7 zajímavých poznatků ze světa vědy, které přinese rok 2021

01.03 2021|Věda
7 zajímavých poznatků ze světa vědy, které přinese rok 2021

Letošní rok nezačal zrovna růžově. Koronavirus je stále mezi námi, přesto se díky vakcinaci blýská na lepší časy. Redaktor webu BBC Science Focus, Daniel Bennet, si připravil seznam dalších sedmi poznatků z oblasti vědeckého výzkumu, které vám můžou letošní rok zpříjemnit. Pojďme se na ně podívat.

1. Viry mohou zachraňovat životy

Ještě předtím, než se o hlavní slovo přihlásila pandemie, byla jednou z největších hrozeb pro naše kolektivní zdraví rezistence vůči antibiotikům. Jde o proces, v němž se infekční bakterie (v angličtině nazývané superbugs) pomalu ale jistě stávají imunními vůči našim nejsilnějším lékům.

Tato skutečnost způsobila zmatek v nemocnicích, kde se bakteriím dařilo u pacientů se sníženou imunitou. Antibiotická rezistence je bohužel důsledkem evoluce, a proto je i v jistém smyslu nevyhnutelná (ačkoliv to poněkud urychluje přílišné spoléhání se na antibiotika v zemědělství a živočišném průmyslu). Závod v hledání alternativní léčby proti bakteriálním infekcím pokračuje. Kdekoli najdete bakterie, najdete i virus, který se jimi živí. Seznamte se s bakteriofágem, zkráceně jen fágem (odvozeno z řečtiny: požírači bakterií). Tyto viry se zachytí na bakteriálních buňkách, vstříknou do své oběti své DNA a přemění ji v továrnu na viry.

Cílem fágové terapie je najít takové viry, které se živí zmíněnými superbugs, a najít bezpečný způsob, jak je doručit pacientovi. Je to sto let starý nápad, který díky Flemingově objevu penicilinu vyšel z módy. Účinnost antibiotik však klesá, a tak můžeme v 2021 očekávat výsledky mnoha studií, které by mohly být začátkem konce superbugs.

2. Roje drobných satelitů by mohly být budoucností v průzkumu vesmíru

Ačkoliv jsou obrovské kosmické lodě obdivuhodné, pro příští éru prozkoumávání vesmíru se počítá spíše s menšími, levnějšími a jednoduššími satelity, takzvanými CubeSats. Po celé Evropě se snaží stovky vědců miniaturizovat satelity, aby je mohli ve stovkách vysílat na i mimo oběžnou dráhu s minimálními náklady a námahou.

V číslech je síla. Vědci se například zabývají myšlenkou použít flotilu CubeSats k zachycení asteroidů blížících se k Zemi. Tímto způsobem by šlo studovat chemické i fyzikální složení desítek vesmírných hornin najednou. Podobně by mohly být vyslány tisíce malých kosmických lodí, aby mapovaly záření, které prostupuje vesmírem. Tím by varovaly astronauty před místy, jimž se vyhnout, pokud nechtějí přijít k superschopnostem (nebo smrti, abychom byli realističtí).

3. Znovuzdivočení‘ může zmírnit klimatickou krizi

Angličtina přichází s pojmem rewilding, které bychom mohli počeštěně označit jako "znovuzdivočení". Jde o proces usilující o opětovné uvedení do přírodního stavu a návrat člověka do divoké přírody. Právě letošní rok by mohl být pro hnutí rewilding klíčový. Jakmile se Spojené království úplně odpoutá od Evropské unie, přehodnotí svou politiku týkající se zemědělství a využívání půdy. Vláda bude muset rozhodnout, jak rozdělí tři miliardy liber ročně vynaložené na zemědělské dotace.

Řada předních vědců požaduje, aby byla část peněz vyčleněna na pomoc farmářům ochotným vrátit neproduktivní půdu do přírody. Důvody jsou jasné. Hromadné vyhynutí a klimatická krize by mohly být zmírněné pečlivou obnovou divokých prostor přírody a vytvořením ekosystémů, které by blokovaly uhlík. Navíc by takové prostory poskytly útočiště našim sužovaným opylovačům.

