Temný internet - vzestup a pád "Hedvábné stezky"

Temný internet - odvrácená strana internetu

Takovým místem je například odvrácená strana běžně známého internetu, která se často nazývá "Temný internet". Jinými slovy se jedná o internetové podsvětí, do kterého se běžný člověk jen tak nedostane. Temný internet tvoří stránky a technologie, které nejenže skrývají svá data před vyhledávači, ale aktivně se jim brání. Abyste do něj dostali, potřebujete si nainstalovat speciální software.

Nejznámějším je The Onion Router (TOR), který dokáže zamaskovat identitu každého návštěvníka tím, že jeho komunikaci přesměrovává skrze síť komunikačních "cibulových slupek" provozovanou dobrovolníky po celém světě. Ale někdy ani to nestačí. Stejně jako cestu k Isla de Muerte v Pirátech z Karibiku, i cestu do skrytých míst internetu může najít jen ten, kdo ví, kde hledat.

Na místech, jako je Hidden Wiki jsou zveřejněny seznamy konkrétních adres stránek, kde můžete za Bitcoiny koupit ukradená čísla kreditních karet, ledvinu nebo léky, zahrát si podivné hry nebo jen mluvit o tématech, která nejsou příliš vhodná pro otevřenou síť. Tyto seznamy jsou však v mnoha případech velmi nespolehlivé a často i zastaralé. Odkaz může vést na velký trh s odcizenými daty nebo na phishingové stranky, které byly vytvořeny hlavně proto, aby vás někdo "zachránil" od vašich peněz.

Temný web vznikl jako důsledek vášnivé debatx technikou posedlých liberálů v roce 1990. Radikálové, kteří jej založili, doufali, že zkombinují kryptografii a internet do jediného univerzálního projektu, který může svět osvobodit od pout tyranské vlády. Měna, která zde platí, byla navržena tak, aby negovala tradiční papírové peníze, které proudí do spárů Federálního rezervního systému.

Temný web je mixem několika sítí, ve kterých je každý člověk skryt pomocí několika úrovní šifrování, aby mohl komunikovat, podílet se na hospodářském životě a nebát se, že jej vláda odhalí. Plán na vytvoření šifrovací měny nakonec vedl k vynálezu Bitcoinu a myšlenka "mixu sítí" vedla k vytvoření TORu. Obě tyto technologie vznikly, aby splnily společný utopický sen - svobodu komunikovat a podnikat bez strachu z vládních zásahů.

Stejně jako v "pirátských republikách" z 18. století se i na Temném internetu slučuje neřest i svoboda. Donucovací orgány i skupiny na ochranu práv nejraději zdůrazňují nejšpinavější aspekty používání TORu, mezi které patří dětská pornografie a prodej drog či zbraní. I přesto však pokus o vytvoření skrytehé internetu vznikl ani ne tak z ideologie, jako z chamtivosti. Tuto síť obecně používají drogoví dealeři a disidenti. A pokud žijete v zemi s autoritářským režimem, pak se pomocí TOR můžete dostat pryč od státní kontroly v síti.

Anonymita TOR nahrává zločincům a zabraňuje jejich identifikaci a zatčení. Nicméně, má i legrační vedlejší efekt: zločinci si tam vzájemně nedůvěřují, protože si nejsou zcela jistí, kdo jsou jejich partneři.

Chcete-li vydělávat na skrytých trzích, je třeba věřit lidem. Poté, co někteří to někteří účastníci trhu pochopili, začali vznikat tzv. makléři důvěry, kteří garantovali vztahy mezi účastníky trhu a zároveň zprostředkovávali platby. Na Temném internetu začala vznikat podnikatelská komunita s určitými pravidly, jejichž porušení se trestalo. V podstatě tam vznikla taková malá vláda.

Podle sociologa Charlese Tilla tato vláda začala jako jistá forma vyděračství, když se za úplatek jedni zločinci nabízel jiným, že jim zaručí bezproblémový obchod. Stejná logika je dnes vidět na temném webu mezi malými pirátskými barony a králi, kteří bojuji se státem i navzájem mezi sebou.

Ross Ulbricht a jeho svět

Snad ani neexistuje úspěšnější stínový podnikatel, než jakým je Ross Ulbricht, který pod pseudonymem Strašný pirát Roberts založil "Hedvábnou stezku" - notoricky známý trh s drogami a jiným pašovaným zbožím. Ulbrichtova "Hedvábná stezka" byla postavena na zelené louce a řídila se jeho vlastními zájmy a politickými sny. V závěru svého působení se trh stal mikrostátem s vysokou mírou byrokracie a vlastními orgány, které dokonce hrozily použitím násilí v případě neposlušnosti.

