Názor: Míří Turecko po teroristickému útoku k naprostému chaosu?

15.10 2015|Politika
Názor: Míří Turecko po teroristickému útoku k naprostému chaosu?

Po sebevražedném teroristickém útoku na mírovém shromáždění v turecké Ankaře dne 10. října 2015, který si vyžádal 100 životů, se nestabilita Turecka před volbami 1. listopadu silně zesílila.

Kritika a vztek vůči Erdoganovi roste

Vztek na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vládnoucí stranu AKP je další kapkou v poháru trpělivosti, což vyvolává obavy, že 78 milionový národ je potenciálně připraven na výbušné etnické a politické střety, které mohou vést až k naprostému chaosu.

Situace byla již tak napjatá ještě před teroristickým útokem v Ankaře, který se stal nejsmrtelnějším teroristickým činem v dějinách moderního Turecka. Kromě útoku se po dvou letech v červenci letošního roku zhroutilo příměří s kurdskou partyzánskou stranou PKK. Následné střety v kurdském jihovýchodě země pak stály život více než 150 bezpečnostních pracovníků a údajně i stovku bojovníků PKK. Překvapená PKK vyhlásila 11. října jednostranné příměří až do listopadových voleb na počest obětí teroristického útoku. Ale turecké bitevní letouny i nadále prováděly nálety na pozice PKK v jihovýchodním Turecku a severním Iráku.

Kritici obvinili Erdogana a vládu z podněcování etnického napětí, jehož cílem je podnítit turecký nacionalismus a znovu získat parlamentní většinu v listopadových volbách. AKP letos ztratila svou většinu u všeobecných voleb v červnu poprvé od svého příchodu k moci v roce 2002. Nicméně, nedávný průzkum Metropoll před bombovým útokem v Ankaře zjistil, že podpora AKP stoupla pouze o 1 %.

Sama všeobecná volební kampaň přidala k nestálosti a kritici obvinili Erdogana ze sabotáže a pokusu vytvořit koaliční vládu po volbách v červnu s cílem získat většinu pro změnu ústavy a posílení vlastních sil.

Organizátoři mírové akce Ankara a mnoho lidí nyní svaluje vinu za teroristický útok na vládu. Někteří obviňují vládu z nedostatku nezbytných bezpečnostních opatření, zatímco jiní dokonce tvrdí, že vláda se na útoku přímo podílela. To ukazuje na rostoucí nedůvěru ve vládu.

Teroristický útok v Turecku měl být předvídaný. Vždy existovala reálná šance, že islámský stát může provést protiúder proti rozhodnutí Turecka bombardovat některé pozici IS v Sýrii a otevřít své letecké základny pro USA, aby zahájily útoky proti džihádistickým skupinám.

Lidé pochybují o jakémkoliv vysvětlení, které pochází od vlády, která nebyla ani schopna vyšetřit obvinění z korupce proti sobě a viníky podobných bombových útoků ve městech Suruc a Reyhanli. Rovněž vládě neodpustili ani to, že ukládala politicky motivované daňové pokuty, aby zastrašila podnikatele, kteří útočili na média a že chválí policii, která zabila desítky demonstrantů během demonstrací v roce 2013 jako hrdiny.

Neznámé vody

Turecko má dlouhou historii politického násilí - včetně tři desetiletí trvající kurdský konflikt, který stál život více než 40 000 lidí - ale to, co dělá sebevražedné útoky na mírových manifestacích unikátní a nebezpečné, je bezprecedentní politické a sociální prostředí.

Bombový útok evokuje vzpomínky na minulé epizody politického násilí - intenzivní pouliční střety mezi krajně pravicovými nacionalisty a levicovými skupinami během roku 1970, které skončil s několika tisíci mrtvými a vedly k vojenskému převratu v letech 1971 a 1980. Stovky Alevitů (střední a sekulární verze islámu) byly zabity v 70. letech při koordinovaných útocích ve městech Corum a Maras.

I navzdory intenzivnímu politickému násilí a sektářskému napětí Turecko nikdy nesklouzlo do přímé občanské války. I v těch nejbouřlivějších časech se političtí představitelé země snažili o dialog a byli schopni vytvářet koaliční vlády, i když krátkodobé. Dnešní političtí vůdci si jdou naopak navzájem po krku. Nepřátelství a zatvrzelé postoje blokují cesty konstruktivního dialogu, zatímco společnost je hluboce polarizovaná.

Po tragédii v Ankaře se odmítl premiér Ahmet Davotoglu setkat s předsedou strany HDP Selahattinem Demirtasem, kterého obviňuje z toho, že se dvoří PKK, vůdce nacionalistů Devlet Bahceli nechce sedět u stolu s Davotoglu, Demirtas a Kemala Kilicdaroglu, vůdce hlavní opoziční Lidové republikánské strany budou mluvit o problémech v zemi až poté, co bude PKK zrušena. Kilicdaroglu a Demirtas se dohodli na setkání, kde chtějí zmírnit sociální napětí, ale vědí, že nemohou jít proti Erdoganovi, který stále funguje v zákulisí AKP, přestože ústava vyžaduje, aby zůstal politicky neutrální.