4. Díky paleoprotemice uvidíme dávnou historii v novém světle

Paleoprotemika je moderní postup, za jehož vývojem stojí vědci z Kodaňské univerzity a jenž má za cíl přinášet molekulární důkazy, které mohou rekonstruovat lidskou evoluci. V podstatě jde o nový objektiv, skrz nějž můžeme sledovat minulost. Jedná se o studium starověkých proteinů, které mají větší tendenci vyskytovat se ve fosiliích než v DNA. Jinými slovy: poskytují jasnější a silnější signál z minulosti, než jsme kdy v naší historii měli šanci spatřit.

Paleoprotemika například poskytla náhled na vzorky staré 3,4 milionu let, zatímco nejstarší dosud studovaný fragment DNA má pouze 800 tisíc let. Toto relativně nové pole vědy odhaluje každým dnem další informace o lidské evoluci. Je pravděpodobné, že v roce 2021 se o naší historii dozvíme mnohem více než v předešlých letech.

5. Z klonování se stává mainstream

Když se před pětadvaceti lety narodila ovečka Dolly, první naklonované zvíře na světě, šlo o okamžik prosycený kontroverzí. Zprávy o Dolly se na několik týdnů staly hlavní agendou zpravodajství. V současnosti se však klonování zvířat stává něčím už docela obyčejným. Vezměte si například skutečnost, že si můžete naklonovat svého domácího mazlíčka. Samozřejmě za pořádně tučnou sumu. Oblíbená zpěvačka Barbra Streisand byla jednou z prvních, kdo to vyzkoušeli. Svého milovaného psíka Samanthu z plemene Coton de Tulear nechala naklonovat dokonce dvakrát.

Tato technologie se používá také pro chov lepších pracovních psů, například psů cvičených k hledání drog. Klonování psi mají podle všeho lepší výsledky než psi narození ‚klasicky‘. Ačkoliv je zde stále prostor pro debatu ohledně etiky, klonování se stalo součástí mainstreamu a je možné, že se v roce 2021 vrátí zpět do centra pozornosti, pokud se vědci rozhodnou naklonovat ohrožené druhy, nebo dokonce přivést zpět druhy vyhynulé.

6. Virtuální realita jako průlom v léčbě mentálního zdraví

Ačkoliv je technologie virtuální reality (VR) v bodě, kdy může být přesvědčivě realistická a zcela pohlcující, stále ještě není mainstreamová (na rozdíl od výše zmíněného klonování). Přesto přilákala pozornost psychologů. Podle nich může být virtuální prostor místem, kde mohou pacienti a lékaři prozkoumávat myšlenky a chování bez následků.

Nejvýznamnějším příkladem toho, jak může být VR užitečná, je léčba úzkostných poruch či fóbií. Pokud má pacient strach z výšek a chce jej překonat, expozice tomuto strachu prostřednictvím virtuálního scénáře by mohla tuto fóbii v průběhu času zmírnit až překonat. Navíc je to mnohem jednodušší a bezpečnější než vzít pacienta na střechu vysoké budovy, kde by se naopak mohly jeho obavy ještě posílit. Potenciál terapie formou VR však daleko přesahuje fóbie. A jelikož je tato technologie relativně levná, je možné, že se v tomto a následujícím roce rozšíří ve světě psychologie.

7. V našem nejlepším modelu vesmíru se objevují trhliny

Z větší části jsou naše poznatky o zákonech vesmíru a vesmíru samotném vcelku hluboké. Model vesmíru znamená, že můžeme pomocí GPS sledovat jakýkoli objekt na planetě, studovat světy vzdálené několik tisíc světelných let a dívat se s fenomenální přesností zpět na samotný zrod vesmíru. Ale v některých případech naše schopnost předvídat, jak vesmír funguje, slábne. Jde o ohromující skutečnost, kterou je možná nejlepší nechat v rukou radioastronoma Marcuse Chowna, který vysvětluje, proč je naše chápání vesmíru občas nekompatibilní. Přesto by mohl letošní a příští rok díky práci s gravitačními vlnami k prozkoumání vesmíru přinést odpovědi či přinejmenším napravit naše současné modely.


Překlad: lan, Sciencefocus

7 zajímavých poznatků ze světa vědy, které přinese rok 2021. Co nového vědci objevili v roce 2021? Přehled nejzajímavějších vědeckých novinek.
Zajímavosti a novinky

 300 
  Komentáře

YouTube
Obrázek
KOMENTÁŘ