10 lekcí z historie 20. století, o kterých jste nevěděli

01.11 2017|Historie
10 lekcí z historie 20. století, o kterých jste nevěděli

Dvacáté století bylo obdobím obrovského rozmachu globálních úspěchů, ale také celosvětového nepokoje. Došlo na pády i vznik říší, přerozdělování hranic a vytváření nových národů. Byla to doba, kdy se ve světě žilo lépe než ve všech civilizacích napříč uplynulými érami, ale zároveň byla tato doba jen kousek od nukleární apokalypsy.

To všechno znáte, ale co takhle lekce o tom, co jste nevěděli? Že se někdo snažil o vytvoření lepších lidských stvoření s pomocí DNA za základě hlasu jediného muže, který rozhoduje o osudu celé lidské rasy, to jsou historické lekce, které nemůžete znát, ale zanechaly po sobě stopy všude na světě.

10. Prokletí Tamerlána

V roce 1369 se turkický vojevůdce Tamerlán prohlásil za skvělého Khana (mongolský titul pro vojenského vůdce) a pustil se do své mise přebudovat Mongolskou říši na tehdejší Čingischán. Po jeho smrti ho údajně upálili a prokleli. Nad hrobem mělo zaznít, že kdokoli se bude snažit prokletí přerušit, dopadne hůř než on sám. Podle místní tradice mělo prokletí začít působit do tří dnů.

V roce 1941 na příkaz Josepha Stalina, Sovětský antropolog Mikhail Gerasimov vykopal hrob Tamerlána za účelem vytvoření podobizny jeho obličeje. Tři dny od vykopání hrobu, spustili nacisté operaci Barbarossa a bez varování vpadli do Sovětského svazu. Výsledkem byla nejkrutější bitva v lidské historii a mnoho poražených ze strany Sovětů. Hned po tom, co Stalin požádal o zopakování upálení Tamerlána, vše se zase otočilo a Sovětská unie získala navrch nad nacistickým Německem - namířila své síly západněji a upevnila si ve válce přízeň spojenců.

9. Jihoafrické nukleární odzbrojení

Na zasedání jihoafrického parlamentu v roce 1993, F.W. de Klerk prozradil, že si země vytvořila malý arzenál nukleárních zbraní. Tím se potvrdil strach mnoha afrických národů, které už to od africké vlády čekali. Nicméně v roce 1990 byly všechny jaderné hlavice v jižní Africe odstraněny s cílem vytvořit "mezinárodní spolupráci a důvěru," jak uvedl prezident de Klerk.

Poprvé v historii se národ dobrovolně vzdal jaderného vybavení. Byl to navíc jen jeden ze čtyř případů v historii. Ostatní národy se zbavili zbraní až z toho důvodu, že je nemohly déle udržovat po rozpadu Sovětské unie. K rozhodnutí jižní Afriky nicméně došlo proto, aby podpořili celosvětovou komunitu a ukázali národní oddanost a mír.

8. Karafiátová revoluce

K této revoluci došlo v 25. dubna 1974, kdy hnutí ozbrojených sil pod vedením generála Antoniho Spinoly, mnoha mužů z portugalské armády a význačných civilistů, ukončilo režim Estada Novo v Portugalsku. Tento režim byl ukončen demokratickým systémem, který znovuobnovil mnoho lidských práv v zemi. Během dalších deseti let byla vytvořena ústava a zaveden systém vládnutí dvou politických stran.

Jeden z hlavních spouštěčů této revoluce bylo přílišné rozhazování z portugalského rozpočtu za válčení v afrických koloniích. Po mnoha letech bojů byla navíc portugalská armáda otrávená ztrátou životů ve válce, kterou bylo nelze vyhrát, což bylo motivací k převratu. Po revoluci nová vláda portugalské kolonie osvobodila.

7. Krize ruské konstituční monarchie v roce 1993

Od Říjnové revoluce v roce 1917 nezažilo Rusko tak násilnou politiku, jako během této krize. Začalo to s narůstajícím napětím mezi ruským prezidentem a prezidentem Borisem Jelcinem. Vrchol krize přišel 21. září 1993, kdy se prezident pokusil rozpustit parlament, ačkoli k tomu neměl potřebné právomoce. Parlament reagoval obviněním Jelcina a jmenováním Aleksandra Ruckoje viceprezidentem.

Situace gradovala 3. října, kdy demonstranti napadli ruskou policii obklopující parlament, vpadli do kanceláře primátora a pokusili se napadnout ruské televizní sítě. Celý konflikt byl ukončen 4. října, kdy původně neutrální vojsko zaútočilo na moskevský Bílý dům - sídlo parlamentu, a na žádost Jelcina zadrželo lídry vzpoury.

6. George Wallace a Arthur Bremer

George Wallace byl 45. guvernér Alabamy a poslední nezávislý kandidát na prezidenta ve volbách. Jde také o jednoho z nejkontroverznějších politiků v americké historii, jelikož byl výrazným stoupencem rasové segregace. Během jeho třetí prezidentské kampaně v roce 1972 ho však na shromáždění zastřelil Arthur Bremer. V době, kdy došlo k atentátu, měl Wallace díky jeho střídmému programu slušnou podporu, ale střelba jeho snahy zmařila.

Bremer získal trest odnětí svobody na 35 let a v roce 2007 byl podmínečně propuštěn. Vrátil se do Alabamy a odsloužil si další volební období, byť byl od pasu dolů ochrnutý. Než odešel do důchodu, byl ještě zvolen jako guvernér Alabamy.

