Válka v Jemenu: 6 důležitých faktorů
Dombrovskis: Řecko nemá času nazbyt
Islám je nejrychleji šířící se víra na světě
Čína oživuje bájnou hedvábnou stezku
Slovinsko omezilo denní příjem uprchlíků a migrantů
Desítky džihádistických buněk jsou připraveny udělat v Evropě peklo
Al-Káida na Arabském poloostrově
Jak moc je Evropa ohrožena terorismem?
Co se stane, když Řecko odejde z eurozóny?
Dombrovskis: Řecko nemá času nazbyt
Islám je nejrychleji šířící se víra na světě
Čína oživuje bájnou hedvábnou stezku
Slovinsko omezilo denní příjem uprchlíků a migrantů
Desítky džihádistických buněk jsou připraveny udělat v Evropě peklo
Al-Káida na Arabském poloostrově
Jak moc je Evropa ohrožena terorismem?
Co se stane, když Řecko odejde z eurozóny?
Válka v Jemenu: 6 důležitých faktorů
Saúdská Arábie a spojená koalice sunnitských států se pokoušejí pomocí leteckých úderů potlačit povstání šíitských rebelů v Jemenu, protože ztráta vlivu na jihu Arabského poloostrova by mohla pro tyto státy přerůst v geopolitickou katastrofu.
Válka v Jemenu se totiž může stát hlavním místem pro zástupné boje mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem. Abychom lépe pochopili okolnosti války v Jemenu, měli bychom znát šest faktorů, díky kterým nejen lépe porozumíme současné situaci, ale odhadneme i perspektivy dalšího vývoje konfliktu.
Podobně vážné ambice má i Saúdská Arábie. Jejich hlavní příčiny nejsou historické, ale finanční. Výsledkem toho je boj o region, ve kterém se utkávají dvě centra islámského světa – šíitský a sunnitský. Tento spor není ekonomického charakteru. Jedná se o ideologický konflikt, který je podobný bojům státních systémů SSSR a USA. Pokud v dřívější době tento konflikt pouze doutnal, globalizační vlivy urychlily jeho rozhoření. Z tohoto důvodu můžeme v příštích 30-50 letech zapomenout na stabilitu na trhu s energiemi, pokud se na Blízkém východě nezformuje jednotný „islámský pól“.
Šíité, kteří tvoří přibližně 10 procent saúdskoarabské populace, způsobují obavy královské rodiny již od poloviny roku 2012. Převážná část šíitů žije ve východní provincii, kde je většina hlavních zásob saúdské ropy a související průmyslová zařízení. Právě v této saúdskoarabské provincii vypukly masové protesty místních šíitů, které vyprovokovalo zatčení jejich hlavního duchovního vůdce – radikála šajcha Nimr al-Nimra. Ten byl při svém zatčení zraněn a dva jeho spolupracovníci zabiti. Dne 20. července 2012 vyšli poddaní krále Abdalláha do ulic měst v regionu Al Quatif a vyžadovali jeho odstoupení. Skandovali hesla požadující propuštění šejcha Nimr al-Nimra a dalších politických vězňů.
Pokud by šíitští radikálové měli možnost zablokovat průliv, pomůže to jejich spojenci Íránu, který by mohl ve stejnou dobu (třeba jen nakrátko) uzavřít Hormuzský průliv. Tím by došlo k zablokování dvou klíčových dopravních cest, kudy proudí karavany ropných tankerů. I malá pravděpodobnost takového scénáře by tlačila cenu ropy vzhůru.
Zdroj: Politicus
1. Írán vs. Saúdská Arábie
Již v předrevolučním období byl Írán považován za šíitské hlavní centrum a aktivně spolupracoval s šíitskou populací v sousedních zemích. Po příchodu ajatolláha Chomejního k moci tato tendence ještě zesílila, protože umožňovala Íránu nárokovat si titul regionálního vůdce.Podobně vážné ambice má i Saúdská Arábie. Jejich hlavní příčiny nejsou historické, ale finanční. Výsledkem toho je boj o region, ve kterém se utkávají dvě centra islámského světa – šíitský a sunnitský. Tento spor není ekonomického charakteru. Jedná se o ideologický konflikt, který je podobný bojům státních systémů SSSR a USA. Pokud v dřívější době tento konflikt pouze doutnal, globalizační vlivy urychlily jeho rozhoření. Z tohoto důvodu můžeme v příštích 30-50 letech zapomenout na stabilitu na trhu s energiemi, pokud se na Blízkém východě nezformuje jednotný „islámský pól“.
