10 epidemií, které zabíjely v historii

27.07 2020|Historie
10 epidemií, které zabíjely v historii

Pandemie je stav, ve kterém epidemie zasahuje do více kontinentů. Právě v takovém stavu se nacházíme nyní, kdy byla přítomnost COVID19 prokázaná téměř ve všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Na svědomí má sta tisíce mrtvých a miliony nakažených nakažených. Není však první pandemií, která ohrožovala svět a lidské životy. V dnešním článku se podíváme na seznam deseti pandemií, který sestavil redaktor David Scott pro web listverse.com

10. Lepra (středověk)

Pandemie lepry (které se říká také Hansenova nemoc) zachvátila lidi ve středověku, kdy nebyla medicína na takové úrovni jako dnes. Nakažení se tak museli vyrovnat nejen se svou nemocí, ale také s posměchem a urážkami ostatních, protože se obecně věřilo, že leprou se nakazí pouze hříšný člověk. Tito „hříšníci“ přitom byli postiženi vážnou bakteriální chorobou, která poškozuje nervy, pokožku, oči a dýchací soustavu.

Pacienti po nějakém čase ani necítí bolest, a tak z nich mohou doslova odpadat kusy masa. Přestože tato nemoc provází lidstvo už od nepaměti, ve středověku došlo k pandemii. Malomocní museli nosit speciální oblečení nebo zvonek, který ohlašoval jejich přítomnost. Často byli prohlašováni za živé mrtvé a ostatní si mohli rozebrat jejich majetek. V současnosti je kolem 200 tisíc případů lepry ročně, ale již existuje účinná léčba.

9. Ruská chřipka (1889–1890)

Pod jiným názvem asijská chřipka zabila ke konci devatenáctého století zhruba jeden milion lidí. Pandemie trvala celý rok a šlo o největší epidemii chřipky celého století. První případy byly zaznamenány ve městech Bukhara v centrální Asii, Athabasca v severozápadní Kanadě a v Grónsku. Během šesti měsíců se nakazil celý Petrohrad v Rusku a po dalších čtyřech měsících už byla infikovaná celá severní polokoule.

8. Třetí pandemie cholery (1852–1860)

Celkem bylo zapsáno sedm epidemií cholery, která se projevuje těžkým zvracením a průjmy. Z nich nejhorší byla třetí, která se změnila v pandemii. Stejně jako předchozí dvě pandemie, i tato začala v Indii a během dlouhých osmi let se rozšířila do zbytku Asie, Evropy, Afriky i Ameriky. V roce 1854 zabila 23 tisíc lidí jen ve Velké Británii (z toho zhruba 10 tisíc obětí byli Londýňané). Počet obětí na ustálil na čísle jeden milion. Příčinou měla být znečištěná voda. Britský vědec John Snow potvrdil, že voda je přenašečem cholery. Díky jeho přičinění se u vodního čerpadla vyměnila rukojeť a případů nakažených v Londýně ubylo, neustaly však úplně.

7. Pravé neštovice (1520)

Neštovice byly smrtelnou chorobou především v Evropě, Asii a Arábii po mnohá staletí. Podle dochovaných statistik zemřeli 3 z 10 lidí. Jakmile Evropané začali kolonizovat Nový svět, původní obyvatelé bez imunity neměli proti neštovicím šanci. Pandemie v roce 1520 zničila Aztéky a Inky. Neštovice, které k nim Evropané přitáhli, dramaticky snížily jejich počet (z původních 11 milionů na 1 milion) a kolonizátorům rapidně ulehčila jejich práci. O staletí později se však neštovice staly prvním virovou epidemií, kterou zastavila vakcína. V současnosti se pravé neštovice považují za vymýcené.

6. Antoninův mor (165–180)

Jedna z nejhorších pandemií je také jedna z nejstarších. Jde o Antoninův (občas také Galénův-Antoninův) mor, který během patnácti let připravil Římskou říši o téměř pět milionů obyvatel. Římané mor přivezli do rodné vlasti po válce s Parthy. Z Říma se dále rozšířil do Řecka a Itálie. Během nejhorší doby se počet mrtvých ustálil na 2 tisíce za den. Tvrdí se, že během této doby bylo zdecimováno až 10 % obyvatel Římské říše, mezi které patřil i císař Marcus Aurelius.

