Uprchlická krize pokračuje, Itálie hlásí další stovky utopených

12.04 2015|Aktuálně
Uprchlická krize pokračuje, Itálie hlásí další stovky utopených

Mnoho z 800 uprchlíků - přesné číslo zůstává nejasné - se utopilo tento víkend na palubě zchátralé lodi, jež je měla dovézt z Libye do Itálie. Evropské břehy se v poslední době potýkají s obrovským návalem lidí, kteří ze svých zemí prchají před válečným nebezpečím. Středozemní moře se stalo výrazným přechodem pro tyto uprchlíky, což znamená velký tlak na evropské země.

Na vině je otevření evropských hranic

Zatím zemřelo v tomto roce při pokusu o přechod z Libye do Itálie více než 1500 lidí. Údaje vydává Mezinárodní organizace pro migraci, mezivládní organizace. Údaje italského ministerstva vnitra zase říkají, že v loňském roce dorazilo přes moře do Itálie až 170.000 uprchlíků. Mnoho evropských představitelů zdůrazňuje, že hlavní hybnou sílou přistěhovalecké krize je syrská občanská válka a rozpad libyjského státu. Ale příběh migrantské katastrofy v Evropě má své kořeny i v evropském politickém projektu - procesu rozšiřování Evropské unie, vytvoření společného trhu a demontáži vnitřních hranic. Klíčem k pochopení této politické dynamiky je Schengenská dohoda, která zrušila mnoho vnitřních hranic Evropy a umožnila svobodné cestování mezi členskými státy. Více se otevřely i vnější přímořské hranice v zemích, jako je Řecko, Itálie, Bulharsko či Španělsko. Jedná se o přední linie, které se potýkají s příchodem migrantů, jež prchají z oblasti Blízkého východu.

Imigrace se přesunula do Středozemního moře

Populární jsou například hranice mezi Bulharskem a Tureckem, Bulharsko zde postavilo rozlehlý hraniční plot financovaný z EU. Bulharsko v současné době není členem Schengenu, ale bylo by za to rádo. Přesvědčit evropské představitele, že je schopno ovládat své hranice s Tureckem, je klíčovým požadavkem pro vstup do bezvízového režimu. Ale tento pokus o kontrolu hranic není příliš efektivní. Bulharský plot byl postaven teprve poté, co Řecko utvrdilo svou hranici s Tureckem, což přesunulo migranty na turecko-bulharské hranice. Nyní, když se stává Bulharsko méně dostupným, se migranti přesunuli do oblasti Středozemního moře. Dějiny Evropy lze často číst jako konstantní, neúspěšný pokus o kontrolu hranic - bylo zde mnoho pokusů o překročení jedné z nejvíce opevněných hranic všech dob, Berlínské zdi. Dalo by se to přirovnat až k donkichotství. Uprchlíci z Blízkého východu však začínají evropské břehy opravdu zahlcovat.

Námořní mise jsou kritizovány jako nedostatečné

Nicméně, Evropská unie je v současné době kritizována za to, že kontrola na moři je nedostatečná a nikdo se nesnaží udělat vše pro bezpečí migrantů. Na lodích běžně umírají stovky žen i dětí. Po první tragické nehodě, kdy po převržení lodi zemřelo 350 uprchlíků, zahájila Itálie ambiciózní záchrannou akci s názvem Mare Nostrum (naše moře). Tento drahý závazek byl však nedávno nahrazen mnohem skromnější misí s názvem Triton, na níž se evropští lídři slíbili podílet většími finančními prostředky. Úkolem Tritonu však nejsou v první řadě záchranné akce, ale hraniční kontrola a zabránění převozu uprchlíků. Ale i když Evropa vyslala do Středozemního moře své válečné lodě, přibývá případů, kdy stovky uprchlíků končí na dně mořském. Plují v přeplněných starých lodích, někdy je neštěstí dílem náhody, jindy za tím stojí překupníci. Tak vysoké počty mrtvých už pobuřují i evropskou veřejnost, která kritizuje nečinnost vlád ohledně záchrany migrantů. Poslední tragédie začíná být označována jako "akt masové vraždy". Obavy z terorismu v současnosti velice eliminují liberálnější imigrační režim.

Ve snaze dále zdůraznit, jak se krize ve Středomoří stala politickým fenoménem, je to, že mnozí evropští lídři neradi zmírňují omezení přistěhovalectví vzhledem k mnoha pravicovým politickým stranám, které mají legislativní zisky z anti-imigračních platforem. Problémem pro migranty není jen samotná cesta po moři, ale i jejich přistání na souš. Imigrační byrokracie je složitá, takzvaná "Dublinská regulace" uprchlíkům nařizuje, aby podali žádost o azyl v prvním členském státu, kam dopluli. To však zatěžuje hlavně Itálii a žádosti o azyl nejsou rovnoměrně rozděleny mezi ostatní země. Měl by tak být vytvořen reformovaný imigrační systém, který by fungoval jako celek v EU. Další možností je, aby šla EU ve stopách Švýcarska a Spojených států a některých zemí Střední Ameriky, které umožňují zpracování žádostí o azyl ve svých zastupitelských úřadech v zahraničí. I když byl tento víkend jedním z vůbec nejčernějších, co se týče migrace ve Středním moři, další uprchlíky to neodrazuje. Italské námořnictvo v úterý zachránilo dalších 446 lidí.

Autor: ALBERTO PIZZOLI, Foreign Policy

Uprchlická krize pokračuje, Itálie hlásí další stovky utopených. Uprchlická krize zatím nemá řeší. Itálie vylovila ze svých vod několik stovek utopených uprchlíků
Zajímavosti a novinky

 299 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