9 nejtajemnějších míst Prahy

1. Hřbitov bláznů v Bohnicích

Nejtajemnějším a zároveň nejděsivějším místem v Praze je hřbitov bláznů v Bohnicích, který kdysi patřil bohnické psychiatrické léčebně. Strašidelný hřbitov, na kterém je pohřbeno plno šílenců a vrahů a je častým místem okultistických seancí, je již 50 let opuštěný. Vznikl šest let po založení Bohnické léčebny, jejíž počátek se datuje k roku 1903. V té době připomínal bohnický blázinec rozsahem malou vesnici a v podstatě to bylo největší zařízení svého druhu v Evropě.

Velká část návštěvníků se shodne, že na hřbitově bláznů v Bohnicíchpanuje velmi podivná a temná atmosféra. Na bohnickém hřbitově je přes 4000 hrobů. Psychiatrická léčebna zde ročně pohřbila kolem 80 šílenců. Kromě bláznů zde byli za 1. světové válce pohřbeni i italští vojáci, pacienti z italského blázince v Perginu a desítky srbských, ruských a bosenkých zajatců z dob 1. světové války, kteří podlehli epidemii tyfu.

Mezi pohřbenými má být údajně i Gavrilo Princip, který měl stát za atentátem na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este nebo vrah Otýlie Vranské. Na hřbitově bláznů našli místo svého odpočinku i lidé hodně zlí a nešťastní: vrazi a sebevrazi. Žádný div, že se tu satanisté cítí na vrcholu blaha a ne jednou je odsud během noční satanistických seancí musela vyhánět policie.

Většina lidí citlivých na paranormální jevy je přesvědčena, že na hřbitově působí nesmírně negativní energie, obzvláště pak v zadní části hřbitova, kde byli pohřbeni ti nejhorší lidé bez jména - ti, kdo zabili. V těchto místech vás přepadne zvláštní pocit a nepřirozený chlad, který vás
přiměje okamžitě opustit místo.

2. Čertův sloup na Vyšehradě

Vyšehrad zná určitě každý z vás. Málokdo však ví, že se v jeho areálu nachází tajemné místo s ještě tajemnější energií. Řeč je o Čertově sloupu, který tvoří tři do sebe zapřené obrovské kameny, o nichž se celá staletí dohadují vědci i kolemjdoucí. Čertův sloup navíc nese nápis, který se doposud nikomu nepodařilo rozluštit. Čertův sloup na Vyšehradě má podle některých lidí psychotronické vlastnosti a vyzařuje určitou energií. Někteří lidé mohou v určitých místech kamene cítit sálat teplo, jiní zase chlad. Na někoho zdejší energie působí pozitivně, na někoho naopak negativně.

K Čertovu sloupu se váže mnoho pověr. Lidé odedávna věřili tomu, že jej sem přinesl sám čert, který měl sloup dopravit na příkaz Svatého Petra až z Říma. Aby to ovšem neměl tak snadné, musel ho na určené místo dostat dřív, než kněz v chrámu Sv. Petra a Pavla dokončí mši. To se mu i kvůli zásahu Svatého Petra, který ho několikrát shodil do Benátské laguny, nepodařilo. Čert tak ve vzteku už rozlámaný sloup prohodil střechou chrámu, kde po něm prý dlouhou dobu zela díra ve střeše. Z chrámu Sv. Petra a Pavla byly kameny časem přemístěny do místního parku, kde dodnes stojí. Pověst o čertovi podporuje i tvrzení, že když o sloup škrtnete sirku, je prý velice silně cítit síra.

Vědci mezitím vyzkoumali, že je tento tajemný sloup vytvořen z velmi tvrdého granodioritu. Tento druh kamene se ovšem ve středověku ani později k žádným stavbám nepoužíval. Otázka, jak se sem tento kámen dostal, zůstává stále otevřená. Odborníci typují, že nejpravděpodobněji pocházejí válcovité kameny z nějaké zaniklé románské stavby. Jednou z variant je, že se jedná o rozlomený vysoký válec, který se kdysi dávno tyčil na Vyšehradě. Podle odhadů by měl dosahovat výšky 6 metrů a vážit asi 2,5 tuny. Zde ovšem opět vyvstává otázka, kdo a jak jej sem dostal?

Další variantou je, že sloupy nejsou z jednoho kusu kamene a každý z nich je z jiného druhu žuly. Podle výzkumníků by mohly kameny pocházet z lomu Krhanice v Posázaví. To, jak se dostaly až na Vyšehrad, je ovšem záhadou. Další pověst praví, že při obléhání Vyšehradu husity v roce 1420 byl sloup vržen prakem, kterému se říkalo Čert. Podle jiných zvěstí se velitel husitů jmenoval Čert.

