Uprchlická krize pokračuje, Itálie hlásí další stovky utopených

Na vině je otevření evropských hranic

Zatím zemřelo v tomto roce při pokusu o přechod z Libye do Itálie více než 1500 lidí. Údaje vydává Mezinárodní organizace pro migraci, mezivládní organizace. Údaje italského ministerstva vnitra zase říkají, že v loňském roce dorazilo přes moře do Itálie až 170.000 uprchlíků. Mnoho evropských představitelů zdůrazňuje, že hlavní hybnou sílou přistěhovalecké krize je syrská občanská válka a rozpad libyjského státu. Ale příběh migrantské katastrofy v Evropě má své kořeny i v evropském politickém projektu - procesu rozšiřování Evropské unie, vytvoření společného trhu a demontáži vnitřních hranic. Klíčem k pochopení této politické dynamiky je Schengenská dohoda, která zrušila mnoho vnitřních hranic Evropy a umožnila svobodné cestování mezi členskými státy. Více se otevřely i vnější přímořské hranice v zemích, jako je Řecko, Itálie, Bulharsko či Španělsko. Jedná se o přední linie, které se potýkají s příchodem migrantů, jež prchají z oblasti Blízkého východu.

Imigrace se přesunula do Středozemního moře

Populární jsou například hranice mezi Bulharskem a Tureckem, Bulharsko zde postavilo rozlehlý hraniční plot financovaný z EU. Bulharsko v současné době není členem Schengenu, ale bylo by za to rádo. Přesvědčit evropské představitele, že je schopno ovládat své hranice s Tureckem, je klíčovým požadavkem pro vstup do bezvízového režimu. Ale tento pokus o kontrolu hranic není příliš efektivní. Bulharský plot byl postaven teprve poté, co Řecko utvrdilo svou hranici s Tureckem, což přesunulo migranty na turecko-bulharské hranice. Nyní, když se stává Bulharsko méně dostupným, se migranti přesunuli do oblasti Středozemního moře. Dějiny Evropy lze často číst jako konstantní, neúspěšný pokus o kontrolu hranic - bylo zde mnoho pokusů o překročení jedné z nejvíce opevněných hranic všech dob, Berlínské zdi. Dalo by se to přirovnat až k donkichotství. Uprchlíci z Blízkého východu však začínají evropské břehy opravdu zahlcovat.

Námořní mise jsou kritizovány jako nedostatečné

Nicméně, Evropská unie je v současné době kritizována za to, že kontrola na moři je nedostatečná a nikdo se nesnaží udělat vše pro bezpečí migrantů. Na lodích běžně umírají stovky žen i dětí. Po první tragické nehodě, kdy po převržení lodi zemřelo 350 uprchlíků, zahájila Itálie ambiciózní záchrannou akci s názvem Mare Nostrum (naše moře). Tento drahý závazek byl však nedávno nahrazen mnohem skromnější misí s názvem Triton, na níž se evropští lídři slíbili podílet většími finančními prostředky. Úkolem Tritonu však nejsou v první řadě záchranné akce, ale hraniční kontrola a zabránění převozu uprchlíků. Ale i když Evropa vyslala do Středozemního moře své válečné lodě, přibývá případů, kdy stovky uprchlíků končí na dně mořském. Plují v přeplněných starých lodích, někdy je neštěstí dílem náhody, jindy za tím stojí překupníci. Tak vysoké počty mrtvých už pobuřují i evropskou veřejnost, která kritizuje nečinnost vlád ohledně záchrany migrantů. Poslední tragédie začíná být označována jako "akt masové vraždy". Obavy z terorismu v současnosti velice eliminují liberálnější imigrační režim.

Ve snaze dále zdůraznit, jak se krize ve Středomoří stala politickým fenoménem, je to, že mnozí evropští lídři neradi zmírňují omezení přistěhovalectví vzhledem k mnoha pravicovým politickým stranám, které mají legislativní zisky z anti-imigračních platforem. Problémem pro migranty není jen samotná cesta po moři, ale i jejich přistání na souš. Imigrační byrokracie je složitá, takzvaná "Dublinská regulace" uprchlíkům nařizuje, aby podali žádost o azyl v prvním členském státu, kam dopluli. To však zatěžuje hlavně Itálii a žádosti o azyl nejsou rovnoměrně rozděleny mezi ostatní země. Měl by tak být vytvořen reformovaný imigrační systém, který by fungoval jako celek v EU. Další možností je, aby šla EU ve stopách Švýcarska a Spojených států a některých zemí Střední Ameriky, které umožňují zpracování žádostí o azyl ve svých zastupitelských úřadech v zahraničí. I když byl tento víkend jedním z vůbec nejčernějších, co se týče migrace ve Středním moři, další uprchlíky to neodrazuje. Italské námořnictvo v úterý zachránilo dalších 446 lidí.

Autor: ALBERTO PIZZOLI, Foreign Policy

Uprchlická krize pokračuje, Itálie hlásí další stovky utopených. Uprchlická krize zatím nemá řeší. Itálie vylovila ze svých vod několik stovek utopených uprchlíků
Zajímavosti a novinky