iFenomen.cz

10 nejsmrtelnějších zbraní moderní doby

29.12 2015|Zbraně
10 nejsmrtelnějších zbraní moderní doby

Tanky a moderní lodě jsou možná velmi efektivní zbraně ve válce, avšak nejsou pro nepřítele největším nebezpečím. Existují totiž zbraně, které jsou mnohem nebezpečnější. V našem dnešním seznamu najdete 9 zbraní s největší vražednou sílou.

1. Tříštivá střela

Tříštivá střela je projektil továrně či dodatečně upravený tak, aby se při průchodu cílem snadno a hodně deformoval. Podle indického města kde byly tyto střely poprvé použity Brity proti indickým rebelům dostaly pojmenování dum-dum nebo dumdum. Tyto projektily mají buď zeslabený plášť na hrotu, jsou bez pláště, anebo je střela navrtána.

Takováto střela se snadno deformuje a způsobuje masivní devastaci tkání, což umocňuje krvácení. Cílem takové úpravy je rychlá likvidace protivníka. Nasazení takto upravené munice bylo pozorováno už za 1. světové války a byly o tom sepsány záznamy. Co se vojáků týče, byl-li s takovouto municí chycen nepřítel, nebyl brán do zajetí a byl na místě zabit. Tyto speciálně upravené střely se uchytily jako lovecké. Je to dáno snahou o co nejrychlejší usmrcení zvěře, což je považováno zahumánní, utrpení je zde nežádoucí.Tyto střely používají policejní složky, kdy dojde k eliminaci pouze nebezpečné osoby aniž by byli ohroženi ostatní lidé v blízkosti.



2. Chlór a jeho deriváty

Chemické zbraně byly zakázány pro první světové válce, protože mají příliš velký potenciál zasáhnout a zničit obrovské množství lidí na obrovské ploše. Stačí plyn vypustit na bitevním poli a zabije vlastní vojáky i nepřátelé. Nicméně, i přes všechny zákazy existuje důkaz, že hořčičný plyn a jiné deriváty chloru se prodávají na černém trhu, kde ho často nakupují teroristi.

3. Ostnatý drát

Ostnatý drát je velmi jednoduchá a efektivní zbraň za nízkou cenu. Ostnatý drát byl široce používán během první světové války – aby vojáci mohli přejít ostnatý drát, musí stát na nohách, díky čemuž je snadné je zamířit a zastřelit. Ještě horší vyhlídky pak mají vojáci, kteří v drátech uvíznou postřeleni nebo se zraní.

4. Ochuzený uran

Ochuzený uran je to, co zůstane po obohacení uranu. Ochuzený uran se používá jako ochrana proti radioaktivnímu záření, má vysokou hustotu a je vhodný k výrobě pevné výzbroje. Nicméně, při reakci s kyslíkem exploduje a šíří se z něj malé radioaktivní částice, které při vdechnutí do plic způsobí mnoha vojákům nepříjemné následky, které vedou až k rakovině.

V případě zbraní je ochuzený uran činí extrémně tvrdými a schopnými proniknout do větší hloubky. Střely z ochuzeného uranu byly použity spojenci v první válce v Iráku v roce 1991, v Kosovu v roce 1999, pravděpodobně rovněž v Afghánistánu v roce 2001 a od března 2003 i v Iráku během operace Irácká svoboda, kdy bylo podle irácké ministryně zdravotnictví Nermin Othman bombardováním kontaminováno přes 350 míst. Počet rakovinných onemocnění údajně činí 140 tisíc a každý rok je registrováno 7 až 8 tisíc případů rakoviny. Podle listu The Independent je úroveň dětské úmrtnosti, rakoviny a leukémie ve městě Fallúdža vyšší, než v Hirošimě po shození atomové bomby.

5. Bombardování napalmem

Napalm je zápalná látka používaná jako zbraň, která se vyrábí zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Zahušťování zvyšuje přilnavost a snižuje vysokou rychlost hoření látek. Bez této úpravy většina hořlavých tekutin shoří nebo steče z cíle dříve, než ho stačí zapálit.

