Atlantropa - gigantický plán na sjednocení Afriky a Evropy

03.08 2017|Historie
Atlantropa - gigantický plán na sjednocení Afriky a Evropy

Pokud se vám přesměrování sibiřských řek ze severu na jih zdá jako bláznivý nápad, co si potom myslíte o projektu snížení hladiny Středozemního moře a zavlažování Sahary s názvem Atlantropa, který by byl smělou výzvou pro Ameriku i Asii?

Středozemní moře, které odděluje Evropu od Afriky, nebylo vždy takové, jak jej známe. Asi před 6 miliony lety, během miocénu, moře několikrát ztratilo propojení s Atlantským oceánem a stal se z něj izolovaný rybník. Vtékající řeky nestačily vyrovnávat nedostatek vody způsobený odpařováním, díky čemuž Středozemní moře málem vyschlo. Stejně tak Sahara nebyla vždy stejná. To, co dnes známe jako nikde nekončící duny písku, byly před 6000 lety zelené savany.

Anglický spisovatel Herbert George Wells, který je společně s francouzským spisovatelem Julesem Vernem nazýván "otcem science fiction", ve svém díle "Stručné dějiny světa" napsal, že Středozemní moře naposledy úplně vyschlo v dobách neandrtalců. Poslední z nich žil před 25-35 miliony lety. Této tézi však současní vědci již nevěří a předpokládají, že kniha, která se inspirovala německým architektem a filozofem Hermanem Sörgelem, je opravdu jen jeho sci-fi příběh.

První verze projektu se objevila před téměř 90 lety, v roce 1927. Původně se projekt nazýval Panropa. Ale nebyl dostatečně propracovaný a jasný, a tak jej v roce 1929 nahradila jeho podrobnější verze s názvem Atlantropa. Název nové části světa umožnil vytvořit koncepci "tří velkých A" - Amerika, Asie a Atlantropa. Fantastický svět, ve kterém by mohla nová část světa soutěžit s ostatními.

Detaily projektu Atlantropa

Herman Sörgel předpokládal, že jedná hráz zablokuje Gibraltarský průliv, čímž by se Středozemní moře izolovalo od Atlantského oceánu a druhou hrází by se zablokoval průliv Dardanely, který v severozápadním Turecku spojuje Egejské a Marmarské moře. Jedna z variant navrhovala spojit hrází Sicílii a Afriku, čímž by došlo k rozdělení moře na půlky.

Středozemní moře by ale bylo izolovaným rybníkem a v důsledku odpařování by se jeho hladina vody snížila průměrně na 100 metrů. Mimochodem, hloubka největšího uzavřeného vodního toku na světě - Kaspického moře - je o 27,16 metrů níže než hladina moře. Oddělení od světových oceánů by vytvořilo Marmarské, Černé a Azovské moře. Předpokládalo se, že plocha Středozemního moře by se zmenšila o 20 %.

Díky zmenšení Středozemního moře by vzniklo 600 tisíc kilometrů čtverečních země, což je stejná plocha jako dvě Itálie. Nová, nikomu nepatřící půda by sloužila ku prospěchu všech evropských národů.

Projekt se však neomezoval jen na moře. V jeho zorném poli byla také poušť. Sahara měla díky vodě ze Středozemního moře zarůst zelení a pojmout umělé západosaharské moře. Řeka Kongo měla vytvořit Konžské moře, jehož plocha by byla jeden a půl krát větší než vybojované oblasti Středozemního moře.

Sörgelův plán počítal v ústích řek tekoucích do moře a úžinách s výstavbou osmi vodních elektráren. Největší z nich by byla ta Gibraltarská. Celkem by elektrárny měly výkon 110 gigawattů, přičemž polovina by pocházela z Gibraltarské vodní elektrárny. Pro porovnání, současná celková kapacita všech amerických jaderných elektráren je o něco méně než 100,4 gigawattů.

Spojené elektrickým vedením, vedoucím od Gibraltaru a silnicemi a železnicemi, by Evropa a Afrika byly novou jednotnou části světa. Stovky nových měst a tisíce zemědělských farem by se objevily tam, kde ještě nedávno šuměla mořská voda. Výstavba přehrad měla trvat 10 let. Stavba by v té době vyžadovala 250 tisíc dělníků. Ti by museli pracovat po celý den ve čtyřech směnách. Vypouštění moře by trvalo déle. Jeho hladina by díky odpařování klesala přibližnou rychlostí 1 metr za rok. Projekt počítal s tím, že jeho výsledky by viděla až současná generace.

Projekt Atlantropa


Technická utopie jako alternativa k válce

Projekt se objevil v krátké přestávce mezi dvěma světovými válkami a nemohl být lepší alternativou k budoucnosti, která Evropu ještě čekala. Místo válečného tažení na východ chtěl Sörgel jít na jih a bojovat s přírodou a ne s lidmi. Nicméně, Afričany Sörgel nebral v úvahu.

