Planeta Merkur: 10 zajímavostí, které jste nevěděli

19.10 2021|Věda
Planeta Merkur: 10 zajímavostí, které jste nevěděli

Merkur je nejbližší planeta ke Slunci a zároveň nejmenší planeta sluneční soustavy. Kvůli své blízkosti ke Slunci je vidět jen za soumraku. Tuto planetu plnou kontrastů navštívily v historii pouze dvě sondy.

1. Rok na Merkuru trvá pouhých 88 dní

Jeden sluneční den (doba od poledne do poledne na povrchu planety) trvá stejně jako 176 pozemských dní, zatímco hvězdný den (doba 1 otočení ve vztahu k pevnému bodu) trvá 59 pozemských dní. Merkur je velmi blízko Slunci a vlivem jeho gravitace se rotace Merkuru zpomalila. Vědci předpokládají, že dříve Merkur rotoval kolem své osy rychleji a jeho den tak mohl trvat pouhých 8 hodin.

2. Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy


Merkur Merkur je jednou z 5 planet, které jsou viditelné pouhým okem. Jeho rovníkový průměr je 4879 kilometrů. U Země je 12742 kilometrů. Jeho pozorováním se bavili již starověcí Sumerové asi před 3 tisíci lety př.n.l., kteří své poznatky zaznamenali klínovým písmem na hliněných tabulkách.

Vzhledem k tomu, že se planeta nachází příliš blízko Slunci, není možné ji pozorovat Hubblerovým kosmickým dalekohledem. Navíc, Merkur se od Slunce nikdy nevzdaluje, proto je možné jej pozorovat jen krátce po východu Slunce a chvíli před jeho západem.

3. Je druhou nejhustější planetou

I přesto, že je Merkur malý, je velmi hustý. Každý krychlový centimetr má hustotu 5,4 gramů. Hustější je pouze Země. To je do značné míry způsobeno tím, že Merkur je složen převážně z železa a niklu, jež tvoří masivní jádro, které se nachází pod kůrou.

4. Merkur má vrásky

Tím, jak se železné jádro planety ochladilo a zcvrklo, kůra na povrchu planety se zvrásnila a popraskala. Díky tomu vznikly útesové zlomy, které jsou vysoké několik kilometrů a dlouhé až stovky kilometrů. Je pravděpodobné, že se díky chladnutí planety za posledních 3,8 miliardy let zmenšil její průměr o 14 km na nynějších 4879 km.

5. Merkur má roztavené jádro

V posledních letech vědci z NASA začali věřit teorii, že pevné železné jádro Merkura by ve skutečnosti mohlo být roztavené. Obvykle se jádro menší planety rychle ochlazuje, ale rozsáhlý výzkum přinesl výsledky, které nebyly v souladu s těmi, které od pevného jádra výzkumníci očekávali. Vědci se domnívají, že jádro obsahuje lehčí prvek, jako je síra, což by vedlo ke snížení teploty tání materiálu jádra. Odhaduje se, že jádro Merkura tvoří 42 % jeho objemu, zatímco zemské jádro tvoří pouhých 17 %.

6. Merkur je druhou nejteplejší planetou

Přestože je Venuše od Slunce vzdálenější, jsou na ní vyšší teploty než na Merkuru. Nepřítomnost klasické atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot přes 600 °C. Povrch Merkuru, který je natočený ke Slunci, má teploty kolem 427 °C, zatímco odvrácena strana planety má kolem -173 °C.

7. Merkur má nejvíce kráterů ve sluneční soustavě

Na rozdíl od mnoha jiných planet, které se v důsledku přírodních geologických procesů samy "zregenerovaly", je povrch Merkuru posetý krátery. Je to způsobeno mnoho střety s asteroidy a kometami. Většina kráterů Merkuru je pojmenována po slavných spisovatelích a umělcích. Každý kráter větší než 250 kilometrů v průměru je označován jako pánev. Caloris Basin je největší kráter Merkuru. V průměru má 1550 km a byl objeven v roce 1974 sondou Mariner 10.

8. Merkur navštívily pouze 2 kosmické lodě

Vzhledem k jeho blízkosti ke Slunci je Merkur těžké navštívit. V průběhu roku 1974 a 1975 proletěla kolem Merkuru třikrát sonda Mariner 10, která během té doby stihla zmapovat méně než polovinu povrchu planety. 3. srpna 2004 byla z Cape Canaveral Air Force Station vypuštěna sonda Messenger, která byla první sondou, jež se k Merkuru přiblížila od poloviny osmdesátých let. Sonda se v březnu 2011 dostala na oběžnou dráhu kolem planety a stala se tak jejím prvním umělým satelitem.

