Nedostatek spánku může poškodit váš mozek

02.06 2017|Věda
Nedostatek spánku může poškodit váš mozek

Vědci již dlouho vědí, že nedostatek spánku může být pro naše zdraví špatný, protože negativně ovlivňuje vše od správného fungování imunitního systému, až po kognitivní funkce. Některé z posledních výzkumů ukazují, že dlouhá doba bdělosti může ve skutečnosti vést k dlouhodobému poškození mozku. S nedostatkem spánku se zvyšuje i riziko Alzheimerovy choroby.

Nedostatek spánku může zabíjet neurony

Mezi vědci existuje dlouhodobý názor, že nedostatek pravidelného spánku vytváří něco jako spánkový dluh. Pokud pracujete jako zdravotní sestra, lékař, řidič kamionu nebo pracovník na směny a pravidelně vám chybí spánek, pak určitě předpokládáte, že svůj spánkový deficit doženete ve dnech volna.

Vědci však pro vás mají špatnou správu. Prodloužená doba bdělosti a nedostatek spánku vám mohou způsobit skutečné škody - mohou poškodit váš mozek. Pravidelný nedostatek spánku bohužel není možné dohnat tím, že si přispíte pár hodin o víkendech.

I když možná víte, jak je nedostatek spánku škodlivý pro vaše zdraví, nemusíte si být vědomi toho, jak riskantní může pravidelné odkládání spánku být pro váš mozek. Výzkum nedávno prokázal, že nedostatek spánku může silně snížit krátkodobé poznávací schopnosti vašeho mozku. Nejnovější výzkum pak ukázal, že opakovaně chybějící spánek může vážně poškodit a dokonce zabít neurony.

Dlouhodobá bdělost kriticky poškozuje neurony

Zvláštnímu zájmu v této studii se dostalo na spánek citlivým neuronům v mozkovém kmenu, které jsou známé tím, že jsou aktivní, když jsme vzhůru a neaktivní, když spíme. "Obecně platí, že jsme vždy předpokládali úplné uzdravení kognitivních funkcí po krátkodobé a dlouhodobé ztrátě spánku," vysvětluje Dr. Sigrid Veasay, profesor na Pensylvánské univerzitě a jeden z autorů starší studie.

"Ale některé výzkumy u lidí ukázaly, že schopnost soustředit se a několik dalších aspektů kognitivní funkce se nemohou vrátit do normálu ani po třídenním obnovení spánku, což vyvolává trvalé poškození mozku. Našim cílem bylo přesně zjistit, zda může chronický nedostatek spánku poškodit neurony, jestli je to trvalé a které neurony to postihne.

Zjistili jsme, že se týká neuronů, které hrají klíčovou roli v různých oblastech kognitivní funkce, včetně regulace nálady a pozornosti. To znamená, že při dlouhodobé nedostatku spánku se u vás může zhoršit schopnost věnovat něčemu pozornost a také u vás mohou vznikat deprese," říká Veasey.

Experimenty na myších

Vědci výše uvedené testovali samozřejmě i na myších. Myši byly rozděleny do tří skupin. První skupina myší spala normálně. Myši v druhé skupině šly spát o tři hodiny později. Třetí skupina myší byla v době, kdy obvykle spala, udržována vzhůru ještě po dobou osmi hodin, a to v průběhu tří dnů. Poté byly shromážděny vzorky mozkové tkáně všech myší. Výsledky byly překvapivé.

Myši v první a druhé skupině, které spaly normálně nebo přišly o pár hodin spánku, měly zvýšený protein známý jako sirtuin typu 3 (SirT3). Tento protein pomáhá chránit jednotlivé neurony před poškozením. Myši ve třetí skupině, které byly udržovány bez spánky, žádné zvýšení tohoto hormonu neměly.

Šokující výsledky spánkové deprivace

Ještě překvapivější je, že myši z třetí skupiny vykazovaly ztrátu určitých neuronů o 25-30 %. Vědci také zpozorovali nárůst oxidačního stresu, který může způsobit problémy s nervovou komunikací. Veasey konstatuje, že je potřeba provést ještě další výzkum, který by zjistil, zda má tento jev stejný dopad na člověka a jak se může u jednotlivců lišit

Nedostatek spánku a Alzheimerova choroba

"V krátkodobém horizontu může být nedostatek spánku i prospěšný, protože dojde k vymazání potenciálně škodlivých nečistot a renovaci opotřebovaných mozkových spojů. V dlouhodobém horizontu však může nedostatek spánku podpořit vznik neurologických poruch, jako je například Alzheimerova choroba a jiné," upozorňuje Michele Bellesi, z Universitá Politecnica delle Marche v Anconě.

Poslední výzkum italských vědců v čele s Michelem Bellesim zkoumal v mozku myší aktivitu tzv. gliových buněk. Ty byly dříve považovány jen za jakési „lepidlo“, které spojuje v mozku neurony. Dnes je zřejmé, že gliové buňky plní v mozku celou řadu nezastupitelných funkcí. Kromě toho, že se podílejí se na zpracování informací, působí v mozku jako hlídači a uklízečky. Brání mozek proti infekcím a zbavují jej odumřelých buněk.

Jeden z typů gliových buněk označovaný jako astrocyty například odstraňuje nepotřebné spoje mezi neurony, tzv. synapse. Díky tomu se může mozek přizpůsobovat novým nárokům, protože zruší staré synapse a vytvoří si tak prostor pro vznik nových spojů mezi neurony. Jiný typ gliových buněk, tzv. mikroglie, likviduje poškozené buňky a buněčnou „drť“, která po nich v mozku zbyde.

U spánkově deprivovaných myší vědci pozorovali výrazné nabuzení jak astrocytů, tak i mikroglií. Jejich aktivita roste ve srovnání s mozkem vyspalých myší více než dvojnásobně. Určitá míra aktivity gliových buněk kolem synapsí je pro mozek nezbytná. Tyto buňky se činí především v blízkosti starých synapsí, které zřejmě potřebují intenzivnější údržbu podobně, jako si vyžaduje častější péči mechaniků automobil - veterán. Nadměrná činnost gliových buněk však nevěští nic dobrého.

Především vysoká aktivita uklízejících mikroglií je typická pro řadu závažných onemocnění mozku včetně Alzheimerovy choroby. Objev italských vědců zveřejněný ve vědeckém časopise Journal of Neuroscience tak zapadá do již známé skutečnosti, že lidé trpící chronickým nevyspáním jsou zvýšeně ohroženi Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními onemocněními.

Výzkum nastolil celou řadu nových otázek. Nakolik jsou škody vzniklé v mozku v důsledku nevyspání nevratné a nakolik je lze zvrátit tím, že začneme dodržovat správný spánkový režim? A podobně jako v jiných případech se i tady nabízí otázka, zda lze z výsledků studie provedené na myších dělat závěry platné pro člověka.

Lidské gliové buňky jsou ve srovnání s gliemi ostatních savců v mnoha ohledech výjimečné. Platí to především pro lidské astrocyty, které jsou například výrazně větší než astrocyty jiných savců a liší se řadou dalších významných vlastností. Někteří vědci připisují právě zvláštnostem lidských astrocytů významnou zásluhu za výjimečnou inteligenci člověka.

Autor: Liv

Nedostatek spánku může poškodit váš mozek. Chronický nedostatek spánku poškozuje lidský mozek a zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby
Zajímavosti a novinky

 303 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