10 faktů, které jste nevěděli o Charlesovi Darwinovi

17.07 2019|Osobnosti

Charles Darwin, jemuž se přezdívalo „otec Evoluce“, se narodil 12. února 1809, v malebném anglickém městečku Shewsbury, uznávanému lékaři Robertu Darwinovi. Charles se narodil jako páté dítě z šesti. Oba jeho rodiče pocházeli z velmi významných a prominentních anglických rodin.

Jeho matka byla příbuzná s rodinou Wedgwoodových, která byla světově proslulá výrobou keramiky. A jeho dědeček, Erasmus Darwin, také pocházel z významné anglické rodiny. Obě rodiny podporovaly křesťanské náboženství zvané Unitářství, které popíralo svatou Trojici. Jeho matka Susannah zemřela, když bylo Charlesovi pouhých osm let. Již po více než století je Charles Darwin uctíván, ačkoli jsou zde některá neznámá fakta o tomto známém biologovi, která ho ukazují ve zcela novém světle.

1. Darwinův rodokmen zatajuje incest

Charles Darwin je nazýván otcem Evoluce a jeho teorie změnila svět a to, jak vnímáme genetiku. Darwin zplodil celkem 10 dětí. Sedm z nich přežilo do dospělosti. Tři z nich neměli nikdy děti, a to i přesto, že jejich manželství byla velmi dlouhá. Důkladná a hloubková studie Darwinova rodokmenu v roce 2010 odhalila historii Inbreedingu (příbuzenská plemenitba, páření mezi příbuznými jedinci) o níž je známo, že snižuje imunitu vůči nemocem a zvyšuje šanci na neplodnost.

Například jeho matka Susannah se narodila sestřenici a bratranci z třetího pokolení. Darwinové nebyli jedněmi z nejzávažnějších případů incestu v historii, ale k Inbreedingu u nich docházelo velmi často, a kvůli tomu v jejich rodině rostla rizika nežádoucích účinků.

2. Darwin původně studoval na kněze

Darwin byl v roce 1825 zapsán na Edinburskou univerzitu, kde měl studovat medicínu. Odradila ho ale nutnost provádět operace, a proto změnil školu. Začal navštěvovat Cambridgskou univerzitu. Po studiích se měl stát anglikánským knězem, což bylo něco, v co jeho otec pevně doufal. Aby získal bakaláře v oboru umění, učil se teologii a matematiku. Důkladných teologických znalostí ale studium poskytovalo jen velmi málo.

Darwin vystudoval Cambridgskou univerzitu v roce 1831. Někdy během svých studií se začal zajímat o přirozené dějiny, kterými se stal naprosto zaujatý, a které také ukončily jeho zájem o teologii spolu s jeho touhou stát se anglikánským knězem. Ironií je, že jeho dědeček, Erasmus Darwin, přišel se základní verzí evoluční teorie dlouho předtím, než jeho vnuk zveřejnil svou verzi.

3. Slavná plavba na výzkumné lodi Beagle

V roce 1831 se Charles Darwin se bez jakéhokoliv výcviku v oboru přírodní historie vydal na výzkumné lodi HMS Beagle na pětiletou plavbu po celém světě, včetně Jižní Ameriky a Pacifických ostrovů. Během cesty dělal Darwin nesčetná geologická a biologická pozorování, z nichž některá jsou slavná dodnes. Když se podíváme zpět, důkazy jasně naznačují, že Darwin zcela věřil v teorii evoluce, o které s ním jeho dědeček mluvil, a která mu velmi přirostla k srdci.

Mnozí se dívají na Darwina jako na ateistu, ale on se jím nikdy nestal, ani nebyl. Ve skutečnosti podporoval formu deismu, která věří v to, že Bůh stvořil vesmír a pak odešel, aby nebyl v dalším spojení s jeho tvorbou. Původně nominální křesťan Darwin stále zastával vedoucí roli ve farní práci místní církve. V roce 1849 chodil o nedělích na procházky, zatímco jeho rodina navštěvovala kostel. Později v životě tvrdil, že měl blíže k agnostikovi a ačkoli se nikdy nestal ateistou, již dávno odmítal božské stvoření, jak je uvedeno v knize Genesis.

4. Byl Charles Darwin plagiátor?

V 19. století byly takové myšlenky, jako je evoluční teorie, považovány za kacířské a hrozil za ně trest od anglické církve. Darwin si toho byl dobře vědom, a proto svou teorii držel v utajení a mluvil o ní pouze s nejbližšími přáteli. To se změnilo v roce 1858, když zjistil, že Alfred Russell Wallace vyvinul teorii velmi podobnou té jeho. To vedlo k předčasné publikaci jeho díla O původu druhů v roce 1859.

