Zelený úděl pro Evropu. Spása nebo střelba do vlastní nohy?

Cíle a metody

Hlavními cíli Zeleného údělu (též Zelené dohody) je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Za účelem splnění těchto cílů předložila ministrům Evropská komise v polovině července letošního roku balíček "Fit for 55", který obsahuje legislativní návrhy úpravy stávajících předpisů i návrhy na předpisy nové.

Balíček Fit for 55 je plánem Evropské unie na ekologickou transformaci. Jeho název vyplývá z cíle snížení emisí alespoň o 55 procent do roku 2030. Podle Evropské rady je smyslem balíčku „poskytnout ucelený rámec pro dosažení klimatických cílů EU, který bude přiměřený a sociálně spravedlivý, zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a zároveň zajistí rovné podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí a podpoří vedoucí postavení EU v celosvětovém boji proti změně klimatu.“

Mezi legislativní návrhy obsažené v balíčku patří například revize systému EU pro obchodování s emisemi; přepracování směrnice o energetické účinnosti; změna nařízení, kterým se stanoví emisní normy oxidu uhličitého pro osobní automobily a dodávky; revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie a další. Celkem je v balíčku 13 evropských směrnic a opatření.

Zjednodušeně řečeno by na základě Fit for 55 mělo dojít k vyššímu zdanění benzínu, nafty a topných olejů; k rychlejšímu zavírání uhelných elektráren; ke zdražení paliv pro leteckou dopravu a v neposlední řadě ke změnám v postupech v zemědělství.

Ohlasy domácích politiků

Český parlament se měl k navrhovaným změnám vyjádřit do pondělí 8. listopadu, po osmi týdnech od prvního seznámení se s balíčkem, v pátek 5. listopadu však balíček horní komora zamítla. „Dosavadní jednání o Fit for 55 odpovídá tomu, jak jsou v politické reprezentaci rozloženy názory na klimatickou politiku. Celá společnost je v tom silně rozdělena, podobně jsou názorově rozděleni i senátoři. I v našem výboru dopadlo hlasování o návrzích velmi těsně,“ řekl Seznam zprávám předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Mikuláš Bek (STAN).

Lidé se bojí zejména sociálních dopadů balíčku, s čímž koneckonců počítá i sama Evropská unie, která z toho důvodu založila Sociální fond pro klimatická opatření. Podle Seznam zpráv má Česko z tohoto fondu dostat 1,7 miliardy eur na sedm let. V důsledku neexistujících dopadových studií a analýz je však podle členů Výboru pro záležitosti EU těžko odhadnout potřebu budoucích kompenzací.

Debata nad balíčkem Fit for 55 potrvá nejméně rok. Parlamenty jednotlivých členských zemí mají právo vytáhnout proti opatřením takzvané žluté karty, což jsou odůvodněná stanoviska na jejichž základě musí Evropská komise návrh zpětně přezkoumat. Právě takovou žlutou kartu poslalo do Bruselu také Česko.

Kritika klimatického plánu

Nejen balíček Fit for 55, ale celý Green New Deal čelí kritice jak v zahraničí, tak v Česku. Přestože jej vláda Andreje Babiše minulou zimu přijala, někteří politici i nyní volají po dodatečném vyjádření nesouhlasu. Jedním z nich je například senátor Jiří Čunek, který Seznam zprávám řekl, že by se podle něj měla Evropská komise vrátit zpátky a s jednotlivými členskými zeměmi diskutovat o konkrétních postupných cílech a podmínkách k naplnění Zeleného údělu.

Proti je také ekonom Lukáš Kovanda. Už v roce 2019, kdy se teprve otevírala debata o Green New Deal samotném, v rozhovoru pro Český rozhlas přiznal, že se obává drastických zásahů do životů obyvatel. Zmínil zvýšení cen za exotické ovoce jako banány či ananasy, vytápění bytu a podrobněji rozebral plánovanou transformaci automobilového průmyslu, kdyby se Zelená dohoda schválila a přijala.

„Další záležitostí je naprostá transformace automobilového průmyslu. Do roku 2050 by měla zmizet auta na konvenční pohon. Měla by být nahrazena elektromobily. A to znamená zásah do peněženek. Pokud nebudou ty automobily dotovány, budou pro řadu lidí cenově absolutně nedostupné,“ sdělil Kovanda Českému rozhlasu v roce 2019.

V letošním říjnu se Kovanda dívá na již přijatý Zelený úděl stále kriticky a serveru Kupředu do minulosti jej popisuje jako „střelbu do vlastní nohy“. Zmiňuje totiž známý fakt, že Evropa není největším znečišťovatelem planety, přesto na sebe klade nejstriktnější podmínky.

„Jednoduše řečeno, pár nových tepelných uhelných elektráren v Číně podstatnou část evropské snahy udusí, vezme pryč, protože prostě emise nebudou realizovány jen v Evropě, ale budou realizovány v Číně. Takže z hlediska celoplanetárního se nic nemění, a objem vypuštěných emisí zůstane stejný. Ale když my tady na sebe budeme přísnější, tak budeme chudnout, protože naše firmy budou méně konkurenceschopné třeba vůči čínským nebo americkým, a nebudeme z toho nic mít. Takže my se tím opravdu střelíme do nohy, a nebudeme z toho nic mít,“ řekl Kovanda serveru Kupředu do minulosti.

Právě Čína, Indie a další asijské země jsou celosvětově největšími znečišťovateli planety. A přestože představitelé jednotlivých zemí na summitech často slibují transformaci své klimatické politiky, jejich definice jsou vágní a postrádají přesné cíle, metody i časové plány. Například Čína se rovněž zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2060, přesto i nyní staví nové a nové uhelné elektrárny.

Závěrem

Klimatologové bijí na poplach už dlouho. Fráze "za pět minut dvanáct" je s klimatem zejména spojovaná v posledních dnech po summitu v Glasgow. Popírači klimatické změny stále mohou tvrdit své, pravdou však je, že se svět mění, a rozhodně ne k lepšímu. Je třeba mít komplexní a citlivý plán, který navrhne udržitelné a uchopitelné řešení krize. Uvidíme, zda tímto plánem bude Green New Deal a jeho balíček Fit for 55.

Autor: Světlana Nedvědová

Zelený uděl nebo také anglicky Green Deal má být řešením změny klimatu. Mnozí odborníci však upozorňují, že pro Evropu bude spíše střelbou do vlastní nohy, protože nepatří mezi hlavní znečišťovatelé a přesto se tak trestá.
Zajímavosti a novinky