5. První asijská chřipka (1957–1958)

Jde o druhou nejhorší pandemii dvacátého století. Tak zvaná první asijská chřipka připravila o život přibližně jeden milion lidí. Na začátku byla nakažená Čína a přilehlé státy, o pár měsíců později se však nemoc dostala i do Spojeného království a Ameriky. O pouhé tři měsíce později hlásily Spojené státy americké 70 tisíc obětí. Naštěstí se podařilo vyvinout vakcínu, která pandemii nakonec zastavila.

4. Velký londýnský mor (1665–1666)

Dost možná nejčernější období londýnských dějin nastalo v druhé polovině sedmnáctého století. Zhruba 15 % londýnské populace podlehlo moru, který naplnil nejen nemocnice, ale také ulice mrtvými. Oficiální počet mrtvých se ustálil na necelých 70 tisících, ale většina odborníků se shoduje na tom, že reálné číslo převyšuje 100 tisíc. Když někdo onemocněl, namaloval se na dveře jejich domácnosti velký červený kříž a pod něj slova Lord have mercy on us (Pane, buď k nám milosrdný). Mrtví se později nakládali na vůz, který je svážel do hromadného hrobu. Jako u mnohých dalších pandemií, původcem moru byly v tomto případě krysy, které se nakazily od infikovaných blech.

3. Černá smrt (1347–1351)

Nakažené blechy a krysy způsobily katastrofu už o tři století dříve. Takzvaná Černá smrt, pod jiným názvem Dýmějový mor, byl název další morové pandemie, která má svůj původ v Číně. V roce 1347 poprvé dorazila Černá smrt do Evropy a o pouhých pět let později měla na svědomí přes neuvěřitelných 20 milionů mrtvých. Prvotním příznakem nemoci, kterou způsobila bakterie Yersinia Pestis, byla vysoká horečka a velké dýměje (boule či hlízy). Své jméno si vysloužila podle dalšího symptomu; krvácení do kůže a sliznic, které se projevilo nejprve červenými a později černými fleky.

2. Třetí morová pandemie (1855–1960)

V polovině devatenáctého století vypukla v Číně, ze které se později dostala do Indie a Hong Kongu, zanechávajíc za sebou miliony mrtvých. Odhadovaný počet se je mezi 12 až 15 miliony, přičemž nejvíce utrpěla Indie. Do Evropy se nákaza nedostala, alespoň ne ve velkém. Přičinění na tom měl francouzský lékař a bakteriolog Alexander Yersin, který popsal příznaky a objevil původce nemoci, bakterii, která dostala lékařovo jméno. V roce 1960 se Světová zdravotnická organizace shodla na tom, že mor již není aktivní. Oběti sice stále byly, ale jejich počet se ustálil na dvou stech za den.

1. Španělská chřipka (1919–1920)

Za nejhorší a nejsmrtelnější pandemii vůbec je považována Španělská chřipka, která začala už v roce 1918. První vlna nebyla tolik nebezpečná, ale druhá vlna, která přišla o pár měsíců později, nakazila téměř třetinu celkové populace. Infikovalo se jí bezmála 500 milionů lidí, z toho 50 milionů nakažených chřipce podlehlo. Postižení umírali v řádech hodin, v lepších případech dní. Průměrná délka života se v Americe zkrátila o dvanáct let ani ne po roce pandemie. Kvůli přeplněným nemocnicím se ze škol, rodinných domů a dalších budov stávaly provizorní nemocniční zařízení. Byla nařízená karanténa, která trvala, dokud smrtící chřipka nezačala ustupovat.

Autor: Světlana Nedvědová

Epidemie, které v historii zabíjely miliony lidí lidstvo provázely od nepaměti. Podívejte se s námi na ty nejstrašnější. Cholera, mor, pravé neštovice či první asijská chřipka.
Zajímavosti a novinky

 301 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