Hormony štěstí- Jak náš mozek vytváří návyky, štěstí a inteligenci

Řazení nervové dráhy

Každý člověk se rodí s velkým množstvím neuronů, ale velmi malým počtem vazeb mezi nimi. Tyto vztahy jsou založeny na rozsahu interakce se světem kolem nás a nakonec
nás zformují do toho, čím jsme. Někdy ovšem máme touhu tato vzniklá spojení změnit.

Mohlo by se zdát, že by to mělo být snadné, protože tato spojení se u nás vyvinula bez velkého úsilí ještě v mládí. Nicméně, tvorba nových nervových drah v dospělosti je překvapivě obtížná. Staré vazby jsou tak účinné, že jejich snaha o změnu v těle vzbuzuje pocit, že se jedná o hrozbu pro přežití. Jakýkoliv nervový spoj je ve srovnání s těmi starými velmi křehký.

Pět způsobů, jak naladit mozek

My savci si na rozdíl od ostatních druhů dokážeme vytvořit stabilní nervové vazby. Tyto vazby vytváří svět kolem nás, který ovlivňuje naše smysly a následně odesílá do mozku odpovídající elektrické impulzy. Tyto impulsy dráždí nervové dráhy, které budou v budoucnu spouštět impulsy rychleji a jednodušeji. Mozek každého jednotlivce se nastaví podle individuálních zkušeností. Zde je pět způsobů, jak fyzická zkušenost může změnit mozek.

1. Životní zkušenost izoluje mladé neurony

Neustále pracující neuron se postupem času pokrývá skořápkou ze speciální látky, která se nazývá myelin. Tato látka zvyšuje účinnost neuronu jako vodiče elektrických impulsů. Pro srovnání, izolované vodiče vydrží mnohem větší zatížení než ty odkryté. Neurony pokryté myelinovým pouzdrem pracují bez nadměrného použití síly, která nepokrytým neuronům chybí. Neurony s myelinovým pouzdrem vypadají běleji než šedá, takže naší mozkovou hmotu dělíme "bílou" a "šedou".

Myelinový povlak neuronů je v podstatě dokončen u dítěte ve věku dvou let, protože se jeho tělo učí pohybovat, vidět a slyšet. Když se dítě narodí, v jeho mysli se musí utvořit mentální model světa kolem sebe, aby měl vůbec šanci přežít. Proto je tvorba myelinu u dítěte maximální při narození a v sedmi letech se sníží. K té době už se nepotřebujete znovu učit obecné pravdy, jako je, že oheň hoří, nebo že díky zemské gravitaci můžeme spadnout na zem.

Pokud si myslíte, že myelin je pouhým plýtváním na posílení neuronových svazů u malých dětí, je třeba si uvědomit, že příroda to tak zařídila z rozumných evolučních důvodů. Po většinu lidské historie měl člověk potomky brzy po dosažení puberty. Naši předci museli mít čas řešit naléhavé úkoly, které zajišťovaly přežití jejich potomků. V dospělosti používali více nové nervové spoje, než přeměněné staré.

S dosažením puberty se myelin v lidském těle znovu aktivuje. To je způsobeno tím, že savci potřebují nové nastavení mozku, aby si našli nejlepšího partnera. Během páření se savci často stěhují do nové skupiny, proto si musí zvykat na nová místa, kde budou hledat potravu, stejně jako na nové krajany. Při hledání manžela či manželky jsou lidé často nuceni se stěhovat do nových míst, kmenů či klanů a pochopit nové zvyky a kulturu. Přirozený výběr zajistil, že mozek byl uspořádán tak, že v tomto období se změní mentální model světa.

Vše, co vědomě a neustále děláme během "rozkvětu" myelinu, vytváří silné a rozvětvené nervové dráhy v mozku. To je důvod, proč se tak často projevuje genialita člověka v dětství. To je důvod, proč malí lyžaři tak skvěle létají kolem vás na horských svazích a vy se to nemůžete naučit, bez ohledu na to, jak moc se snažíte.

