10 nových a fascinujících faktů o Marsu

1. Na Marsu se našla hornina, která by mohla chránit život

Impaktit je druh horniny, který se vytvořil při dopadu meteoritu. Impaktit je často směsí různých hornin, minerálů, skla a krystalů vytvořených pomocí šokové metamorfózy. Populární impaktit na Zemi vznikl na místě dopadu bolidu Alamo v Nevadě a Darwinova kráteru v Tasmánii. V loňském roce našla NASA nové zdroje impaktitu na Marsu.

Marsochod zajistil naleziště dopadu horniny uchované v několika kráterech na povrchu Marsu. V roce 2014 vědec Peter Schultz ukázal, že podobný typ skla byl nalezen i v Argentině, přičemž v něm byla nalezena rostlinná hmota a organické molekuly, takže je docela možné, že impaktity, které dopadly na Mars, mohou obsahovat stopy dávného života.

Dalším krokem by bylo získat vzorek z impaktitu nalezeném na Marsu. Příštím žhavým kandidátem na průzkum je kráter Hargraves, na kterém by mělo vozítko zahájit průzkum v roce 2020.

2. Kometa Flyby poškodila magnetosféru Marsu

V září 2014 vstoupila na oběžnou dráhu Marsu kosmická loď Volatile Evolution (Maven). Jen o několik týdnů později se sonda stala svědkem vzácného jevu - v těsné blízkosti Marsu proletěla kometa. Kometa C/2013 A1, známá jako Siding Spring byla objevena v roce 2013. Zpočátku si vědci mysleli, že by kometa mohla narazit do Marsu. Nakonec se ale obě tělesa minuly o 140 000 kilometrů.

Vědci sledovali, jaký efekt tento blízký průlet bude mít na Rudou planetu. Kvůli tomu, že má Mars slabou magnetosféru, ochromila silná vrstva iontů z komety magnetické pole Marsu. NASA přirovnala účinky toho jevu ke sluneční bouři s krátkým poločasem rozpadu. Jak magnetická síla komety zesílila, magnetické pole Marsu se ponořilo do totálního chasu a občas sebou nechalo cloumat, jako záclona ve větru.

3. Mars má "číro"

V roce 2013 se kosmická loď MAVEN vydala na Mars s cílem studovat jeho atmosféru. Na základě pozorování provedených sondou ukázaly počítačového simulace, že Rudá planeta je docela trendy, protože má "číro". Sladký "účes" Marsu se ve skutečnosti skládá z elektricky nabitých částic, které se se solárními větry dostaly pryč z horních vrstev atmosféry Marsu.

Elektrické pole vytvořeném příchozími slunečními větry, stejně jako další pohyby Slunce, jako například sluneční erupce, mohou nasměrovat částice na každém pólu. To vytváří populární oblak unikajících iontů, které vypadají jako "číro".

4. Budoucí úroda na Marsu

Pokud někdy budou lidé obývat Mars, pak budou muset vyvinout způsob, jak kolonisty na Rudé planetě krmit. Podle vědců z Univerzity ve Wageningenu už existují čtyři druhy zeleniny a obilovin, které by měly být schopné bezpečně růst v marťanské půdě a zároveň by měly být poživatelné.

Mezi tyto čtyři plodiny patří rajčata, ředkvičky, hrášek a žito. Holandští vědci tyto rostliny pěstovali v umělém prostředí podobném tomu na Marsu pod záštitou NASA. I když půda na Marsu obsahuje vysoké množství těžkých kovů, jako je kadmium a měď, jídlo pěstované v této půdě by nemělo tyto prvky absorbovat v nebezpečném množství. Výše uvedené čtyři plodiny jsou součástí probíhajícího experimentu, který bude zkoumat životaschopnost dalších šesti potravin, které by na Marsu mohly potenciálně růst.

5. Mars má písečné duny podobné morseovce

Marsochod a sondy v současné době studují písečné duny na Marsu. Nedávný obraz, který marsochod vyfotil, vědcům ovšem nedává spát. V únoru 2016 sonda zvýraznila oblasti, které ukazovaly komplexní duny, které vypadaly jako sestava teček a čárek používaných v Morseově abecedě.

Vědci si útvar vysvětlují tak, že se jedná o starý impaktní kráter, který měl omezené množství písku, což vedlo k jeho neobvyklému tvaru. Tyto pomyslné "pomlčky" byly vytvořeny větry, které přichází v pravém úhlu ze dvou směrů, což vytváří jejich lineární tvar.

Počátky menších teček jsou spíše záhadou. Obvykle se objeví, když něco přeruší lineární tvorbu dun. Nicméně, vědci si nejsou jisti, co přesně to znamená. Doufají však, že další studium této oblasti pomůže tento proces lépe pochopit.