Čertův sloup

3. Karlův most

Karlův most je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Praze, málokdo však ví, že je také jedním z nejtajuplnějších míst Prahy. Karlův most působí sám o sobě magicky. Ještě tajemnější je však jeho vznik. Ve středověku bývalo zvykem, že si králové při stavění větších staveb nechávali radit od astrologů. Nebylo nic neobvyklého, že si králové nechávali vypočítat i nejvhodnější datum počátku výstavby.

V roce 1342 byla krutá zima a ledy silně poškodily dřevěný Juditin most, který stával na místě dnešního Karlova most. Karel IV. tehdy rozhodl, že je potřeba postavit most nový - větší a kamenný. Základní kámen Karlova mostu byl položen 9.7. 1357, přesně v 5 hodin a 31 minut. Tím
se vyplnila řada magických čísel: 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Právě v tomto čase došlo ke konjunkci Slunce se Saturnem, což představovalo velmi příznivou astrologickou konstelaci.

Karlův most

4. Socha Bruncvíka

U Karlova mostu ještě chvíli zůstaneme. Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem stojí pozoruhodná socha rytíře Bruncvíka. Tajemná socha zpodobňuje rytíře v přilbě s taseným zlaceným mečem v pravici, štítem se znakem Starého Města pražského po boku a s věrným lvem u nohou. Legendární český rytíř se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb. Podle jedné z pověstí by měl být pod sochou zazděn legendární rytířův meč, který na požádání srazí hlavy všem nepřátelům. Legenda praví, že meč se objeví, až budou Čechy nejvíce potupeny.

Psychotronici nalézají v okolí sochy Bruncvíka něco jako energetický sloup. Podle všeho by však neměl být Karlův most jediným místem, kde se taková anomálie nalézá. Existuje ještě jedna, mnohem starší pověst, která říká, že právě v místech, kde dnes Bruncvík stojí, byla pohanská svatyně. Měl zde být posvátný háj s obrovskou sochou boha Peruna (podle jiných Černoboga). Po příchodu křesťanství byl pohanský háj vykácen a Perunova modla svržena do Vltavy. Jeho meč byl zazděn do kamenného mostu.

Před několika lety navštívil Prahu slovinský badatel Marko Pogačnik, který zkoumá energie na různých místech světa. Při procházce Prahou byl tento senzitivní člověk doslova šokován silou energie, která probíhá mezi "generátor" Pražským hradem a Vyšehradem. Socha Bruncvíka je na této trase důležitým bodem. Pogačnik toto místo označil za kosmické ohnisko Prahy. Síla této energetické konfigurace podle něj nemá v žádném z evropských městech obdoby.

Socha Bruncvíka

5. Faustův dům - Karlovo náměstí 40

Dům na kraji pražského Karlova náměstí nevypadá na první pohled nijak zvláštně. Pěkně omítnutá historická budova, v jejímž přízemí svítí logo lékárny. Z pověstí, které se o tomto místě povídají, ale leckdy vstávají vlasy na hlavě…

Podle jistých pramenů bydlel v tomto domě na Karlově náměstí číslo 40 před smrtí německý učenec Johannes Faust (1480-1540), který měl pletky s ďáblem. Ten mu pomáhal v práci, plnil svěřené úkoly, dokud nenastala určená hodina a doktor měl splatit ďáblu svou duší. Ďábel Mefistoteles si dr. Fausta odnesl stropem v rohové věži pod kopulí. Od těch dob zůstala ve stropě černá díra, která prý nešla zazdít.

Jiné prameny uvádějí, že Faust byl pouhou literární postavou, která znázorňovala švýcarského lékaře Paracelsuse, který byl astrologem, alchymistou a znalcem kabaly. Pro své názory býval nezřídka podezřelý z čarodějnictví a dokonce z ariánské hereze.

S jistotou můžeme říct, že ve stejném domě bydlel později, v roce 1590, další alchymista jménem Edward Kelley, který sloužil Vilémovi z Rožmberka i císaři Rudolfovi II. Kelley prý pomocí své speciální rtuti dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. V jeho držení bylo i „černé nebo zemní zrcadlo“, s jehož pomocí prý mohl odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku. Ještě hrozivější pověst měl další alchymista Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, který se do domu přestěhoval v roce 1724. Syn Mladoty sestrojoval automatické figuríny, které udělaly z domu strašidelný zámek.

Dalším zajímavým obyvatelem byl na přelomu 19. a 20. století kaplan Jönig, který míval trochu morbidní záliby – rád prý spával v rakvi a vystavoval pohřební nápisy… Že by to způsobilo ono zvláštní kouzlo starého domu?

