45 zajímavých faktů o tsunami

Tsunami je obvykle způsobena zemětřesením, ale může ji způsobit také sopečná erupce, sesuv půdy, rychlá změna atmosférického tlaku nebo meteorit.

Tsunami není jen jedna velká vlna, ale série vln, která se nazývá "vlnový vlak". Doba mezi vlnami se nazývá "vlnové období" a může trvat v rozmezí od několika minut až po dvě hodiny. První obvykle není nejsilnější a pozdější vlny, jako například pátá nebo šestá, mohou být v podstatě větší.

Řecký historik Thucydides (46-395 nl) byl ve svém spisu Historie Peloponéské války prvním, kdo spojoval tsunami s podvodními zemětřeseními.

V nejhlubší části oceánu mají vlny tsunami často jen 1-3 centimetry. Námořníci si dokonce nemusí ani všimnout, že pod nimi prochází vlny tsunami.

Přibližně k 99 % všech úmrtí souvisejících s tsunami došlo ve vzdálenosti do 250 km od původu tsunami, během 30 minut, kdy tsunami vznikla. Ti kteří na pobřeží cítí silné zemětřesení, by to měli brát jako přirozené varování, že se blíží tsunami.

Voda z oceánu se může stahovat z pobřeží již půl hodiny předtím, než udeří tsunami.

Státy v USA s největším rizikem tsunami jsou Havaj, Aljaška, Washington, Oregon a Kalifornie.

K jednomu z největších zemětřesení v historii došlo více než 100 mil od pobřeží Chile 22. května 1960. Jen 15 minut po zemětřesení o síle 9,5 stupňů Richterovy stupnice udeřila na pobřeží tsunami o výšce 24 metrů. O 15 hodin později vlna tsunami zasáhla Havaj a konečně, po 22 hodinách tsunami zasáhla Japonsko, které je od epicentra vzdáleno 16 000 km.

I když nikdo nebyl svědkem tsunami způsobené meteoritem, mnoho vědců si myslí, že meteorit pravděpodobně spustil tsunami, která zničila život na Zemi před více než 3,5 miliardami let.

Zatímco vlny generované větrem se mohou pohybovat kdekoliv rychlostí od 3,2 do 97 km za hodinu, vlny tsunami se pohybují rychlostí 970 km za hodinu, což je rychlost tryskového letadla.

Vědci se domnívají, že před 4800 lety dopadl na Indický oceán asteroid. Tsunami, kterou z působil, byla vysoká asi 180 metrů.

Tsunami vyvolané zemětřesením se tvoří podél subdukčních zón, nebo tam, kde je lehčí tektonická deska stlačena pod těžší desku. Náhlý nárůst nebo pokles oceánského dna posouvá celý vodní sloupec. Toto stoupání a klesání hladiny oceánu vytváří tsunami. Tsunami se všeobecně tvoří v případě, kdy se tektonické desky namísto toho, aby se rozdělily, po sobě kloužou.

Palmy jsou se svými dlouhými a holými kmeny dobře přizpůsobeny k životu na pobřeží, často přežijí tsunami neporušené.

Tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 zabilo více než 216 000 lidí. Mezi obětmi byli nejen místní obyvatelé, ale také přibližně 9000 turistů z Austrálie, Švédska, Velké Británie a USA, kteří trávili vánoční dovolenou v plážových střediscích v jihovýchodní Asii.

Vědci předpokládají, že k další mega tsunami může dojít na Kanárských ostrovech. Mega tsunami by mohly přes Atlantský oceán devastovat americká pobřežní města, jako je New York, Boston a Miami vlnami, které dosahují více než 30 metrů.

Mega tsunami s extrémně vysokými vlnami může obvykle způsobit i lavina. K mega tsunami došlo i na Lituya Bay na Aljašce, v roce 1958, kde nejvyšší zaznamenaná vlna měla 534 metrů. Jako zázrakem zemřeli jen dva lidé.

Lidé často umírají až po dalších vlnách tsunami, protože se příliš brzy vracejí do svých domovů nebo jdou pomáhat na pláž lidem nebo zvířatům, kde je zastihne další vlna.

Pokud vás zasáhla vlna tsunami, je lepší neplavat, ale chytit se plovoucího objektu a nechat ho, aby vás nesl.

Seiches jsou jako tsunami, ale nevyskytují se v mořích a oceánech, ale na uzavřených vodních plochách, jako jsou rybníky a vnitrozemní moře. Jsou obvykle menší a méně škodlivá než tsunami. Nejčastější příčinou Sieches je vítr.

Tsunami v japonštině znamená "přístavní vlny".

Když tsunami narazí do pobřežních oblastí, typicky se pohybuje rychlostí 35 km/h. Rychlost se dramaticky mění v závislosti na svahu u pláže pobřežním prostředí. Síla zpětné vlny tsunami může být stejně silná a v některých případech i silnější než při počátečním nárazu.

Indonéské zemětřesení v roce 2004 vytvořilo více energie, než všechny zemětřesení na planetě za posledních 25 let dohromady.

Nejnákladnější tsunami udeřilo na západě Spojených států a Kanady 28. března 1964. Zemětřesení mělo sílu 8,4 stupňů Richterovy stupnice a zasáhlo Aljašku. Vlny dosahovaly více než 6 metrů a zabily více než 120 lidí. Škody dosáhly 106 milionů USD.

