10 zajímavých faktů o planetě Zemi, které možná nevíte

13.06 2016|Věda
10 zajímavých faktů o planetě Zemi, které možná nevíte

Země je domovem lidstva a také jediným známým místem ve vesmíru, kde je život. Každý rok se lidé učí o Zemi něco nového, a dokonce ani nejstarší muž na světě nezná všechna tajemství a záhady naší planety. Ifenomén vám dnes nabízí 10 zajímavých, avšak málo známých faktů o Modré planetě.

1. Pevnost zemské kůry je relativní

Povrch planety se skládá z litosférických desek, které jsou neustále v pohybu. Tektonické desky plavou na povrchu magmatu, kterým je vyplněné zemské jádro. Právě tektonika je zodpovědná za zemětřesení, výbuchy sopek a tvorbu příkopů v oceánech. A také tektonika, která chrání Zemi před skleníkovým efektem, který by mohl zabít všechny živé organismy. Kdyby skleníkový efekt nebyl na Zemi absorbován, vedlo by to ke kritickému množství oxidu uhličitého v atmosféře. Půda by se zahřála a Země by se stala peklem.

2. Země ve skutečnosti není kulatá

Poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů, z čehož plyne relativně malá křivost povrchu. Zakřivení způsobená geologickou aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení vzniklá v důsledku kulatosti. Proto se lidé ve starověku domnívali, že Země je celkově plochá.

Proti tomuto názoru ale postupně svědčily různé vědecké poznatky a pozorování. Staří Řekové například pozorovali, že jižní souhvězdí v jižnějších oblastech vycházejí výš nad obzor a také pozorovali, že při zatmění Měsíce Země vrhá vždy kruhový stín. Velikost Země poprvé spočítal Eratosthenés z Kyrény podle rozdílu v délce poledního stínu mezi Asuánem a Alexandrií.

Kulatost Země (stejně jako jiných planet, Slunce i Měsíce) je dána vlastnostmi gravitační síly, která působí centrálně kolem těžiště a má sférickou symetrii. Tvar dokonalé koule je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační elipsoid s malou excentricitou.

Vzdálenost pólů je přibližně o 43 km menší než střední rovníkový průměr. To je způsobeno rotací Země kolem své osy, která způsobuje odstředivou sílu. Ta směřuje od osy rotace a vektorově se skládá s gravitační silou, z čehož plyne, že na pólech je největší tíhové zrychlení a na rovníku nejmenší. Rovnoběžky jsou tedy kružnice, zatímco poledníky jsou elipsy s malou výstředností. Skutečný tvar je ještě složitější a pro jeho matematický popis se užívá pojem geoid. Nejvzdálenějším místem od středu Země je díky jejímu zploštění vrcholek hory Chimborazo.

3. Země se skládá převážně z železa, kyslíku a křemíku

V případě, že by byla země rozdělena podle svého složení, vypadalo by to následovně - 32,1 % železa, 30,1 % kyslíku, 15,1 % oxidu křemičitého a 13,9 % hořčíku. Velká část železa se nachází v zemské jádře, asi 88 %. Co se týká zemské kůry, tam je zase nejvíce kyslíku, asi 47 %.

4. Asi 70 % zemského povrchu je voda

Když se lidé podívají na Zemi z vesmíru, je jasné, proč je druhým jménem Země Modrá planeta. 70 % zemského povrchu tvoří voda. Zbývajících 30 % je pak obsaženo v tzv. kontinentální kůře s průměrnou tloušťkou 35-45 km a s nejvyšší výškou až 75 kilometrů. Zvyšování hladiny oceánů, ke kterému dochází v důsledku globálního oteplování a tání ledovců, je tak jednou z hlavních věcí, které by se lidstvo mělo obávat.

5. Zemská atmosféra sahá do vzdálenosti až 10 tisíc kilometrů

Atmosféra Země se skládá z několika vrstev - troposféry, stratosféry, mezosféry, termosféry a exosféry. Ve vzdálenosti 50 kilometrů od povrchu je nejhustší, a čím dále od povrchu je méně hustá a je tam i menší tlak. Ve skutečnosti je 75 % zemské atmosféry obsaženo v prvních 11 kilometrech od povrchu Země. Exosféra je nejvyšší vrstva, je bránou do vesmíru. Exosféra se skládá převážně z vodíku s velmi nízkou hustotou, helia a některých těžkých molekul, jako je dusík, kyslík a oxid uhličitý.

