Jste oblíbení? Líní? Či závislí na kávě? Za vše mohou geny

Většina rysů, které jsou spojeny s genetikou, jsou fyzické. Většinou věříme, že způsob, jak se chováme nebo jaké jsou naše osobní preference, vyplývá z prostředí, životního stylu a vlastních zkušeností. Ve skutečnosti ale genetika hraje důležitou roli i zde. Tady je 10 rysů, za které můžete poděkovat (nebo je vyčítat) vašim rodičům.

10. To, jak jste milí

To, jak jste milí a empatičtí vůči ostatním, je předurčeno vaší DNA. Určité geny produkují receptor oxytocinu, tzv. hormonu lásky. Tento receptor určuje, kolik soucitu jste schopní projevit ostatním.

Gen, který produkuje receptor oxytocinu přichází ve třech verzích: G/G, A/G a A/A. Ti, kteří mají dvojitou variantu G/G - jeden zděděný od každého rodiče, vykazují největší schopnost laskavosti a vlídnosti. Skupina A/A ukazuje nejnižší množství empatie vůči ostatním a A/G je uprostřed. Navíc G/G varianta je spojována s nižším rizikem autismu a dalších sociálních úzkostí. A/A je potom přesný opak.

Podle studie jsou lidé předurčení k tomu, aby byli laskaví a udržovali tyto faktory navzdory všem okolnostem. Vědci testovali, jak se lidé chovají, když cítí strach, a právě v takové situaci odebírali jejich DNA. Výsledky ukázaly, že lidé s typem G/G vykazovali stejné množství dobré vůle vůči partnerům, i když se necítili v bezpečí, zatímco lidé A/G nebo A/A byli v případě ohrožení vůči ostatním méně soucitní. Studie zahrnovala 348 lidí - 51,5 % z toho mělo dvojitou variantu G a pouze 7, 2 % bylo typu A/A.

9. Rádi cestujete

Někteří lidé jsou spokojení, když mohou trávit život bez nějakých cest daleko od domova. Pro ostatní je cestování po světě prioritou. Rozdíl lze hledat ve variacích genu receptoru dopaminu. Určitá podoba tohoto genu - DRD4 -7R je spojována se zvědavostí a neklidem a často se mu říká gen "toulavé povahy".

Studie DRD4-7R ukázala, že lidé s tímto typem mají dobrodružného ducha a jsou více otevření novým zážitkům. Kolem 20 % lidí má právě tento gen. Je více rozšířený v zemích, které jsou dál od Afriky. Toto zjištění se vztahuje k předpokladu, že všechny lidské životy začaly v Africe. Jestliže první lidské bytosti pochází z Afriky, znamená to, že lidská populace, která je dál, má předky, kteří cestovali dost daleko, aby nalezli svůj domov.

DRD4-7R je také spojován s "neandrtálským chováním". Proto někteří lidí tráví život cestováním a objevováním exotických lokalit. Tento gen také může souviset s ohromným hrudníkem a občas je spojován s praktikováním kanibalismu.

8. To, jak vám chutná

Někteří lidé jsou nakloněni kořeněným jídlům, zatímco ostatní ocení nevýraznou chuť čisté bílé rýže nebo jednoduchost sendviče s burákovým máslem a džemem. Jídlo, které chutná jednomu, může jinému přijít až nechutné. Chutě, které si užíváte, jsou totiž určené geneticky.

V roce 1931 došlo ke zkoumání vztahů mezi DNA a chutí. Chemik Arthur Fox pracoval s práškem fenylthiokarbamidem (PTC). Když trochu prášku vdechli ze vzduchu, Foxovi kolegové si stěžovali na hořkou chuť. Fox ale neměl tušení, o čem mluví. Podle něj neměla PTC chuť žádnou.

To ho vedlo k vyzkoušení experimentu mezi kamarády a rodinou, kdy zkoušel, jak chuť PTC vnímají ostatní. Výsledky variovaly mezi extrémní hořkostí a naprosto žádnou chutí. Zjistilo se, že chuť PTC se vztahovala k TAS2R38, genu, který ovlivňuje chuť. Specifické variace TAS2R38 vlastněně člověkem ovlivňuje, jestli mu PTC chutná hořce nebo nijak. Rozdílné varianty genů pak souvisí s tím, že něco nám chutná a něco ne.

V roce 2005 se v rámci studie zjistilo, že TAS2R38 variace také ovlivňuje to, jak moc děti milují sladkosti. Děti se dvěma typy "hořkost cítícími" geny tíhly k jídlu a pití s vysokým obsahem cukru. Stejně tak je pravděpodobně ve hře jiný genetický vliv u lidí, kteří si neužívají chuť sladkostí. Někteří lidé jsou také řazeni do kategorie "supertasters". Supertasteři zdědili více chuťových pohárků než průměrný člověk, což z nich dělá snadno přehlcené určitými chutěmi. Vyhýbají se silným chutím, jako jsou velmi sladké dezerty a není proto překvapením, že jsou většinou velmi štíhlí.

