteří o ni přišli například v důsledku chemoterapie.

1. Měření času

Zvířata umí rozpoznávat čas. Když zvíře čeká, aktivuje se skupina nedávno objevených neuronů a funguje jako hodinky. Daniel Dombeck, vedoucí výzkumu z Northwesternské univerzity, potvrdil existenci této schopnosti u psů, kteří jsou schopní určit časový interval. (A proto poznají, když je krmíte příliš pozdě.) Dombeck a jeho kolegové provedli zajímavé pokusy na myších, z jejichž výsledků by mohl vzejít nový test na rychlejší rozpoznání Alzheimerovy choroby. Pacienti by určovali, kolik uběhlo času nebo by se zkoušeli orientovat v prostředí virtuální reality.

Autor: lan

Svět zvířat je stále fascinující a neprobádaná oblast. Vědci v posledních letech objevili nové, nečekané vlastnosti zvířat. Některá například dokáží přežít bez kyslíků, jiná změnit tvar.
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