Do "roku Afriky", kdy většina kolonií kontinentu získala nezávislost, zbývalo ještě několik desetiletí. Prakticky celý africký kontinent byl v koloniální závislosti na evropských metropolích. Výjimkou byla nynější Etiopie, ve které si nezávislost vydobyli bývalí otroci, kteří se vrátili z Ameriky a Libérie.

Mezi hlavní koloniální mocnosti patřila Francie, Velká Británie, Itálie, Portugalsko a Belgie. Sörgelovo rodné Německé do té doby své kolonie ztratilo. Podle Smlouvy z Versailles, která ukončila první světovou válku, byly německé kolonie rozděleny mezi Francii, Belgii a Británii.

Sörgel si přál, aby se africké horko v důsledku jeho změn zmírnilo, a stalo se tak vhodnější pro Evropany. Bílí osadníci by se usadili na černém kontinentu stejně, jako několik staletí předtím Evropané ve španělských a portugalských koloniích v Jižní Americe. Noví obyvatelé by do Afriky přenesli evropský způsob života a hodnoty. Afrika by rostla společně s Evropou po geografické i politické stránce. Tím by se národy obou kontinentů sjednotily.

Spojené státy Afriky a Evropy

Myšlenka Spojených států Evropy visela ve vzduchu od vzniku Spojených států Amerických a Velké francouzské revoluce. Posedlí jí byli Napoleon Bonaparte, Viktor Hugo, Lev Trockij a mnoho dalších myslitelů, generálů a revolucionářů. Projekt architekta Hermana Sörgela ji měl uvést do reality. Projekt Atlantropa měl být nejen plánem na změnu přírody. Jednalo se hlavně o politický projekt, jehož cílem bylo vytvořit Spojené státy Afriky a Evropy, s hlavním městem v obnoveném Kartágu.

Ale žádná země nemohla tak obrovský projekt vytvořit sama. Národy Evropy musely podle Sörgela zapomenout na všechny rozdíly a spory a společně pracovat na reorganizaci velké části světa. Nová Říše, která by byla kombinací intelektuálního potenciálu Evropy a nevyčerpatelných zdrojů Afriky, by mohla směle konkurovat finanční síle Ameriky i přelidněné Asii.

Projekt Atlantropa by umožnil vyřešit mnoho problémů, kterým čelily země evropského kontinentu, jako je přelidnění, nezaměstnanost, mezinárodní a sociální rozpory či nedostatek území a zdrojů. Realizovat takový projekt by ovšem mohli jen technokrati vedení pouze vědou, nikoli politici, monarchové, diktátoři, revolucionáři a kapitalisté. To je možná jeden z důvodů, proč projekt nebyl nikdy z realizován.

Kritika a podpora

Jak již bylo řečeno, projekt Atlantropa nebere v úvahu zájmy původních obyvatel afrického kontinentu. Je nepravděpodobné, že Afričané o velkých plánech geniálního architekta věděli. Ale v Evropě se o odvodňovacích plánech Středomoří hojně diskutovalo. Obzvláště pobouřeni byli obyvatelé jižní Evropy. Odvodnění Středomoří by zcela změnilo jejich dosavadní způsob života, který byl neodmyslitelně spojen s životem u moře. I když by ustupování moře trvalo minimálně 30 let, jižané si svůj život bez moře nedovedli představit.

Ale evropští intelektuálové viděli ideální město budoucnosti v nových zemích. Projekt zahrnuje jména mnoha známých architektů dané doby. Nové volné území by jim umožnilo realizovat skutečně fantastické architektonické návrhy. Prostorná města s širokými bulváry, kanály, mosty a přístavy - zcela nový svět.

Během celého cyklu Herman Sörgel projekt opakovaně měnil, aby odpovídal duchu doby. Poté, co se v Německu dostali k moci nacisté, Sörgel doufal, že mu s projektem pomohou. Snažil se navázat kontakt s lidmi kolem Hitlera, ale marně. Hitler měl plán pro sjednocení a rozšíření Evropy.

V té době se Sörgel musel začít skrývat, protože jeho publikace o Altantropě byly zakázány. Po válce se zájem o jeho nápady znovu probudil. Bylo to v období mezi lety 1948-1950. Tisk v těchto letech publikoval asi 183 jeho článků o projektu. Podporovalo ho mnoho velkých výrobců, kteří si od toho slibovali dobré zisky. Ale peníze na projekt se nenašly a na obzoru se začal objevovat další projekt evropského sjednocování - dnes známý jako Evropská unie.

V prosinci 1952 Hermann Sörgel mířil na přednášku a po cestě ho postihla nehoda. Srazilo ho auto, jehož řidič ujel a nikdy nebyl dopaden. Těžce zraněný Sörgel byl převezen do nemocnice, kde brzy ve věku 67 let zemřel a s ním i jeho brilantní a zároveň šílená myšlenka.

Autor: Liv

Atlantropa - gigantický plán na sjednocení Afriky a Evropy. Architekt Herman Sörgel chtěl částečně vysušit Středozemní moře a spojit Afriku s Evropou v jeden stát
Zajímavosti a novinky

 304 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