7. Vaše řidičské schopnosti

Příště, až zase budete muset přistavit na kraji vozovky, můžete policistům vyprávět o tom, že za vaše chování za volantem může DNA. Studie neurovědců z kalifornské univerzity totiž zjistila, že lidé s určitou genetickou obměnou jsou horší řidiči než ti s normálními geny.

Z mozku odvozený neurotropický faktor (BDNF) je protein, který při určitých aktivitách produkuje mozek. BDNF udržuje mozkové buňky optimálně funkční a podporuje paměť a učení. Určitá genetická kombinace pak produkuje méně BDNF než druhá. To znamená, že během určitých otázek, lidé s kombinací, jsou méně schopní naučit se novým věcem, uchovávat informace a napravovat chyby.

Výzkumníci během studie vytvořili simulaci řidičského testu s dost zrádnou trasou plnou zatáček. Účastníci dostali za úkol řídit 15 kol. Hodnotili, jak se budou schopni orientovat na trase a sledovalo se, jestli se jejich schopnosti lepší s dalšími úkoly. 7 z 29 účastníků mělo genetické dispozice k řízení. Řidiči s variací předvedli o 20 % horší výkon než řidiči bez této kombinace. Okolo 30 % Američanů má tuto obměnu. Takže pokud žijete v USA a jste frustrovaní třemi z deseti řidičů, pamatujte, že jejich neschopnost není tak úplně jejich chyba.

6. Jak jste populární

Pokud máte hodně kamarádů, možná jste podědili tzv. "gen popularity". Genetikové identifikovali určité geny, které způsobují, že se lidé chovají líbivým způsobem. Výzkumníci šetřili, které chování je determinováno DNA a jestli má toto chování pozitivní odezvu u ostatních. Podle jedné studie je popularita u mužů silně spojena s genem, který ovlivňuje hladinu serotoninu. Vyšší level serotoninu byl spojen se vznětlivostí, která vede k porušování pravidel. A porušování pravidel zase vede k tomu, že mladý muž je oblíbený mezi ostatními.

V rámci studie bylo analyzováno více než 200 mužů. Srovnávala se jejich genetika s tím, jak byli populární, resp. jak na ně nahlížela určitá skupina. Nejpopulárnější podle výsledků jsou ti, co dělají potíže. Právě ti většinou mají tzv. "gen popularity". Gen je nadále zkoumán z toho důvodu, že je spojen s ostatním líbivým chováním a má dopad i na ženy.

5. Váš hudební talent

Trvá to minimálně několik let dřiny, než se stanete skvělým pianistou nebo hvězdným rockovým basistou. A také to vyžaduje ten správný gen. Švédský neurovědec vedl studii, která šetřila hudební schopnosti u identických dvojčat.

Účastníci byli hodnoceni podle toho, jak uměli zaznamenat výšku tónu nebo rozpoznat rytmus a poté odpověděli, jak často na nástroj hrají. Výsledky ukázaly, že dvojčata vykazovala stejnou úroveň hudebních schopností bez ohledu na to, jak odlišné byly jejich tréninkové návyky.

Extrémním příkladem byla dvojčata, kde jeden muž trénoval o 20 000 hodin více než jeho bratr. Přesto ale byli na stejné úrovni. Vědci také objevili, že tendence k hraní na nástroj je ze 40 – 70 % dědičná. Závěrem tedy bylo, že genetika ovlivňuje obojí - hudební talent stejně jako pravděpodobnost, že člověk bude talent rozvíjet skrze cvičení, připravování se a opakování.

Vědci poznamenali, že děti by nikdy neměly být odrazovány od hry na nástroj proto, že by se neměly ve hraní zlepšit. Nicméně ti, kdo nemají dostatek toho správného genu, najdou svůj strop mnohem níž než ti, co jsou tímto darem obdařeni.

4. To, jak jste líní

Někteří lidé jdou do posilovny každé ráno, zatímco ostatní cupitají maximálně z gauče do ledničky, což má být vrcholem jejich fyzické námahy. Jestli vám to druhé připomíná vás, pravděpodobně jste podědili lenost. Výzkum říká, že naše DNA determinanty určují, jak jsme aktivní. Vědci objevili oblast tzv. myšího genomu, který ovlivňuje úroveň naší aktivity. Lidé mají geny, které korespondují s geny, které byly identifikovány u myší.