Všeobecně se rozšířil názor, že to byl Erdogan, kdo zabránil vzniku koaliční vlády po červnových volbách. Nejsou na to však přímé důkazy. Kritici tvrdí, že Erdogan by se měl hodně bát, protože jakmile ztratí imunitu, mohl by být postaven před soud a obviněn z korupce a pro údajné podporování zbraněmi opoziční skupiny v Sýrii, včetně radikálních islamistů. To je podle nich důvod, proč dělá vše proto, aby zůstal u moci.

Erdogan je kingmaker, který může prolomit patovou politickou situaci. Nicméně, vzhledem ke složitosti situace je obtížné říci, jak bude reagovat v případě, že příští volby bude dále zajišťovat parlament. Spolehlivější agenturní průzkum veřejného mínění předpovídá, že výsledky v listopadových volbách budou podobné těm z června.

Chaos a usmíření

Posledních pár let ukázalo nejhorší rysy Erdoganových pravidel - mediální represi, zákroky proti námitkám, dělící a polarizační rétoriky, jeho ambice pro větší sílu, nulová tolerance ke kritice, snaha používat vojenské prostředky ke zvládnutí kurdské otázky a podobně. To vše vedlo akorát k destabilizaci kraje, díky čemuž se Turecko stalo prakticky neovladatelné.

Říka se, že v případě eskalace násilí by mohly být volby opět zrušeny. To by mohla být katastrofa, kvůli které by hněv zaměřený na Erdogana a vládu ještě více vzrostl, protože lidé by si mysleli, že vláda vyprovokovala násilí záměrně, aby jej použila jako záminku k odložení voleb.

Řada anket v několika různých městech ukázala, že lidé jsou stále ochotní vyjít ven do ulic a protestovat navzdory všem bezpečnostním hrozbám a policejním zákrokům. Všechny pokusy o odložení voleb bez jakéhokoliv věrohodného zdůvodnění by vyvolaly lidový odpor, který by se dal odvrátit jedině brutální silou, což by vedlo k silnému odsouzení ze strany spojenců Turecka na Západě. Ale vládní úředníci zvěsti popírají a tvrdí, že se volby budou konat.

Opakované masové Gezi protesty v istanbulském parku Gezi ale ukazují na opak. Je pravda, že Erdogan nebyl schopen zemi vládnout stejně dobře, jako to udělal předtím Gezi a opozice se stala více roztříštěná. Během Gezi protestů protestují nacionalisté, příznivci CHP i socialisté bok po boku proti společnému nepříteli. Kurdové se protestů nezúčastnili ve velkém počtu, protože si mysleli, že svržení Erdogana, který inicioval jednání s PKK, by znamenalo konec mírového procesu.

Nicméně, je téměř nemožné, aby se Kurdové a nacionalisté postavili za společnou věc. Nacionalisté vidí Erdogana jako zrádce, který inicioval mírové rozhovory s kurdskými povstalci, zatímco v očích Kurdů obětoval Erdogan hlasy nacionalistů v zájmu mírového procesu.

CHP nezměnila svůj postoj. Sekulární, středo-levicová strana říká, že se může zúčastnit jakékoliv koaliční vlády, včetně té s AKP, avšak za určitých podmínek. Strana rovněž říká, že strana HDP by neměla být vyloučena z politického procesu a mírový proces by měl pokračovat.

Situace je vážná a nestabilní, ale země ještě nedosáhla zlomového bodu, který by vedl k pádu do totálního chaosu. Ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti. Dialog a kompromis pro vytvoření koaliční vlády jsou jedinou cestou ven ze současné bezvýchodné sitauce. Dojde k ní ovšem jen tehdy, pokud bude Erdogan souhlasit a omezí svou roli v rámci ústavních omezení a vzdá se svého polarizačního diskurzu.

Opoziční strany by se měly i nadále snažit přesvědčit Erdogana přijmout skutečnost, že předsednictvím je pouze ceremoniální post a on by měl zůstat nad politikou. Ale zatím se v AKP nenašel nikdo, kdo by měl dost odvahy se Edoganovi postavit a neexistuje ani žádný náznak, že by se tak před volbami mohlo stát.

Zdroj: bne

Názor: Míří Turecko po teroristickému útoku k naprostému chaosu? Co způsobil nedávný teroristický útok v Turecku. Co chybí k tomu, aby se Turecko dostalo do totálního chaosu
Zajímavosti a novinky

 305 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