9. Merkur byl pojmenován podle římského boha obchodu

Přesné datum objevení Merkuru je neznámé. První zmínky se však objevily v dobách Sumerů, kolem roku 3000 př.n.l. Dnešní název planety pochází z římské mytologie, kde Mercurius bylo jméno římského boha obchodu, cestování a šikovných zlodějů, který byl protějškem řeckého boha Herma.

Bůh Hermés byl zobrazován jako okřídlený boží posel, a je tedy pravděpodobné, že jméno planety s ním bylo spojeno také díky jejímu rychlému pohybu po obloze. Hermés byl zpravidla považován za syna boha nebes Caela a uctívání se mu dostávalo převážně od obchodníků. Jméno bylo pak počeštěno na dnešní Merkur. Základ slova pochází z latinského „merx“ (mzda či odměna) anebo „mercor“ (kupujeme, obchodujeme).

10. Merkur má atmosféru

Atmosféra Merkuru je natolik tenká, že v podstatě odpovídá vakuu. Atmosféra Merkuru je proměnlivá a musí být neustále doplňována. Skládá se z kyslíku, sodíku, vodíku a hélia. Nízký obsah molekul oxidu uhličitého a vody naznačuje sopečnou aktivitu na zemi.

Merkurova atmosféra je tak řídká, že atomy plynů se v ní pohybují po balistických drahách a daleko častěji se srážejí s povrchem planety než samy mezi sebou. Vlivem velice nízké hustoty atmosféry se v Merkurově atmosféře nevyskytují žádné meteorologické jevy, jež by bylo možno pozorovat. Jelikož Merkur nemá žádnou silnější atmosféru, je obloha na Merkuru vždy černá.

Autor: liv, foto Wikimedia

Planeta Merkur: 10 zajímavostí, které jste nevěděli. Merkur je první planeta sluneční soustavy, která je nejblíže Slunci. Zajímavosti a fakta o planetě Merkur
Zajímavosti a novinky

 572 
  Komentáře ( 3 )

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ
tonotime|23.10 2017 22:29
Upodozrievam Merkur, že nemusel vzniknúť v našej Slnečnej sústave.
Sonda Messenger tam totiž zaregistrovala niektoré prchavé prvky, ktoré sa mali dávno vypariť.

Slnko Merkur mohlo prijať cestou okolo galaxie. Astronómovia už objavili veľa planét pri druhých hviezdach. Objavili aj planéty tulákov. Niektoré boli vyhostené z iných hviezd gravitačným biliardom a zistili aj planéty tulákov, ktoré ani nemohli vzniknúť pri hviezdách.

Teórie o blízkom stretnutí hviezd a výmene nejakých planét sa síce objavili už dávno ale neboli prijaté s argumentmi, že také blízke stretnutia hviezd sú málo pravdepodobne. Posledné objavy a štúdie ukazujú, že také blízke stretnutia mohli nastať v oveľa väčšej miere.

Naše Slnko ma veľký počet planét oproti iným slnečným sústavam. Tá pravdepodobnosť prijatia cudzích planét tu je.
Aj modely vzniku planét na superpočítačoch ukazovali, že v našej Slnečnej sústave s protodisku mali vzniknúť najviac tri veľké planety.

Na linku:
https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/380644-americki-vedci-mozno-nasli-novu-planetu-v-nasej-slnecnej-sustave/

Brown a Batygin analyzovali pohyb objektov v Kuiperovom páse, ktorého súčasťou je aj Pluto. Všimli si, že viaceré z týchto objektov vrátane dvoch väčších – 90377 Sedna a 2012 VP113 – sa pohybujú rovnakým smerom. Najlepším vysvetlením tohto usporiadania je podľa nich práve prítomnosť masívnej planéty, ktorej gravitácia ovplyvňuje pohyb objektov v Kuiperovom páse.

Aj model prijatia planety, planet by tiež vysvetľovali niektoré záhady a paradoxy našej Slnečnej sústavy.

Je tu aj problém migrácie Jupitera a Saturna. Dospeli sme k záverom, že tieto planéty migrovali nielen smerom k Slnku ale aj od Slnka. Aká sila teda donutila migrovať Jupiter a Saturn smerom od Slnka? Zvaľovať to na rezonanciu sa mi príliš nepozdáva.
Prijatie cudzej planéty, alebo blízkeho stretnutia hviezd by migráciu lepšie vysvetľovali.

Sme sú schopní pri súčasných poznatkoch rozlišiť, že niektoré planéty nevznikli pri našom Slnku?
Odpovědět
 8 
Avocado girl,|11.01 2024 19:11
Já nevím
Odpovědět
 1 
Avocado girl|11.01 2024 19:09
Já jsem psala referát do školy tak se mi to hodilo.
Odpovědět
 1