Dnes se to může zdát zvláštní a dokonce to může naznačovat jakýsi nedostatek sebedůvěry. Darwin ale díky tomu následně vstřebal obrovské množství informací z prací jeho současníků, včetně jeho hlavního soupeře Alfreda Russella Wallace. Všichni z nich silně přispěli do jeho databáze. Darwinovi bylo v roce 1859 50 let a napsal dalších 18 knih, ale ne každý ve vědeckém spolku jej uznával.

Zdá se, že důkazy podporují tvrzení, že Darwin záměrně odložil publikování své knihy, protože potřeboval dostatek času na plagiování úplné teorie. Například v roce 1830 měl muž jménem Patrick Matthew napsat knihu, která vysvětluje přirozený výběr a říká se, že Darwin ji později přizpůsobil jako základ pro evoluci, Matthewa citoval. Mnozí tvrdí, že Darwin byl v nejlepším případě pouze podprůměrným vědcem, který měl mít omezené vzdělání.

5. Darwinismus založený na rasismu

Darwinismus je založen na přesvědčení, že určité formy života mají schopnost získat více užitečných vlastností, než jiné. To umožňuje těmto organismům, aby přežily více nepříznivých podmínek. A právě kvůli tomu si tyto nadřazené formy života „zaslouží“ díky své fyzické převaze žít. Postupem času tyto zvláštní vlastnosti produkují zcela nové skupiny jednotlivců, kteří mají z hlediska přežití oproti ostatním výhody.

V podstatě se tyto nové skupiny stávají více rozvinutými rasami a pokračují v prosperování díky konceptu „přežití nejschopnějších“ nebo „přirozeného výběru“, který je základem evoluční teorie. Darwin neztrácel svůj drahocenný čas uplatňováním tohoto konceptu na lidské bytosti, protože tvrdil, že bílá rasa je nadřazená zbytku lidstva. Tato ideologie se vyvinula přímo do toho, co je dnes známo jako eugenika. Eugenika je společenská filozofie, která podporuje zlepšování lidských dědičných vlastností různými prostředky umělého zásahu, včetně genetiky.

Uvedeným cílem eugeniky je vytvořit inteligentnější a zdravější lidi, s cílem ušetřit na přírodních zdrojích. Odpůrci eugeniky argumentují, že to je nejen vysoce nemorální, ale není to založené ani na zdravé vědě. Při pohledu do minulosti, obzvláště u 2. světové války a nacistů, je více než jasné, že zastánci Darwinismu odvedli dobrou práci, když celá desetiletí skrývali zřejmou formu rasismu.

6. Může Neo-Darwinismus zachránit teorii evoluce?

Neo-Darwinismus je pokusem stoupenců evoluční teorie opravit reputaci Darwina a přizpůsobit jeho domněnky nové době. Důvod vzniku neo-darwinismu je jednoduchý. Jeho zastánci chtějí pokračovat ve vysvětlování života na této planetě bez nutnosti nadpřirozeného bytí. Problém však spočívá v tom, že Darwinismus v nich vzbuzoval rozpaky.

Tvrzení, že byl Darwin vzhledem k jeho postoji vůči odlišným barvám pleti silným rasistou, není vůbec od věci. Svůj postoj navíc rozšířil i na ženy, o nichž se domníval, že jsou horší než muži. Ve výsledku neo-darwinismus není ničím jiným než akcí, která umožňuje Darwinovským zastáncům najít vyšší uzemnění, ze kterého poté budou moci obhajovat budoucí útoky.

7. Iluze inteligentního designu

Tento koncept je tak nedostačující v logickém uvažování, že ani nepotřebuje žádnou výtku, takže jen budeme citovat, co řekl profesor Dawkins (který nejspíš nebyl největším příznivcem Darwina, neboť s jeho přirozeným výběrem nesouhlasí), abychom to shrnuli. Ve své knize Slepý hodinář napsal následující:

Proč důkaz odhaluje vesmír bez designu

Přirozený výběr je slepý hodinář, slepý, protože nevidí dopředu, neplánuje důsledky a nemá žádný účel. Živé výsledky přirozeného výběru nás však nesmírně ohromují svým vzhledem designu, jako by na nás mistr hodinek zapůsobil iluzí designu a plánováním. Účelem této knihy je vyřešit paradox k uspokojení čtenáře a účel této kapitoly je dále zapůsobit na čtenáře silou iluze a designu. Údajně tím mělo být myšleno, že příště, až se podíváme na své hodinky či skočíme do auta, tak si jen budeme myslet, že vidíme inteligentní design. Jednoduše řečeno: Tento koncept není věda.