Ve svých pamětech s názvem Lidé z ostudy (1933) popisuje bývalý mafián Antonio Calderone existenci mafie jako světa, ve kterém může mít jakákoliv skutečnost i slova více významu. Zločinci v tomto světě neustále sledují každou zmínku o sobě a snaží se v ní objevit jemné náznaky toho, že se je někdo chystá zradit.

Podobná paranoia funguje i v Temném internetu, kde je anonymita doslova postavena do architektury sociálních interakcí. Když mezi sebou bojují dvě sicilské mafie, alespoň navzájem znají své tváře a vědí, koho mohou zabít v případě, že je podvede. Tato zkušenost jim umožňuje být po většinu času v klidu.

Ale v Temnném internetu lidé neznají své tváře, což je velký problém. Teorie her ukazuje, že žádný kupec nebude vstupovat na trh, pokud nebude mít možnost promluvit reálně s prodávajícím, protože automaticky předpokládá, že jej podvede. Jinými slovy, trh v tomto případě nebude příliš fungovat. Potenciální zločinci na temném webu si neustále stěžují, že byli podvedeni. Například jeden komentátor Hidden Wiki si docela vážně zoufal nad tím, že nemůže najít "poctivého, legálního" prodejce ukradený kreditních karet.

Ross Ulbricht

Tahle situace vytváří mezeru na trhu pro zprostředkovatelé, kteří jsou jakýmisi "makléři důvěry" a mohou podpořit vztah mezi kupujícími a prodávajícími, kteří by jinak nebyli schopni si vzájemně důvěřovat. Zde opět existuje analogie se sicilskou mafií. Někteří vědci se domnívají, že mafiáni začali pracovat právě jako "makléři důvěry" mezi venkovskými kupujícími a prodávajícími kvůli nedostatku platných právních předpisů, které by ochraňovaly jejich obchody.

Mafie tak vydělala peníze a mezi podvodníky podnítila atmosféru obecné paranoie, která zajišťovala dostatečnou poptávku po jejich službách. Jinými slovy, mafie vytvořila vlastní neformální postup, s vlastními zákony, které postupně začaly vytěsňovat tradiční stát.

Začátek konce

Když Ulbricht začal v roce 2010 pěstovat halucinogenní houby a prodávat je na internetu, nejspíš sám sebe neviděl jako mafiána nebo státníka. Jeho nadšení vzniklo pravděpodobně díky liberálnímu filozofovi Murrayovi Rothbardovi. Na svém profilu na LinkedInu Ulbricht oznámil svůj záměr použít jeho ekonomickou teorii jako prostředek ke zrušení násilí a agrese mezi lidmi. Chtěl vybudovat "ekonomický model", který by umožnil lidem pochopit, co to znamená žít ve světě bez systematického používání síly.

Zároveň mu nevadilo získávat získ ze své činnosti. V jeho deníku lze postřehnout, že byl velmi rád za peníze, které dostal ze své první úrody hub a litoval, že inkasoval zisk ještě předtím, než hodnota Bitcoinu vyletěla do nebes. Ulbricht podle svých vlastních slov nebyl zkušeným hackerem. Jeho dřívější verze webu Silk Road prý měla řadu vážných bezpečnostních děr. V první verzi webu Ubricht prodával drogy sám a postupně dotvářel uživatelské rozhraní. Tímto způsobem se mu postupně podařilo vytvořit síť zákazníků, která později mohla přerůst v plnohodnotný trh.

Když Silk Road došel do stádia, kdy jej zatěžovala větší míra byrokracie, rozhodl se Ulbrich, že potřebuje vytvořit nějaký index spolehlivosti. Z toho důvodu zavedl automatický ratingový systém, který prodejcům umožnil pracovat na své pověsti. Ulbricht také vytvořil fórum, na kterém uživatelé mohli sdílet své zkušenosti s prodejci a kupci. Platby se zpracovávaly pomocí automatického depozitního systému, ve kterém kupující mohli za zboží zaplatit až přijde.

Přezdívky obchodníků se tak staly drsnými ekvivalenty obchodních značek. Jak poznamenal ekonom David Kreps, značky opírající se o poctivou pověst se staly přínosem a touha uchovat hodnotu své značky pak impulsem k dalšímu korektnímu chování. Zajímavé bylo, že spolehlivost značky bylo možné přenášet z jedné osoby na druhou, aniž by značka ztratila svou hodnotu.

Jakmile Ulbricht přeměnil skrytý trh ve strukturovanou hierarchii, začal tam vytvářet policejní systém. Prodejci mohli být zablokování pro různé trestné činy, jako například pro podvádění zákazníků. Odborníci na teorii her, Avner Greif a Randall Calvert, argumentovali, že to bylo podobné, jako decentralizované středověké obchodní systémy.

