Co jsou to GMO potraviny?

15.08 2019|Aktuálně

V dnešní době není žádnou výjimkou narazit v obchodech na takzvané GMO či GM potraviny. Dříve pocházely především z amerického trhu, v současnosti se pěstují téměř všude ve světě. I u nás najdeme velké množství GMO plodin. Co přesně však GMO znamená? Jsou doopravdy pro lidský organismus nezávadné? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v dnešním článku.

Co znamená GMO?

Zkratka GMO vychází z anglického sousloví „genetically modified organism“, tedy geneticky modifikovaný organismus. Co přesně to však znamená? Jde o organismus, jehož DNA byla nějakým způsobem změněna či upravena tak, aby získal novou vlastnost. Často jde o zvýšení odolnosti či výnosnosti plodin.

Genové inženýrství je jedním z nejvyvinutějších oborů dnešního světa. Můžeme dělat věci, o kterých se nám v minulosti ani nesnilo. Byli to koneckonců čeští vědci, kteří již před 7 lety objevili způsob, jak přenést fluorescenční protein žahavců do DNA laboratorní myši. Pokud jste někdy viděli světélkující myš, nebojte, neztrácíte rozum; je možné, že šlo právě o modifikovaného laboratorního utečence.

Častým případem je získávání hedvábných proteinů z kozího mléka. Zní to neuvěřitelně, že? Přesto genoví inženýři dokázali vyšlechtit plemeno koz, které produkuje hedvábné proteiny. Získávají se z jejich mléka metodou izolace a slouží k výrobě ultra pevného, lehkého materiálu, jenž má širokou škálu využití v lékařství i průmyslu.

Najdeme geneticky modifikované potraviny i u nás?

Ano, najdeme. Nejde o žádnou novinku, přesto si většina lidí pod pojmem GMO potraviny představí spíš moderní Západ (tzn. Ameriku), než Českou republiku. Nicméně pěstování upravených potravin je v Evropě povolené, a tak se není čemu divit, že i náš stát se na tomto poli angažuje. Přesto existují v Evropské unii jistá omezení týkající se pěstování či prodávání geneticky upravených plodin. Na rozdíl od Ameriky jsou tato ustanovení přísnější; kupříkladu společnosti musí uvádět, zda potraviny či krmiva, které vyrábějí, jsou GMO. Jako takové se označují tehdy, tvoří-li GMO nejméně 0,9 % dané potraviny nebo krmiva.

A jakých potravin u nás se genetická modifikace týká? Nejčastěji jde o plodiny, jež slouží ke krmení hospodářských zvířat, tedy kukuřice, sója, řepka olejka a cukrová řepa. Úplně první geneticky modifikovanou potravinou však bylo překvapivě rajče. Bylo vyrobeno v Kalifornii a na trh se dostalo roku 1994. Tato odrůda měla mít lepší chuť a delší trvanlivost, příliš dlouho se však neudržela. Doktor Arpad Pusztai totiž v britské televizi řekl, že několik laboratorních potkanů po požití těchto rajčat a modifikovaných brambor zemřelo, což vzbudilo u veřejného mínění náhlou vlnu odporu vůči GMO potravinám.

Jsou GMO potraviny hrozbou?

Zprvu se věřilo, že možnost pěstování GMO potravin je dalším pomyslným krůčkem vpřed na vědeckém poli. Vždyť rostliny jsou odolnější proti pesticidům, vydrží déle, jsou plodnější. Upravené potraviny přináší jen samá pozitiva. Navíc člověk šlechtil už odpradávna, nejde o nic nového. Jen jsme se naučili dělat starou a známou dovednost efektivněji. Modifikované plodiny nám nemohou uškodit.

Mnoho lidí s tímto tvrzením však nesouhlasí. V rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka se k tématu modifikovaných potravin vyjádřila v roce 2016 autorka knihy Doba jedová profesorka Anna Strunecká: „V upravovaných surovinách jsou zabudované insekticidy, zejména Roundup. Jeho součástí je glyfosát, který je pak v rostlinách a který je chrání před škůdci. Myslelo se, že člověku nebude škodit, protože glyfosát brzdí takzvanou šikimátovou metabolickou dráhu a tu člověk ve svém těle nemá. Jenomže se mezitím zjistilo, že člověk má ve svých střevech obrovskou populaci bakterií, takzvaný mikrobiom. Tyto geneticky modifikované organismy ničí ty
bakterie, které mají tu šikimátovou dráhu, takže člověk, který sní geneticky modifikovaný organismy, tak jako by dostal kůru antibiotik. Má v těch střevech zničené bakterie," řekla profesorka Strunecká pro Český rozhlas Dvojka.

Toto je však pouze jeden názor, se kterým se ne všichni vědečtí pracovníci ztotožňují. Téma GMO potravin je stále ještě velmi kontroverzní, a proto se objevují další a další studie, jež mají dokázat jejich (ne)škodlivost. Jiné stanovisko zaujímá například zaměstnanec Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Lukáš Chrást, který o GMO napsal čtyřdílný seriál, jehož první díl si můžete přečíst zde.

Využívá se GMO i jinde než v potravinářství?

Již jsem zmiňovala případ se světélkujícími myšmi. Z jakého důvodu se však vědci snažili o přenesení fluorescenčního proteinu do myší DNA? Chtějí na myších zkoumat kožní choroby a jejich efektivnější léčbu. V lékařství se geneticky modifikované organismy využívají běžně. Vůbec prvním produktem na trhu byl lidský inzulin. Předtím se inzulin získal izolací ze slinivek prasat a skotu, přičemž z 1 kilogramu slinivek bylo možno získat 1 gram (!) inzulinu.

Místo toho se tedy začal inzulin vyrábět v geneticky upravených bakteriích, což znamenalo větší množství a lepší přijetí člověkem, neboť se v bakteriích dá vyrábět přímo lidský inzulin. První pokus o výrobu GMO inzulinu proběhl v roce 1982, a od té doby se mnoho změnilo. V současnosti se tímto způsobem vyrábí několik set proteinů a jelikož je příprava pomocí GMO jednodušší, je jejich výsledná cena pro pacienty nižší.

Autor: Světlana Nedvědová

Co jsou to GMO potraviny? Jak vznikají. Škodí geneticky modifikované potraviny lidskému organismu? Kde všude se dá genetická modifikace využít?
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