8. Neredukovatelná složitost – Úžasný svět malých

„Neredukovatelná složitost“ je termín, který od té doby, co byl poprvé vytvořen, způsobil ve vědecké komunitě mnoho otřesu, které pokračují dodnes. A má to dobrý důvod. Věda molekulární biologie od 19. století dramaticky pokročila. Pro biology byla tehdy buňka méně komplikovaná než klika. Přitom lidská buňka je na mikroskopické úrovni mnohem složitější, než některé kosmické lodě. Vskutku, kdyby Darwin těžil ze stejné technologie, jakou máme nyní, nepochybně by přehodnotil celou svou teorii – a to více cestami, než pouze jednou.

Vědci dnes srovnávají složité biologické struktury jedné lidské buňky s nejmodernějším automobilovým motorem, což je také velmi složitý systém, který nebude fungovat, pokud se z něj odstraní byť jediná důležitá klíčová součástka. Toto je dokonalá definice Neredukovatelné složitosti, která přinejmenším přináší onen známý problém „slepice nebo vejce“, jak si jistě dokážete představit. Například jednoduchá otázka jako: „Co je na prvním místě, střeva a nebo jícen?“ stále ještě uvádí do rozpaků evoluční vědce.

9.Darwin a jeho dědictví

Darwinismus navrhl světu lidský původ ve snaze nahradit víru v božského tvůrce, což je víra, která se rozrostla napříč nesčetnými kulturami a náboženstvími napříč celým světem. Nyní, v tomto Neo-Darwinistickém věku, vše, co se počítá, je „přežití nejschopnějších“, protože „jen silní přežijí“. Podle evoluční teorie je lidské utrpení v podstatě irelevantní a odpovědnost za vlastní činy již není faktorem. Život údajně vznikl pouze čistou náhodou.

Darwinismus a nekontrolovatelný rasismus, který z toho vznikl, pomohli potřít některé z nejhorších lidských utrpení v dějinách lidstva. I přesto se stále drží „života“ v mnoha zjevných a dokonce neviditelných cestách. V prvním vydání O původu druhů vydal Darwin tvrzení, že kdyby medvěd trávil dostatek času ve vodě, nakonec by se změnil v něco podobného velrybě.

Ve skutečnosti víme, že pokud by medvěd trávil příliš mnoho času v hluboké vodě, došli by mu síly a utopil by se. Následně tuto svou poznámku odstranil ze všech svých následujících vydání slavného příběhu, a proto, že toto je základ evoluce, tak se mnoho lidí diví, jak sebejistý je ve své vlastní teorii.

10. Může mutace trumfnout Mendelovu genetiku?

Podle Mendelovy genetiky se životní formy v průběhu času nemění a ani měnit nemohou – genetické mutace jsou takřka vždy škodlivé. Darwinismus tvrdí přesně opak – že genetické mutace jsou prospěšné a jsou hlavním mechanismem, který řídí vývoj. Otec genetiky, Gregor Mendel, byl současníkem Darwina. Byl také mistrem disciplíny, o které Darwin nic nevěděl - genetiky. Genetiku, která je stejnou disciplínou, se jeho následovníci pokoušejí vložit do Darwinovského rámce. Díky tomu vznikl NeoDarwinismus.

Bohužel, mnoho z toho vyvolává falešný dojmem, že náhodná mutace může kombinovat a vytvářet genetické informace vedoucí k prospěšné mutaci organismu. Evolucionisté tvrdí, že příklady tohoto druhu existují v přírodě a uvádějí několik příkladů. Jeden z nich se týká lidí, kteří jsou postiženi srpkovitou anémií, velmi závažným onemocněním krve. Lékaři zjistili, že pacienti se srpkovitou anémií měli větší pravděpodobnost, že přežijí malárii, jako přímý následek toho, že mají krevní poruchu. Evolucionisté to nazývají „prospěšnou mutací“ a „důkazem“ jejich teorie v akci.

Autor: Claudie Kornelová

10 faktů, které jste nevěděli o Charlesovi Darwinovi. Z jaké rodiny Darwin pocházel a proč panují obavy z toho, že Darwin je plagiátorem?
Zajímavosti a novinky

 301 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