Faustův dům

6. Dva červení lvi - roh Rytířské a Melantrichovy

Dům na rohu ulice Rytířská a Melantrichova v centru Prahy na Starém Městě je pojmenován podle svého domovního znamení U dvou červených lvů. Křižovatkou na rohu Rytířské a Melantrichovy, kterou dva nenápadní, avšak honosní lvi střeží, prochází denně tisíce lidí, aniž by se kdokoliv z nich pozastavil a prozkoumal starobylý okultní význam těchto dvou symbolů.

Při procházkách Starým Městem jste si určitě všimli, že co dům, to nějaké domovní znamení. Tolik domovních znaků, kolik zdobí domy Starého Města snad nenajdete nikde jinde ve světě. Za každým z těchto znamení můžete hledat nejrůznější magii. Vycházejí totiž ze starověké kabaly, křesťanské mystiky, astrologie a magie, na základě které byla Praha vystavěna. V Praze prožilo svůj život mnoho astrologů, proto není divu, že skoro na každém domě můžete nalézt nějaký symbol zvířetníku. Známé jsou třeba domy U černého vola, U stříbrného raka, U zlatého berana a také U dvou červených lvů. Lev je odedávna symbolem královské moci a v astrologii je vyjádřením zdraví a síly. Červená je zase znamením síly nového života.

Dva červení lvi

7. Černá Matka Boží v Celetné ulici

Dům u Matky Boží v Celetné ulici vás na první pohled zaujme výraznou kubistickou architekturou. Když se ovšem na dům zadíváte pozorněji, všimnete si, že na jeho rohu stojí socha Černé Matky Boží ze 17. století, která byla na budovu po její dostavbě přenesena. Tyto černé sochy jsou v Česku poměrně vzácné, v celé republice se jich vyskytuje pouze šest.

Legendy říkají, že pokud je někde umístěna soška nebo obraz černé madony, pak se v těchto místech nacházejí podzemní chodby. V případě Domu u Matky Boží je to pravda. Pod domem vede jedna z mnoha podzemních tras, která je dokonce přístupná i veřejnosti. Někteří záhadologové jsou přesvědčeni, že umístění černé madony v jakési kleci na rohu kubistického domu v Celetné ulici není náhodné. Černá Matka Boží totiž stojí přímo naproti bývalému sídlu templářů Strážců božího hrobu v Templové ulici. Templáři byli proslulí svým zájmem o skryté síly a energie. Černá Matka Boží tu prý střeží místo, kde se kříží silové energetické proudy, jež protékají pražským podzemím.

Černá Matka Boží

8. Staroměstský orloj

Staroměstský orloj jednou z nejznámějších památek Prahy. Není proto divu, že kolem jeho historie koluje celá řada historek a záhadných pověstí. Stačí se jen podívat na desítky různých symbolů a astronomických značek, které jsou viditelné zvenčí. Mnoho z nich již bylo rozluštěno, nad některými však historikové stále kroutí hlavou.

Staroměstský orloj

Jedna z legend například praví, že když se stroj zastaví, přijde válka. Další mýtus tvrdí, že ten, kdo zasáhne do orloje a nějakým způsobem ho změní či upraví, zemře nebo zešílí. Je pravdou, že několik let po vytvoření nové kalendářní desky zešílel tvůrce kalendária Josef Mánes.

9. Palác Porgesů z Portheim

Palác Porgesů z Portheim je na první pohled zcela obyčejný raně klasicistní palác, který se nachází vedle hotelu Adria na Národní třídě. V minulosti se ovšem tomuto paláci lidé zdaleka vyhýbali. Důvodem byl poltergeist nebo-li lomozící duch, který zde od nepaměti řádil a děsil lidi.

Poltergeist, kterého Pražané z neznámého důvodu pojmenovali Obihil vyděsil k smrti dokonce i nejlepšího vojevůdce všech dob, ruského generála Alexandra Suvorova. Slavný vojevůdce projížděl v roce 1799 Prahou a ubytoval se v tehdy nejvelkolepější a nejmodernější pražské rezidenci - dnešním Paláci Porgesů.

Palác Porgesů z Portheim

Během noci generála vyděsil skřet s deformovanou postavou, který vydával různé prapodivné zvuky. Stejnou zkušenost měl i král Karel IV. s Buškem z Velhartic, kteří tohoto ducha pozorovali na Pražském hradě. Král incident popsal ve svém životopise Vita Caroli. Není ovšem jisté, kolik číší v tu noc vypili.

Autor: Jana Divinová

9 nejtajemnějších míst Prahy. Historická Praha má úžasnou a magickou atmosféru, kterou podtrhuje několik tajemných míst. Hřbitov bláznů v Bohnicích, Faustův dům a další.
Zajímavosti a novinky