Externsteine - německá svatyně obklopená tajemstvím

Teoteburský les zaujímá v germánské historii významné místo. Právě zde, u Detmoldu v Dolním Sasku, zasadil vůdce kmene Cherusků v roce 9 po Kr. rozhodující porážku římským legiím a zabránil tak římskému podmanění všech germánských kmenů. Nedaleko tohoto slavného bojiště se tyčí Externsteine, pět obrovských omšelých vápencových sloupů, zvedajících se do výše 30 metrů na lesem.

Německý Stonehenge

Skály Externsteine, přírodní centrum síly, byly odpradávna považovány za posvátné místo. V německé tradici zaujímají podobné postavení jako Stonehenge v tajemstvích Británie. Externsteine, navštěvované v době kamenné kočovnými lovci, byly hlavním obřadním střediskem germánské pohanské bohoslužby už od nejranějších časů. Proto oplývají mystickými a mytologickými asociacemi.

Karel Veliký, král Franků a císař Svaté říše římské, se pustil do systematického potírání pohanství a v roce 722 zakázal v Externsteine bohoslužby. Později používali mniši z nedalekého paderbornského opatství komor vytesaných do skal pro své křesťanské účely. Za náboženských válek v 17. století se staly skály vojenskou pevností, zatímco v mírovějších dobách byly neodolatelným námětem pro romantické výtvarníky a spisovatelé. Dnes jsou Externsteine velkou turistickou atrakcí, vybavenou umělým jezírkem, které zvyšuje jejich malebnost.

Přirozené pukliny Externsteine jsou protkány jeskyněmi vyrobenými lidskou rukou a otvory, které, jak se zdá, zvětšovala jedna generace za druhou. Zatímco některé, jako například kaple, mají zřejmé použití, jiné zůstávají naprostou záhadou. Jsou tu schody, které nikam nevedou, a plošiny, štěrbiny, výklenky, menší vyvrtané díry a větší otvory v povrchu skal. V nejširším skalním pilíři se nachází komora nepravidelného tvaru s dvěma vchody. Severovýchodní vchod a obě okna komory jsou obráceny k východu slunce o letním slunovratu, ale druhý vchod umožňuje vstup úzkou chodbou, která byla pečlivě vytesána do bizarního tvaru.

Předkřesťanské kněžstvo používalo hlavní komory k iniciačním a očistným obřadům. Mnoho jejich rysů, jako různé výklenky, řezba groteskní tváře, kruhová prohlubeň v podlaze a starověké grafity, mají své paralely v jiných podzemních náboženských stavbách v Evropě.



Externsteine

Byla kaple starověkou sluneční observatoří?

Vytesaná do přírodní skály blízko vrcholku jednoho z pilířů se nalézá kaple, snad nejzáhadnější místo v Externsteine. Je dostupná jen po schodech vytesaných ve skále a po riskantním můstku, je nezastřešená a na východním konci má zakulacený výklenek se sloupovým oltářem typu, který není v chrámové architektuře odjinud znám. Přímo nad oltářem je kruhové okno o průměru 5 centimetrů.

Roku 1823 pozoroval z kaple prehistorik Otto von Bennigsen v den letního slunovratu východ slunce a také nejsevernější bod východu měsíce. To jsou dva důležité astronomické jevy, zaznamenané v mnoha prehistorických kamenných kruzích a na jiných megalitických místech. Umístění kaple vysoko nad zemí bylo vybráno speciálně tak, aby bylo možno dohlédnout přes lesy na tyto děje nad orientačními body na obzoru vzdáleném 6,6 km.

Navíc leží Externsteine zhruba v téže zeměpisné šířce jako Stonehenge, takže směr východu slunce o letním slunovratu je na obou místech shodný, což byl pro evropské astronomy významný faktor. Von Bennigsen usoudil, že kaple je předkřesťanského původu a že byla postavena kněžími starodávného "kultu světla".

Evangelický pastor William Teudt navázal na Bennigsenovy myšlenky a ve dvacátých letech provedl v Externsteine důkladný archeologický a astronomický průzkum. Zjistil, že místo leží na síti takzvaných heilige Linien, jež se rozprostírají po severním Německu.

Tyto "svaté čáry", přibližně ekvivalent toho, čemu Angličané říkají ley, spojovaly Externsteine s megalitickým kamenným kruhem u nedalekého Bad Meiningen. Teudt věřil, že nad kaplí byly kdysi ještě další komory a dřevěné konstrukce k pozorování jiných než slunovratových východů slunce i cyklů měsíce a hvězd.

Teudtovy argumenty přesvědčily jeho i mnoho jiných, že nezastřešený a zdevastovaný stav kaple je výsledkem záměrného zmrzačení starší kaple křesťanskými mnichy, kteří se snažili pohanskou observatoř zničit. Teudt ukázal, že padesátitunová kamenná deska ležící u úpatí skal spadla z boku kaple. K této destrukci došlo podle jeho názoru proto, aby se z pohanské svatyně stalo místo přijatelné pro křesťanské bohoslužby.

Rytina Světového pilíře

Když křesťanští mniši střídali pohanské kněze, často přejímali pro novou bohoslužbu z taktických důvodů existující posvátná místa. Externsteine jsou toho pozoruhodným příkladem. Kolem roku 1120 tu cisterciánští mniši zhotovili reliéf Snětí z kříže, který obsahoval symbolický odkaz na náboženství, jež se tu předtím vyznávalo.

Na reliéfu je zobrazen pohanský Světový pilíř, Irminsul, který podpírá vesmír a byl spojen s kultem nejvyššího boha nebe. Irminsul je však ohnut do tvaru jakého si sedadla, na němž stojí Nikodém, aby sňal Kristovo tělo z kříže. Toto podrobení Irminsulu symbolizuje podrobení starší víry novému vyznání. Zajímavým rysem reliéfu je, že Nikodémovy nohy někdo záměrně usekl. Tento vandalismus je místně vysvětlován jako pomsta pohanů těm, kdo zabavili jejich posvátné místo.

Pod reliéfem leží Had světa, o němž se někteří domnívají, že je dílem jiného umělce, snad anglosaského. Je také považován za symbol telurických energií pociťovaných pod tímto místem. Tyto energie probíhají zemí a jsou dostupné jedině lidem, kteří vstoupí do jeskyní nebo děr ve skalách. Vytváření umělých krypt, komor a jeskyní, je způsob, jak získat přístup ke kostem země. Po celém světě existují posvátná místa vytesaná do skal, buď zcela pod zemí, nebo vytesaná do stran skalních výchozů jako v Externsteine, kde se lidé snažili záměrně se přiblížit energiím matky země.

Autor: Mak

Externsteine - německá svatyně obklopená tajemstvím. Externsteine se nachází v Dolním Sasku. Tajemné kamenné útvary vysoké 30 metrů. Externsteine
Zajímavosti a novinky