9 tajemných a dosud nevysvětlených technologií starověkého Egypta

Pokud se budeme držet logiky vědy hlavního proudu, která tvrdí, že éra starověkého Egyptu byla datována zhruba tři tisíce let před naším letopočtem, napadne nás, že v té době muselo dojít k nějakému nevysvětlitelnému technologickému průlomu.




Jako mávnutím kouzelného proutku dokázali ve velmi krátké době Egypťané postavit pyramidu a demonstrovat bezprecedentní dovednost v zacházení s pevnými materiály jako je žula, diorit, obsidian nebo křemen. A to vše před objevením železných nástrojů a další techniky. Dalším zajímavým faktem je, že poté dovednosti starověkých Egypťanů rychle a nevysvětlitelně mizí.

1. Zpracování žuly

Kvalita zpracování žulového sarkofágu je na hranici moderní technologie. Při práci se žulou se dají použít pouze speciální nástroje.

Sarkofág

2. Memmonovy kolosy

Memmonovy kolosy na západním břehu Nilu naproti Luxoru jsou vyrobeny z odolného červeného křemence. Kolosální dvojčata zpodobňují jednu a touž osobu - Amenhotepa III., sedícího na trůně v typické pozici s rukama na kolenou. Rozměry kolosů jsou opravdu působivé. Tyčí se do výšky 16,6 metru, stojí na podstavci vysokém 2,3 metru. Chodidla soch jsou dlouhá přes 3 metry. Původně byly sochy ještě vyšší - i s královskou korunou, která se nedochovala, měřily 21 metrů. Dnes tedy i s podstavcem sahají do výšky necelých 19 metrů. Rozměry kolosů jsou opravdu působivé. Tyčí se do výšky 16,6 metru, stojí na podstavci vysokém 2,3 metru. Chodidla soch jsou dlouhá přes 3 metry. Původně byly sochy ještě vyšší - i s královskou korunou, která se nedochovala, měřily 21 metrů. Dnes tedy i s podstavcem sahají do výšky necelých 19 metrů. Váha kolosů je odhadována na 750 tun.

Memmonovy kolosy

3. Memmonovy kolosy nejsou ale ničím ve srovnání s troskami obří sochy, která odpočívá na nádvoří památníku Ramsese II. Tato socha je vyrobena z jednoho kusu růžové žuly. Dosahuje výšky 19 metrů a váží asi 1000 tun. Monstrózní sochy v nejvyšší kvalitě dílenského zpracování se absolutně nehodí do období, kdy měly bát technologické možnosti s nadsázkou řečeno primitivní.

Pro porovnání, následující chrám je v souladu s technickými standardy času. Sochy a chrámové struktury jsou vytvořeny převážně z měkkých vápencových kostek.

Chrám z kostek

4. Socha Chefréna

Socha Chefréna patří k nejzajímavějším sochám starověkého Egypta. Tato socha byla vyřezaná z jednoho kusu černého dioritu. Dioryt je velmi pevný a dosud není známo, jak jej mohli zpracovat. Sochu najdete v egyptském muzeu.

Chefrén

5. Křišťálové očí

Egyptské sochy měly často křišťálové oči. Opracování křišťálu do tak hladkého a dokonalého tvaru není nic snadného. Uměli snad staří Egypťané soustružit? Oči sochy jsou jako oči živého člověka. V závislosti na úhlu osvětlení mění odstín a dokonce napodobují kapilární strukturu sítnice. Vrchol všeho byl v léčbě čoček, ke kterému docházelo v Egyptě kolem roku 2500 před naším letopočtem. Později se tato technologie přestala z nějakého důvodu používat a byla zcela zapomenuta.

Křišťálové oči

6. Žulové kvádry

Většina z obrovských žulových kvádrů sklizených v severním lomu poblíž moderního města Asuán. Bloky se extrahují ze skalního masivu. Kolem jednoho z bloků byla vytvořena drážka s velmi hladkou stěnou. Kromě toho, v horní části je vidět použití neznámého nástroje.

Žulový kvádr

V kamenných blocích rovněž existuje mnoho plochých i hlubokých děr. Díra v průřezu pyramidy Veserkaf.

Díra

Temple Sahour - díra s rovnoměrně opakujícím se závitem. Zdá se, že se zde pracovalo s nějakým nástrojem.

Díra se závitem

7. Džedkareova pyramida

Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní Sakkáře. Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Dředkareovi archeologové zjistili teprve v roce 1945. Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86x86 metrů, její výška je však neznámá. Pyramida Dzhedkara je vyrobena z opracovaného čediče. Čedič je tvrdší a silnější než žulu.

Trosky Džedkareovy pyramidy

8. Menkaureova pyramida

Jeho pyramida je na poli v Gíze nejmenší, ale i tak už nikdo jiný po něm vyšší pyramidu nepostavil. Základna pyramidy měří 108,4 metru a vysoká je „jen“ 66,45 metru. Sklon pyramidy je přibližně 51°. Na její stavbu bylo použito větší množství žuly, což byl materiál mnohem prestižnější než pískovec.

Menkaureova pyramida

Podle dostupných zpráv však byla pyramida ze všech nejkrásnější, a to díky obložení, které mělo být v dolní třetině z asuánské červené žuly, ve střední třetině z bílého turského vápence a špička byla opět z červené žuly. Toto obložení se dochovalo až do 16. století, kdy bylo uloupeno mamlúky. Menkaureova pyramida má jen částečně vyrovnanou stěnou. Možná nebyl proces vyrovnání ještě dokončen.

Stěna pyramidy

9. Chrám bohyně Hatšepsut a profilovaný detail fasády

Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou.

Chrám bohyně Hatšepsut

Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Na chrámu je nápadná dobrá kvalita obrábění. Vzorkovací drážka mohla být vyrobeny rotačním kotoučem mědi s přídavkem korundového prášku a vody.

Detail chrámu

9 tajemných a dosud nevysvětlených technologií starověkého Egypta. Následujících 9 prvků starověké egyptské architektury nebylo dosud vysvětleno
Zajímavosti a novinky