Korejská válka - první vážný konflikt studené války

Tato invaze byla první vojenská akce studené války a první válka, ve které hrály svou roli i Spojené národy. Američané do války vstoupili jménem Jižní Koreje a byla to pro ně válka proti mezinárodnímu komunismu.

Než začala Korejská válka

Od roku 1910 do konce 2. světové války se potýkal celý Korejský poloostrov s nadvládou japonských okupantů. Když skončila druhá světová válka a Japonsko bylo poraženo, byl ostrov pod sovětsko-americkým dohledem rozdělen podél 38. rovnoběžky na Jižní Koreu, okupovanou Američany a Severní Koreu, okupovanou Sověty. Sever zastával čistě komunistický režim, v jehož čele stál Kim Ir-sen, zatímco demokratický jih vedl Li Syn-man.

Státy, které spolu doposud bojovaly proti Hitlerovi předpokládaly, že se Severní a Jižní Korea po nějaké době sjednotí. Kvůli probíhající studené válce se však nedokázaly dohodnout na podrobnostech sjednocení. V roce 1947 OSN na návrh tehdejšího amerického prezidenta Trumana převzala bez jakéhokoliv referenda plnou odpovědnost za budoucnost Koreje.



Příprava Korejské války

12. ledna 1950 ministr zahraničí Spojených států Dean G. Acheson oznámil, že americký obranný perimetr v Tichomoří zahrnuje Aleutské ostrovy, japonské souostroví Rjúkjú a Filipíny. To znamenalo, že Korea už nepatří do sféry nejvyšších státních zájmů USA. Tato skutečnost posílila odhodlání severokorejského vedení rozpoutat ozbrojený konflikt a pomohla přesvědčit Stalina o tom, že vojenské zapojení USA do korejského konfliktu je nepravděpodobné.

Obyvatelům severní půlky Koreji byly navíc znemožněny svobodné volby, a tak se jejich vztah s demokratickým jihem rozpadal ještě více. Silná odlišnost ideologií Severu a Jihu se začala projevovat nepokoji a incidenty na společných hranicích, až situace 25. června 1950 eskalovala v otevřenou Korejskou válku.

Průběh Korejské války

Napadení Jižní Koreje se plánovalo již od podzimu roku 1948. Rozhodnutí o napadení pak padlo na jaře 1950 poté, co se v Moskvě setkal Kim Ir-sen se Stalinem. V roce 1950 Sovětský svaz bojkotoval zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti zastoupení Kuomintangu - vlády Čínské republiky na Tchaj-wanu namísto Číny v této instituci. Absence Sovětského svazu v Radě bezpečnosti umožnila Spojeným státům prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN schvalující vojenskou intervenci v Koreji.

USA poslaly na korejské hranice 302 tisíce vojáků (90 % svých vojáků), kteří pomohli bezprostřední invazi zastavit. K prvnímu střetu USA s vojsky Severní Koreje došlo 5. července v bojích u Osanu. Američané se museli stáhnout.


Korejská válka - Triumf vedoucí k tragédii

Americká odveta

Americká vojska se pod vedením generála Douglase MacArthura 15. září vylodily u přímořského města Inčchon, asi 300 km od Pusanského perimetru, odkud pokračovaly na sever k Soulu. Na stejné místo určení mířily z jihu také jednotky z Pusanského perimetru. Vojska generála MacArthura po cestě odřízla severokorejské bojovníky od zásobovacích a komunikačních tras.

Poté korejská válka pokračovaladobýváním Soulu, které se vyžádalo velké ztráty. I přesto, že koaliční jednotky měly proti Severokorejcům velké přesily, bojovali komunističtí bojovníci do totálního zničení svých jednotek. Dne 26. září dorazila do Soulu i vojska z Pusanského perimetru. Téhož dne padl Soul. Do začátku října byly všechny zbývající Severokorejské jednotky vytlačeny z Jižní Koreje.

