10 trestuhodných zločinů Ronalda Reagana
Skalní město Petra se chystá odhalit svá tajemství
Teotihuacán - tajemný tunel pod pyramidou odhalil poklady i kus historie
10 faktů, které možná nevíte o mexicko-americké válce
30 let od jaderného výbuchu v Černobylu
Bájná Babylonská věž a její pád
10 málo známých faktů o rodinném životě starých Římanů
Goebbelsova sekretářka: O holocaustu jsem nevěděla
Machu Picchu - poslední útočiště Inků a jeho tajemství
Skalní město Petra se chystá odhalit svá tajemství
Teotihuacán - tajemný tunel pod pyramidou odhalil poklady i kus historie
10 faktů, které možná nevíte o mexicko-americké válce
30 let od jaderného výbuchu v Černobylu
Bájná Babylonská věž a její pád
10 málo známých faktů o rodinném životě starých Římanů
Goebbelsova sekretářka: O holocaustu jsem nevěděla
Machu Picchu - poslední útočiště Inků a jeho tajemství
10 trestuhodných zločinů Ronalda Reagana
Přestože se američtí konzervativci v poslední době snažili oživit image bývalého prezidenta a herce Ronalda Reagana, jeho dědictví zahrnuje detaily, které jsou o něco méně obdivuhodné, než ty, o kterých se mluví. Prezidentství Ronalda Reagana bylo ve skutečnosti poznamenáno řadou rekordních skandálů a trestných činů. ifenomén má pro vás dnes připravil 10 trestuhodných zločinů, kterých se bývalý prezident USA dopustil.
1. Propuštění duševně nemocných lidí z nemocnic
Reaganovo masivní "vyhazování" psychicky nemocných lidí z psychiatrických léčeben a nemocnic začalo, když byl guvernérem Kalifornie. Jako guvernér propustil Reagan více než polovinu pacientů s vážnými psychickými problémy z nemocnic do ulic. Zrušil schopnost nemocnic institucionalizovat pacienty s těžkými duševními chorobami. Pacienti s vážnými psychickými poruchami a často i s fyzickým postižením za branami nemocnic neměli šanci na produktivní život, a tak se z nich prostě stali bezdomovci.V důsledku této Reaganové akce se americký systém duševního zdraví jako celek zhoršil natolik, že byl Kongres nucen začít jednat. Prezident Jimmy Carter podepsal zákon o Systému duševního zdraví z roku 1980, který se snažil zreformovat a přestavět dosavadní systém na komunitní duševní zdravotní programy, které by poskytovaly potřebné služby pro duševně nemocné Američany.
Kupodivu, jedním z prvních legislativních opatření Reagana poté, co se stal prezidentem, bylo zrušení této reformy a snížení federálních prostředků na péči o duševní zdraví o 30 %. V průběhu svého prezidentování Ronald Reagan pokračoval v dřívější praxi a vyhazoval pacienty s těžkým duševním onemocněním z nemocnic, a to ještě ve větším měřítku. Během svého prezidentského období v roce 1980 vyhostil 40 000 pacientů ze státních psychiatrických léčeben.
Do roku 1988 odhaduje National Institute of Mental Health, že Reagan propustil 125 000 - 135 000 duševně nemocných pacientů, ze kterých se následně stali bezdomovci. V důsledku těchto Reaganových akcí zůstává americký systém péče o duševní zdraví stále narušen. Dochází ke soudním sporům, jako například v Nevadě, která nadále nezákonně vyprazdňuje své psychiatrické léčebny a posílá duševně nemocné pacienty autobusem ven ze státu.
2. Vytvořil a podporoval islámské teroristy
Válka v Afghánistánu trvala více než 13 let a byla to nejdelší válka, ve které Amerika kdy bojovala. V průběhu těchto 13 let Spojené státy při bojích proti Talibanu utratily 4 biliony dolarů, ztratily 3500 vojáků a měly 23 000 zraněných vojáků. Ale uprostřed tohoto dlouhého chaosu se zdá, že všichni úplně zapomněli, jak se Afghánistán do takového hrozného stavu dostal.Před prezidentskou vládou Ronalda Reagana a sovětskou invazí se Afghánistán více podobal Ohiu, než válečné zóně doby kamenné. V roce 1978 přeměnila Saurova revoluce východ země z islámské monarchie na Demokratickou republiku Afghánistán (DRA). Nová vláda DRA modernizovala a sekularizovala Afghánistán takovým způsobem, že to nemělo obdoby v žádné jiné vládě Středního východu. Jednou z nejvíce revolučních reforem byl masivní skok vpřed v oblasti práv žen, které jsou v tomto regionu skoro bez práv. Netřeba říkat, že tyto reformy si nenašly své odpůrce, jež zahrnovaly liché spojenectví obou islámských extrémistů a Spojených států v čele s prezidentem Reaganem.
