Nejznámější podzemní nacistické továrny v Česku

07.10 2020|Historie
Nejznámější podzemní nacistické továrny v Česku

Nacisté byli posedlí mnoha věcmi, mezi něž patří také budování rozsáhlých podzemních komplexů a továren. V České republice se jich nachází hned několik. V dnešním článku se podíváme na nejznámější z nich a řekneme si, které můžete navštívit a které jsou pro veřejnost už nepřístupné.

Továrna Richard v Litoměřicích

Největší továrnou postavenou za druhé světové války na českém území je dodnes tajný podzemní komplex zvaný Richard. Nachází se v Českém středohoří kousek od Litoměřic, přesněji pod vrchy Bídnice a Radobýl. Nacisté si nechali postavit továrnu na místě tří vápencových dolů, které nesly označení Richard I, II a III. Odhadem třicetikilometrový komplex měl sloužit k výrobě zbraní. Se stavbou začali v roce 1944 a podíleli se na ní samozřejmě vězni, a to především z koncentračních táborů Terezín a Flössenburg.

Výroba se soustřeďovala především na součástky do tanků, později se sem přesunula i výroba elektronek (součástka využívající vedení proudu ve vakuu). Kolují zvěsti, že zde nacisté pracovali nebo chtěli pracovat na vývoji raketového paliva a atomových zbraní, zatím to však nebylo potvrzeno. Ke konci války se nacisté pokoušeli zničit všechny inkriminující důkazy jejich činnosti, včetně dolů a továren. Dne 7. května 1945 se proto pokusili vyhodit do povětří i komplex Richard, k výbuchu však nedošlo. Téhož dne byly Litoměřice i s továrnou osvobozeny Rudou armádou. Richard se po válce vrátil ke svému původnímu účelu, tedy těžbě vápence. Podzemí se však časem zaplavilo, štoly se zbortily, v jedné části je nyní dokonce úložiště radioaktivního odpadu.

Od roku 2002 je továrna veřejnosti nepřístupná. Zájemcům tak zbývá jen expozice v podzemí pod Mírovým náměstím nebo virtuální prohlídka na webových stránkách Romana Gasziho, který se již léta věnuje mapování Richarda. Najdou se však i takoví, kteří se do zazděného komplexu pokouší dostat i přes zákaz. Občas se jim to povede, odborníci i policisté však varují, že jde o nebezpečný hazard s vlastním životem.



Zdroj: Youtube, Autor: Badatele.net

Továrna Rabštejn v České Kamenici

Rabštejn se Richardu v mnohém podobá, zároveň se od něj však v něčem podstatném liší: do chladných dolů na pomezí České Kamenice a Jánské se dostanete v průběhu celého roku, navíc s velice zajímavým výkladem průvodce, který se problematice Rabštejna věnuje celý svůj život (a který byl dokonce na vojně jen kousek od samotného komplexu).

Prostory v pískovcových skalách vyhloubili vězni z koncentračního tábora Flössenberg, jenž dodával pracovní sílu také na stavbu Richarda. Podobně jako výše zmíněná továrna, i Rabštejn sloužil nacistům jako výrobna. Místo zbraní se však specializoval na součástky do letadel. Vyráběli se zde letecké motory, draky letadel, vrtulníky, ale také automatické pušky a děla.

Původně se však rabštejnské továrny věnovaly produkci a zpracování bavlny, která se dovážela až do Indie či Egypta. Němci se do dobře skrytých továren přesídlili v roce 1942, kdy jim 6000 dělníků (vesměs vězni) postavili jedenáct montážních hal. Rok před koncem války zde zřídili nacisté koncentrační tábor Rabštejn. Jeho vězni měli nařízeno vyhloubit přes osmdesát tisíc metrů krychlových podzemních prostor. Nakonec se jim podařilo vyrubat přibližně osmnáct tisíc. Vězni pracovali v nelidských podmínkách více než 12 hodin denně, a to až do dne osvobození.

V současnosti je bývalá továrna přístupná veřejnosti po předchozí telefonické domluvě, prohlídky se pořádají pro skupiny alespoň 8 osob a trvají přibližně dvě hodiny. V prostorách je zřízeno muzeum koncentračního tábora a návštěvníci mají možnost prohlédnout si věci, které se našly přímo v dolech či jejich okolí.


Zdroj: Youtube, Autor: Výlety , podzemí a Urbex - Galbytour

Továrna Dinar v Moravském krasu

Jedna z menších podzemních nacistických továren se nacházela v jeskyni Výpustek a nesla krycí označení Dinar. Jeskyně se nachází v údolí Křtinského potoka a donedávna byla přísně střeženým objektem. Výpustek má bohatou historii, která nesouvisí jen s druhou světovou válkou.

Nejprve sloužil jako těžiště fosfátových hlín, za první světové tam naopak armáda zřídila muniční sklad. Nacisté, kteří se chtěli ukrýt před leteckými nálety, si zde zařídili podzemní továrnu. Ta se specializovala, poněkud ironicky, na výrobu leteckých součástek. Při přestavování jeskyně tak změnili její původní vzezření. Vybourali krápníky, zabetonovali podlahu, vytvořili systém, jenž rozváděl teplý vzduch. V nově vybudované továrně pracovalo od roku 1943 až dva tisíce dělníků, především dívek a žen.

V polovině dubna 1945 bylo Němcům jasné, že válku prohrají, a tak vyhodili továrnu se všemi jejími stroji do povětří. Jeskyně však zůstala přístupná a více či méně nepoškozená, čehož následně využila Československá armáda. Ta ve Výpustku vybudovala obří protiatomový kryt. Z jeskyně se tak stal přísně střežený objekt, a to až do roku 2001. Nyní je Výpustek oblíbenou turistickou atrakcí, v níž si lidé připomenou jeho historii skrze filmové plátno a rekvizity. Součástí prohlídky byly i skutečné stroje, ty však začaly vlivem vlhkosti rezivět.

Podzemní továrna Diana u Tišnova

Komplex se vznešeným ženským jménem se nachází na východě Českomoravské vrchoviny a stejně jako Rabštejn a Dinar, i Diana sloužila především pro letecký průmysl: vyráběly se zde stíhačky Messerschmitt 109. Továrna vznikla v místě tři tunelů na rozestavěné železnici z Tišnova do Křižanova. Nálety na nadzemní továrny začínaly totiž nabývat na síle, a tak se nacisté rozhodli v půlce roku 1944 přesunout výrobu pod zem. Každý z tunelů se zaměřoval na jinou část: v prvním se montovaly trupy letadel, v druhém křídla a v třetí dílce a části draků.



Zdroj: Youtube, Autor: Tišnovská Desítka

Pracovníky tvořili jako vždy vězni, pro které vznikl i pracovní tábor v nedaleké osadě Kutiny. Šlo o muže i ženy mnoha národností, z nichž poměrně dost bylo Čechů. Činnost nacistické továrny Diana trvala přibližně rok a půl: v březnu 1945 zde bylo vyrobeno poslední letadlo. Zájemci se mohou vydat po stopách továrny a narychlo vybudované úzkokolejky, která tunely propojovala. Výlet zpestří i návštěva Kutin, vesničky, kde měli dělníci zřízený tábor.

Autor: lan

Podzemní nacistické továrny na území České republiky dodnes lákají dobrodruhy i zvědavce. Některé, jako například továrna Rabštejn, jsou přístupné veřejnosti. Největší komplex Richard je již b veřejnosti nepřístupný.
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