OSN požadovalo okamžitou kapitulaci Kim Ir-sena. Ten ale odmítl, OSN proto povolilo útok na Severní Koreu. V průběhu dvou měsíců byli američtí obránci zatlačeni do Pusanského perimetru na jihovýchodě poloostrova a Severokorejci zase za 38. rovnoběžku, až téměř k hranici s Čínou, na řece Ja-lu. To se přestalo líbit Čínské lidové republice, která na situaci reagovala neformálním vstupem do korejské války na straně Severokorejců. Čínským jednotkám se podařilo vytlačit vojska OSN opět za 38. rovnoběžku.

Generál MacArthur a jeho jednotky provedly24. listopadu útok na řeku Ja-lu. MacArthur se mylně domníval, že Číně zasadí osudový úder a ukončí Korejskou válku. To, co přišlo poté, rozhodně nečekal. Na jednotky OSN zaútočila celá početná čínská armáda, která byla ukryta v horách a naprosto je zdecimovala. 28. listopadu nezbylo MacArthurovi nic jiného, než se vzdát. Koncem prosince se jednotky OSN stáhly pod 38. rovnoběžku. Potupná porážka generála MacArthura urazila natolik, že chtěl použít proti Čínské lidové republice atomové zbraně. Naštěstí jeho prosby nikdo nevyslyšel a později jej odvolali z armády.

Na nový rok byla Čínská lidová republika připravena znovu zasáhnout a dobýt celý Korejský poloostrov. Téměř milion čínských vojáků provedlo druhý útok na Jižní Koreu. Dne 4. ledna se ČLR podařilo dobýt Soul. USA se začaly obávat. Nabídli Číně a KLDR příměří, ale bylo odmítnuto.

25. ledna 1951 se však situace zase obrátila. Americké jednotky pod vedením nového velitele koaličních pozemních vojsk, Matthewa Ridgwaye začala pomalu dobývat sever. 15. března se jim podařilo znovu dobýt Soul. V květnu se Číňané pokusili o ofenzivu, ale bez úspěchu. Vznikla patová situace, která neměla vítěze.

Mezitím američtí představitelé usilovně pracovali na jakémsi příměří se Severokorejci. Báli se, aby nedošlo k větší válce s Ruskem a Čínou, nebo dokonce ke třetí světové válce. Mírové vyjednávání trvalo dva roky 17 dní. A konečně 27. července 1953 korejská válka skončila.



Korejská válka - ústup z pekla

Výsledky korejské války

Během Korejské války přišlo o život necelých 2,5 milionů vojáků a civilistů. Bylo zabito, zraněno nebo pohřešováno 2,5 milionů Korejců, zemřelo přes 33 000 Američanů a 3000 příslušníků vojsk OSN. Číňané přišli o 900 000 lidí. Korejská válka byla první válka, během které byly použity proudová letadla. USA na válku vynaložily 67 miliard USD.

Dodnes existuje více než 7800 amerických vojáků, kteří jsou od korejské války do června 2016 nezvěstní. Při uzavření míru nikdy neexistovala mírová smlouva, takže technicky Korejská válka vlastně nikdy neskončila. Korejský poloostrov je rozdělený ještě dnes. Zůstala tam stejná dělící čára, jako v dobách války, jen je teď trochu posunuta na sever od 38. rovnoběžky. Svět na Korejskou válku skoro zapomněl, avšak v 70. letech ji připomněl komediální, ale celkem realistický seriál M*A*S*H.

Mezi Korejemi bylo vybudováno demilitarizované pásmo, které bylo obehnáno ploty z ostnatého drátu. Kolem tohoto pásma drží neustálou hlídku vojska Severní i Jižní Koreje. Toto demilitarizované pásmo je často označováno jako nejhlídanější hranice na světě. Občas zde stále dochází k menším ozbrojeným incidentům

Autor: Mak

Korejská válka, která probíhala v letech 1950-1953 si vyžádala velké množství obětí. Nejzajímavější fakta o Korejské válce. Korejská válka
Zajímavosti a novinky