Reaganova administrativa snažila svrhnout vládu DRA. Veřejně i soukromě, Reagan a CIA začali pracovat na novém plánu - vytvořili skupinu radikálních džiháditstů v Afghánistánu, kteří byli známí jako mudžahedíni. Reagan byl do těchto islámských džihádistů tak zamilovaný, že je vyzbrojil a dal jim z peněz daňových poplatníků téměř 3,2 miliard USD. Pozval je do Bílého domu a nazval je "bojovníky za svobodu".
S požehnáním Reagana mudžahedíni násilně svrhly vládu Demokratické republiky Afghánistán a zavedli na jejím místě represivní islámský stát. Ti odstranili všechny pokroky v oblasti ženských práv, hospodářských i vzdělávacích reforem.
Nicméně, mudžahedíni se brzy rozpadli. Některé přebral Taliban, na který Spojené státy utratily bezpočet dolarů i životů amerických vojáků. Jiní začali spolupracovat s Usámou bin Ládinem a stali se členy Al-Káidy, která provedla litanii teroristických útoků, včetně těch z 11. září.
Snad jednou z nejpozoruhodnějších postav, které byly podporovány a placeny z Reaganovy administrativy a CIA, byl Ajmán Zavahrí, jehož skupina džihádistických bojovníků obdržela 500 milionů USD, které CIA poslala do Afghánistánu. Zavahrí byl úzce spjat s Usámou bin Ládinem a zorganizoval celou řadu teroristických útoků a vysloužil si titul "teroristického duchovního". Po 11. září vypsalo americké ministerstvo zahraničí odměnu ve výši 25 milionů USD za jakoukoliv informaci, která povede k jeho chycení.
Jedním z mudžahedinských bojovníků byli sám Usáma bin Ládin. Ve skutečnosti se bin Ládin dostal do teroristické hry díky Reaganovi a CIA. Před nástupem mudžahedínů bin Ládin nepatřil k teroristům. Studoval vysokou školu v oboru ekonomie a byznys na Saúdskoarabské vysoké škole. V roce 1979 se připojil k mudžahedínům.
Spor o tom, zda byl konkrétně bin Ládin sponzorován Reaganem a CIA, stále trvá. Zejména proto, že bin Ládin bojoval s mudžahedíny se sídlem v Pákistánu, zatímco původní mudžahedíni podporováni Reaganem měli sídlo v Afghánistánu. V roce 2004 BBC tvrdila, že bin Ládin nebyl finančně podporován Reaganem a CIA, ale získal od nich vojenský výcvik. Potvrdili to i britští vládní činitelé a mravokárci FBI. Není překvapením, že Spojené státy americké tuto zprávu popřely.
3. Donašeč FBI
Předtím, než Ronald Reagan vstoupil do vysoké politiky, byl jen průměrný béčkový herec. Nicméně, díky zákonu o svobodném přístupu k informacím z roku 2002, bylo objeveno, že Ronald Reagan vedl v té době dvojí život jako informátor pro FBI.Ještě zajímavější je, koho Reagan špehoval. Byli mezi nimi kolegové herci, spisovatelé a ředitelé z Hollywoodu, kteří neviděli Ameriku stejně, jako on a další pravicoví politici. Ronald Reagan používal svou pozici vedoucího Screen Actors Guild (odbor reprezentující hollywoodské herce) k invazi do soukromí všech herců, spisovatelů a režisérů, o kterých si myslel, že mají neamerický pohled a označil je za nadějné komunisty.
