Blokáda Leningradu

19.09 2016|Historie
Blokáda Leningradu

Dne 8. září 1941 si vojska Adolfa Hitlera začaly klestit svou cestu do Sovětského svazu. Německá armádní skupina Sever zablokovala ruské město Leningrad, dnešní San Petersburg.

Nacisté předpokládali, že Leningrad vydrží blokádu pouhé dva týdny, místo toho však ruští občané odolávali masovému hladovění, zimě a každodennímu bombardování celých 900 dní. Leningrad byl nakonec osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1944. Než k tomu však došlo, přišlo o život neuvěřitelných 800 000 civilistů.

Blokáda Leningradu - 900 dní hladu

Jedna z nejslavnějších blokád druhé světové války začala o dva měsíce později než neméně slavná operace Barbarossa. Dne 22. června 1941, v rozporu s paktem o neutočení, který Hitler a Sovětský svaz podepsali před dvěma lety, přestoupily asi 3 miliony německých vojáků sovětské hranice a zahájily třístupňový útok. Zatímco centrální a jižní prvky armády udeřily v Moskvě a na Ukrajině, skupina Sever zaútočila na Litvu, Lotyšsko a Estonsko a pak se přesunula do Leningradu, města s více než 3 miliony obyvatel, které leží na řece Něvě u Baltského moře. Hitler dlouho považoval Leningrad za klíčový cíl při invazi. Leningrad sloužil jako domovská základna ruské Baltské flotily a byl domovem pro více než 600 továren, které produkovaly průmyslové výrobky pro Moskvu.

Zatímco nepřipravená Rudá armáda se vyrovnávala s jednou porážkou za druhou, civilisté Leningradu se pokoušeli postavit příkopy a protitankové opevnění. Dne 31. srpna se Němci zmocnili města Mga, které bylo posledním železničním spojením s Leningradem. O týden později nacisté dobili město Shlisselburg a odřízli od Leningradu poslední otevřenou silnici. Od 8. září měl Leningrad jediné spolehlivé spojení s okolním světem - nedaleké jezero Ladoga. Zbytek města byl téměř zcela obklopen Němci a jejich finskými spojenci na sever.


Blokáda Leningradu - dokument

Změna strategie

Německý postup pokračoval až do konce září, kdy sovětské síly konečně zastavily armádní skupinu Sever na předměstí Leningradu. Hitler se svou armádou, nyní v zákopové válce, změnil svou strategii a nařídil jim, aby se usadili a začali město obléhat. "Vůdce se rozhodl město Leningrad vymazat z povrchu zemského," bylo napsáno ve vojenském deníku. "Jeho cílem je obklíčit město a zničit ho bombardováním ze vzduchu," pokračoval zápis. Hitler nakonec zvolil mnohem zvrácenější cestu - rozhodl se počkat, až občané Leningradu vyhladoví k smrti.

Němci rozestavěli dělostřelectvo a zahájili bombardování, doplněné bombardováním ze vzduchu letectvem Luftwaffe. Zápalné útoky z 8. září způsobily ničivé požáry, které zničily životně důležité zásoby ropy a potravin. Ještě větší nálet následoval 19. září, kdy Luftwaffe shodil 2500 výbušnin s zápalných bomb. Odhaduje se, že během blokády bylo na Leningrad shozeno 75 000 bomb.

Zatímco nepřátelská palba během blokády Leningradu zabila více než 50 000 civilistů, největším problémem byl nedostatek jídla. Před útokem Němců bylo evakuováno přes 600 000 lidí, avšak 2,5 milionů civilistů zůstalo ve městě. Úředníci zanedbali zásoby potravin, takže Sověti byli nuceni posílat čerstvé potraviny přes jezero Ladoga, které bylo jedinou cestou z města. Potraviny a palivo přivážely na podzim čluny, a později, až jezero zamrzlo i sáně a automobily. Trasa přes jezero Ladoga se stala známou jako "Cesta života", ale i tak byly zásoby Leningradu žalostné. V listopadu nedostatek potravin přinutil lid snížit denní dávku pro pracovníky na 250 gramů chleba. Děti, starší lidé a nezaměstnaní dostávali 125 gramů chleba, tedy tři malé krajíčky.

V mrazivé zimě 1941-1942 otřásla Leningradem epidemie hladovění, která si vyžádala 100 000 životů měsíčně. Ve svém zoufalství lidé jedli vše, co jim padlo do ruky, od vazeliny, tapet, přes holuby a domácí zvířata. Kvůli teplu spálil nábytek, skříně i knihy ze svých osobních knihoven. Krádeže a vraždy se staly hrozbami všedního dne. Přes 2000 lidí bylo zatčeno za kanibalismus.

I přes příšerné hladovění město stále odolávalo nacistickému obležení. Na počátku roku 1942 bylo přes "Cestu života" evakuováno asi 500 000 civilistů, čímž se počet hladovějících snížil na lépe zvládnutelných 1000 000. V návaznosti na jarní tání začali přeživší Leningradu odstraňovat sutiny z bombardování a pohřbívat mrtvé. Potraviny byly stále nedostatkovým zbožím. V srpnu 1942 Leningrad dokonce hostil představení skladatele Dmitrije Šostakoviče. Navzdory odporu Němců byl koncert vysílán i přes nepřátelskou linii.

Osvobození Leningradu

Situace se začala obracet následující rok. Sověti již provedli několik neúspěšných pokusů prorazit blokádu, ale obvykle s malým pokrokem a zmrzačenými obětmi. V lednu 1943 Rudá armáda konečně zaznamenala malý úspěch. Sovětským inženýrům se podařilo postavit speciální železnici v tajné chodbě, přes kterou se jim povedlo do konce roku převézt téměř 5 milionů tun jídla a zásob. Navzdory vzrůstajícímu ostřelování a bombardování ze strany Německa, se kdysi hladovějící Leningrad vrátil zpět do života. Dělníci Leningradu, nyní z 80 % ženy, začali vyrábět obrovské množství strojů a munice.

Dlouho očekávaný průlom následoval na začátku roku 1944, kdy Rudá armáda zmobilizovala asi 1250 000 mužů a 1600 tanků, které obsadily německé linie. Stejně jako zbytek Hitlerových sil v Rusku, byla skupina Sever brzy zatlačena na ústup. Dne 27. ledna 1944, po téměř 900 dnech blokády, byl Leningrad osvobozen. Vítězství bylo ohlášené 24 slavnostními výstřely a obyvatelé města začali spontánně oslavovat na ulicích. Zpívali, křičeli a smáli se, ale uvnitř je bolel smutek ze všech ztrát, které je za 900 dní blokády potkaly.

Celkově bylo při blokádě Leningradu zabito odhadem 800 000 civilistů, což je téměř tolik, jako všechna úmrtí při druhé světové válce ve Spojených státech a Velké Británii dohromady. Cenzura za sovětské éry zajistila, že příšerné podrobnosti blokády byla utajeny až do konce 20. století. I když byla druhá světová válka ještě v plném proudu, město Leningrad bylo oceněno jako symbol ruského odhodlání a oběti. "Jen stěží lze v paralelní historii najít větší akt vytrvalosti lidstva, než v Leningradu," napsal v roce 1944 The New York Times.

Autor: Lim

Blokáda Leningradu - největší blokáda v historii lidstva. Blokáda Leningradu si vyžádala 800 000 mrtvých. Průběh blokády Leningradu ber dech i po 75
Zajímavosti a novinky

 460 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