Čína oživuje bájnou hedvábnou stezku

Hedvábná stezka 21. století je ekonomický projekt pro globální ekonomiku. Nemělo by se jednat jen o obrovské investice do dopravní infrastruktury, pozemní i námořní, ale také o uzlové průmyslové, energetické i zemědělské projekty. Hedvábná stezka je projektem spolupráce, míru a tvoření. Jde o gigantický projekt porozumění mezi národy, který dozajista změní eurasijský kontinent.

Hlavní Hedvábná stezka je vzorem pro další regiony

Po oznámení o výstavbě Hospodářského pásu Hedvábná stezka v Astaně v září 2013 následovalo vyhlášení řady dalších obchodních a hospodářských cest z Číny, které do značné míry kopírovaly centrální asijský model. Pokus Číny promítnout nápad do regionální a národní úrovně se projevil na konferencích, v regionálních strategických dokumentech i různých prohlášeních.

Mimo Čínu však začaly vznikat nejasnosti, většina z nich v Evropě. V Gruzii minulý týden začala Čína vysvětlovat své vize světu v Tbilisi na fóru Silk Road. Čína poprvé uvedla, že pokládá Gruzii za svého významného partnera v projektu.

Nejjasnějším vzkazem Číny z konference v Tbilisi je význam spolupráce a větší konektivity. Čínská vize je založena na rozvoji sítě obchodních a hospodářských koridorů vedoucích z Číny. Hedvábná stezka není jediným projektem, ve kterém má Čína zkušenosti. Asijská rozvojová banka ADB financuje ve spolupráci s Evropskou investiční bankou celou řadu projektů, zejména v oblasti propojení energie.

Regionální instituce nyní čeká spousta práce

Existuje jasná poptávka, která po nich žádá, aby našly způsoby, jak dojít v rámci regionů k větší integraci a spolupráci. Regionální konference jsou jen jedním ze způsobů, jak najít společná řešení.

Regionální propojení nemusí pro regiony nutně znamenat prosperitu. Větší konektivita znamená zvýšení počtů obchodů po moři, letecky, po silnicích , železnicích, avšak tranzit zboží nemusí vždy znamenat okamžité výhody pro místní komunity. Pokud dojde k těmto regionálním propojením, je třeba začít řešit, jak to může kromě předávání zboží pomoci místním komunitám.

Jednou z možností je vytvořit zvláštní ekonomické zóny, které se zaměřují na přilákání investorů, kteří by zakládali podniky, které udržují odbornost, obchod a výrobu v dané zemi. Je to přístup, který Čína prosazovala do jisté míry úspěšně i doma. Ale vždy to vyžaduje specifické infrastruktury, liberalizaci trhu, pobídky a záruky v podobě obchodních jistot, které by zajistily důvěru u investorů. Kromě toho, propojení není pouze otázkou ekonomie. Pro některé země podél Hedvábné stezky existují zásadní politické a geografické problémy, přičemž přímé spojení by mohlo být problematické.

Například, každý, kdo cestoval mezi hlavními městy jednotlivých států střední Asie ví, že přímé a pravidelné lety jsou problematické, místo toho často využili cestu přes Turecko nebo Dubaj. Kromě toho se zhoršuje také regionální dynamika mezi velmocemi, například mezi Indií a Pákistánem. Je spíše problém v nedostatku harmonizovaných obchodních tarifů, technických norem a celních postupů. Euroasijská Hospodářská unie by měla nabídnout co nejefektivnější hospodářský prostor, ale to je možné jen na omezené části Hospodářského pásu Hedvábná stezka.

Kromě toho, nečlenové by museli mít zvláštní a vyšší tarif s porovnání s členy, kvůli čemuž by jakákoliv harmonizace byla nemožná. Vše se tedy bude muset zaměřit na to, kde a jak vytvořit společné normy, jak zjednodušit obchod, ekonomické bariéry, jak zlepšit celní postupy v celé oblasti a podobně. Požadavky budou i na větší digitalizaci a zákaznické papírování.

Některé státy EU se připojili, ČR nikoliv

Čína se snaží pomocí euroasijských pozemních sil přeměnit celou pevninu. Ekonomický pás Hedvábná stezka je prvním veřejným důkazem. Pro Gruzii je spojení s Čínou výhodné. Západoevropské země by nyní měli jít po vzoru Gruzie a pochopit výhody, které mohou v další spolupráci na Hedvábné stezce získat.

"Čína je zemí jiného řádu čísel – její finanční rezervy se blíží hranici čtyř bilionů dolarů. Když jsem řekl, že by se Evropská unie měla podílet na pekingské vizi hedvábné cesty, měl jsem na mysli podílet se na plánovaných investicích. Změnit přístup dřív, než nám opět ujede vlak. Oněch 60 miliard dolarů je jen startovací investice," říká Oskar Krejčí, profesor a politolog.

Česko se součástí projektu zatím nestalo, čímž se připravilo o možnost spolurozhodovat o pravidlech, projektech a zvýhodněných investicích za miliardy USD. Z Evropy ovšem o spolupráci projevila zájem Velká Británie a k ní se připojili Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, Maďarsko i Polsko

Historie hedvábné stezky

Před více než 2000 lety podnikaví a odvážní lidé na euroasijském kontinentu vytyčili několik obchodních cest spojujících významné civilizace napříč Asií, Evropou a Afrikou. Tyto cesty byly dalšími generacemi souhrnně nazývány Hedvábná stezka. I přes konflikty a války v Euroasii doprava po Hedvábné stezce, se zvuky zvonců na krku velbloudů a nekonečným proudem karavan a lodí, nikdy zcela neutichla. Doprava a technologie byly tenkrát nerozvinuté, ale nic nezabránilo obchodníkům, mudrcům, vzdělancům a vyslancům v obtížném cestování přes pohoří a řeky a v prozkoumávání Hedvábné stezky s ohromnou houževnatostí a odvahou.

Pro velké i malé země podél těchto cest byla Hedvábná stezka značným přínosem. Čína se od ostatních zemí mnohému naučila, a stejně tak ostatní země od Číny. Takové vazby vzájemného propojení po Hedvábné stezce umožnily výměnu zboží, znalostí, osob a idejí, podpořily hospodářský, kulturní a společenský pokrok v různých zemích, usnadnily dialog a integraci odlišných kultur a zanechaly po sobě skvělé kapitoly v dějinách lidstva.

Autor: Raffaello Pantucci, Sarah Lain, Jad

Čína oživuje bájnou hedvábnou stezku. Hedvábná stezka 21. století je ekonomický projekt pro globální ekonomiku. Nová hedvábná stezka
Zajímavosti a novinky