V důsledku Reaganova "honu na čarodějnice" se řada umělců ocitla na černé listině a bylo jim znemožněno pracovat ve filmovém průmyslu. Někteří z nich byli pro své politické přesvědčení dokonce uvězněni. Černá listina těchto umělců je označována za jeden z nejhanebnějším okamžiků v americké historii, který ukázal na zjevné pohrdání Prvním dodatkem americké ústavy a svobodou projevu v Americe Reaganem i jemu podobných.
4. Skandál s úvěry a půjčkami
Možná už jste slyšeli o spořitelním a úvěrovém skandálu, který nastal, když prezident Ronald Reagan začal deregulaci bankovnictví. V říjnu roku 1982 podepsal prezident Ronald Reagan depozitní instituční zákon Garn-St. Germain - právo, které začalo proces deregulace bankovnictví, což přispělo ke spořitelní a úvěrové krizi koncem 80. let a počátkem 90. let a finanční krizi v letech 2007-2010.V důsledku deregulace zkrachovalo 747 finančních institucí, kterým byla poskytnuta finanční výpomoc ve výši 160 miliard USD z peněz daňových poplatníků. Mimo jiné bylo kvůli korupci vyšetřováno pět tehdejších senátorů, kteří měli úzké vazby na tyto instituce. Nicméně, byl tam jeden méně známý případ korupce, se kterým měl co do činění prezident Ronald Reagan - skandál se zmanipulováním grantů.
Odbor bydlení a rozvoje měst (HUD) po Reaganovou správu vymyslel plán, jak přelít peníze určené na rozvoj měst do Reaganovy volební kampaně a k jejich vlastnímu prospěchu. Granty pro nízkopříjmové bytové výstavby byly zmanipulovány tak, že republikánští lobbisté a přispěvatelé do Reaganovy kampaně dostali před ostatními zájemci přednost při získávání levného bydlení.
Tento skandál vyšel na světlo až poté, co prezident Reagan odešel ze své funkce. Poté bylo odhaleno celkem 16 spolupachatelů. Reaganův tajemník vnitra James Watt vyl obžalován z celkem 24 těžkých zločinů. Vysocí úředníci odboru dosvědčili, že velmi úzce byl do uzavírání smluv s politickými a osobními přáteli zapojen i osobní asistent Ronalda Reagana Samuel Pierce. Pierce se přiznal k odpovědnosti za korupci jako vedoucí oddělení, ale státní zástupce jej kvůli jeho chatrnému zdraví nikdy neobvinil z trestného činu.
5. Úřad veřejné diplomacie
V polovině svého prezidentování Ronald Reagan vytvořil tajnou agenturu známou pod názvem Úřad pro veřejnou diplomacii (OPD) s jedním hanebným úmyslem - získat nástroj propagandy. Nebyla to obyčejná propaganda. Bylo to považováno za bílou propagandu, která byla určena americkému lidu.Úřad pro veřejnou diplomacii začal rozsáhlou a sofistikovanou propagandistickou kampaň v USA i mimo spojené státy se zaměřením na manipulaci s politikou v Jižní Americe. Jednou z jejich specialit byla manipulace s médii. Vypouštěli falešné novinové zprávy v průběhu zpravodajství o pravicových Contra teroristech, když Reagan vyzbrojoval, aby se pokusil svrhnout nikaragujskou vládu.
"Bílá propaganda" se objevovala v novinách od Wall Street Journal, až po Washington Post nebo New York Times. Úřad pro veřejnou diplomacii vytvořil o Contra teroristech falešné reportáže, které pak vysílali i během nočního vysílání NBC. Na reportáž byl vyslán reportér NBC Fred Francise, který na falešné cestě viděl Contras, kteří byli ve skutečnosti herci vycvičeni Reaganovou administrativou.
OPD také zastrašovali a obtěžovali novináře, kteří nehlásili to, co Reaganova administrativa chtěla. Zaměstnanci OPD se běžně dostávali až do hlavních novin a televizních zpravodajských kanceláří, kde šikanovali reportéry a vydavatelé. Když reportéři a redaktoři nesplnili Reaganovy příkazy, vedla jeho administrativa vlastní válku s nevyhovujícími novináři. Zveřejnili vykonstruované příběhy, podle kterých si anti-Contra novináři objednávali služby od ženských i mužských prostitutů placených nikaragujskou vládu a podobně. Činnost OPD byla odkryta až v roce 1987.