Stát s největším rizikem tsunami je Havaj. Havaj zažije zhruba 1 tsunami za rok a škodlivé tsunami každých 7 let. Kalifornie, Oregon a Washington zažívají škodlivé tsunami každých 18 let.

Mnoho z těch, kteří byli zabiti při tsunami v Indickém oceánu v roce 2004, byly ženy a děti. Mnoho žen údajně čekalo podél pláží na své manželé, až se vrátí z lovu a děti byly prostě příliš slabé na to, aby bojovaly proti silným proudům. Asi jedna třetina mrtvých byly děti a na mnoha místech zemřelo 4 krát více žen než mužů.

Tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 odhalilo ztracené město Mahabalipuram. Mahabaliparum bylo hlavní město mocné říše, která obchodovala s Čínou, Římem, Řeckem, Arábií a Egyptem před 1500 lety.

Tsunami může otrávit povrchové vody i systém podzemních vod, stejně jako půdu tím, že za sebou zanechá velké množství soli. V důsledku toho tisíce lidí umírá na hladovění a nemoci dlouho poté, co je tsunami pryč.

Tsunami jsou zaznamenávány ve všech oceánech na Zemi, avšak k 80 % všech tsunami dochází v Tichém oceánu, v tzv. ohnivém kruhu.

Tsunami zasahuje zemi s tisíckrát větší silou než pravidelné vlny. Pravidelné vlny jsou způsobeny větrem, který tlačí vodu na povrchu oceánu nebo jiného vodního toku. Vlny tsunami mají vliv na celý vodní sloupec od dna oceánu až po povrch.

Jak je známo, Evropu zasáhly jen dvě velké tsunami. Jedna zasáhla Krétu a okolní středomořské pobřeží v roce 1530 před naším letopočtem a druhá portugalský Lisabon v roce 1755.

Vlny tsunami nevypadají jako normální vlny, protože se nelámou a nekroutí jako normální vlny. Přicházejí jako rychlé přívalové vlny nebo jako vodní stěny.

Jak se vlna tsunami blíží k mělké vodě v blízkosti země, zpomaluje asi na 30-50 km za hodinu. Jak zpomaluje, tak se všechna voda rychle vytáhne nahoru, což způsobuje, že je vlna vyšší a vyšší. Ve chvíli, kdy se dotkne břehu, může vlna tsunami dosáhnout až 30 metrů, což odpovídá výšce 10-ti patrové budovy.

Tsunami se někdy nazývá také přílivovou vlnou, ale to je zavádějící, protože s přílivem nemá nic společného.

Někteří geologové naznačují, že starověké tsunami jsou zdrojem dávných legend, jako je biblická potopa, rozestoupení vody u Rudého moře při odchodu Izraelitů z Egypta nebo zničení minojské civilizace na ostrově Kréta.

Když v roce 1755 zasáhlo Lisabon obrovské zemětřesení, vyděšení občané běželi k pobřeží, aby se zachránili. Byli ohromeni, když si všimli, jak daleko se moře vzdaluje od břehu. O několik minut později dorazila tsunami, která zabila 90 tisíc obyvatel.

V tichomořském regionu bylo v průběhu posledních 2000 let zabito vlnami tsunami téměř 500 tisíc lidí. V roce 2004 tsunami v Indickém oceánu zabila více než 280 000 lidí.

Tsunami jsou známe již z dávných dob. Poprvé byly tsunami zmíněny před 4000 lety v Číně.

Zprávy ukazují, že lidé, kteří používají svá auta, aby utekli před tsunami, často uvíznou v dopravních zácpách nebo vlivem jiných překážek. Statistiky ukazují, že nejlepším způsobem, jak uniknout, je pěšky se co nejrychleji vyšplhat do nějakého strmého svahu v okolí.

Ze tří hlavních oceánů má jen Tichý oceán integrovaný nadnárodní výstražný systém tsunami. V Indickém oceánu v roce 2004 nebyl žádný výstražný systém, i když jej odborníci doporučovali již dříve.

Kvůli dlouhé historii ničivých tsunami mělo Japonsko před tsunami v roce 2011 ten nejmodernější varovný systém, který se skládal z více než 1500 seismometrů a více než 500 měřičů úrovní vody. Spuštění japonského varovného systému stojí 20 milionů USD ročně.

Dne 25. března 2011 došlo v Japonsku k tsunami, při kterém zemřelo více než 10 000 lidí, 17 440 bylo pohřešovaných a 2755 zraněných.

Tsunami v Japonsku v roce 2011 se odhaduje jako světově nejdražší katastrofa v dějinách.

Zemětřesení, které v roce 2011 způsobilo tsunami v Japonsku, bylo pátým největším zemětřesením od roku 1900.

Po tsunami v Japonsku bylo evakuováno více než 180 000 lidí. Tsunami poškodily hlavní chladící systémy a generátory v jaderném komplexu Fukushima Daiichi.

45.

Tsunami dokáže udržet svou energii, což znamená, že může cestovat přes celé oceány s omezenou ztrátou energie. Tsunami, která cestuje tisíce mil přes oceán se nazývá zaoceánské tsunami nebo teletsunami.