To je důvod, proč se stane tak obtížné studovat jazyky s koncem dospívání. Jako dospělý si cizí slova zapamatujete, ale často vám trvá déle, než si na ně vzpomenete a vyjádříte je. Je to proto, že verbální paměť se soustřeďuje v tenkých neuronech, nepokrytých myelinem. Výkonné, myelinem pokryté nervové spoje jsou zaneprázdněny duševní aktivitou, takže nové elektrické impulsy jen těžko najdou volné neurony.

Oscilace činnosti organizmu v pokrývání neuronů myelinem vám může pomoci pochopit, proč lidé mají v různých obdobích života různé problémy. Nezapomeňte, že lidský mozek dosáhne dospělosti automaticky. Proto se často říká, že mozek dospívajících ještě není úplně zformovaný. Takže pokud dospívající dosáhne nezasloužené odměny, důrazně si zapamatuje, že odměnu lze získat i bez námahy.

Někteří rodiče odpouštějí dospívajícím špatné chování s tím, že jejich mozky se ještě úplně nezformovaly. To je důvod, proč je důležité sledovat a řídit zkušenosti, které dospívající absorbují. Pokud povolíte dospívajícímu, aby se vyhnul odpovědnosti za své činy, je dost možné, že se odpovědnosti bude vyhýbat i v budoucnosti.

2. Životní zkušenost zvyšuje účinnost synapse

Synapse je místo kontaktu (malá mezera) mezi dvěma neurony. Elektrický impuls v mozku může probíhat pouze za podmínky, že se dostane na konec neuronu s dostatečnou sílou na to, aby přeskočil přes mezeru do dalšího neuronu.

Tyto překážky nám pomáhají filtrovat důležité informace o tzv. šumu. Průchod elektrického impulsu přes synaptickou mezeru je velmi složitý, avšak přirozený mechanismus. Tento proces si můžete představit tak, že špička jednoho neuronu hromadí celou flotilu loděk, které transportují neuronový signál ve speciálním doku, který je k dispozici u sousedního neuronu. V lidském mozku je více než 100 bilionů synaptických spojení. A naše zkušenosti hrají důležitou roli při převádění nervových impulsů.

Na vědomé úrovni se můžeme rozhodnout, jaký druh synaptických spojení bychom měli vyvíjet. Spojení se pak vytváří dvěma způsoby - postupným a častým opakováním nebo pod vlivem silných emocí.

Synaptická komunikace je založena na opakování nebo emocích, které jste zažili v minulosti. Vaše mysl je tady proto, že vaše neurony vytvořily připojení, které odráží dobré i špatné zkušenosti z vaší minulosti.

Některé epizody těchto zkušeností byly nahrány do mozku prostřednictvím "molekul štěstí", jiné prostřednictvím "molekul stresu" a jiné se do mozku zapsaly díky neustálému opakování. Když model světa kolem vás odpovídá informacím obsaženým ve vašich synaptických spojeních, elektrické impulsy přes ně běhají rychle a vy si myslíte, že držíte krok s děním kolem vás.

3. Neuronové řetězce jsou vytvořeny pouze na úkor aktivních neuronů

Neurony, které v mozku nejsou aktivně používány, začnou postupně slábnou už u dvouletého dítěte. Kupodivu to způsobuje rozvoj jeho intelektu. Snížení počtu aktivních neuronů umožňuje, aby dítě neodvracelo pozornost na věci kolem sebe, což je typické pro novorozence, a spoléhalo na nervové dráhy, které již vznikly.

Dvouleté dítě je schopné zaměřit se na skutečnost, která má způsobuje příjemné pocity, třeba sledovat známou tvář nebo jeho oblíbené jídlo. Ale umí si dávat pozor i na věci, které mu způsobily negativní emoce. Mladý mozek potřebuje získávat své malé zkušenosti s ohledem a uspokojení svých potřeb a vyhnutí se potenciálním hrozbám.

Ve věku 2-7 let mozková optimalizace procesů u dítěte pokračuje. To ho nutí, aby kombinovalo staré zkušenosti s novými, namísto toho, že by hromadilo jen nové zkušenosti. Vzájemně propojené neuronové spoje a nervová síť jsou základem naší inteligence. Vytváříme rozvětvení starých nervových kmenů místo toho, abychom vytvářeli nové. Proto obvykle v sedmi letech vidíme tom, už jsme někdy viděli a slyšíme to, co už jsme někdy slyšeli.