6. Roztavené železo v zemském jádru vytváří magnetické pole

Magnetické pole v zemském jádru se nazývá magnetosféra. Ve skutečnosti je planeta sama o sobě velkým magnetem s póly. Podle vědců se magnetické pole generuje v roztaveném vnějším jádru Země, kde se teplo vytváří konvekční pohyby vodivých materiálů a vytváří elektrický proud. Bez magnetosféry by byl naší planetě konec. Sluneční vítr by Zemi zasáhl přímo a zasáhl by ji obrovským množstvím radiace. Podle jedné verze je zmizelý magnetický štít na Marsu důvodem, proč tam vymizel život.

7. Otáčení Země kolem své osy trvá opravdu 24 hodin

Celkové otočení trvá naší planetě 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy. Tento proces se podle astronomů nazývá hvězdný den. Mohlo by se zdát, že v takovém případě je den v podstatě o 4 minuty kratší a když se to tak bude několik měsíců hromadit, tak pak může být den v noci a noc během dne. Ale nezapomeňte, že Země obíhá také kolem Slunce. A Slunce se ze své polohy stále posunuto o jeden stupeň. Pokud započítáme i tento fakt, získáme nakonec celých 24 hodin.

8. Doba trvání pozemského roku není 365 dnů

Počet dnů v pozemském roce je ve skutečnosti 365,2564. Dodatečných 0,2564 dnů se převádí každé čtyři roky do přestupného roku, který má 366 dní. Výjimka z tohoto pravidla platí v případě, že je rok dělitelný stovkou (1900, 2100, atd.), a není dělitelný 400 (1600, 2000 atd. - v těchto letech to neplatí).

9. Země nemá jediný měsíc

Náš Měsíc obíhá kolem Země čtyři miliardy let. Není ale sám. Chilští astronomové nedávno objevili asteroid 2014 OL339, který si k sobě naše planeta přitáhla. Druhý "Měsíc" měří v průměru 150 metrů a naším souputníkem se stal před 775 lety. A bude jím ještě po dobu 165 let. Asteroid 2014 OL339 obíhá kolem slunce za obdobnou dobu jako Země, ale gravitace naší planety ho tlačí do excentrického zakolísání. Obíhá tedy po eliptické dráze. Po podobných drahách obíhá i další množství vesmírných skal a zdánlivě tak obíhají i kolem Země, přičemž oběh kolem Slunce jim stejně jako tělesu 2014 OL339 trvá asi jeden rok.

Nejznámější z nich je 3753 Cruithne o průměru 5 km. Jde o asteroid, který byl objeven v roce 1986, ale až v roce 1997 astronomové vypočítali jeho neobvyklou dráhu. Pohyb tohoto tělesa je mnohem komplikovanější než prostý oběh družice kolem planety – neobíhá kolem Země, ale částečně s ní sdílí její dráhu. Naštěstí takovým způsobem, že se vyhýbá možnosti srážky se Zemí. Každých 385 let se ocitá v bodě, kdy je Zemi nejblíže – cca 15 miliónů kilometrů. Naposledy se k nám tak přiblížil v roce 1900 a další podobné přiblížení jej čeká roku 2285

10. Země je jediná planeta, na které k dnešnímu dni existuje život

I když se píše o tom, že na Marsu našli vodu a organické molekuly a aminokyseliny v kosmické mlhovině, vyhlídky na existenci života pod ledovou krustou Jupiterova měsíce Evropy nebo na Saturnově měsíci Titánu jsou mizivé. Pokud ovšem život na jiných planetách existuje, pokusy a vědecké studium ho jistě pomohou objevit. Například, NASA zveřejnila projekt NExSS. Jeho cílem je zpracování údajů, které vědci získávají z teleskopu Kepler a dalších podobných zařízení, stejně jako studium extrasolárních planet. Ve skutečnosti však slouží k hledání mimozemského života. A i když vědcům přejeme, aby našli další život mimo Zemi, zatím se zdá, že Země je jediná planeta, na které existuje život. A to je zatím nejdůležitějším faktem v historii.

Autor: Liv

10 zajímavých faktů o zemi, které možná nevíte. Země je domovem lidstva a také jediným známým místem ve vesmíru, kde je život. Každý rok se lidé učí o Zemi něco nového
Zajímavosti a novinky

 311 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ

Vánoce 2017

Tipy na vánoční dárky
.