30 let od jaderného výbuchu v Černobylu

Největší jaderná katastrofa v historii

Plné důsledky této katastrofy se stále ještě sčítají. Akademie věd v New Yorku vydala v roce 2009 anglický překlad velmi obsáhlé studie publikované v roce 2007, jejíž zásadní výpovědí je, že do roku 2004 na následky havárie zemřelo již 985 000 lidí, z toho 170 000 v Severní Americe. Jen v Bělorusku se mezi lety 1990 a 2004 zvýšila celková úmrtnost o 43 %.

Zvýšení úmrtnosti je ale i důsledkem prudkého zhoršení životní úrovně a životních podmínek v Bělorusku po rozpadu Sovětského svazu. To samé platí i o Ukrajině a Rusku. Tyto dvě věci – vliv radiace a pokles životní úrovně – však žádná studie nerozlišuje. Zcela běžné jsou dnes i předtím spíše výjimečné projevy nedostatečné výživy a podvýživy. Kromě zdravotních důsledků černobylské havárie, došlo i k nechtěnému vysídlení oblasti kolem Černobylu v poloměru 18 mil, která byla domovem asi 150 tisíc lidí.

Sovětský svaz postavil jadernou elektrárnu Černobyl, která měla čtyři 950 megawatové reaktory, v městečku Pripjať. V době exploze to byla jedna z největších a nejstarších jaderných elektráren na světě. Výbuch a následné zhroucení jednoho reaktoru byla katastrofická událost, která se přímo dotkla sta tisíce lidí. Přesto tenkrát sovětská vláda udržovala místní lidi i zbytek světa v nevědomosti o nehodě. To, že k výbuchu došlo, prozradila až o 36 hodin později.

Zpočátku sovětská vláda požádala pouze o radu, jak bojovat s grafitovým požárem a přiznala smrt dvou lidí. Brzy se však ukázalo, že Sovětský svaz se snažil zakrýt závažnou havárii a jeho odpovědnost varovat své vlastní lidi i okolní národy před katastrofou, byla ignorována. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze Švédska. 27. dubna pracovníci Forsmarkské jaderné elektrárny (přibližně 1 100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, což ukázalo na vážný jaderný problém v západní části Sovětského svazu.

O několik let později byl celý příběh nakonec zveřejněn

Na 25. dubna 1986 bylo naplánováno odstavení reaktoru číslo 4 pro pravidelnou údržbu. Bylo rozhodnuto využít této příležitosti k otestování schopnosti turbínového generátoru reaktoru vyrábět patřičné množství elektřiny k napájení bezpečnostních systémů reaktoru (především vodních pump) v případě současného výpadku energie z reaktoru i vnějších zdrojů elektrické energie.

Pracovníci v závodě tedy prováděli zkoušku systému. A i když to bylo proti platným předpisům, vypnuli bezpečnostní nouzový a chladící systém. Když se začaly objevovat varovném známky nebezpečného přehřátí, bylo už pozdě - dělníkům se nepodařilo test zastavit. V konečném důsledku došlo ke třem explozím, které odpálily 1000 tunovou ocelovou špičku reaktoru.

Objevila se obrovská ohnivá koule. Plameny šlehaly do výšky 1000 stop celé dva dny, protože se celý reaktor začal roztavovat. Radioaktivní materiál vybuchl a roztříštil se do vzduchu jako ohňostroj. I když jakékoliv hašení bylo marné, z Pripjatu nebylo evakuováno celkem 40 000 lidí, ani do 36 hodin po explozi. Potenciálně smrtící déšť padal ještě dalších osm dnů. Na řece Pripjať byly postaveny hráze, aby sbíraly kontaminovanou vodu a lidé z Kyjeva byli upozorněni, aby zůstali doma a chránili se před radioaktivním mrakem.

Dne 9. května začali dělníci zakrývat reaktor betonem. Později Hans Blix z Mezinárodní agentury pro atomovou energii potvrdil, že přímé radiaci bylo vystaveno asi 200 lidí, z toho 31 zemřelo hned v Černobylu. Pokusy o sanaci vedle ještě k většímu počtu mrtvých. Některé zprávy odhadují, že na otravu radiací zemřelo nejméně 4000 sanačních pracovníků. Mezi místními lidmi vzrostl počet narozených s různými postiženími. Od nehody na Ukrajině desetinásobně vzrostl počet nemocných s rakovinou štítné žlázy.

Autor: Lim, History, Wikipedie

30 let od jaderného výbuchu v Černobylu. Dne 26. 4. 1986 se odehrála doposud nejhorší jaderná havárie na světě. Došlo k ní v černobylské jaderné elektrárně nedaleko Kyjeva na Ukrajině.
Zajímavosti a novinky