6. Minerální tajemství

Vozítko Curiosity zahájilo chemické zkoumání půdy Marsu. Mechanický manipulátor vzal první vzorky z planiny v obrovském v Galeově kráteru. Vědci zde v geologické zóně objevili vrstvu pískovce uloženého na ložisku jílovité horniny. Region, ve kterém vědci zkoumali, má výjimečně vysokou koncentraci oxidu křemičitého (ve více než 90 % hornin).

Oxid křemičitý je chemická sloučenina, která se nachází v řadě hornin a minerálů na Zemi, především pak v křemeni. Podle týmu vědců Alberta Yena se koncentrace oxidu křemičitého standardně zvyšuje buď rozpuštěním jiné složky nebo přenášením oxidu křemičitého z jiného zdroje. Vědci byli při objevení horniny překvapení. V podstatě narazili na minerál, který se nazývá tridymite, a který je na Zemi neuvěřitelně vzácný.

7. Mars byl bílou planetou

Bývaly doby, kdy současně známá Rudá planeta byla ve skutečnosti víc bílá než červená. Podle astronomů v Southern Research Institute, v Boulder, je to proto, že Mars prošel poměrně nedávno mnohem extrémnější dobou ledovou, než jakou jsme viděli na Zemi.

Tým dospěl k tomuto závěru díky tomu, že sledoval vrstvy ledu na severním pólu Marsu. Stejnou analýzu prováděli vědci i na Zemi. Na Marsu bohužel nebylo možné, aby vědci použili mělký podpovrchový radar. Proto s pomocí georadaru pozorovali astronomové 2 km hlubokou ledovou krustu Marsu a vytvořili průřez 2D, který jim ukázal, že planeta Mars prošla intenzivní dobou ledovou před 370 000 lety a další by měla přijít během příštích 150 000 let.

8. Mars má hlubinné sopky

Nově objevený tridymite poukazuje na to, že Mars se v minulosti potýkal se silnou sopečnou činností. Nové důkazy z Mars Reconnaissance Orbiter dokonce naznačují, že Mars měl kdysi sopky, které vybuchly pod ledem.

Dojde-li k erupci sopky, tak je obvykle dostatečně silná, aby prorazila vrstvu ledu a vystřelila velké množství popela do vzduchu. To zanechává výraznou stopu minerálních a další látek, díky čemuž vědci získali jedinečný důkaz toho, že ve Sisyphi Montes byly hlubinné sopky.

9. Ve starověkém Marsu docházelo k mega tsunami

Vědci stále diskutují nad tím, zda Rudá planeta měla kdysi severní oceán. Nicméně, nový výzkum ukazuje, že oceán existoval, ale zdecimovaly ho obrovské vlny tsunami, se kterými se jejich pozemské protějšky nemohou ani srovnávat. Zatím důkazy ukazují na starobylý oceán, jehož pozůstatky pobřeží nejsou přítomné všude tam, kde by měly být. Pokud by však existovaly tyto mega tsunami, mohly by část pobřeží úplně zničit.

Alexis Rodrigez, jeden ze zastánců tohoto nápadu říká, že vlny byly až 120 metrů vysoké a vyskytovaly jednou za tři miliony let. Rodriguez se zvláště zajímá o studium kráterů v blízkosti pobřeží. Ty byly po miliony let zalité tsunami a uvězněny pod vodou, což z nich činí ideální místa k pátrání po známkách dávného života na Marsu.

10. Mars měl více vody než ledový oceán

Přestože umístění oceánu na Marsu je stále diskutabilní, vědci se shodují, že Rudá planeta mívala hodně vody. NASA naznačuje, že Mars měl kdysi dostatek vody k úplnému pokrytí povrchu planety v jeden obří oceán o hloubce 140 metrů.

Nicméně, voda byla pravděpodobně soustředěna v oceánu větším než Severní ledový oceán na Zemi a zabírala přibližně 19 % povrchu Marsu. Tyto odhady zveřejnila WM KEck Observatory na Havaji a Very Large Telescope v Chile. Atmosféra Marsu má v současné době dvě formy vody - H2O a HDO, kde je normální molekula vodíku nahrazena deuterieum, což je izotop vodíku.

Vědci měří poměr mezi H2O a HDO v současné době na Marsu a porovnávají je s poměrem vody z 4,5 miliardy let starého marťanského meteoritu. Výsledky ukazují, že Mars ztratil 87 % své vody.

Autor: Liv

10 nových a fascinujících faktů o Marsu. Když NASA našla na Marsu tekoucí vodu, byl to velký objev. Od té doby však vědci na Marsu učinili spoustu dalších zajímavých objevů
Zajímavosti a novinky