Na fóru Silk Road se Ulbricht zmínil o fundamentálním rozdílu mezi "Hedvábnou stezkou" a státem. "Silk Road se řídí tržními sílami, nikoliv centralizovanou mocí. Poznamenal, že existuje teoretická možnost, že různé "Veřejné orgány"mohou špehovat uživatelé internetových stránek, poslat je do vězení a dokonce i zabít, proto je dělat rozdíl mezi "Hedvábnou stezkou" a státem na místě. Ale trval na tom, že nic takového se na jeho trhu nikdy nestane v důsledku konkurence.

Ať je tomu však jakkoliv, ani konkurence na trhu nebyla zárukou poctivosti. Někteří obchodníci si chtěli vybudovat pověst poctivých lidí jen na jeden den, aby mohli vzít peníze a zmizet. Někteří podvodníci využili toho, že je možné chtít po kupujícím peníze dříve, než odešlou zboží. A vzhledem k tomu, že používají přezdívky a TOR, tak kupující nemohli udělat nic horšího, než si na podvodníky zanadávat na fóru.



Rozhovor o dokumentárním filmu "Do hloubky webu" o Rossovi Ulbrichtovi

Z idealisty vrahem

Existuje ještě jeden zajímavý moment. Pokud chtěli kupující obdržet objednané drogy, museli v souladu s pravidly "Silk Road" uchovávat adresy prodejců jen po dobu obchodu a po dokončení transakce je odstranit. Tohle pravidlo se ale často porušovalo. Michael Bowers se pak například stal svědkem v procesu s Ulbrichtem, protože uchovával jména a adresy svých zákazníků zapsané v tabulce.

Únik kontaktních údajů zákazníků by představoval pro Ulbrichotovo podnikání značnou hrozbu. Pokud by někomu unikly kontaktní údaje zákazníků, znamenalo by to pro jeho firmu konec. A tak, když muž pod přezdívkou FriendlyChemist hrozil, že něco podobného udělá, nespoléhal Ulbricht na vnitřní pravidla webu nebo neosobní tržní síly. Místo toho se pokusil využít poslední argument králů - fyzické násilí. Zaplatil 730 000 USD za vraždu svého vyděrače. Jestli byl ChemistFriendly ovšem opravdu zabit je trochu nejasné.

Ulbricht začínal jako idealista, který chtěl vybudovat trh svobodný od toho, co popisoval jako krvavé ruce státu a skončil jako vrah, který se snažil ubránit byrokratický systém, jež sám vytvořil.

Obchodní model "Hedvábné stezky" by mohl fungovat. Avšak pod podmínkou, že by se opravdu bezohlední lidé nikdy nevěnovali kritické zranitelnosti tohoto modelu. Jakmile "Silk road" začal přitahovat pozornost a vydělávat hodně peněz, jeho osud byl zpečetěn.

Z deníku Ulbrichta je jasné, že postupně přestal tolerovat zločince, kteří nesdílejí liberální ideály. Zaplatil stovky tisíc dolarů, aby zabránil DDos útokům na své webové stránky, což byl špatný obchod. Křehká síť důvěry, která udržovala "Hedvábnou stezku" pohromadě byla každým okamžikem na spadnutí. Proto není nějak překvapující, že Ulbricht apeloval na bandity a zoufale potřeboval jejich ochranu.

Poté, co byl Ulbricht v říjnu 2013 zatčen, se někteří členové bývalého klubu pokusili vytvořit nový trh - Silk Road 2. Když byl jejich web napaden novým "hrozným pirátem Robertsem, přijali nová odvetná opatření proti konkurenčnímu trhu, který byl podle nich za útok zodpovědný. Tým se dostal do systému konkurentů, kde získal seznamy adres zákazníků, publikoval je, a tím konkurenty zničil. Ostatní menší trhy se snažily jen oškubat své zákazníky, což vedlo k jejich konci. Naděje, že se trhy budou schopny udržet při životě na úkor volných vztahů a svobodné volby se ukázaly být chimérou s jedovatým žihadlem v ocase.

Ulbrichtova nepozornost vedla k předčasné smrti "Hedvábné stezky". Ale i kdyby nebyl tak hloupý, tržiště by se stejně zhroutilo pod svou vlastní váhou nebo by se stalo součástí větší organizace, jejíž členové by se nezastavili před žádným násilím. Liberální sen o volném trhu s drogami, který se magicky klidně sám reguluje, tak zůstává pouhým utopickým snem.

Autor: Mak

Temný internet - vzestup a pád Hedvábné stezky Jak funguje temný internet? Nejúspěšnější podnikatel temného internetu Ross Ulbricht a jeho příběh. Hedvábná stezka temného internetu
Zajímavosti a novinky