10 fascinujících faktů o himalájských Šerpech

03.05 2020|Zajímavosti
10 fascinujících faktů o himalájských Šerpech

Je možné si je najmout jako doprovod při zdolávání snad nejslavnější osmitisícovky. Kromě toho také čistí hory od odpadků a mrtvol. Řeč je o Šerpech, lidech z východního Nepálu, kteří jsou vynikajícími horolezci a pro které bývá často výstup na Mount Everest smrtelný. Redaktorka webu listverse Jana Lousie Smit sestavila seznam 10 faktů, které jste o nich pravděpodobně nevěděli.

10. „Šerpa“ neznamená horský průvodce

Ačkoliv se občas v médiích používá slovo šerpa jako synonymum horského průvodce, ve skutečnosti jde o označení etnika žijícího v Nepálu, domovu slavné Mount Everest. V roce 2011 bylo v Nepálu při sčítání lidu napočítáno téměř 313 tisíc Šerpů. V současnosti se sice živí jako horští průvodci na již zmíněném Everestu, ale předtím, než se hora stala turistickou destinací, ale Šerpové živili prací na farmě, obchodováním a pastevectvím. To se změnilo někdy na začátku dvacátého století. Everest, místními označovaný také jako Jomolungma (Svatá matka – pozn. red.) se stal vyhledávaným místem horolezců, kteří si pro cestou najali doprovod z řad Šerpů. Provádění jim zajistilo vyšší příjem, a tak u něj už zůstali.

9. Šerpové vyznávají starověkou školu buddhismu

Svou víru si Šerpové půjčili od Tibeťanů. Jedna ze čtyř hlavních škol buddhismu, nazývaná Ňingmapa, pravděpodobně vznikla v osmém století, kdy buddhismus dorazil do Tibetu. Kolem roku 1850 se do Tibetu vydalo několik kněží z řad Šerpů, aby studovali učení mistra Trakar Choki Wangchuka. Vrátili se s rituály, které provází jejich život dodnes. Mnohé z nich jsou velmi veselé a doprovázené zpíváním. Studování tibetštiny jim do života vneslo také hodně užitečných dovedností, například kaligrafii, dřevoryt a vyrábění papíru a inkoustu.

8. Sbírají odpadky i mrtvá těla

Kromě nádherného výhledu na okolní vrcholky nabízí Mount Everest další vyhlídku, mnohem méně příjemnou. S přibývajícími turisty se povrch hory mění ve smetiště. Na svazích zahyne ročně zhruba tři sta lidí, kromě odpadů je tak možné najít i zmrzlé tělo nějakého nešťastníka. V roce 2019 se dvacet Šerpů vydalo do svahů s pytli na odpadky. Během dubna a května vybrali a vyhodili přibližně 11 tun smetí. Během úklidu našli také čtyři mrtvoly, které odkryl tající sníh. Neví se, o koho šlo a kdy zemřeli. Uklízecí skupina vzala těla s sebou dolů spolu s odpadky.

7. Rekord zdolání nejvíce vrcholů patří Šerpovi

Pro většinu horolezců je zdolání Mount Everest jednorázovou záležitostí. Měsíce se na ni připravují, investují peníze do výbavy a modlí se, aby měli příznivé podmínky. Po vystoupení na vrchol se zase sbalí a odjedou domů, kde ostatním vypráví, jak pokořili nejvyšší horu světa. Velmi často jim však dělají společnost právě Šerpové, a tak není divu, že loni jeden z nich, Kami Rita, zdolal vrchol Everestu po dvacáté čtvrté, dokonce dvakrát v jednom týdnu. Kamiho bratr i otec byli rovněž průvodci, a právě ti jej naučili stejnému řemeslu. Kariéru průvodce započal v roce 1993 a rekord pokořil ve svých 49 letech. Televizi BBC řekl, že odchod do důchodu zatím neplánuje.

6. Ženy také získávají ceny a lámou rekordy

Přestože se průvodci stávají většinou muži, i ženy mohou slézat hory či pomáhat jako doprovod ostatním horolezcům. Dvě z šerpských žen se proslavily podobně jako jejich mužští protějšci. Lhakpa Sherpa je ženskou rekordmankou v největším počtu úspěšných zdolání vrcholů. Everest zdolala devětkrát, zatímco se musela vypořádávat s výchovou tří dětí, svým násilným manželem a dvěma pracemi ve Spojených státech. Další Šerpanka, Pasang Lhamu Sherpa Akita, přišla o své rodiče v pouhých 15 let, a tak začala pracovat jako průvodkyně, aby vydělala na živobytí pro sebe a svou šestiletou sestru. V jedenatřiceti letech získala ocenění National Geographic Dobrodruh roku 2016.