Můžete si myslet, že je to špatně. Nicméně, přemýšlejte o tom. Představte si, že jste lhali šestiletému dítěti. Ono vám věří, protože jeho mozek lačně absorbuje vše, co je mu předloženo. A teď si představte, že jste oklamali osmileté dítě. To už může o vašich slovech pochybovat, protože může porovnat příchozí
informace, které již má k dispozici, namísto toho, aby "spolklo" nové informace. Ve věku osmi let si dítě tvoří nové nervové spoje mnohem obtížněji, což ho nutí používat ty stávající.

Spoléhání se na staré nervové spoje mu umožňuje odhalit lži. To mělo velký význam z hlediska přežití v době, když rodiče umírali mladí a děti se musely od útlého věku naučit starat se sami o sebe. V prvních letech si děti budovaly nové nervové spoje, takže ty staré postupně slábly. Některé z nich dokonce zmizely.

To člověku pomáhá k účinnějšímu a cílenějšímu myšlenkovému procesu. Samozřejmě, že s věkem získáte všechny nové poznatky. Nicméně, tyto nové informace navážou na již staré a funkční informace. Například, pokud se naši předkové narodili v loveckých kmenech, rychle získávali zkušenosti lovce a pokud se rodili na zemědělských usedlostech, získávali rychle zemědělské zkušenosti. Díky tomu se mozek naladil na přežití v tomto světě, ve kterém tito lidé reálně žili.

4. Mezi aktivně využívanými neurony se vytváří nová synaptická spojení

Každý neuron může mít mnoho synapsí, protože se jedná o mnoho procesů nebo-li dendritů. Nové procesy v neuronech vznikají, když aktivně stimulujeme elektrické impulsy.

Tím, jak rostou dendrity ve směru elektrické aktivity, mohou se přiblížit natolik, že na ně může přeskočit elektrický impulz z jiných neuronů. Takto vznikají nová synaptická spojení. Když se něco podobného stane na úrovni vědění, můžete získat spojení například mezi dvěma myšlenkami.

Své synaptická spojení nemůžete cítit, ale snadno je můžete vidět u jiných. Člověk, který má rád psy, sleduje okolní svět přes lásku k psům. Člověk, kterého fascinují moderní technologie, vše na světě svazuje s nimi.
Milovník politiky hodnotí prostředí z politického hlediska a věřící člověk zase z toho náboženského. Bez ohledu na to, jak jsou vaše nervová spojení v mozku postavená, necítíte se jako chobotnice s velkým počtem chapadel. Spojení cítíte prostě jako realitu.

5. Receptory emocí se rozvíjejí nebo zanikají

Aby mohl elektrický impuls přeskočit přes synaptickou mezeru, musí dendrit z jedné strany vypustit chemické molekuly, které zachycují speciální receptory jiných neuronů. Každá neurochemická látka vyráběna naším mozkem, má složitou strukturu, která je vnímána pouze jedním specifickým receptorem. Hodí se k receptorům jako klíč k zámku.

Pokud jste zahlcení emocemi, tak se produkuje více neurochemikálií, než může receptor zachytit a zpracovat. Vy se pak cítíte omámeně a dezorientovaně tak dlouho, dokud váš mozek nezachytí a nezpracuje receptor. Takže se vlastně přizpůsobíte tomu, že se kolem vás něco děje.

Když je receptor neuronu delší dobu neaktivní, zmizí a vytvoří tak prostor pro vznik dalších receptorů, které bychom mohli potřebovat. Flexibilita v přírodě zajistila, že neuronové receptory jsou buď využity, nebo zaniknou.

Hormony radosti jsou v mozku vždy přítomny a vyhledávají "své" receptory. Na základě toho poznáte příčinu svých pozitivních pocitů. A pak, na základě toho, se generuje kompletní neuronový okruh, který vám řekne, odkud máte očekávat radost v budoucnosti.

Autor: Jad

Molekuly radosti - Jak náš mozek vytváří návyky a inteligenci. Štěstí, radost a inteligenci si můžete vybudovat. Stačí se jen správně naučit používat své hormony
Zajímavosti a novinky