Během využití oblasti genomu myší byli hlodavci šlechtěni k tomu, aby byli fyzicky aktivní nebo psychicky neaktivní. Studie z roku 2008 srovnávala myši s aktivními a neaktivními geny a výsledky byly zajímavé. Všechny myši byly umístěny do samostatných klecí s kolem určeným ke cvičení. Myš s aktivním genomem se mohla uběhat, zatímco myš s líným genem našla pro kolo jiné využití. Použila hobliny, aby si vytvořila pohodlnou postel na kole, jiná ho zase využívala jako toaletu.

Jiná studie z roku 2013 pracovala s krysami. Nejen, že vědci sledovali chování aktivních a neaktivních krys, ale také šlechtili nejvíce aktivní hlodavce s ostatními a párovali tak, aby ti nejlínější dělali to samé. Po deseti generacích bylo u krys s aktivním genem 10 x pravděpodobnější, že využijí kola k tomu, k čemu jsou určena spíš než krysy z líné rodiny. Zatímco studie myší a krys jsou dobrými indikátory, replikování výsledků na pokusech na lidech je dalším krokem. Laboratoř je nejspíš již v procesu sestavování klecí a kol v lidské velikosti.

3. Závislost na kávě

Někomu stačí jeden až dva hlty, aby byl ráno spokojený, jiný by k dosažení takového stavu potřeboval ještě aspoň 4 espressa, kdyby to šlo. To vše se může vázat na genetiku. Vědci v roce 2016 identifikovali gen PDSS2, který ovlivnil konzumaci kofeinu. Výzkum italské a holandské populace ukázal jistou korelaci mezi PDSS2 a množstvím kávy, které člověk vypije. PDSS2 je nalezeno v každé DNA, ale někteří lidé mají variantu, která je více aktivní než u ostatních. Lidé, kteří mají více aktivní variaci tohoto genu, pijí méně kávy.

Vědci věří, že to je proto, že PDSS2 reguluje produkci proteinů, které metabolizují kofein. Navíc, lidé s více aktivní verzi PDSS2 cítí účinky kofeinu pomaleji a trvá déle, což způsobuje, že konzumují méně této látky. Ti s pomalejší variantou cítí účiny rapidně, ale také rychle zmizí. To vede lidi k pití více kávy a ostatních nápojů, aby se cítili vzhůru.

2. Vaše kocovina

Pokud se po flámu budíte s pocitem, že vám několikrát stoupl slon na hlavu, není to proto, že byste nutně museli vypít v noci spoustu alkoholu. Současné studie ukazují, že DNA ovlivňuje tento potenciál stejně jako to, jak často kocovinu máte

Někteří lidé mají mutaci genů, která ovlivňuje to, jak tělo alkohol zpracovává. Tato mutace způsobuje, že lidé tráví alkohol rychle. Bohužel lidé, kteří mají tuto genovou mutaci, mají často s tím spojenou mutaci, která zpomaluje proces hned potom, co alkohol konvertuje do acetaldehydu - toxického enzymu.

Jednoduše lze říct, že pár genetických mutací způsobuje to, že člověk cítí účinky alkoholu mnohem dříve, a to také prodlužuje toxické stopy v metabolizování alkoholu. Toto má dvojitý efekt v tom, že jsou některé schůzky levnější, ale stejně vás čeká mizerné ráno poté. To vše díky genetice.

1. To, koho volíte

Vaše politické názory nejsou založeny pouze na osobních hodnotách a morálce. Vědci přišli na to, že tendence následovat konvence je ovlivněna genetikou. Studie identických a dvouvaječných dvojčat ukázala, že identická dvojčata výrazně pravděpodobněji sdílí ty stejné hodnoty ve srovnání s dvojvaječnými. Tři hlavní hodnoty: autoritářství, konzervatismus a náboženství. Na tyto tři hodnoty je nahlíženo kolektivně jako na "tradicionalismus".

Úroveň důležitosti, kterou kladete na tradicionalismus určí, koho volíte a kterou politickou stranu podpoříte. Například, demokratická strana přijímá myšlenky netradičního hnutí, jako je právo jít na potrat a manželství mezi stejným pohlavím. Lidem, kteří jsou geneticky vedeni k tomu, aby následovali konvence dlouho trvalo přijmout myšlenky takového hnutí, byť by souhlasili s ostatními myšlenkami demokratické platformy. Političtí vědci říkají, že jestli predispozice k tradičním nebo netradičním hodnotám jsou geneticky zakořeněny, tak je těžké debatovat a dělat kompromisy. To jde s jistotou pozorovat i na současné politické situaci.

Autor: Ive

10 rysů, které jsou překvapivě dědičné . Tyto vlastnosti, rysy, chování se dědí - jak jste populární, vaše řidičské schopnosti, jak jste milí
Zajímavosti a novinky