15 otázek o budoucnosti lidstva

20.08 2016|Věda
15 otázek o budoucnosti lidstva

Přední vědci z různých oborů se pokusili předpovědět budoucnost lidstva a odpověděli na 15 otázek, které by nám mohly přiblížit, co nás v blízké i vzdálené budoucnosti čeká.

1. Má lidstvo budoucnost mimo Zemi?

"Myslím, že počítat s masovou emigrací ze Země, je nebezpečný klam. Nikde jinde ve Sluneční soustavě není tak pohodlné místo k životu, jako na Zemi. Měli bychom problémy naší Země spíše řešit, než hledat řešení v přesunu na jinou planetu. Každopádně bych řekl, že do příštího století se budou vyskytovat a vznikat skupiny dobrodruhů financovaných soukromými investory, kteří budou zkoušet žít na Marsu nebo jinde ve Sluneční soustavě.

Ale asi bychom těmto průkopníkům měli přát štěstí při používání veškeré techniky a biotechnologie v cizím prostředí. Během několika století se stanou novými druhy - právě začala posthumanistická éra. Cestování mimo Sluneční soustavu je v podstatě podnik pro posthumanisty, ať už organického nebo anorganického původu."

Martin Rees, britský kosmolog a astrofyzik

2. Kdy a kde najdeme mimozemský život?

"Pokud existuje bohatý mikrobiální život na Marsu, mám podezření, že nám to bude trvat do 20 let, alespoň v případě, že se mimozemská forma života nebude od naší formy života příliš lišit. Pokud bude mimozemská forma života příliš odlišná od toho, co máme zde na Zemi, tak bude těžké ji odhalit. Je také možné, že případné přeživší marťanské mikroby jsou vzácné a nachází se jen v místech, která jsou pro robotický přistávací modul nedostupná.

Pravděpodobnějšími místy jsou třeba Jupiterův měsíc Europa a Saturnův měsíc Titan. Europa je vodní svět, kde se mohou vyvinout i složitější formy života. A Titan je asi nejzajímavějším místem ve Sluneční soustavě, kde bychom mohli hledat život. Je bohatý na organické molekuly, ale je velmi chladný a nemá žádnou kapalnou vodu. Pokud tedy na Titanu existuje život, bude velmi odlišný od toho na Zemi."

Carol E. Cleland, profesor filozofie a pracovní v Centru pro astrobiologii na University of Colorado

3. Bude mít celý svět jednou adekvátní zdravotní péči?

"Globální komunita učinila v oblasti zdravotního kapitálu za posledních 25 let obrovský pokrok, ale bohužel ho nedosáhly světově nejvíce odlehlé komunity. Hluboko v deštném pralese, kde jsou lidé odříznutí od dopravy a mobilních telefonů, je nejvyšší mortalita a přístup ke zdravotní péči je zde značně omezen.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že na světě existuje jedna miliarda lidí, kteří za celý svůj život neviděli žádného zdravotnického pracovníka. Zdravotničtí pracovníci, kteří dojíždějí na postižená místa, bojují s epidemiemi, jako například Ebola a snaží se udržovat přístup alespoň k primární zdravotní péči. Naše organizace Last Mile Health nyní spolupracuje s více než 300 zdravotníky, v 300 obcích, v devíti okresech, ve spolupráci s vládou Libérie.

Ale nemůžeme tuto práci dělat sami. Kdyby chtěla globální komunita zajistit přístup ke zdravotní péči pro všechny, musela by investovat do zdravotnických pracovníků, kteří mohou dojíždět do nejvíce vzdálených komunit."

Raj Panjabi, spoluzakladatel a generální ředitel organizace Last Mile Health a instruktor na Harvard Medical School

5. Přežije Homo sapiens v příštích 500 letech?

"Řekl bych, že šance pro naše přežití jsou dobré. Dokonce i velké hrozby, jako je jaderné válčení nebo ekologická katastrofa, které možná vyplývají z klimatických změn, by nás nevyhladily úplně."