2. Koalice vedená Saúdskou Arábií
Mezinárodní koalice Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu reagovala na žádost jemenského prezidenta Abdara Rabbúa Mansúra Hadího o pomoc s potlačením šíitských povstalců – Hútíů a zahájila vojenskou operaci „Rozhodující bouře“. Koaliční letecké údery směřovaly na letiště v Saná a řadu vojenských objektů a též ochromily přístavy.3. Šíité v Saúdské Arábii
Přestože Hútíové utrpěli těžké ztráty po leteckých útocích na hlavní město Jemenu, udržují si kontrolu nad územím, které hraničí se Saúdskou Arábií. A to je pro Saúdy velmi nebezpečné, protože hrozí, že válka se rozšíří dovnitř království, kde by šíité z jejich východní provincie mohli podpořit Hútíje.Šíité, kteří tvoří přibližně 10 procent saúdskoarabské populace, způsobují obavy královské rodiny již od poloviny roku 2012. Převážná část šíitů žije ve východní provincii, kde je většina hlavních zásob saúdské ropy a související průmyslová zařízení. Právě v této saúdskoarabské provincii vypukly masové protesty místních šíitů, které vyprovokovalo zatčení jejich hlavního duchovního vůdce – radikála šajcha Nimr al-Nimra. Ten byl při svém zatčení zraněn a dva jeho spolupracovníci zabiti. Dne 20. července 2012 vyšli poddaní krále Abdalláha do ulic měst v regionu Al Quatif a vyžadovali jeho odstoupení. Skandovali hesla požadující propuštění šejcha Nimr al-Nimra a dalších politických vězňů.
4. Hútíové
Hútíové jsou vojenským křídlem šíitských muslimů, přesněji jedné z šíitských sekt – Zajdíjů. Název sekty je odvozen od Zajdy ibn Alího, vnuka al-Husajna, který byl bratrem pátého šíitského imáma Muhammada al-Bákir, proto jsou také někdy nazývání „Pátými“. Zajdíjové žijí převážně na severu Jemenu a podle některých odhadů tvoří asi třetinu z 24,4 milionu obyvatel. Hnutí Hútijů bylo pojmenováno na počest samozvaného imáma Husajna al-Hútíi, který vedl protivládní povstání v roce 2004 a obvinil státní úřady z diskriminace šíitského obyvatelstva. Po smrti al-Hútíi se stal vůdcem rebelů jeho bratr Abdul Malik al-Hútí. V roce 2009 jemenské vládní síly při potlačování povstání podpořily ozbrojené síly Saúdské Arábie, která měla obavy z rozšíření konfliktu do sousedních zemí. Střety pokračovaly až do února 2010, kdy byla podepsána dohoda o příměří.5. Dva státy
Jemenský stát se ve své současné podobě na mapách objevil až v roce 1990, kdy se po 20 letech kruté války spojily Jemenská arabská republika a Jemenská lidově demokratická republika. Nicméně bez ohledu na sjednocení neustále pokračují konflikty mezi šíity (Severní Jemen, Jemenská arabská republika) a sunnity (Jižní Jemen, Jemenská lidově demokratická republika).6. Průliv Bab–al-Mandab
Průliv Bab–al-Mandab je jednou z klíčových světových energetických tepen, takže i malé riziko jeho uzavření vyvolává prudký nárůst cen ropy. Egyptské lodě celkem rychle zablokovaly přístavy, které se dostaly pod kontrolu Hútíů, ale pokud bude pokračovat konflikt, budou průběžně pokračovat i boje o tento průliv.Pokud by šíitští radikálové měli možnost zablokovat průliv, pomůže to jejich spojenci Íránu, který by mohl ve stejnou dobu (třeba jen nakrátko) uzavřít Hormuzský průliv. Tím by došlo k zablokování dvou klíčových dopravních cest, kudy proudí karavany ropných tankerů. I malá pravděpodobnost takového scénáře by tlačila cenu ropy vzhůru.
Zdroj: Politicus
Válka v Jemenu: 6 důležitých faktorů. Následujících 6 faktorů vám pomůže pochopit válku v Jemenu. Válka v Jemenu má několik
Zajímavosti a novinky
561
Komentáře
YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