Prostředky aplikace jsou zápalné láhve, plamenomety a především letecké pumy. Největší uplatnění napalmu spočívá v eliminaci bunkrů a nejrůznějších podzemních krytů. Napalmový útok buď vyžene obránce ven, čímž je vystaví útokům klasickými metodami, nebo spálí kyslík a lidé v krytech se udusí, i když je plameny přímo nezasáhnou. Další možností je vytváření ohnivých bariér, osvětlování cílového prostoru, ničení budov a techniky. V omezené míře se užívá i k vypuzení osádek ze znehybnělých obrněných vozidel (používány především zápalné láhve) a likvidaci vegetace. Ze zkušeností z druhé světové války vyplynulo, že zápalné pumy působí až trojnásobnou škodu oproti tříštivo-trhavým pumám stejné hmotnosti.



6. Bílý fosfor

Bílý fosfor se dá také použít jako nekonvenční zbraň (někdy je dokonce klasifikován jako chemická zbraň hromadného ničení). Pravděpodobně poprvé byl použit bratrstvem feniánů v 19. století, známy jsou případy jeho použití v první a druhé světové válce, Korejské válce a válce ve Vietnamu, válce v Čečně. V roce 1988 Saddám Husajn užil bílého fosforu při plynovém útoku v Halabja. V nedávné minulosti použili Američané bílý fosfor jak v Afghánistánu, tak v Iráku proti sunnitským povstalcům bitvě o Falúdžu. Bílý fosfor byl též použit Izraelem v operaci Lité olovo.. Bílý fosfor se používá i navzdory zákazu OSN v mnoha ozbrojených konfliktech.

Ačkoliv je bílý fosfor jedovatý, nebývá zpravidla použit jako chemická zbraň, ale jako hořlavina. Může sloužit k osvícení bojiště, označení cílů nebo naopak k zahalení bojiště kouřem. Používá se také k ničení (v podstatě upalování) živé síly nepřítele nebo k vyhnání nepřátelských bojovníků z bezpečných úkrytů a případně též k podlomení jejich bojové morálky. Různé možnosti použití vedou často k tomu, že obě bojující strany a jejich sympatizanti jednotlivé případy nasazení bílého fosforu interpretují zcela rozdílným způsobem. Bílý fosfor může být použit jako součást „fosforové“ bomby, kdy efektem na lidský organismus jsou velmi vážné, velmi často smrtelné, popáleniny; devastující účinky má i ve formě aerosolu nebo hustého dýmu, který je produktem jeho hoření.



7. Kazetové pumy

Kazetová puma je druh kazetové munice. Skládá se z kontejneru (kazety), který obsahuje určité množství submunice, např. malých bomb. Odhazovatelná kazetová puma se do určeného prostoru přepraví obvykle pomocí letounu. Nad cílem letoun odhodí kontejner, který se otevře v určité výšce nad zemí a tím uvolní submunici. Submunice tvořená např. malými bombami se rozlétne a při dopadu pokryje poměrně velký prostor. Typickým použitím je nasazení proti živé síle, vzletovým plochám na letištích, pozemním komunikacím a elektrickému vedení. Submunice může obsahovat i kovové špony, kuličky, střepiny, napalm či bílý fosfor. V roce 2008 byla v Dublinu podepsána Úmluva o zákazu kazetové munice.



8. Jaderné zbraně

Na světě je 16 000 jaderných hlavic. Asi 90 % z nich pochází z Ruska a Spojených států. Zbytek patří Francii, Číně, Velké Británii, Pákistánu, Indii, Izraeli a Severní Koreji. Stávající počet jaderných zbraní by nestačil na zlikvidování celé naší planety, ale i tak by ji řádně poškodily.

9. MIRV - raketa nesoucí více samostatných hlavic

MIRV funguje podobně jako tříštivá bomba, s tím rozdílem, že se skládá z jaderných střel, přičemž každá střela může být řízená samostatně. K dnešnímu dni mají Spojené státy alespoň 2 tyto rakety. Jednu se třemi hlavicemi, druhou s 12 hlavicemi. Každý z těchto systému může snadno zničit celou Evropu.

Autor: Liv

10 nejsmrtelnějších moderních zbraní. Existují totiž zbraně, které jsou mnohem nebezpečnější. V našem dnešním seznamu najdete 9 nejsmrtelnějších zbraní s největší vražednou sílou.
Zajímavosti a novinky

 311 
  Komentáře
YouTube video
Přidat obrázek
PŘIDAT KOMENTÁŘ