Carlton Caves, profesor fyziky a astronomie na University of New Mexico

6. Zlepšili jsme se v prevenci jaderného Holocaustu?

"Poté, co se stalo 11. září v roce 2001, klade USA značný politický důraz na snížení nebezpečí jaderného terorismu zvýšením bezpečnosti vysoce obohaceného uranu a plutonia a jejich odstranění z tolika míst, z kolika je to jen možné. Jaderné teroristické akce by mohly zabít až 100 000 lidí. Tři desetiletí po skončení studené války je největším nebezpečím tisíce jaderných výbuchů s desítkami až stovkami miliony okamžitých mrtvých. USA a Rusko se stále obávají vzájemné konfrontace.

Při vzpomínce na Pearl Harbor, se USA snaží držet své jaderné síly pro případ úderu, ve kterém by se Rusko pokusilo zničit všechny americké síly. I když takový útok dnes neočekáváme, každá strana si stále zachovává mezikontinentální střely a ponorky s balistickými raketami, které nesou asi 1000 hlavic. Protože doba letu balistické střely je pouze 15-30 minut, rozhodnutí, který by mohlo vyústit ve stovky milionů úmrtí, by muselo být provedeno během několika minut. To vytváří významnou možnost náhodné jaderné války nebo dokonce útoku, který by mohli způsobit hackeři.

Amerika nepotřebuje držet tuto pozici, aby zastrašila, protože má asi 800 hlavic v nezaměřitelných ponorkách, které mohou být kdykoliv použity. Dojde-li k jaderné válce, americké strategické velení a ruské strategické raketové síly chtějí mít možnost použít i své zranitelné pozemní rakety předtím, než budou zničeny. Takže studená válka může být u konce, ale Stroj zkázy, který vyšel z konfrontace USA a Sovětů, je stále s námi a neustále připraven k použití."

Frank Von Hippel, emeritní profesor na Woodrow Wilson Scholl of Public and International Affairs na Princeton University

7. Stane se sex zastaralým?

"Ne, ale pohlavní styk za účelem otěhotnění se stane méně častým. Ve 20 až 40 letech budeme schopni odvodit vajíčka a spermie z kmenových buněk, pravděpodobně z kožních buněk rodičů. To umožní snadné preimplantační genetické diagnostiky na velkém počtu embryií nebo snadnou modifikaci genomu pro ty, kteří chtějí embryo upravit podle svých představ."

Henry Greely, ředitel Centra pro právo a biovědu na Stanfordské univerzitě

8. Nahradíme jednou všechny tkáně v lidském těle pomocí inženýrství?

V roce 1995 jsem s Josephem Vacantim napsali pro časopis Scientific American o pokroku v technologií pro výrobu umělé slinivky a dalších orgánů. V příštích několika stoletích je docela možné, že téměř všechny tkáně v těle mohou být nahrazeny pomocí těchto technologií. Vytvoření nebo regenerace tkání, jako jsou ty, které se nacházejí v mozku, je velmi složité a těžko pochopitelné, ale na toto téma probíhá mnoho výzkumů, které nás posouvají neustále dopředu. Mám naději, že pokud budou tyto výzkumy probíhat dostatečně rychle, mohly by pomoci s léčbou nemocí jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba."

Robert Langer, David H. Koch, Institute Professor v Massachusetts Institute of Technology

9. Můžeme se vyhnout "šestému vymírání"?

"Dá se zpomalit a následně zastavit, pokud budeme postupovat rychle. Největší příčinou vymírání druhů je ztráta přirozeného prostředí. V jistém slova smyslu víme mnohem méně o Zemi, než o Marsu.

Drtivá většina forem života na naší planetě je stále neobjevena a jejich význam pro náš vlastní druh zůstává neznámý. Tato mezera v našich znalostech je vážná věc, kvůli které nemůžeme nikdy zcela pochopit a zachovat svět žijící kolem nás. Kdyby zmizelo celé lidstvo, Země by se zregenerovala zpět do svého bohatého rovnovážného stavu, který existoval před deseti tisíci lety. Kdyby zmizel hmyz, životní prostředí by se zhroutilo do chaosu.

