Velké Zimbabwe - starověké africké obchodní centrum

Na území mezi řekami Zambezi a Orange se rozkládá pole jihoafrických zřícenin. Dodnes tu bylo objeveno 8000 ruin a nejpozoruhodnější z nich je Velké Zimbabwe. Tento působivý komplex, největší kamenný památník na africkém kontinentě mimo Egypt, je dílem kultury, která tu vzkvétala před příchodem arabských a evropských osadníků.

Kopcová pevnost a velká ohrada

Po deštích jsou zříceniny obklopeny zvlněnými zelenými kopci a skalními výchozy, přehlížejícími údolí zarostlé akáciemi. Místu dominují dvě hlavní skupiny staveb. Jedna z nich, umístěna mezi mohutnými, přízračnými skalami na vrcholu kopce, je známá jako Akropolis či Kopcová pevnost. Tato zdánlivě nedobytná budova shlíží dolů na velkou elipsovitou stavbu - Velkou ohradu, ležící jen o kousek níž v údolí.

Postavení Velké ohrady, lemované kamennou zdí, která má 253 metry v obvodu a jejíž výška kolísá mezi 4,9 až 10,7 metry si podle odhadu vyžádalo 18 000 pracovních hodin. Zdi byly postaveny z kusů žuly, záměrně otesaných do tvaru cihel a uložených jeden na druhý bez malty. Vnější zeď je tlustá nejméně 1,2 metrů a místy podstatně širší. Uvnitř je ohrada rozdělena dalšími zdmi, které vytvářejí úzké chodby, tři plošiny a neidentifikovatelné místnosti.

Nejzáhadnější složkou ohrady je kuželovitá věž. Byla postavena hned u vnější zdi touž technikou a rozněcuje fantazii, v neposlední řadě proto, že se nezdá mít jakoukoliv funkci. Věž bez dveří, oken, schodů či jakýchkoliv rozpoznatelných rysů dala vznik různým důmyslným teoriím o svém smyslu. Byl to falický symbol související s místními náboženskými obřady, nebo symbolická sýpka k přivolání úrodnosti? Snad to byla signální věž předávající ohňová znamení vzdáleným bodům v okolní krajině nebo výhodný bod pro pozorování měsíce, hvězd a planet.



Velké Zimbabwe - video

Historie za ruinami

Po mnoho století pátrali arabští a evropští badatelé po bájných dolech Ofíru, z nichž získával král Šalamoun své poklady. Legenda o velkém křesťanském králi Knězi Janovi, jehož panství zahrnovalo území dolů, byla v 16. století známá portugalským badatelům a ti se domnívali, že Ofír musel ležet v jižní Africe. V roce 1502 řekl jeden Arab portugalskému obchodníkovi, že Ofír je Sofala, dnešní přístav v Mosambiku.

Roku 1552 napsal portugalský historik Joao de Barros knihu Da Asia, v níž popsal kamennou pevnost v Sofale "ve středu důlní oblasti". Tato pevnost měla nad dveřmi nerozluštitelný nadpis. Místní lidé říkali budovám, postaveným z kamene bez malty, Symbaoe, což se blíží modernímu Zimbabwe. Barros věřil, že budovy jsou velmi staré, a protože ani Arabové ani Afričané nedovedli nápis přečíst, že jsou neafrického původu.

Velké Zimbabwe bylo skoro jistě střediskem velkého národu hovořícího bantuským jazykem a provozujícího dolování, který tu prosperoval až do 15. století. Folklor BaLembů, odnože jihoafrického kmene BaVenda, který je potomkem stavitelů Zimbabe, vypráví o prastaré vlasti na severu, které vládl král Mwali.

Mwali žil na vrcholku kopce ve městě, jehož zdi byly postaveny z velkých kamenů. Byl to božský král, kterého nesměl nikdo spatřit, protože zahlédnout ho znamenalo smrt. Lidé mohli jenom slyšet, co pronáší k veleknězi strašným hlasem. Po jeho smrti vedl boj mezi občany k opuštění města a migraci na jih, kde si lidé postavili u řeky Nzhelele nové hlavní město s kamennými hradbami. Dzatu, jež tu existuje dodnes.

Znovuobjevení Velkého Zimbabwe

Zříceniny objevili v roce 1868 Adam Renders, starý lovec žijící v jižní Africe, a německý badatel Karl Mauch a uvedli je ve známost jako pozůstatky paláce královny ze Sáby. V roce 1891 prozkoumal ruiny jako první J. Theodore Bent a dospěl k závěru, že kónická věž byla objektem falického kultu a Velká ohrada astronomickou observatoří.

Na počátku 20. století prostudoval zříceniny anglický právník a žurnalista Richard Hall. Přiklonil se k teorii o královně ze Sáby na základě podrobnosti, kterou našel mezi Velkou ohradou - nazval ji Elipsovitým chrámem - a Haramovým chrámem v Bilkísu v jižní Arábii.

Anglický archeolog David Randall-MacIver prokopal část ohrady a určil její dobu na léta 1000-1500 po Kr. Navíc odmítl teorii o královně ze Sáby jako fantazii, protože vykopávky neukazovaly na nic jiného než africký původ. V roce 1929 potvrdila jeho objevy anglická archeoložka Gertrude Thompsonová. Byla přesvědčena, že Velké Zimbabwe bylo založeno v 9. století jako obchodní středisko, jež mělo významné spojení s Arábií, Indií a Čínou - všude v ruinách se nalezly zlomky keramiky a korálky z těchto míst.

Dnes se Velké Zimbabwe běžně považuje za čistě africkou záležitost ve svém rozvržení i výstavbě, zříceniny vykazují mnoho podobností s vesnickými typy různých jihoafrických kmenů. To však nevysvětluje, proč se stavitelé Zimbabwe odchýlili od tradičního afrického materiálu dřeva a hlíny a stavěli z kamene.

V sousedství zřícenin byly doly, z nich se získávaly drahé kovy, kterých se pravděpodobně používalo k obchodu s jinými národy. Studium zlatých dolů v Zimbabwe, které provedl anglický archeolog Roger Summers, ukázalo, že tu působil indický vliv, protože stejných důlních metod se používalo v Maisúru a kólárském okrese v Indii.

Nejposlednější výzkumy tajemství Velkého Zimbabwe prováděl Wilfrid Mallows, jihoafrický městský plánovač a žurnalista. Podporuje názor, že to bylo velké obchodní centrum, ale tvrdí také, že Zimbabwe sloužilo v 9. století jako středisko obchodu s černými otroky k dopravě tisící Afričanů do Arábie.

Ojedinělost Velkého Zimbabwe, jeho nejasné a fascinující spojení s Arábií, Indií a Dálným východem, vzájemně si odporující příběhy a teorie - to všechno působí, že jakékoliv závěry zůstávají sporné. Nelze však, popřít, že Zimbabwe je jedním z velkých starověkých památníků světa a že bude i nadále inspirovat stejně tak vědce, jako romantiky.

Autor: Mak

Velké Zimbabwe - starověké africké obchodní centrum. Byla pevnost Zimbabwe hlavním městem říše? Byla střediskem obchodu s otroky? Byla místem, kde se nacházely doly krále Šalamouna?
Zajímavosti a novinky