10 silných psychologických filmů vycházejících z teorií Sigmunda Freuda

1. Mechanický pomeranč - 1971

Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí.

Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...

2. Synův pokoj - 2001

Ve svém filmu z roku 2001 se italský režisér Nanni Moretti odchýlil od politicky motivovaných námětů a zpracoval místo toho komorní psychologické téma: prosperující psychiatr, který dosud žil příkladným životem, musí řešit bolestné trauma ze smrti jediného syna. Ztrácí pacienty a v krizi se náhle ocitá i jeho vztah k manželce a dceři. Silný a autentický příběh byl oceněn Zlatou palmou na MFF v Cannes.

3. Rozdvojená duše - 1945

Do psychiatrického ústavu Green Manors přichází dr. Anthony Edwards, aby nahradil současného ředitele dr. Murchisona, který má odejít do penze. Během prvního dne se do něj zamiluje mladá, krásná, ale poněkud chladná psychoanalytička dr. Constance Petersenová. Ta také brzy zjistí, že tento muž trpí ztrátou paměti a není lékařem, jenž měl stanout ve vedení ústavu. Tím ale překvapivá odhalení nekončí, policie se domnívá, že právě on je podezřelý z vraždy.

Romanticky laděný thriller natočil režisér Alfred Hitchcock podle scénáře Bena Hechta. Příběhu o síle psychoanalýzy vtiskl neobyčejnou působivost, snové sekvence a momenty šílenství pak patří mezi přednosti filmu. Bizarní surrealistický sen schizofrenního hlavního hrdiny (na jeho realizaci spolupracoval známý malíř Salvador Dalí) přitom slouží jako klíč k rozluštění vraždy. Velký důraz byl věnován obsazení hlavní dvojice, kterou ztvárnily hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanová a Gregory Peck. Vynikající představitel ruské herecké školy v Americe, Michael Chekhov vytvořil úlohu Dr. Alexandera Brulova.

4. Černá labuť - 2010

V psychologickém thrilleru Černá labuť, zasazeném do prostředí newyorské baletní scény, zavádí vizionářský režisér Darren Aronofsky diváky na fascinující a mrazivou cestu do nitra mladé baleríny, která se kvůli své vytoužené roli v Labutím jezeře stane až děsivě dokonalou. Snímek sleduje příběh Niny (Natalie Portman), baleríny newyorského baletu, jejíž život je, podobně jako život všech v této profesi, plně pohlcen tancem. Žije s matkou Ericou, bývalou balerínou (Barbara Hershey), která své profesní ambice nikdy zcela nenaplnila podle svých představ a tak teď alespoň nadšeně podporuje kariéru své dcery. Když se umělecký šéf baletu Thomas Leroy (Vincent Cassel) rozhodne pro novou premiéru sezóny, Labutí jezero, vyměnit stávající primabalerínu Beth Macintyre (Winona Ryder), Nina je jeho jasnou volbou.

Do souboru ale vzápětí přichází nová tanečnice Lily (Mila Kunis), která na Leroye velmi zapůsobí svou smyslností a pro Ninu se tak okamžitě stává velkou konkurencí. “Labutí jezero” totiž vyžaduje tanečnici, která umí zahrát jak nevinnou a noblesní Bílou labuť, tak Černou labuť, která představuje lstivost a smyslnost. Nina je dokonalým ztělesněním Bílé labutě, ale Černá labuť je její povaze a projevu vzdálená. To ale rozhodně neplatí pro Lily... Mezi oběma tanečnicemi se rozvíjí podivně zvrácené přátelství, které ale ničí vzrůstající vzájemná rivalita. Nina se nechce své vysněné role vzdát, ale při naplnění svého snu může překročit hranici, zpoza které už nebude návratu do normálního světa.

5. Ve víru - 1949

Zápletka nepravděpodobně spojuje postavy půvabné kleptomanky, jejího chladného manžela-psychoanalytika a podlého hypnotizéra a objevují se v ní motivy bolestného traumatu z mládí nebo manželských problémů. Preminger se ve spolupráci s kameramanem Arthurem Millerem vzdaluje expresivní stylizaci, která byla charakteristická pro Padlého anděla, avšak i nadále zůstává věrný poetice založené na delších záběrech a pečlivě inscenovaném předkamerovém prostoru.

6. Nauka o snech - 2006

Scénaristou a režisérem filmu je Michel Gondry, vynalézavý tvůrce oceněných filmů, mezi něž patří například kultovní Věčný svit neposkvrněné mysli. Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa (Gael Garcia Bernal), mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer.

Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie (Charlotte Gainsbourg). Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě. Stephanův spolupracovník Guy (Alain Chabat) je obyčejný praktický chlapík a snaží se Stephanemu radit, jak se chovat k opačnému pohlaví. Stephane však žije v obláčcích a neposlouchá ho. Protože není schopen získat si srdce Stephanie když bdí, rozhodne se hledat odpovědi ve svých snech.

7. Podvědomí - 2004

Barcelona, rok 1913. Herečka s komplexem, že ji někdo pronásleduje, psychotická žena, pokoušející se zabít svého manžela, žena v hluboké krizi, způsobené její sexuální identitou, a cizinka, která právě objevila strašné tajemství o své minulosti... To jsou čtyři klíčoví pacienti, jejichž případy zaznamenal psychiatr Leon Pardo ve své rozepsané studii, pojednávající o hysterii a ženské sexualitě. Rukopis, který po sobě zanechal, slouží jako jediný klíč při pátrání, proč se nečekaně rozhodl opustit svou těhotnou ženu Almu a navždy zmizet.

Stane se tak poté, co navštívil Vídeň a objevil doktora Sigmunda Freuda a svět jeho skandálních teorií. Alma je však odhodlaná manžela najít a s pomocí svého švagra Salvadora, rovněž psychiatra, rozehrává pátrání, v němž se vzájemně prolínají hypnóza, láska, nebezpečí a všemožná tabu... Almu ztělesnila Leonor Watlingová, jejíž tvář známe také z posledních filmů Pedra Almodóvara Mluv s ní a Špatná výchova.

8. Annie Hallová - 1977

Woody Allen chce získat lásku Diany Keaton. Je to to jediné, na čem mu záleží a musí proto dělat nečekané věci... V tomto filmu svým pečlivým scénářem a režií rozbíjí Woody Allen všechna pravidla a podsouvá divákovi pocit, že se může stát cokoli. Allen z nás dělá účastníky svého filmu tím, že mluví do kamery, vypráví nám vtipy a diskutuje s námi o svém názoru.

Používá animace, fantasii, titulky, vysvětlující, co si postavy myslí Neurotický a romantický Alvy Singer se zamiluje do venkovské dívky ze středozápadu Annie Hall, která touží po tom, aby se stala zpěvačkou. Tak jednoduchý a prostý příběh rozehrál Woody Allen do neuvěřitelné série svých poťouchlých vtipů a postřehů ze života, které se můžou týkat každého z nás. ANNIE HALL získala Oscara za nejlepší film, ženský herecký výkon, režii, scénář a byla nominována za mužský herecký výkon.

9. Věčný svit neposkvrněné mysli - 2004

Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení.

Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.

10. Andaluský pes - 1928

Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců...

Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.

10 silných psychologických filmů vycházejících z teorií Sigmunda Freuda. Psychologické filmy vycházející z teorií Sigmunda Freuda jsou silnější, než se může zdát
Zajímavosti a novinky