Lidstvo k dnešnímu dni objevilo sotva 2 miliony živočišných druhů. Abychom zlepšili ekosystém, potřebujeme charakterizovt alespoň 10 milionů druhů. Celkově lze říct, že rozšíření vědy o životním prostředí, které by zahrnovalo výzkum živých organismů, by mělo být hlavní iniciativou vědy během zbytku tohoto století."

Edward O. Wilson, výzkumný profesor Harvardovy univerzity

10. Můžeme nakrmit planetu, aniž bychom ji zničili?

"Ano. Musíme udělat následující - snížit množství odpadních zplodin, spotřebitelského odpadu a spotřebu masa, integrovat vhodné technologie osazování a postupy, zapojit spotřebitelé do výzev, kterým čelí zemědělci v rozvinutém i rozvojovém světě, navýšit veřejné financování zemědělského výzkumu a vývoje a zaměřit se na pokrok v sociálně ekonomických a ekologických aspektech zemědělství, které charakterizují udržitelné zemědělství."

Pamela Ronald, profesorka v Genome Center and the department of plant pathology na Univerzitě v Kalifornii

11. Budeme někdy kolonizovat vesmír?

"To zálěží na definici slova "kolonizovat". Pokud se přistání robotů kvalifikuje jako kolonizace, tak už jsme to udělali. Pokud to znamená posílání mikrobů ze Země, jejich udržení a jejich pěstování, pak to bohužel není pravděpodobné. Pokud to znamená, že by lidé žili někde jinde než na Zemi delší dobu, ale nerozmnožovali se, pak je to něco, co by se mohlo stát během příštích 50 let.

Ale v případě, že je tím myšleno soběstačné prostředí, kde mohou lidé přežívat tak, jako třeba různé evropské kolonie mimo Evropu, pak bych řekl, že je to otázka velmi vzdálené budoucnosti, pokud je to vůbec možné. V současné době ještě nemáme dostatečné znalosti, které by nám umožnili postavit funkční uzavřené ekosystémy.

Existuje celá řada technických problémů, které se řeší, včetně manipulace se vzduchem. Ještě jsme se ani neobtěžovali kolonizovat oblasti pod vodou na Zemi. Kolonizovat místo, kde není téměř žádná atmosféra je mnohem náročnější."

Catharine A. Conlay, důstojník planetární ochrany NASA

12. Objevíme někdy dvojče Země?

"Sázím na to, že ano. Zjistili jsme, že planety kolem jiných hvězd jsou mnohem hojnější a rozmanitější, než si vědci představovali před několika desetiletími. Zjistili jsme také, že rozhodující složkou pro život na planetě, je voda. Příroda určitě vytvořila široké spektrum planet, včetně těch podobných Zemi. Jen je musíme najít."

Aki Roberge, výzkumný astrofyzik se zaměřením na exoplanety u NASA Goddard Space Flight Center

13. Budeme mít někdy lék na Alzheimerovu chorobu?

"Nejsem si jistá, jestli najdeme lék sám o sobě, ale mám naději, že vznikne úspěšná léčba, která dokáže Alzheimerovu chorobu modifikovat už v příštích letech. Nyní jsme zahájili preventivní zkoušky, které testují biologické zásahy ještě předtím, než lidé vykazují klinické příznaky onemocnění. Zatím nemáme lék, ale stačí, když dokážeme odložit Alzheimerovu chorobu třeba jen o 5-10 let.

Odhady ukazují, že zpoždění nemoci jen o pět let mohou snížit náklady na zdravotnickou péči o téměř 50 %. Nejdůležitější je to, že by to znamenalo, že staří lidé by nemuseli umírat v domovech s pečovatelskou službou."

