10 zajímavých faktů, které jste nevěděli o sumó

Sumó je velmi dynamický sport. Zápasníci musí přemýšlet o svých krocích velmi rychle. Standardní doba zápasu je 10 sekund. V tomto intervalu mohou zápasníci 2-3 změnit taktiku.

V sumó vzniká mnoho zranění. Prvotní kontakt je střet dvou bojovníků o průměrné váze 155 kilogramů s kombinovanou rychlostí 50-60 km/h. Nejčastěji bývají zraněna kolena, a pak také záda, krk, kotníky a prsty.

Emoce do sumó nepatří. Bojovníci s natrženými vazy nemohou říct ani jedno sprosté slovo.

Sumó je něco jako náboženství a z části národní přehlídka. Povinností sumó zápasníka je zlepšit Japonci náladu. Je to těžké vysvětli, ale je to v každém zápasníkovi, v jeho chování, v jeho snaze přijít s něčím novým, a to nejen v boji, ale také během rituálů, které provázejí začátek a konec boje.

Příběhy o tom, že zápasníci sumó se přejídají vysoce kalorickými potravinami, jsou pouhou legendou. Jejich hlavní potravina obsahuje 100-150 kalorií, musí ji rychle sníst a po jídle ihned usnout. Přibírání na váze nutné pro sumó není vůbec snadné a vyžaduje speciální typ metabolismu.

Mimochodem, aby byli bojovníci přijati na školení, musí nejprve ztratit tuk, a teprve potom sbírat tzv. provozní hmotnost - svaly a tuk.

Bicepsy a tricepsy slavných bojovníků mají stejný objem jako normální lidská noha.

K vítězství je nutné buď vytěsnit soupeře mimo dohjō (průměr 4, 55 m), nebo ho donutit, aby se dotkl povrchu země jakoukoliv jinou částí těla, než je chodidlo. Cílem je tedy vyvést svého soupeře z rovnováhy.

V sumó je povolený pohlavek, ale pouze otevřenou dlaní.

V sumó neexistuje dělení zápasníků do váhových kategorií. Klidně se může stát, že spolu budou bojovat dva zápasníci s obrovským hmotnostním rozdílem.