5. Šerpové jsou geneticky lépe vybaveni

Tato skutečnost vyplula na povrch, když se začali Šerpové zaměstnávat ve velkém jako průvodci. Řídký vzduch nedělal turistům dobře, měli závratě a pocit na zvracení. Šerpové na něj však reagovali pozoruhodně dobře. Ukázalo se, že po staletí žili v místech, kde byla trvale nízká hladina kyslíku. Místo smrti se však Šerpové přizpůsobili tomuto prostředí. Jejich metabolismus je také výjimečný. Místo tuku spalují cukry, k čemuž rovněž nepotřebují tolik kyslíku.

4. Incident na Lhotse Face

Ostatními jsou Šerpové vnímáni jako mírumilovní lidé, které jen málokdy něco vytočí. Přesně to se ale stalo v roce 2013 na hoře Lhotse spojené s Mount Everest. Skupina horolezců se známým alpinistou Simonem Moro v čele narazila na skupinu Šerpů, kteří zrovna opravovali lana. Ta zajišťují horolezcům větší stabilitu, ale jelikož Moro a jeho přátelé patří mezi zkušené, rozhodli se Šerpy neobtěžovat a pokračovat dál.

Není jasné, co přesně zažehlo konflikt, nicméně Šerpové začali Morovi a jeho skupině říkat, ať jdou zase zpátky dolů. Když odmítli, začali po nich házet led a navzájem na sebe křičet. Nakonec horolezci slezli dolů, kde je však čekala skupina zhruba 100 Šerpů. Z nich se někteří údajně pokusili muže zabít. Šerpové je začali mlátit a nepřestali by, kdyby se před horolezce nepostavila další alpinistka, Melissa Arnot. Ženě sice vyhrožovali, ale nijak jí neublížili. Útok skončil zhruba po hodině. Později se Moro vydal za Šerpy a uzavřel
s nimi mír.

3. Pro své děti chtějí jinou práci

Většina Šerpů se živí jako průvodci, poněvadž jde o jednu z nejlépe placených prací v Nepálu. Mimo to jim však často chybí vzdělání a kvalifikace k jiným zaměstnáním. Rodiče se snaží našetřit ze svého platu co nejvíce peněz, aby mohli svým dětem zaplatit kvalitní školy a ony tak mohly přerušit cyklus. Dalším z důvodů je ne vždy příjemné chování horolezců, kteří si Šerpy najmou. Bývají nezdvořilí a mnoho z nich není ani dobrými lezci, takže jim Šerpové musí pomáhat a starat se o jejich bezpečí. Jen málo horolezců však oceňuje těžkou a rizikovou práci, kterou Šerpa vykonává.

2. Jejich zaměstnání má vysokou úmrtnost

Lavina, bouře či pád jsou jedněmi z nejčastějších příčin úmrtí na horách. A jelikož se Šerpové vydávají na hory častěji než ostatní lidé, není překvapivé, že právě kvůli těmto důvodům také často umírají. Magazín Outside zjistil, že jejich povolání patří mezi nejnebezpečnější, když sestavoval žebříček na základě analýzy.

Měřítkem byl počet úmrtí na 100 tisíc lidí. U horníků byl průměr 25 smrtí, u amerických vojáků v Íránu 335 a u Šerpů neuvěřitelných 1 332. Toto číslo je však velmi nadhodnocené, ve skutečnosti zemřelo kolem 94 Šerpů. K určitému zvětšení došlo, protože studie nemohla při výpočtu míry úmrtnosti u Šerpů sledovat všech 100 tisíc průvodců. Přesto, od roku 2018 představuje číslo 94 jednu třetinu všech úmrtí na Everestu. Kvůli této míře úmrtnosti je povolání průvodce jedním z nejrizikovějších.

1. Během nejhorší katastrofy na Everestu zahynulo 13 Šerpů

Každoročně se po známé trase Southeast Ridge vydává zhruba 300 horolezců. Proslavili ji sir Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay. V jedné části cesty se nachází místo, kterému se přezdívá popkornové pole. Pojmenováno je podle masivních bloků ledu a jde o jedno z nejnebezpečnějších míst na celém Everestu. Pro mnohé horolezce je to i nejsmrtelnější místo na světě, a to kvůli nebezpečí lavin, které se během dne vyskytují opakovaně. Kdo chce toto místo přejít, měl by počkat do noci, když je led stabilnější. V roce 2014 došlo k tragédii, kdy lavina zavalila Šerpy uvnitř popkornového pole, z něhož neměli kam utéct. Když se sníh konečně zastavil, 13 lidí už bylo po smrti. Tato událost byla nejhorším dnem v historii horolezectví na Everestu.

Autor: Světlana Nedvědová, listverse

Vydat se Mount Everest bez šerpy je takřka nemožné. Šerpové jsou pro turisty průvodci, ale sbírají na Mount Everestu i odpadky a mrtvá těla. 10 zajímavých faktů o šerpech vás překvapí
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