5. Občanská válka v Rhodesii

Rhodesie byla založena jako britská kolonie v roce 1890 jihoafrickým podnikatelem Cecilem Rhodesem a často byla nazývána "Obilnicí Afriky". Přezdívka vznikla díky tamější extrémně úrodné půdě a příznivému klimatu.

Tyto podmínky ve 20. století přiměly spoustu Evropanů, především pak Britů, aby se zde usadili. Rhodesie se rychle rozvinula do jednoho z nejvyspělejších a nejvíce prosperujících regionů v Africe. Produkovala velké množství nerostných surovin, jako je chrom nebo nikl. Zásobovala Británii během obou světových válek a mnoho mužů z Rhodesie sloužilo jako námezdní vojáci během krize v Kongu.

I přes vyspělost Rhodesie se obyvatelé cítili utlačování bílou menšinou. To zapříčinilo vznik nacionalistické komunistické strany, která vedla partyzánskou válku v Rhodesii. Během tohoto konfliktu Rhodesie nepřímo deklarovala svobodu od Británie v roce 1965, což mělo směřovat k mezinárodním sankcím. Opoziční vláda vedená předsedou Ianem Smithem získala podporu jižní Afriky, stejně jako pomoc ze strany portugalských kolonií v oblasti, a proto bojovali tak dlouho. Po pádu portugalských kolonií zatlačila americká vláda na jižní Afriku, aby přestala pomáhat Smithovi, jeho vládě a Rhodesii nechala být.

Válka tak probíhala od roku 1965 do roku 1980, kdy tzv. Lancaterská dohoda dala africkým obyvatelům kontrolu nad vládou, Rhodesie byla přejmenovaná na Zimbabwe a k moci se dostal prezident Robert Mugabe.

4. Incident ponorky B-59

Během karibské krize tato ruská ponorka působila v Karibiku, kde americké ozbrojené síly spustily velký útok jako součást Kubánské blokády. Panikařilo se, a tak kapitán a nejvyšší úředníci debatovali, co dělat. Na palubě B-59 byly jaderné hlavice, a když v okolí začaly padat bomby, kapitán ponorky uznal za vhodné, že je nezbytné hlavice vypustit. Naštěstí podle sovětského protokolu, nejvyšší úředníci v zahraničí museli vypuštění schválit. Dva z nich byli pro, ale jeden úředník jménem Vasilij Arkhipov hlasoval proti, čímž zachránil svět před jadernou destrukcí.

3. Geniální děti

Od roku 1980 do 1999 se narodilo více než 200 dětí s využitím spermatu vítězů Nobelovy ceny, jedinců s vysokým IQ a atletů. S projektem přišel magnát z Jižní Kalifornie Robert K. Graham.

Jeho cílem bylo vytvořit lepší generaci s využitím pozitivní eugeniky. V této době byl tento projekt velmi kontroverzní, podle některých názorů se jednalo o elitářství. Nicméně úsilí trvalo téměř 20 letech, během kterých se narodilo mnoho dětí. Protože se jednalo o tajný projekt, neexistuje žádná zmínka o tom, že by děti jakkoli vyčnívaly nad průměrem. Rodiny, které o dětech mluvily, je popisovaly jako "skvělé" a "báječné".

2. Útok mrtvého muže

V roce 1915, během první světové války, se objevovaly zbraně, které dříve nikdo neviděl a taktiky, které zaměstnávaly obě strany konfliktu. Podle jednoho vyprávění během německé ofenzívy na ruské pevnosti Osowiec, která se nacházela na území dnešního Polska, německé síly využily proti Rusku chemické zbraně. Následky smrtelného plynu byly katastrofické a výsledkem bylo, že vojáci vykašlávali krev na uniformy.

Když Rusové spustili obranu, napadnutí němečtí vojáci byli šokovaní, protože viděli vojáky podobající se zombie. To vedlo k tomu, že ustrašené Německo ustoupilo, ačkoli měli nad ruskými silami navrch. Tento příběh, navzdory tomu že je na západě neznámý, je symbolem ruské armádní moci a běžně se vyučuje a vypráví v ruských školách.

1. Bolševický převrat

Měsíc před zvolením a uvedením prezidenta Franklina Delano Roosevelta do funkce, se americká demokracie nemohla vybalancovat. Došlo k Velké hospodářské krizi a prezident Roosevelt plánoval minimalizovat její efekty. Levice protestovala, že se nechystá jít dostatečně do hloubky, pravice zase věřila, že politika nového prezidenta je důkazem toho, že se jedná o socialistu nebo komunistu. S některými to zašlo tak daleko, že ho kvůli jeho holandskému původu obviňovali z toho, že je žid a byl součástí velkého židovského spiknutí. To vedlo k tomu, že mnoho lidí požadovalo ukončení americké demokracie a instituce komunistického nebo fašistického režimu.

Tyto výkřiky byly především z úst pravicových finančníků. Věřili, že přesvědčí Roosevelta, aby ustoupil a opustil své místo ve vládě. Tato skupina byla v rámci příprav na svou novou vládu schopná shromáždit miliony na svých kontech i potřebné zbraně. Jejich plán byl zmařen, když oslovili tehdejšího námořního generála Smedleyho Darlingtona Butlera, aby vedl jejich vojska. Místo, aby se připojil, nahlásil spiknutí Kongresu, označil je za zrádce, a tím celý plánovaný převrat ukončil.

Autor: Ive

10 lekcí z historie 20. století, o kterých jste nevěděli. Některé události v historii změnily svět, přesto o nich mnoho lidí neví. Neznámá historie 20. století.
Zajímavosti a novinky

 302 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