10 temných tajemství Byzantské říše

24.10 2016|Historie
10 temných tajemství Byzantské říše

Asi 1000 let poté, co padla západní Římská říše, východní Byzantská říše značně posílila. Starobylý a silný byzantský dvůr byl známý jako změť intrik a temných tajemství. Nikdo nebyl v bezpečí a nikomu se nedalo věřit. Ifenomén má pro vás 10 faktů, které vám přiblíží tuto nejistou dobu.

1. Atentáty

Protože Byzantinci vždy věřili, že nepopulární vládce musí být nahrazen, celá řada císařů zemřela násilnou smrtí. Constans II. byl ubit k smrti mýdlem při odpočinku ve vaně. Michael III. přišel o obě ruce, když se snažil blokovat meč. Nikephorose Phokase sice před spiknutím varovali, ale moc mu to nepomohlo. I když strážci prohledali celé královstí, prohledat ložnici jeho ženy je nenapadlo. Oba byli v noci ubodáni k smrti.

Alespoň Leo Arménský z toho vyšel ve velkém stylu. Na Štědrý den ho přepadli zabijáci převlečení za sbor mnichů. On uchopil kříž z oltáře a bojoval do posledního dechu. Méně romanticky pak dopadla jeho mrtvola. Zabijáci ji hodili do záchodu.

2. Zmrzačení

Byzantinci věřili, že znetvoření může diskvalifikovat kandidáty na trůn. V důsledku toho byzantští císaři místo toho, aby své soupeře zabili, je raději jen zmrzačili. V některých ohledech bylo zmrzačení považováno za šetrnější než vražda. Populární metodou zmrzačení v Byzantské říši bylo oslepování, vyřezávaní jazyků nebo nosů. Běžnou praxí v pozdějších letech byla i kastrace.

3. Císař bez nosu

Děsivý císař Justinian II. byl poprvé svržen z trůnu v roce 695. Rebelové mu úřízli nos, rozřízli jazyk a deportovali na Krym. To Justiniána neodradilo, unikl do země Chazarů a začal plánovat svůj návrat k moci. Nový císař podplatil Chazary, aby zavraždili Justiniána, ale ten byl varován a osobně vrahy uškrtil ještě předtím, než utekl do Bulharska v rybářském člunu.

Poté, co uzavřel alianci s bulharským chánem, se Justinián vrátil do Konstantinopole a přikázal armádě, se pomstila jeho nepřátelům. Znovu získal trůn a vládl dalších šest let. Nosil zlatý nos a za pomocí tlumočníka delegoval své rozkazy. Jeho krutost nakonec příliš vyrostla. Byl svržen v roce 711. Tentokrát ho zabili.

4. Intriky

Dnes slovo "byzantský" může odkazovat na atmosféru zmatku a intrik. O dvoře v Konstantinopoli to platilo stoprocentně. Eunuši a dvořané tam soupeřili o vliv a císař toho využíval a vládl prostřednictvím svých oblíbenců.

V jednom případě, který se odehrál v 9. století, eunuch Staurakios pomohl císařovně Irene svrhnout a oslepit jejího vlastního syna. Staurakios byl sám brzy ze své pozice vytlačen eunuchem Aetiosem, který plánoval dosadit na místo císaře svého bratra. Ale Aetios se nedokázal ubránit před ministrem financí Nikephorosem, který zorganizoval převrat a stal se císařem do doby, než jej zabili Bulhaři. Tato atmosféra intrik trvala v Byzantské říši dokud napadla Konstantinopol.

5. Občanská válka

V 9. století byl císař Michael přinucen rezignovat svými generály Leem Arménským, Michaelem Amorianem a Tomášem Slovanem. Leo se stal císařem. Když se ale pohádal s Michaelem, napadli ho jeho stoupenci a zabili. Tomáš Slovan se objevil ve vzpouře proti Michaelovi, což vyvolalo masivní občanskou válku, která Byzantskou říši silně oslabila proti Arabům.

Podobné problémy vznikly i v 10. století, když bylo povstání Bardase Phokase násilně potlačeno generálem Bardasem Sklerosem. Když eunuch Basil Lekapenos plánoval vzpouru proti Sklerosovi, založil vlastní vzpouru na svou sebeobranu. Lekapenos odporoval uvolněním Phokase z vězení a zadáním příkazu proti Sklerosovi.

Phokas porazil Sklerose v jediné bitvě a zničil všechny jeho síly. Ale Phokas, Skleros a Lekapenos se pak spojili proti mladému Basilejovi, přezdívanému Bulgar Přemožitel. Brzy došlo na boj z blízka a Basilejos je všechny porazil, čímž si zajistil moc. Později se stal známý kvůli tomu, že oslepil tisíce vězňů a poslal je zpět do Bulharska.



