Rusko skrylo horší jadernou katastrofu než Černobyl

Nově zveřejněná zpráva ukazuje, že sovětští vědci objevili rozsáhlé radioaktivní kontaminace a nemoci z ozáření, které obklopují testovací místo Semipalatinsk, ale místní obyvatelé ani svět o tom neměli celá desetiletí ani ponětí.

Přísně tajná zpráva odkrývá desítky let staré tajemství

"Po mnoho let to bylo tajemství," řekl o odkryté tajné zprávě Kazbek Apsalikov, ředitel Ústavu biofyziky v Moskvě Fredovi Pearcovi z New Scientist. Podle Pearce je zpráva označena jako "přísně tajná" a nastiňuje výsledky radiologické studie z Semipalatinského regionu, kde se v roce 1956 odehrála čtyřikrát horší jaderná katastrofa než v Černobylu, co se počtu případů akutního ozáření týče.

Semipalatinsk-21

Semiplatinské testovací místo (SNTS) je známé také jako Polygon a v současné době je notoricky známo jaké místo s nejhorším radioaktivním zářením, kde v letech 1949-1991 sovětští představitelé provedli 456 jaderných výbuchů. Podle novější zprávy z roku 2014 od Norského institutu mezinárodních vztahů a spoluautora Apsalikova, vláda Kazachstánu potvrdila již milion lidí, kteří byli zářením ze SNTS z roku 1956 poškozeni.

První jaderný pokus, který měl být na území velkém 18 300 čtveřečních kilometrů proveden, byl výbuch bomby plutonia ze dne 29. srpna 1949, který byl téměř přesnou kopií americké bomby, která o čtyři roky dříve klesla na Nagasaki. První atomová bomba Sovětů klesla na SNTS z letadla dne 18. října 1951 a v roce 1953 zde testovali svou první termonukleární zbraň.

Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek z roku 1963 takové atmosférické zkoušky zakázala v celosvětovém měřítku, protože způsobovaly nejvíce kontaminací životního prostředí a radiaci veřejnosti. Podle zprávy z roku 2014 byly všechny testy u SNTS od té doby prováděny v podzemních tunelech a šachtách.

"Jedním z důvodů, proč si sovětští představitelé vybrali testovací místo Semipalatinsk, byla rozlehlost a relativní odlehlost stepí Kazachstánu," uvádí zpráva Apsalikova a jeho kolegů. "Ale atomové bomby neomezují svůj dopad jen místě své detonace a mohou potenciálně ovlivnit velký počet obyvatel."

Jaderná katastrofa zasáhla město Usť-Kamenogorsk

Názorný příklad: jeden test provedený u Semipalatinsk pokryl radioaktivním mrakem město Usť-Kamenogorsk, které je vzdálené asi 400 km a ozářil 638 lidí, kteří skončili v nemocnici. To je čtyřikrát více než 134 případů nemocí z ozáření, které byly diagnostikovány bezprostředně po černobylské katastrofě.

Při tvorbě poslední zprávy z roku 2014 vědci bohužel ještě neměli přístup k těmto informacím. Jak vysvětlil Apsalikov, za sovětské éry byly jaderné testy a jejich důsledky pro lidské zdraví v naprostém utajení.

Až do roku 1956 vláda ani neprováděla studie o vlivu jaderných pokusů na populace žijící v blízkosti testovacího místa. Neexistují tak jasné a dostupné statistiky o akutních účincích testování. Bezprostředním podnětem pro zdravotní studii byla až mimořádná situace způsobená povrchovým jaderným výbuchem 16. března 1956, kdy radioaktivní mrak dosáhl až 400 km vzdáleného města Usť-Kamenogorsk.

Až nyní, kdy byla zveřejněna desítky let stará přísně tajná zpráva, vědci odhalují dopad, který jaderné testování mělo. Pearce zmínil, že ve zprávě se uvádí, že měsíc po jaderné katastrofě bylo v místě stále 100 krát vyšší radioaktivní záření, než bylo povoleno. Zpráva také ukázala, že vědci, kteří testy ve východním Kazachstánu řídili, doporučili po jaderné katastrofě okamžitě přestat konzumovat zdejší obilí a rostlinné potraviny.

Autor: Mak, Scientist

Rusko skrylo horší jadernou katastrofu než Černobyl. Jaderná katastrofu na Semipalatinsk-21 zasáhla až 400 km vzdálené město Usť-Kamenogorsk. Důsledky jaderné katastrofy
Zajímavosti a novinky