Sršeň mandarínská - zabiják, který děsí Asii i Ameriku

28.09 2020|Příroda
Sršeň mandarínská - zabiják, který děsí Asii i Ameriku

Rok 2020 vidí mnoho lidí jako nekončící katastrofický film. K celosvětové koronavirové pandemii se v Americe a Kanadě přidala na jaře invaze nebezpečného hmyzu. Sršeň mandarínská, latinsky Vespa mandarinia, začala útočit na už tak ohrožená včelstva. Více se o tomto jedovatém okřídleném hmyzu dozvíte v dnešním článku.

Žluto-černý pasažér

První zmínky o přítomnosti nebezpečných sršní v Americe se v médiích objevily už ke konci loňského roku. Výskyt hmyzu v okolí Washingtonu vyděsil především včelaře. Zanedlouho se začali ozývat lidé i z jiných částí Ameriky a také Kanady. Jak se sršeň, jejímž domovem je východní Asie, dostala na druhou půlku světa, zůstává nezodpovězenou otázkou. Vědci předpokládají, že na americkou půdu přijela v nákladní lodi jako nechtěný (žluto)černý pasažér. V prosinci se však sršně ukládají k zimnímu spánku, a proto ta pravá pohroma nastala až jaře. Zprávy o zabijáckých sršních decimujících americké včelstvo obletěly v květnu celý svět.

Tisíce bezhlavých včel

Přestože to zní jako z hororu, pro mnohé včelaře to byla smutná a drsná realita. Sršně mandarínské totiž často napadají jiné druhy hmyzu, nejčastěji včelstva, vosy či jiné sršně. „Napadají včelí úly, zabíjejí dospělé včely a požírají larvy a kukly. Obsazenou kolonii také agresivně brání,“ sdělil CNN mluvčí Washingtonské státní univerzity Seth Truscott. Larvami a kuklami, stejně tak zbytky včelích těl krmí sršně své vlastní mladé. Na rozdíl od včelstev, sršně mohou mít až 300 královen, které potřebují být nakrmeny. Jeden včelí úl dokáže několik sršní zničit do pár hodin. Jakmile jej obsadí, brání jej se stejně velkou zuřivostí.

Žihadlo jako rozžhavené železo

Přestože představuje sršeň hrozbu především pro včely, ani člověk před nimi není v bezpečí. Oproti sršním obecným jsou ty mandarínské nejen mnohonásobně větší (mohou dorůst až 5 centimetrů), ale také agresivnější. Jedno či dvě kousnutí by měl člověk přežít, ale více bodnutí může být rozsudkem smrti. Stejně jako vosy a sršně obecné i zabijácké sršně, jak se jim často přezdívá, dokážou bodnout opakovaně. Samotné bodnutí je velmi bolestivé. „Bylo to, jako by se mi do těla zabodávaly do ruda rozžhavené připínáčky,“ popsal pro The New York Times americký včelař Conrad Berubé.

Sršní jed obsahuje mnoho látek, z nichž nejnebezpečnější je neurotoxin zvaný mandarotoxin. Útočí na kardiovaskulární systém, navíc obsahuje feromony, které přilákají další sršně. Poněkud poplašným faktem je, že stejné feromony se přidávají i do některých parfémů. Lidé, kteří si tyto parfémy koupí, se tak nevědomky vystavují riziku.

Postrach Ameriky a Asie

Dobrou zprávou je, že sršeň mandarínská zatím nebyla zpozorována v Evropě, přestože se některá média pokoušela přesvědčovat o opaku. Hrůzu tak budí zatím jen v Americe, kde za sebou zanechává spoušť, a také v Asii, kde jsou na ni však zvyklí jak místní lidé, tak místní včely. Ty se naučily proti vetřelci bránit. Když se jim podaří sršeň obklopit, vytvoří vibracemi svých těl velmi vysokou teplotu (až 45 °C), v níž se predátor pomalu uškvaří. Asiaté by se však měli mít na pozoru. Každoročně zemře na následky bodnutí několik desítek lidí. Sršeň je totiž také velmi rychlá, údajně dokáže letět rychlostí až 32 km/hod. Proti jejímu šest milimetrů dlouhému žihadlu navíc nepomohou ani klasické včelařské obleky, natož běžné oblečení.

Sršeň mandarínská není sršeň asijská

Právě na tomto poznatku vyhořely některé z poplašných článků rozšiřujících nepravdivé hlášení, že je zabijácký hmyz i v Evropě. Došlo totiž k zaměnění sršně mandarínské za menší, ale rovněž nebezpečnou sršeň asijskou. Ta se do Evropy dostala už v roce 2004 jako nevítaný bonus k zásilce bonsají z Japonska. Od té doby dělá těžkou hlavu především francouzským a německým včelařům. Jde o dravý druh, který se zaměřuje na lov včel, a jelikož nemá v Evropě přirozené nepřátele, je velmi těžké s ní bojovat. V Česku zatím nebyla zaznamenána.

Sršeň velká jako vrabec

Sršeň mandarínská (latinsky Vespa mandarinia, anglicky Asian Giant Hornet) je největší svého druhu. Obvykle měří 4,5 centimetrů, obzvlášť vzrostlí jedinci však mohou mít i o centimetr více. Patří mezi jedovaté a dravé druhy sršní.

Kvůli svému vzrůstu a způsobu života se jim v Koreji přezdívá sršeň generál, v Číně včela s tygří hlavou a v Japonsku, kde jsou nejrozšířenější, je znají jako obří vrabčí vosy. Sršeň mandarínská nemá příliš mnoho přirozených nepřátel. Kromě včelojeda lesního mezi ně však překvapivě patří jiné sršně mandarínské – vyhubují se tedy navzájem. Lidé se snaží jejich hnízda zničit pomocí lepivých pastí, trávení či jednoduše ubíjení. Přesto se nedaří stavy sršní příliš snížit.

Na vině může být globální oteplování, kdy mnoho sršní přežije teplou zimu, čímž se na jaře zvyšují jejich počty. Přispívají tomu i dlouhá a horká léta, kdy královna snáší více a více mladých. V zemích svého původního výskytu, tedy Japonsku, Číně, Thajsku a dalších asijských zemích, se sršně konzumují. Dospělci bývají nakládáni do alkoholu či medu, zatímco larvy a kukly se připravují jako mořské plody.

A jak je to se včelami u nás?

Přestože u nás monstrózní sršně nemáme, i česká včelstva letos strádají. Kvůli deštivému počasí včely nevylétaly z úlů, což negativně ovlivnilo snůšku. Navíc se včely musí bránit proti roztočům, z nichž nejrozšířenější je varoáza. „Už na podzim a během zimy docházelo ke kolapsům včelstev a úhynům. Kromě počasí a roztočů na tom mají podíl také viry, nadbytek chemických látek v přírodě a nedostatek kvalitní a pestré stravy,“ řekl včelař Ondřej Hruška. Lidé mohou pomoci vysazením stromů a keřů na svých zahradách a samozřejmě podporou lokálních včelařů. Med od místního včelaře je zdravější, kvalitnější i chutnější než levné supermarketové směsi.

Autor: lan


Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