Reisa Sperling, profesorka neurologie na Harvard Medical School a ředitelka Centra pro výzkum a léčbu Alzheimerovy choroby

14. Budeme používat nositelné technologie pro detekci našich emocí?

"Emoce zahrnují biochemické a elektrické signály, které dosahují do každého orgánu v našem těle. Nositelná technologie nás vyzve ke kvantifikaci vzorů těchto signálů na delší období.

V příštím desetiletí umožní nositelná technologie vytvořit ekvivalent individualizovaných předpovědí pro naše zdraví - na základě nedávné zátěže, spánku a sociálně-emočních aktivit nám předpoví, jaká bude úroveň našeho štěstí a zdraví v následujícím týdnu.

Na rozdíl od předpovědi počasí může nositelná technologie pro detekci našich emocí identifikovat vzory a my se můžeme rozhodnout pro změny vedoucí ke snížení nežádoucích "bouřkových" událostí, jako zvýšení počtu prospaných hodin, udržení současné nízké úrovně stresu a podobně. V průběhu následujících 20 let mohou nositelné technologie pro detekci našich emocí a analýzy z nich odvozené výrazně snížit psychiatrické a neurologické onemocnění."

Roaslind Picard, zakladatel a ředitel Affective Computing research group v MIT Media Lab

15. Budeme schopni předvídat přírodní katastrofy?

"Některé přírodní katastrofy jsou vidět lépe než ostatní. Hurikány se přibližují v průběhů dnů, sopky se často chystají k erupci od několika hodin po několik dnů, tornáda udeří během několika minut.

Snad největší výzvou jsou zemětřesení. Podle toho, co víme o fyzice zemětřesení to vypadá, že nikdy nebudeme schopni zemětřesení předpovědět několik dnů předem. To, co ale můžeme, je předvídat jeho příchod podle otřesů na několik minut dopředu. Není to sice dostatečný čas na odjezd ven z města, ale dostatek času na to, abyste se dostali na bezpečné místo."

Richard M. Allen, ředitel Berkeley Seismological Laboratory na University of California

Autor: Mak

15 otázek o budoucnosti lidstva. Přední vědci z různých oborů se pokusili předpovědět budoucnost lidstva a odpověděli na 15 otázek, které nám přiblíží budoucnost
Zajímavosti a novinky

 307 
  Komentáře ( 1 )
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ
Miloslav Dědek|26.06 2017 10:53
Budoucnost lidstva záleží především na vývoji jeho politického uspořádání. Vývoj politického uspořádání světa (především nastolení demokratické světovlády, viz článek NOVÝ SVĚTOVÝ ŘÁD – http://miloslav7.blogspot.cz/2016/09/novy-svetovy-rad.html ) je v pravdě globální problém, který je možné účinně řešit pouze v součinnosti všech dotčených států, což stávající politické uspořádání světa prakticky neumožňuje. Nastolení nového politického uspořádání světa vyžaduje především nápravu nespravedlivého globálně uznávaného finančního systému. Náprava globálního finančního systému bude obtížná především proto, že aktivity Billa Gatese, Warrena Buffetta, George Sorose a všech dalších lidí velkých peněz odvádí pozornost od skutečných problémů současného světa, mezi které patří zejména totálně nespravedlivý globální finanční systém, který umožňuje lidem velkých peněz prakticky nekontrolovaně vládnout světu. Tito lidé velkých peněz vládnou světu především k vlastnímu prospěchu, a to s minimálním ohledem na existenci všech současných naléhavých globálních problémů.
Současně existující globální finanční systém respektuje prakticky celý svět, přičemž tento systém v podstatě slouží především lidem velkých peněz, kterým umožňuje v privilegovaném postavení a v neomezené míře využívat všechno co svět poskytuje. Více je uvedeno v článku: GLOBÁLNÍ FINANČNÍ SYSTÉM - http://miloslav7.blogspot.cz/2016/08/globalni-financni-system.html
Odpovědět
 3