Polský Książ: Schoval v něm Hitler ukradenou Jantarovou komnatu?

Sedm století změn

Książ (vyslovujeme Kšjonž) je obklopen lesy nedaleko města Valbřich, jenž se nachází pouhých třicet kilometrů od českého Trutnova. Třetí největší hrad Polska si zasluhuje rovněž přízviska nejkrásnější a nejkurióznější, ať už svou historií či vzhledem. Skalní ostroh, na němž sídlo stojí, je ze tří stran chráněn divokým pramenem řeky Polesnice, a tak není divu, že na něm jakožto strategicky významném místě vznikl první hrad už v 13. století.

Nechal jej postavit kníže Boleslav I. na ochranu obchodní cesty z Čech do Slezska. Původně obranná tvrz však prošla mnoha změnami, a to jak v otázce vlastnictví, tak i architektury. Na krátko připadl českému králi Václavu IV., ten o něj vzápětí přišel kvůli husitům. Rozhodujícím se stal rok 1508, v němž se hrad dostal do rukou pruského šlechtice. Prusové na zámku sídlili až do polovinu 20. století.



Hrad Książ exteriér

Od tvrze k přepychovému sídlu

Během vlády rodu Hochbergů, jehož následovníci se později titulovali Hochberg von Plessové, došlo k nejzásadnějším modernizacím a přestavbám celého sídla. Proto jsou exteriéry zámku, jak je známe dnes, tolik unikátní a nevšední. Významným jménem z rodu Hochberg von Plessů je především kníže Jan Jindřich XV. a jeho anglická manželka Maria Terezia Olivia, známější pod přezdívkou Daisy (anglicky sedmikráska).

Byli bohatý pár, což dokazuje i fakt, že Jan nechal pro svou ženu zbudovat ve Valbřichu Palmový dům. Ten je i v současnosti oblíbeným cílem turistů. Přístaveb a modernizací se však hrad dočkal už dříve než za vlády manželů. Základem je goticko-renesanční palác, k němuž přibylo v 18. století barokní křídlo s průčelím a nádvořím. Během 18. a 19. století se rozšiřovala zámecká zahrada, přibývaly fontány a jezírka. Pseudorenesanční severní a východní křídlo vzniklo až v první polovině 20. století. Daisy s Janem si jej však neužívali příliš dlouho.

Hitlerův tajný hrad

Hochbergy z jejich sídlo vyhnali nacisté, jež rovněž zkonfiskovali jejich majetek ve prospěch Třetí říše. Zámek byl tehdy známý pod německým jménem Fürsteinstein, název Książ získal až po válce. Ať už díky své strategické poloze nebo velkolepé architektuře, pro Hitlera a jeho stoupence se stal vojenským velitelstvím SS. Spekuluje se dokonce o tom, že se měl jedním z hlavních sídel nacistického Německa, poněvadž si jej oblíbil nejen samotný Hitler, ale také šéf gestapa Himmler.

Právě ten jej přiřadil na seznam svého černého řádu, neboť byl posedlý okultními a mystickými vědami. Mnoho dokumentů z okupování hradu nacisty se neuchovalo, jelikož je stihli před příchodem Rudé armády spálit. Přesto víme, že interiéry hradu prošly výraznou změnou k horšímu, neboť mnoho vnitřního zařízení nacisté zničili, mobiliář odvezli a pod zámkem samotným začali kopat rozsáhlé chodby a tunely.

Sídlo Jantarové komnaty nebo biologických zbraní

Podzemní komplex samozřejmě nekopali sami nacisté, ale vězni z nedalekého koncentračního tábora Gross-Rossen. V nelidských podmínkách vyhloubili už tak zbědovaní lidé chodby ve dvou úrovních. První byla patnáct a druhá padesát metrů pod zemí. Do komnat i s nádvořím je pojily výtahy s neuvěřitelnou nosností. O jejich účelu se vedou spekulace, které hovoří jak o místnosti pro vývoj ničivých biologických či jaderných zbraní, tak o úkrytu Jantarové komnaty.

Místnost s výzdobou z pravého jantaru byla zakázkou pruského krále Fridricha I., který ji věnoval ruskému carovi Petru Velikému na počátku 18. století. Jantarová komnata byla chloubou Kateřinského paláce až do roku 1941, kdy do něj vtrhli nacisté a jak už bylo jejich zvykem, začali rozkrádat vše kolem sebe. Bedny s částmi jantarového pokladu se však nikdy nenašly. Dvě původní části, komoda a kamenná mozaika, se našly v Německu na sklonku tisíciletí. O zbytku kolují jen pověsti, dle nichž jsou buďto na dně oceánu, úplně zničené nebo stále někde ukryté. Jedním z možných míst je právě podzemí zámku Książ, což z něj činí ještě tajemnější turistickou atrakci.


Podzemí hradu Książ

Zámecká prohlídka

A na co všechno se tedy můžete v největším hradu Slezska podívat? Prvním a zásadním rozhodnutím je, jestli chcete prohlídku absolvovat sami nebo s průvodcem. Pro individualisty jsou v místnostech připravené tabulky i s českými popisky, stejně tak si můžete objednat i průvodce, jenž vás zámkem provede s českým výkladem.

Na výběr je z několika tras, určitě byste však neměli vynechat barokní Maximiliánovo křídlo s řadou krásných komnat, z nichž je stejnojmenná komnata považována za nejvelkolepější. Zároveň se však můžete podívat i do podzemí, skleníku či Palmového domu princezny Daisy. Kuriozitou je hřebčín, který v současnosti stále slouží svému účelu; chovají se v něm hřebci slezského typu. Zámek je otevřený celoročně, navíc se v něm pořádá nemalé množství koncertů, festivalů a výstav. Za zmínku stojí třeba

Mezinárodní festival komorní hudby nebo Festival květů a umění. Celý zámek má více než 400 místností, přičemž je zhola nemožné navštívit během jedné návštěvy všechny z nich. I proto se vyplatí jet na výlet více než jednou a postupně navštívit všechny dostupné prohlídky. Pokud si lámete hlavu s tím, co ještě v okolí Książe navštívit, máme pro vás pár tipů.

Książ a jeho okolí

Tunel Riese (německy obr) v nedalekých Sovích horách je další turisty hojně vyhledávanou lokalitou, už jen proto, že se o jeho účelu stále vedou spory. Obří skála se nachází jižně od zámku a nabízí krásný panoramatický výhled na sídlo samotné a přilehlé údolí. Stary Książ je navzdory svému názvu mladší než jeho jmenovec; vznikl v 18. století jako cíl vycházek šlechty. Palmiarniu, neboli Palmový dům, jsme už zmiňovali. Kromě tropických rostlin se však pyšní také výzdobou z pravého lávového kamene, jenž byl do Polsko dopraven až ze sicilské Etny. Další informace, včetně ceníku, otevírací doby a přehledu akcí, najdete na přímo na stránkách zámku: https://www.ksiaz.walbrzych.pl/.

Autor: lan

Polský Książ - tajemný hrad u polských hranic, který skrývá nejedno tajemství. Oblíbil si jej samotný Adolf Hitler a dodnes se spekuluje, že tam schoval Jantarovou komnatu
Zajímavosti a novinky