6. Filaová jen pro urozené

Byzantinci už dlouho považovali fialovou barvu za barvu císařů, kterou mohli nosit jen členové královské rodiny, přičemž i ti mohli nosit pouze některé odstíny. Jeden byzantský císař nechal postavit speciální místnost se stěnami z drahého fialového kamene.

Císařské děti narozené v tomto pokoji byly nazvány "Purple-Born". Tyto děti byly nesmírně prestižní a nesměly se oženit nebo provdat mimo říši, ačkoliv Vladimír z Kyjeva požadoval Purple-Born nevěstu výměnou za svou vojenskou pomoc a obrácení ke křesťanství. Purple-Born děti také přitahovaly velkou loajalitu obyčejných lidí. Concstantine VII. Porphyrogennetos byl svržen už jako chlapec, ale jeho Purple-Born status ho ochránil a díky němu mu dovolili být spolu císařem na 24 let.

Když zemřel Basil II., jediné zbývající Purple-Born děti byly jeho sestry Zoe a Theodora. Obyvatelé Konstantinopole se vzbouřili při každém pokusu o jejich svržení. Sestry vládly Byzantské říši až do smrti Theodory v roce 1056.

7. Nepokoje

Jako občané největšího města na Zemi, se lidé z Konstantinopole nikdy nebáli vyjadřovat, často i prostřednictvím násilí. Ve slavném příkladu se fanoušci Zelených a Modrých závodních týmů vozů spojili při vzpouře proti Justiniánovi I. Císař byl připraven uprchnout, ale situaci zachránila jeho manželka Theodora, která prohlásila, že raději zemře císařovnou, než aby žila jako obyčejný člověk. Rebelové byli následně zmasakrováni.

Ne všechny nepokoje destabilizovaly říši. Obzvláště krvavá občanská válka byla ukončena vězeňskou vzpourou. Megaduke Alexios Apokaukos si prohlížel nová vězení, když političtí vězni dostali amok a zavraždili ho.

8. Kastrace

Eunuši sloužili v Byzantské říši různými způsoby. Nebyli pokládání za hrozbu, protože neměli děti, které by zdědili jejich stav. Nicméně, eunuši, jako třeba John Orphanotrophos, se stal notoricky známý tím, že se snažil dostat své bratry do vysokého úřadu. On sám se stal tak silným, že celá jeho rodina musela být vykastrována a deportována. Kastrace byla v Byzantské říši technicky ilegální. Proto bylo mnoho mladých chlapci zotročeno a vykastrováno mimo říši ještě předtím, než bylo přivezeno přes hranice.

9. Sexuální otroci

Více zdrojů z byzantské doby tvrdí, že eunuši byli často zneužíváni jako sexuální otroci, protože se tím zachovával jejich mladistvý vzhled. Oficiálně to bylo zakázáno, ale církev se snažila najít způsob, jak to obejít.

Problém je znázorněn na obraze vyjadřující Život svatého Ondřeje z 10. století, který v podstatě dává vinu eunuchům. Poukazuje na to, že pokud otrok neuposlechne, tak je třeba jej potrestat. Ondřej trvá na tom, že v případě, že se otroci nepodřídí hanebným vášním svých pánů, jsou třikrát požehnáni, protože díky těm mukám se budou pokládat za mučedníky.

10. Zéloti z Thessaloniki

V roce 1341 Byzantská říše procházela jednou ze svých pravidelných občanských válek. Nový císař vládl již devět let a přítel jeho otce John Kantakouzenos byl jmenován regentem. Chlapcova matka Anna a Megaduke Alexios Apokakos vytvořili alianci, aby získali regentství, což vyvolalo masivní konflikt.

Ale tentokrát to dopadlo jinak, než obvykle. Ve městě Thessaloniki převzal moc od aristokracie prostý lid. Nazvali se "Zéloty" a bojovali za práva chudých. Nakonec silné davy Zélotů napadly šlechtu a porazili bohaté. Zéloti založili radu Thessaloniki po dobu trvání občanské války.

Jan pár dní poté, co se John Kantakouzenos stal císařem propukla revoluce. Některé ze Zélotů vyzval srbský král Stefan Dušan k dobytí města, a tak propukly boje. Kantakouzenos snadno dobyl město a popravil vedoucího Zélotů.

Autor: Liv

10 temných tajemství Byzantské říše - intriky a temné stránky Byzantské říše fascinují dodnes. Byzantská říše byla známá pro své nebezpečí
Zajímavosti a novinky

 354 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