Terakotová armáda - hliněný objev 20. století

Ochranný doprovod Prvního císaře

Ještě předtím, než se Čína stala sjednocenou velmocí, byla roztroušena do 7 království. Když zemřel panovník daného království, byl uložen do monumentální hrobky, obklopen nejen svým bohatstvím, ale také svými blízkými a poddanými. Tradičně bývalo s panovníkem pohřbeno 100 až 200 dalších lidí, seřazených kolem něj na základě své hodnosti.

Tvrdí se, že většina lidí odešla za svým vládcem dobrovolně, neboť věřili, že smrt je jen branou do jiného, lepšího života. Navíc pokud byl panovník oblíbený, chtěli jej poddaní uctívat i na onom světě. Přesto se našly ostatky, z nichž je patrné, že zdaleka ne všichni chtěli přijmout tento úděl.

Ani tato tradice však nevydržela věčně. Mezi královstvími vypukly války, které si vyžádaly mnoho obětí na životech. Toto tak zvané období bojujících států trvalo více než 250 let. Číňané umírali po tisících a počet obyvatel se trvale snižoval, což vedlo k přerušení této bizarní tradice. Namísto lidských těl se začaly k panovníkovu tělu dávat hliněné figurky, jež ho měly nadále strážit.

Právě ty inspirovaly panovníka Čchin Š‘-chuang-ti z dynastie Čchin, který ve 3. století př. n. l. sjednotil všech 7 království a založil zemi, kterou dnes známe jako Čínu. Sám sebe prohlásil za císaře, z čehož vznikla přezdívka, pod kterou ho dnes zná každý: První císař.

Nepředstavitelný úkol

První císař sice sjednotil Čínu, zavedl jednotnou měnu a znaky písma, vládce to byl však krutý a neoblíbený. Často nechával zabíjet nejen své nepřátele, ale také své poddané, kteří s ním v něčem nesouhlasili. Během vykopávek bylo nalezeno téměř 500 lidských koster, jež nejspíše patřily mladým učencům, které nechával císař pohřbívat zaživa.

Také by to však mohly být kostry dělníků, kteří pracovali na zprvu nepředstavitelném úkolu: vyrobit 8 000 hliněných vojáků v životní velikosti, přičemž každý musí být úplný unikát. V sochách se promítají nejrůznější vojenské hodnosti, od generálů přes kopiníky až po vozataje, a doopravdy ani dvě sochy nejsou stejné.

V mauzoleu, které bylo po více než 2 000 let příbytkem těchto vojáků, nalezli archeologové i dva složitě a překrásně zdobené vozy, které měly císaře provézt posmrtným životem. Bronzové kočáry jsou okrášleny mraky, čínskými draky, geometrickými ornamenty a jsou taženy bronzovými koňmi.

Stavba samotného mauzolea trvala neuvěřitelných 38 let a podílelo se na ní 700 000 lidí. Jeho rozloha má čítat až 56 kilometrů čtverečních, ale jisté to není. Prozkoumána je totiž teprve necelá čtvrtina podzemní hrobky. Proč?

Podle nalezených dokumentů je spletitá síť podzemních chodeb doslova prošpikovaná nejrůznějšími pastmi a nástrahami. Písemnosti mluví o potocích stříbra a rtuti, hlubokých propadlištích a smrtících samostřílech. Přestože mnoho vědců věří, že vše již zničil čas, doopravdy byla v prostorech mauzolea naměřena zvýšená hladina rtuti.

Osm tisíc unikátů

Ač se to zdá neuvěřitelné, jediné, co mají všechny sochy stejné, je jejich výška a hmotnost. Přestože chtěl císař armádu v životní velikosti, průměrná výška jednoho vojáka je okolo 190 centimetrů, což značně překračuje obvyklou výšku Číňanů. Váha se pohybuje okolo 100 až 300 kilogramů, čemuž značně napomáhá i výzbroj, jíž jsou vojáci opatřeni.

Každá socha má totiž pravou zbroj z bronzu a dřeva, včera zbraní. Ačkoliv většinu dřevěných částí pohltil čas, bronz stále přetrvává. Navíc jsou sochy pochromované, což napomohlo jejich konzervaci. Vojáci se však neliší pouze výrazy ve tvářích, stavbou těla či účesy. Odlišovali se od sebe i barevně. Málokdo dnes ví, že každý voják byl ručně malován jasnými a pestrými barvami, které bohužel vlivem oxidace nenávratně vymizely.

To však nezabránilo skupině německých a čínských odborníků, kteří zrestaurovali několik soch čínských válečníků a navrátili jim jejich původní vzezření. Ne všechny to však ohromilo, naopak se konečné dílo stalo terčem mnoha rozporuplných reakcí.

Osmý div světa

Terakotová armáda je památka obrovského historického významu, a proto není divu, že byla roku 1987 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mnohými je považována za osmý div světa, což z ní činí jednu z nejpopulárnějších turistických atrakcí. Návštěvníkům jsou dnes zpřístupněny 3 odkryté jámy a několik zasklených soch ke shlédnutí.

Přestože již uběhlo 45 let od prvního nálezu keramických úlomků, stále v mauzoleu zbývá ohromné množství neprobádaného území. Říká se, že poklady, se kterými byl Čchin Š‘-chuang-ti pohřben, jsou ještě cennější a větší než ty, jež se našly v hrobce egyptského Tutanchamona.

Kromě nastražených pastí odrazují od vstupu do hrobky i lidové pověsti, kterými je mauzoleum opředeno. Prý ty, kteří se odváží vstoupit a rušit panovníkův odpočinek, postihne velká a strašná zkáza. Je tedy možné, že hrob samotného Prvního císaře zůstane se svými poklady neporušen, a terakotová armáda tak splní svůj účel: navěky chránit svého vládce.

Autor: Světlana Nedvědová

Terakotová armáda - hliněný objev 20. století, který dodnes čeká na své úplné objevení. Jak došlo k objevení terakotové armády? Proč nebyl nikdy hrob Prvního císaře otevřen?
Zajímavosti a novinky