6. Falšování voleb
Ronald Reagan a jeho úřady byli zapleteni do mnoha skandálů. Během prvních tří let Reaganova prezidentování bylo více než 20 vysoce postavených zaměstnanců Environmental Protection Agency (EPA) pod jeho vedením propuštěno ze svých pozic nebo uvězněno. Snad nejhorší skandál bylo použití peněz daňových poplatníků na zfalšování voleb.Tento skandál proběhl hlavně pod taktovkou Rity Lavelle, správkyně EPA, která pronikla do superfondu agentury, jehož peníze měly být použity na úklid při ekologických katastrofách a místo toho jej Reaganova administrativa použila na kampaň republikánských kandidátů při volbách na celostátní úrovni.
Vyšetřování odhalilo, že Lavelle a EPA zpronevěřili celkem 1,6 miliardy USD, které měly být použity k vyčištění toxických skládek. Lavelle byla odsouzena za lhaní Kongresu a v průběhu vyšetřování byla zbavena svého postavení a později odsouzena za křivou přísahu. Dostala 6 měsíců vězení a pokutu 10 000 USD.
Lavellová nebyla jediným Reaganovým důvěrníkem v EPA, který byl za skandál potrestán. Dalším byla zaměstnankyně Anna Burford, která odmítla odevzdat záznamy o superfondu během vyšetřování Kongresem. Burfordová odmítla podklady odevzdat s výmluvou na "privilegium exekutivy", což jasně ukázalo na to, že pobočka EPA je zapletena do trestné činnosti. Později rezignovala.
7. Aféra Írán-Kontra
V roce 1986 bylo zjištěno, že Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu a z výtěžku financovala Contras v Nikaragui. Írán byl však v té době na seznamu zemí podporujících terorismus a nebylo tedy možné tam exportovat zbraně. Od tohoto postupu si Reaganova administrativa "údajně" slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu.Aféra Írán-Contras byla největší americkou politickou aférou 80. let. Reagan tvrdil, že o ničem neví a volal po nezávislém vyšetřování. Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že Spojené státy v Nikaragui porušily mezinárodní právo, protože se v rozporu s mezinárodními úmluvami a mezinárodní zvyklostí vměšovaly do vnitřních záležitostí jiného státu.
John Tower, Edmund Muskie a Brent Scowcroft byli jmenováni Reaganem, aby utvořili komisi, která má vyšetřit skandál. Konstatovali, že prezident neměl kompletní informace o programu a tudíž nelhal úmyslně americkému lidu. Byl však komisí kritizován za to, že na své podřízené dostatečně nedohlížel a neměl ponětí o jejich činnosti, čímž bylo umožněno financování Contras. Zpráva, kterou vypracoval Kongres tvrdila: „Pokud prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro bezpečnost, měl to vědět.“ Ministr obrany Caspar Weinberger byl obviněn z křivé přísahy, ale později byl prezidentem Bushem st. omilostněn.
Mnoho Středoameričanů kritizovalo Reagana za jeho podporu Contras a tvrdili, že to byl fanatický bojovník proti komunismu, který nehleděl na lidská práva, zatímco jiní tvrdí, že „zachránil střední Ameriku.“ Daniel Ortega, sandinistický vládce Nikaragui v letech 1979–1990 prohlásil, že doufá, že Bůh Reaganovi promine jeho „špinavou válku proti Nikaragui.“
8. Podpora apartheidu
Hrůzy jihoafrického apartheidu šokovaly v roce 1986 celý svět. Kongres Spojených států navrhl zákon o všeobecném zákazu apartheidu. Zákon ukládal sérii sankcí proti vládě Jihoafrické republiky, jejichž cílem bylo ochromit režim apartheidu, který porušoval nejhorším způsobem rasovou segregaci a lidská práva v historii lidstva. Podle tohoto zákona měly být sankce zrušeny pouze v případě, že jihoafrická vláda ukončí apartheid. Nicméně, navzdory skutečnosti, že byl zákon schválen Kongresem a celý svět se proti apartheidu postavil, prezident Ronald Reagan zákon o konci apartheidu vetoval.Ronald Reagan udržoval úzké vazby s jihoafrickým rasistickým režimem. Soukromě se setkával při různých příležitostech s PW Bothem, jihoafrickým vůdcem, který byl odpovědný za apartheid. Reaganova administrativa démonizovala odpůrce apartheidu, nejvíce Africký národní kongres, jako nebezpečné příznivce komunismu. Biskup Desmond Tutu památně prohlásil, že Reaganova politika byla nemorální, zlá a zcela nekřesťanská.
