Novodobé otroctví - skrytá hrozba, která se týká nás všech

Je libo chobotnici?

Ačkoliv je poptávka po mořských plodech vysoká především v USA, ani Evropa se tužbě po pochoutkách moře nevyhnula. Ne vždy však jsou však ryby a další živočichové nachytáni spokojenými zkušenými rybáři, ba naopak. Rybáři bývají nejčastěji lidé, kteří se nacházeli na pokraji chudoby a nechali se zlákat inzeráty zaručující stabilní práci, vysoký výdělek a další benefity. Tito lidé se následně ocitli na lodi čpící rybinou a splašky, bez výdělku a benefitů, zato s náročnou prací v nebezpečných podmínkách.

Co můžete udělat: Stejně jako u všech živočišných průmyslů je proto při nakupování hledět na zemi původu a vyhýbat se výrobkům, jejichž původ je jen těžko dohledatelný. Podívejte se na informace o společnosti, která výrobky nabízí, a pokud vám něco nepřijde v pořádku, napište jim.

Zelená se tráva

Přestože je u nás užívání marihuany zakázáno (nejde-li o specifické lékařské účely), na černém trhu je k sehnání ve velkém množství a v nejrůznější kvalitě. Odkud však dealeři své zásoby shání? Putovaly k nim balíčky přes oceán, nebo je vypěstovali na české zahrádce? Ve Spojeném království je přibližně 10 tisíc dětí, který každý den pracují v cannabisovém průmyslu. Zpravidla nejde o rodilé Brity a Britky; jsou to děti z Číny, Vietnamu a dalších přelidněných zemí. Dětem jsou odpírány základní lidská práva, navíc jsou snadno zmanipulovatelné. V nejhorším případě mohou ony samy skončit ve vězení – za přechovávání drog.

Co můžete udělat: Nekupujte marihuanu. Pakliže nemáte na výběr (nebo jednoduše nechcete), zkuste psát dopisy vládním činitelům, aby se marihuana zlegalizovala.

Vždyť je to ve slevě…

O fenoménu takzvané fast fashion (rychlé módy) jste se již mohli dočíst v článku o ekologii. Přesto si pojďme zopakovat, co to rychlá móda vlastně je a co je na ní špatného. Kdybych vás vyzvala, abyste se podívali na štítek svého trika/šatů/džínů, co by na něm bylo napsané? S největší pravděpodobností Made In China, případně Made In Bangladesh. Právě v těchto zemích pracuje většina chudého obyvatelstva v textilním průmyslu, který vyprodukuje každý den neuvěřitelné množství oblečení. Pracují v něm především ženy, případně děti, v naprosto nedostačujících podmínkách s vidinou mizivé mzdy. Často jsou v kontaktu s nebezpečnými látkami, vdechují toxické výpary a pracují více než 12 hodin denně.

Co můžete udělat: Omezte nakupování nového oblečení, především ve franšízových značkách. Najděte ve svém okolí second-handy, podívejte se na domácí designéry, zaplaťte si kurz šití. Když budete nakupovat, dívejte se na štítek, zjistěte si, odkud zboží pochází. A hlavně: nakupujte s rozumem. Opravdu potřebujete to černé tílko ve slevě, i když už máte doma dvě taková?

Kávu si osladím

Kdo by neměl po ránu chuť na horkou kávu a kousek něčeho sladkého. Káva a čokoláda jsou dva produkty, které si lidé dopřávají v nejrůznějších formách téměř každý den. Zamysleme se však, odkud obě pochutiny pochází. Brazílie, Ghana, Guinea, Nigérie – toto je pouze zlomek z výčtu zemí, z nichž se káva a čokoláda vyváží jen kvůli otrocké práci. Možná vás už nepřekvapí, že na plantážích často pracují děti, které se z nízkého výdělku musí postarat o svou, často početnou, rodinu. Jelikož obě suroviny tvoří velkou část vývozního zboží, díky kterému země prosperují, dětská práce se dále rozvíjí.

Co můžete udělat: Stejně jako u výše zmíněných produktů, důležité je se dívat na obaly těchto lahůdek. Země původu vám v tomto případě mnoho neřekne, avšak certifikáty ano. UTZ certifikace, Fair Trade či Rainforrest Allience – podívejte se na tyto certifikáty na internetu a následně hledejte jejich loga na produktech.

Diamanty a zlato

Drahé kameny a kovy jsou oblíbenými dary, diamanty a zlato se přitom drží na pomyslné špici. Než však koupíte své(mu) milé(mu) prsten s diamantem ve zlatém kroužku, zeptejte se šperkaře, z jaké země pocházejí. Je totiž velká pravděpodobnost, že půjde o zemi, ve které se zlato či diamanty získávají za využívání otrocké práce chudých lidí. Tito lidé často stráví v dolech celý svůj život, jelikož v průmyslu začínají pracovat od svého dětství. Diamantové otroctví je vážným problémem například v Sieře Leoně, zlato těží lidé v příšerných podmínkách třeba v Severní Korei. Navíc se částečky drahého kovu používají i v elektronickém průmyslu.

Co můžete udělat: Poohlédněte se po jiných kamenech či kovech, které se získávají mnohem lepší cestou. Nekupujte šperky jen ve známých franšízách, podívejte se i k tuzemským návrhářům. U nadnárodních společností se zajímejte, odkud komodity získávají oni.

Baterie a děti

Dalším využitím dětské práce je získávání lithia a kobaltu. Tyto dva prvky jsou důležité při výrobě baterií například do smart-phonů. Navíc se při těžbě znehodnotí podzemní voda a naruší půda, což způsobuje lokální znečištění a znehodnocení prostředí. V Demokratické republice Kongo je zhruba 40 tisíc dětských pracovníků, kteří se den co den snaží najít stopy kobaltu. Není výjimkou, že v dolech pracují i děti mladší šesti let. Samozřejmě bez potřebného vybavení, které by jim práci ulehčilo či jim zabránilo vdechovat toxického výpary.

Co můžete udělat: Tento problém je velmi složité řešit z pozice jednotlivce. Přesto existuje pár věcí, které mohou pomoci: poněvadž o této problematice stále mnoho lidí vůbec neví, je důležité šířit osvětu. Ptejte se svých oblíbených značek elektroniky, co dělají v boji proti otrocké práci.

Závěrem

Téma tohoto článku není lehké. Je však důležité, a proto je třeba před ním nezavírat oči. Buďme bdělí, zjišťujme si informace a přemýšlejme: některé aspekty můžeme ovlivnit i my sami.

Autor: Světlana Nedvědová, J. H. Kantor

Otroctví rozhodně neskončilo v 19. století, jak se tvrdí. Lidé pracující v nehorázných podmínkách, za minimum peněz a často s donucením, existují dodnes. A rozhodně jich není málo.
Zajímavosti a novinky