9. Pašování kokainu
Ačkoliv termín "Irán-Contras" původně označoval skandál Reaganovy administrativy s nelegálním prodejem zbraní do Íránu, za účelem financování Contra teroristů v Nikaragui, skandál je trochu rozsáhlejší, než napovídá jeho název. Později bylo zjištěno, že Contras měli ještě další zdroj financování - kokain.Reaganová vláda a CIA tolerovali pašování kokainů z Jižní Ameriky do Spojených států. Nejdříve to Reaganovi úředníci z Bílého domu začali v čele s Oliverem Northem vyšetřovat, ale později převzali aktivnější roli. Zatímco američtí letci pašovali zbraně do Nikaraguy, při zpáteční cestě vozili kokain. Členové pašerácké posádky tvrdili, že na severu je chrání právě North. Některé hangáry, kde byly zaparkované letouny s kokainem patřili CIA a Národní bezpečnostní radě, a některé byly provozovány samotným Oliverem Northem.
Kokain, který byl CIA pašován do USA, byl pak prodáván distributorovi drog Rickovi Rossovi. Ten jej pak přeměnil na carck a distribuoval jej pouličním dealerům, kteří jej rozprodali závislými lidem, většinou v ulicích nejchudších čtvrtí v Los Angeles. Rick Ross si vydělal 3 miliony USD denně a celkově 300 milionů USD. Později byl zatčen a odsouzen na doživotí. Podle jeho právníků dodávala Rossovi kokain samotná CIA.
Hlavní inspektor CIA Michael Bromwich svědčil, že Reaganova administrativa zmařila federální vyšetřování obchodu s drogami. Zároveň však paradoxně Reaganova administrativa vedla válku proti drogám a nařizovala tvrdé drogové zákony, které ukládaly 100 krát tvrdší trest za crack než za kokain, což vyvolalo masové věznění drogově závislých, které přetrvává dodnes.
10. Podpora jihoamerických teroristů a genocidy
Poté, co v roce 1980 skončila válka ve Vietnamu, se zdálo, že mají Spojené státy před sebou klidné období. Nicméně, tato doba byla jedna z nejkrvavějších v historii západní polokoule. Téměř všechny krvavé incidenty proběhly v Jižní Americe. Reaganova administrativa byla sice obviňována ze zločinů, jako byl Írán-Contras, ale pravdou je, že největším trestným činem byla podpora Contras armády samotné a dalších genocidních skupin v Jižní Americe.Poté, co Reaganova administrativa ozbrojila a vyškolila Contra teroristickou armádu a pokusila se svrhnout nikaragujskou vládu, následoval chaos, ve kterém Contras unášeli a mučili civilisty, znásilňovali ženy, zabíjeli lidi, včetně dětí, vypalovali domy a vyvražďovali pracovníky ve zdravotnictví. Při řádění Contras zemřelo přes 50 000 lidí.
Reagan a vláda Spojených států byli za svou účast vyšetřování u Mezinárodního soudního dvora. Reaganova vláda byla odsouzena za porušení Nikaragujské svrchovanosti a byla usvědčena z podpory rozsáhlých zločinů proti lidskosti kvůli tomu, že vycvičila Contras a dodala jim manuál s názvem "Psychologické operace v partyzánské válce.". Nikaragua měla od USA dostat odškodnění ve výši 17 miliard USD. Vláda USA to ale odmítla.
Reagan si zašpinil ruce krví i v salvadorské občanské válce, když dodal salvádorské vojenské diktatuře, která způsobila smrt více než 75 000 lidí, více než 4 miliardy USD. V Guatemalo Reagan podporoval brutálního diktátora Efraína Ríose Montta, který zabil přes 200 000 Guatemalců.
Zdroj: Listverse
10 trestuhodných zločinů Ronalda Reagana.Prezidentství Ronalda Reagana bylo ve skutečnosti poznamenáno řadou rekordních skandálů a trestných činů. Skandály Reagana
Zajímavosti a novinky
559
Komentáře
YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